Střecha dřevostavby vydrží jeden lidský život

Helena Petáková | Pondělí, 12. únor 2018 |

Životnost u nás běžně používaných krytin je v průměru stejně dlouhá jako lidský život. Realizace nové střechy nebo výměna střešní krytiny na starším objektu nás tak potká většinou jen jednou za život. Nová střecha přitom výrazně ovlivňuje vzhled domu, musí odolat nepříznivým povětrnostním podmínkám, dešti, větru, sněhu, prudkému slunci... a je zároveň i značnou finanční investicí. Jak tedy zodpovědně vybrat krytinu z množství materiálů, tvarů, barev a technologií, které jejich výrobci nabízejí?

Pozornost je nejprve třeba soustředit na krov a jeho schopnost odolávat hmotnosti. Pokud například pokládáme novou krytinu na starobylou roubenku a nechceme se pustit do rekonstrukce krovu, je nezbytné zvolit lehkou střešní krytinu, například dřevěné nebo asfaltové šindele, plechové dílce, vláknocementové šablony či plast. Mezi těžkými krytinami máme na výběr z pálené střešní tašky, betonové tašky, břidlice nebo třeba vegetační střechy.

Střecha dřevostavby – lehká, nebo těžká?

V případě nových dřevostaveb ze surového (nevysušeného) masivního dřeva doporučují stavební firmy použít těžké tašky, které srub nebo roubenku zatíží a napomáhají tak jejich „sednutí". Kládám či trámům je kladen větší odpor proti kroucení, zvláště pak v horní části stavby. Na druhou stranou, když je dům postaven kvalitně z dobrého rovnoletého dřeva, význam těžké střechy se začíná ztrácet. Jestliže tedy investorovi ladí k jeho nové dřevostavbě třeba tradiční lehká šindelová střecha, stavitel obvykle dotáhne záklopkovou kládu (kláda nad stropními trámy, která není zatížená stropní konstrukcí, ale pouze střešní krytinou) skrze šroubovice ke spodním kládám, aby nedocházelo v této části stavby k velkým mezerám.

Výrobci šindelových střech poukazují na to, že na tradiční roubenky se vždy dávala lehká krytina, došky nebo dřevěný šindel. Teprve následně po skončení životnosti šindele, z jeho nedostatku nebo zákazu používání (protipožární opatření) se začaly na střechy pokládat jiné krytiny, třeba i těžké tašky. Svědčí o tom velké rozpony původních krovů – jeden a půl až dva metry, které pro lehké střechy byly dostačující. Také podle některých majitelů střecha zhotovená z tašek na roubenku nepatří, je příliš rovná a pravidelná. Za daleko vzhlednější považují štípaný šindel s jeho nerovností a schopností pokrýt i nepravidelný tvar střechy.

Střecha dřevostavby – plochá, nebo šikmá?

Podle míry naklonění se střechy rozdělují na ploché a šikmé. Ploché střechy jsou často k vidění v teplejších oblastech, jako je jih Evropy nebo africký kontinent. U nás se nejčastěji setkáme se střechami šikmými se sklonem kolem 30°. Nejtypičtějším druhem střechy je střecha sedlová. Dalšími běžnými typy jsou například střechy valbové, kde dvě protilehlé strany mají tvar trojúhelníku a zbylé dvě tvar lichoběžníku. Dalším běžným typem jsou střechy stanové, kde jsou ve špici spojeny čtyři stejné trojúhelníky. Posledním běžným typem jsou moderní střechy pultové s mírně nakloněnou plochou od 12° do přibližně 30° sklonu. Méně běžnými typy jsou střechy mansardové, křížové a polovalbové a samozřejmě existují i atypické druhy střech podle představ investora nebo architekta.

Střecha dřevostavby – přírodní, nebo umělá?

Pálená taška

Je jedna z nejtradičnějších střešních krytin, která se vyrábí z přírodních materiálů hlíny, jílů a vody za působení ohně. Přímo výpalem hlíny se získává přírodní cihlová červeň, která není přibarvována – jedná se o takzvanou režnou tašku. Nanášením jílových kalů s různým obsahem oxidů kovů a křemičitých přísad a následným vypálením vzniká široká škála barev, které jsou neměnné, trvalé, a dlouhodobě odolávají působení přírodních vlivů. Díky tomu se dá každá střecha architektonicky sladit s domem i prostředím. Pálený střep má vysoký tepelný odpor, vynikající akumulační vlastnosti a příznivý součinitel prostupu vodních par – taška „dýchá".

Betonová taška

Představuje nejodolnější střešní krytinu, jejíž životnost přesahuje sto let. Zároveň je ale krytinou nejtěžší, proto vyžaduje kvalitní krov schopný unést vysokou hmotnost – až 80 kg na metr čtvereční. Betonové střešní tašky se vyrábí z cementu, písku, vody a z barviv. Beton postupem času zraje a odolnost této krytiny se stářím zvyšuje.

Břidlice

Přírodní břidlice na střechách je také prověřená historií a tradicí. S její pokládkou si však poradí jen odborník. Umělá břidlice obsahuje ze šedesáti procent přírodní materiál a zbytek tvoří polypropylén a polyetylén. Výsledná střešní krytina odolá vodě, ohni, mrazu a prakticky jakémukoliv počasí. Umělá břidlice je dobře opracovatelná.

Plech

Patří už mezi lehkou střešní krytinu, jejíž pokládka je velmi jednoduchá, a proto ji najdeme na mnohých objektech. Plechové díly lze použít na jakoukoliv střešní konstrukci, protože jejich hmotnost 4 až 5 kg/m2 je opravdu minimální. Plechová střecha nemusí být rovná, jednotlivé díly se tvarují a v nabídce je velká barevná škála.

Dřevěný šindel

Šindel patří k nejstarším krytinám vůbec a zejména rozšiřující se obliba přírodních materiálů z něj činí krytinu stále vyhledávanou. Podle způsobu výroby rozlišujeme šindel štípaný a řezaný. Štípaný dosahuje díky neporušeným vláknům a pravidelné údržbě životnosti šedesáti a více let. Řezaný má asi třetinovou životnost. Dřevo je lehké, odolné a dýchá, pro výrobu šindelů se používá převážně smrk a modřín. Jednotlivé části střechy se musí před použitím impregnovat a časem je třeba nátěry obnovovat.

Asfaltový šindel

Relativně nový druh střešní krytiny, jejíž nižší životnost je na druhou stranu vykoupena poměrně nízkou cenou. Šindele se přibíjejí na předem připravené plošné bednění a jsou nabízeny v mnoha barevných variantách.

Vláknocementová krytina

Tato střešní krytina vytlačila původní eternit. Je tvořena směsí cementu, výztužných vláken, vápence, celulózy a dalších přísad, které dohromady představují pevný, odolný a dobře opracovatelný materiál. Krytina může být rovná nebo vlnitá. Prostory pod střechou vyžadují dostatečné větrání, aby na její rubové straně nedocházelo ke kondenzaci vodní páry.

Plasty

Plastové imitace taškových, břidlicových a šindelových krytin jsou stále více oblíbené pro svou pevnost a odolnost jakémukoliv počasí, nízkým i vysokým teplotám. Životnost této krytiny se odhaduje na padesát let.

Není střecha jako střecha. Rozhodování, pod jakou budeme bydlet, nás může hodně zaměstnat. I tady platí klasické – poraďte se s architektem a stavitelem, kterým už jste důvěřovali při stavbě nebo rekonstrukci svého domu. A rozhlédněte se také po okolí, jaké střešní krytiny se na podobných stavbách ve vaší oblasti vyskytují. A nezapomeňte, že každou střechu vám v některých regionech také nemusí povolit.

Autor článku PhDr. Helena Petáková

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 14
Líbil se Vám článek?113