Když se z jakéhokoliv důvodu na dřevostavbu nehodí fasáda z masivního dřeva ať už i barevně natřeného, tak je nutné využít moderních fasádních desek. O těch na bázi azbestu psát nebudeme-azbest je zakázaný materiál.

Osvětlíme si novodobé, jejichž základním pojivem je cement portlandského typu. Ten byl poprvé vyroben ve Velké Británii a jeho název se odvodil od podobnosti z portlandským stavebním kamenem, který se těžil na ostrově v kanálu La Manche. Patent pro tento typ cementu získal zedník z Velké Británie - Joseph Aspdin roku 1824. Tomuto zázračnému materiálu se dostalo velké cti – byl použit pro výstavbu londýnské kanalizace v druhé polovině 19. století, ta slouží do dnešní doby. Cement je tedy velmi vhodným pojivem pro různé stavební materiály a zaručuje jim vysokou tvrdost a především voděodolnost.

Z čeho jsou cementotřískové desky a jak se vyrábí? 

Od třicátých let minulého století se jej užívá i pro výrobu fasádních cementotřískových desek. Ty se jak už napovídá samotný název, vyrábí z cementu a třísek. Ty jsou vždy z odkorněného jehličnatého dřeva a cement je tedy portlandského - rychle tvrdnoucího typu. Bez chemických látek se deska neobejde, ty tvoří zhruba dvě procenta výrobku. Jedná se o síran hlinitý a vodní sklo, použity jsou z důvodu mineralizace.

Vzniklá směs by se také neobešla bez vody, ta zapříčiní aktivaci cementu. Směs všech těchto složek se míchá ve velkém míchacím stroji. Po důkladném promíchání se dává v předem určené tloušťce na plechové podložky podle požadovaného formátu. Několik takových podložek se naskládá do lisu a pod vysokým tlakem se slisují. Po této operaci přichází na řadu vytvrzování, kde po cca sedmi hodinách za teploty 60°C dostanou správnou pevnost pro další manipulaci. V klimatizačním prostoru zrají celý týden. Po této technologické přestávce jsou už desky formátovány, frézovány a vrtány. Rozpětí tloušťek, rozměrů a speciálních úprav hran a povrchu se liší podle výrobců.

 zdroj informací a foto: Cembrit a Cetris