Tomáš Nemrava: <small>Prefabrikace je obrovská výhoda dřevostaveb</small>

Tomáš Nemrava: Prefabrikace je obrovská výhoda dřevostaveb

Dana Jakoubková | Pondělí, 26. září 2022 |

Přidat na Seznam.cz

Od malička koukal tátovi – majiteli pily – pod ruce. Stál u katru, skládal prkna a učil se. Na dřevu prakticky vyrostl. Ale protože ho bavily počty a později i statika a dynamika, vystudoval beton. První domluvený termín rozhovoru na poslední chvíli zrušil. Ředitel dřevozpracovatelského závodu NEMA a stavební firmy Nema Dřevostavby totiž musel obléknout montérky a stoupnout si ke stroji.

Ing. Tomáš Nemrava


  • 1995–1999 Průmyslová škola stavební
  • 1999–2004 České vysoké učení technické v Brně, fakulta stavební, obor betonové konstrukce
  • 2004–2022 Ředitel rodinné firmy NEMA a Nema Dřevostavby
  • Člen pracovní skupiny ADMD – dřevostavby kvalitně

Ing. Tomáš Nemrava
Ing. Tomáš Nemrava

(foto: Dana Jakoubková)

To je u vás běžná praxe, že když nepřijde zaměstnanec do práce, vedení za něj zaskakuje v hale? Neumím si představit, že by třeba šéf automobilky šel montovat podvozek.


Když je to nutné, musí do šichty i ředitel, a fungují takto všichni z vedení. Teď jsem třeba dělal na hale devět nočních směn, aby zákazník byl uspokojen a stavba neměla zpoždění. Mám prostě (ne)výhodu v tom, že znám proces výroby do nejmenších detailů. Na vysoké jsem měl sice jen jeden semestr o dřevěných konstrukcích, ale většinu jsem se naučil praxí. Zpočátku jsem u táty ve firmě jen vypisoval z plánů materiál pro tesaře. Později jsem povýšil na digitální kreslení krovů pro výrobu na CNC mašině. Pak k tomu přibyly vazníky a brzy jsem začal dělat komplet dřevostavby.

Vaše domy mají bez výjimky difuzně otevřenou skladbu stěn. K tomu vás také přivedla zkušenost?


Ne, k tomu mě přivedl švagr – tesař. Vzal mě na návštěvu do jedné středně velké tesařské firmy v Rakousku, kde jsme konstrukci okoukali. Líbilo se mi, že dům dokáže s vlhkostí sám pracovat, pokud je konstrukce správně poskládaná, a připadla mi jako úžasně blbuvzdorná. Udělat díru, která by způsobila v konstrukci problém, skrz parobrzdnou OSB desku je totiž složitější než do parotěsné fólie, která je u skladby difuzně uzavřené. Ta je, myslím, už překonaná. To je produkt devadesátých let. V tomto mají u nás zákazníci jednoduchý výběr. Celkově ale máme certifikováno sto dvacet typů skladeb stěny a všechny dýchají.

Z toho si má stavebník vybrat?


Na rodinný dům je na výběr deset typů prověřených skladeb, které se točí stále dokola. Ten zbytek je hlavně pro projektanty a pro jiné typy staveb. Například pokud jde o veřejnou stavbu, jsou předpisy přísnější s ohledem na požární nebo akustické vlastnosti stěny. Jde o to, aby se projektant neměl na čem zaseknout, aby nemohl říci: neprojde to přes požárníky, akustiky...

Máme pro něj tedy digitálně připravené i všechny detaily, nad kterými už nemusí přemýšlet, a přes aplikaci je může zasadit do projektu. My si naopak hotový projekt s detaily můžeme přetáhnou do výrobního procesu. Tím se eliminuje chybovost dat mezi projektantem a námi jako výrobcem prefabrikátu.

Pokud bude mít stavebník svého projektanta pro individuální návrh domu, stačí aby aplikaci použil a dostane od nás všechno, co potřebuje, aby dům vyprojektoval, a my ho bez zbytečných dohadů dokážeme vyrobit. Máme sice v nabídce i typové domy, ale spíš proto, aby zákazník věděl, kde se na trhu pohybujeme. Prostě aby k nám nešel koupit dům za dva miliony, protože takové neumíme postavit.

Jak tomu mám rozumět? Jako že to je málo?


Ano. Rodinný dům ve vysoké kvalitě, která je pro nás standardem, opravdu za dva miliony nepostavíme. Naše hlavní cílová skupina má rozpočet kolem čtyř, pěti milionů, kdy zákazník požaduje kvalitní dům za ještě rozumné peníze. Ale nebráníme se ani stavbám většího rozsahu, s vyšším rozpočtem. I takové umíme zrealizovat a přizpůsobit je potřebám klienta.

Co si mám pod tou vaší vysokou kvalitou představit?


Samozřejmě perfektní provedení stavby a třeba i to, že máme v konstrukci zastoupeno devadesát šest procent dřeva – konstrukční hranoly z masivu, OSB desky, dřevovláknité desky a foukaná dřevovláknitá izolace.

Považujete tak velké zastoupení dřeva ve stavbě za konkurenční výhodu?


To bezesporu. Třeba foukané dřevovlákno jako izolace je určitě velký bonus. Lze s ním zateplit stoprocentně bez tepelných mostů. Myslím, že v Česku žádná dřevostavební firma foukané dřevovlákno nepoužívá.

Možná proto, že to dům prodraží ...


Kdepak, dneska už je minerální vata dražší než dřevovlákno. Ale já bych nekoukal ani tak na cenu jako na funkci. Třeba fázový posun teplotního kmitu stěny a střešní konstrukce (doba, která uplyne, než se izolantem naakumulovaná nejvyšší exteriérová teplota projeví v interiéru, pozn. red.) je úplně někde jinde. Je jednoduché „udělat" tepelný most ve vatě při zateplení. Řízne se o půl centimetru menší a je to. Přece se nevyhodí, že.

Oproti dřevovláknu je minerální izolace výrazně lehčí, má menší objem na kubík. Je znát, jestli je stěna zateplena dvanácti kilogramy vaty na metr krychlový, nebo čtyřiceti až padesáti kilogramy dřevovlákna. Hmota je důležitá v souvislosti s prohřátím celé konstrukce. Proto máme stěny certifikované pro fázový posun dvanáct až osmnáct hodin. S takovou bilancí se nemůže dům v létě přehřát, a v zimě zase izoluje lépe i při menší tloušťce izolace.

U foukané izolace vlastně nemáte ani žádný odpad, spotřebujete jen tolik, kolik je třeba...


Přesně, bezodpadovost je další benefit. U minerální vaty zaplatíte materiál a dopravu, ale zbytky nevyužijete, musíte je zlikvidovat, vyhodit. U foukané izolace nic nevyhazujete, žádné peníze nejdou do kontejneru. Nebo skladování. Nám stačí jeden kamion dřevovláknité izolace na čtvrt roku, kdežto u minerální vaty bychom potřebovali čtyři kamiony. Kromě toho se s dřevovláknem lépe pracuje. Můžete ho po sobě házet, můžete se s ním přikrýt a bude vám jen vonět. Ale u minerální vaty potřebujete nejvyšší opatrnost a ochranu při aplikaci, jinak vás sežere. A je to samo sebou srdeční záležitost, je to dřevo.

Co zbývá k těm devadesáti šesti procentům ve skladbě stěny?


Sádrovláknité desky.

Ty se nedají nahradit, aby byla stěna stoprocentně dřevěná?


Těžko, protože sádrovlákno hodně pomáhá v protipožární ochraně i v akustice dřevostavby.

A to jsou zrovna dva z mýtů, které stavebníci často řeší. Setkáváte se s tím? Musíte i dnes vysvětlovat, vyvracet omyly?


Ano, zákazníci mají často obavy z věcí, které už jsou dávno překonané. Ohledně akustiky – když je stěna správně poskládaná, má lepší akustiku než cihla. Dřevostavba je také navržena tak, aby se případný oheň nemohl snadno šířit, a pokud je požár opravdu velký, tak aby obyvatelé stihli z domu včas odejít. Nejčastější je ale strach z vlhkosti a plísně. Bojí se, že jim dům shnije. Pokud je vyprojektovaný a postavený technologicky správně a z kvalitního materiálu, neshnije, nebude k tomu mít podmínky.

Vlhkost má do velké míry v rukou sám uživatel. Ale pro jistotu jako prevenci montujeme standardně do každé stavby Moisture Guard. To je hlídací systém, který okamžitě upozorní uživatele, že se někde objevila vlhkost, a může se okamžitě řešit. A ještě taková úsměvná obava – zákazníci se ptají, jestli dům nebude vrzat. Odpovídáme, že pokud je stavba z dobře vysušeného materiálu, nevrže.

Jak složité je ohlídat si kvalitu materiálu?


Pro nás je to jednoduché – vedle stavební firmy máme i vlastní dřevozpracující závod, včetně sušárny. Dřevo kupujeme od českobudějovických Lesů. Novohradské hory máme za rohem, tam jsou lesy bez kůrovce a obrovská zásoba kvalitní suroviny, kterou se snažíme obnovovat tím, že ročně zaplatíme dodavateli kulatiny výsadbu deseti tisíc sazenic.

Opravdu? Někteří odborníci jsou toho názoru, že jsme na tom se dřevem špatně...


Obecně vzato ano. Dřeva bude málo. Ale ne na stavění. V Česku na jeden rodinný dům vyroste dřevo za minutu a půl a když by se úplně všechny rodinné domy postavily ze dřeva, materiál na ně doroste do měsíce. I kdybychom stavěli všechny veřejné budovy ze dřeva, v žádném případě se nepohybujeme na více než dvaceti procentech produkce lesa. Věřím tomu, že ve stavebnictví má dřevo tak vysokou přidanou hodnotu, že vám ho vždycky někdo raději prodá, než aby z něj udělal paletu nebo ho využil na topení.

Takže stavebníci nemusejí panikařit, stavebnictví naše lesy nevyplundruje?


Přesněji naše stavebnictví naše dřevo nevytěží. Ale třeba Rakousko, které je schopno zpracovat jeden a půl násobek roční produkce vlastních lesů, tedy jeden a půl krát více, než jim vyroste, by mohlo. Dá se očekávat, že budou mít o naše dřevo zájem. Je to samozřejmě i o zodpovědnosti lesáků a těžařských společností, že ho nebudou posílat za hranice. Ideálně: „Co se doma uvaří, to se doma sní".

Je tomu blízká i vaše firemní filozofie?


Blízká určitě. Rádi bychom třeba uzavřeli celý výrobní cyklus a vše, co s ním souvisí v našem závodě. Už teď máme automatickou CNC linku na výrobu prefabrikovaných panelů s takovým rozsahem operací jako nikdo v republice. A pokud ji mají, dokážou dělat jen typové domy. Nám je to jedno, typový nebo individuální, linka zvládne cokoli. Na střeše výrobního závodu máme fotovoltaiku a energii na výrobu dřevostavby bereme ze slunce. Jeví se to ekologicky, ale jde hlavně o ekonomický dopad.

V hale dělá sto lidí jen s elektrickými stroji a nástroji. Kdybychom brali všechnu energii ze sítě, spotřeba i náklady by se ztrojnásobily a dřevostavba by se tím prodražila. Využíváme i obrovský štěpkovač, do kterého jdou všechny zbytky z výroby. Štěpkou pak topíme v sušárně řeziva. Teď stavíme linku na KVH a BSH hranoly, abychom si vyrobili vlastní konstrukční prvky, a z nich pak prefabrikovanou stěnu. Chceme mít všechno pod jednou střechou, uzavřený okruh materiálu a nemít výrobu narušenou dodavatelskými vztahy.

Máte na mysli i odborná řemesla jako klempíře, obkladače, elektrikáře...?


Přesně tak. Sehnat totiž kvalitní lidi na stavbu je obrovský problém. Je jich čím dál méně. Ovšem mít dostatek dobře vyškolených pracovníků na dílně tak složité není. Práce od osmi do tří, v teple a pod střechou, každý den s rodinou... Na to lidé spíš slyší. Takže moje vize je co největší prefabrikace na hale a minimalizovat potřebu řemesel na staveništi. V souvislosti s tím vyvíjíme systém modulární výstavby, kdy by se na staveniště přivezl kompletní modul domu včetně finálních povrchů, vybavení sanitárním zařízením a podobně.

Prefabrikace je obrovská výhoda dřevostaveb. Pro ten účel stavíme halu, kde budou jeřáby schopny dům zkompletovat pod střechou. Na staveništi se jen dopojí elektřina, voda a kanalizace... Zatím děláme moduly pro bytovky, ale pokud bude chtít někdo rodinný dům, který bude možné rozšiřovat v budoucnu podle potřeb rodiny, není problém. Prefabrikaci v takovém rozsahu dovoluje jenom dřevo. Kdybyste takovou modulární buňku udělala z betonu, těžko ji budete někam instalovat. My je vyrábíme z CLT panelů, dřevovláknitých a sádrovláknitých desek.

Proč z CLT panelů?


Kvůli statice a pevnosti, aby se modul při přepravě nezkřížil. Bude to dražší co do materiálu, ale ušetříme za již zmíněná řemesla na staveništi.

Za jak dlouho může takový dům stát?


Za tři dny. Stačí, aby měl investor připravené základy. Žádný hluk, prach, jasně dané vstupy a cena, nic se nemění, žádná neznámá. Naprosto průhledný položkový rozpočet, nedá se tam nic zkazit a vše lze skvěle kontrolovat. Dokonce dokážeme zákazníkovi udělat přehled, kolik by to stálo, pokud by stavěl sloupkovou konstrukci na staveništi a kolik to bude stát v případě modulární výstavby.

Zní to pokrokově ...


Je to cesta, které já věřím. Před patnácti lety jsme na výstavách přemlouvali zákazníka, aby si nechal postavit dům ze dřeva. Dnes už náš typický zákazník ví, že chce dřevostavbu. A to je velký posun. Takže teď chceme posunout dřevovýstavbu zase o kus dál. Moje osobní vize je taková, že se jednou ve virtuálním 3D prostoru potká architekt či projektant se stavebníkem a budou dům řešit podle katalogu stěn.

Stěna je třeba nepustí na kraj pozemku, tak ji vymění za jinou, anebo ji posunou a program jim bude dávat omezení na základě statiky, akustiky a podobně. Jakmile to doladí, kliknou na tlačítko objednat a vyjede jim termín, kdy se dům objeví na pozemku. A až do té doby se ho nedotkne lidská ruka. Stroje a roboty na to máme, problém je jen v tom, že to zatím neumíme pospojovat softwarově. Nevím, jestli se toho dožiju, ale doufám, že jednou to takhle bude fungovat.

A nemáte potřebu prosadit se více ve veřejném sektoru?


Neřekl bych prosadit, ale směřujeme k tomu už projektem modulární výstavby. Zmíněné bytovky budou vlastně obecní byty. Nebo třeba letos v dubnu jsme stavěli jenom mateřské školky a nepostavili jsme jediný rodinný domek. Problém je v tom, že státní správa se v souvislosti s dřevostavbami teprve rozhoupává. Proto jsme založili NEMA Akademii, kde školíme projektanty o dřevostavbách a zároveň se snažíme v rámci Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) působit i na veřejný sektor, aby měli zastupitelé tendenci stavět ze dřeva.

Má podle vás ADMD smysl i pro soukromé stavebníky?


Určitě, ADMD stojí hlavně na kvalitě. Těžko najdete výmluvnější referenci takového rozsahu, jakou mají členské firmy. Na trhu je spousta dodavatelů dřevostaveb, kteří by na něm být neměli. Divila byste se, kolik firem staví domy bez posouzení statiky, bez zpracovaných konstrukčních detailů. Členové ADMD jsou pod drobnohledem Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského, který spolupracoval na sestavení Dokumentu národní kvality. V něm je stanoveno, jak by měl kvalitní dům vypadat a fungovat – vzduchotěsnost, tepelný odpor, prolepování, utěsňování, je to čím dál přísnější.

Každý rok jede odborník z Ústavu na kontrolu minimálně dvou staveb každého z členů i do kanceláře na kontrolu dokumentace. Kontrola je rok od roku tvrdší a neprojde každý. Je dost firem, které stojí o členství v asociaci, ale nejsou schopny vykázat potřebnou zkušenost a kvalitu stavby. ADMD jim zdarma umožnuje se vše potřebné naučit, pochopit, ale když zájemci vidí ten objem práce, který musí pro certifikát splnit, většinou to vzdají. ADMD tu má své místo a ceny domů jednotlivých firem – členů jsou na podobné úrovni. I to poukazuje na kvalitu, která je jenom jedna – ta nejvyšší.


časopis DŘEVOstavby 5-2022

Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 5/2022

Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 99 Kč

koupit časopis

 

DaS 5-2022
Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Konstrukce dřevostaveb”

Více článků »

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop