Vybudovat zelenou střechu na pergole nebo garáži zvládnete i svépomocí

Vybudovat zelenou střechu na pergole nebo garáži zvládnete i svépomocí

Redakce | Úterý, 27. červenec 2021 |

Přidat na Seznam.cz

I když by se to na první pohled mohlo tak zdát, vybudovat si zelenou nebo chcete-li vegetační střechu není žádná velká věda. Zručný kutil to zvládne klidně i svépomocí. A hodí se třeba i na zastřešení pergoly nebo na garáž!


Než se rozhodnete pro zelenou střechu...

Ozeleněné střechy nejsou zdaleka jen výsadou velkých komerčních objektů nebo domů v centru měst. Dokážou totiž výborně izolovat střechu před ostrými slunečními paprsky i mrazy a navíc pomáhají lépe hospodařit s vodou na pozemku, kterou z velké části zadrží. Také jsou pohledově atraktivní a pomohou domu lépe zapadnout do krajiny.

Vegetační střechy se dělí podle toho, co na nich chceme zasadit. Klasikou nejvhodnější pro rodinné bydlení jsou tzv. střechy extenzivní, které potřebují jen poměrně malou vrstvu substrátu, do které se osází suchomilné rostlinky, a střecha tak nevyžaduje téměř žádnou zvláštní péči. Takové vegetační střechy mají navíc tu výhodu, že nejsou příliš těžké a hodí se tak i pro dřevostavby nebo rekonstrukce.

Pokud se pro instalaci takové střechy rozhodnete, chce to určitě trochu toho plánování a rozhodně není na škodu se informovat nebo si nechat poradit od firem, které se jejich realizací zabývají.

„Zelená střecha svému okolí vizuálně dává na vědomí vztah investora k životnímu prostředí. Její funkce sdružuje kromě příkladného vodního hospodářství i další zásady šetrného stavitelství. Vlastnost rostlin vytvářet pomocí slunečního záření kyslík, a nikoliv teplo ji řadí mezi nejúčinnější formy pasivní ochrany budov před sluncem," doplňuje Hana Kocmanová ze společnosti SEDUM TOP SOLUTION.

Základním parametrem je únosnost střechy, pozor ale i na únosnost tepelné izolace – pěnový polystyren obecně zvládne mnohem větší zatížení než minerální vata. Zásadním úkolem projektu zelené střechy je pak hospodaření s vodou. Pokud bude střecha vodu zadržovat příliš dlouho, rostlinám se nebude dobře dařit, navíc voda zbytečně přitěžuje konstrukci střechy.

Odteče-li ale voda zbytečně rychle, což bývá nejčastější problém, rostliny budou vadnout a umírat. Potřebujeme tedy informace o dlouhodobém ročním srážkovém úhrnu místa stavby, ale také o výskytu přívalových dešťů – tyto informace poskytuje norma ČSN 75 9010, ČHMÚ nebo místní vodárny.

Potřebujeme zajistit, aby voda na střeše nějakou dobu vydržela – měla čas vsáknout se pořádně do substrátu nebo hydrofilní minerální vlny, zároveň ale musí mít možnost odejít funkční odvodňovací vrstvou. Ke stanovení optimální skladby proto musíme znát hydroakumulační vlastnosti všech použitých materiálů.

Obecně platí, že čím větší je sklon střechy, tím méně je třeba řešit, jak se střecha odvodní, naopak potřebujeme zajistit, aby voda setrvala co nejdéle. Proto na rozdíl od střech plochých musíme dbát na správné navržení a instalaci drenážních zpomalovačů.

zelena-strecha-vrstva-substratu-a-mineralni-rohoz

obr.: Zelené střechy se hodí také na zastřešení pergoly nebo na garáž, případně i na zastřešení terasy. Foto: SEDUM TOP SOLUTION

1. Hydroizolace zabrání průniku vody do konstrukce zelené střechy


Hydroizolace je první a dalo by se říct nejdůležitější vrstva, protože odděluje konstrukci střešního pláště, který musí plnit svoje statické a tepelně technické parametry, od vlastního vegetačního souvrství. Jakákoliv chyba právě v této vrstvě neohrozí pouze funkčnost „střešního pláště", ale úplně celé stavby.

Takže pokud nerealizujete vegetační souvrství ihned po aplikaci hydroizolace, je třeba vrstvu řádně zkontrolovat a případně požadovanou těsnost ověřit zátopovou nebo jiskrovou zkouškou. Hydroizolační vrstva pod vegetační střechou musí být také odolná proti prorůstání kořenů, pokud není, protože se se zelenou střechou původně nepočítalo, je možné aplikovat na stávající hydroizolaci kořenuodolnou fólii.

zelena-strecha-hydroizolace

Foto: Peuceta, Zdroj: Dreamstime

2. Díky ochranné textilii bude hydroizolace jako v bavlnce


Netkaná geotextilie o plošné hmotnosti minimálně 300 g/m2 se používá jako ochrana hydroizolační vrstvy a to jak při vlastní realizaci, kdy může k poškození hydroizolace dojít velmi snadno v průběhu manipulace s dalším stavebním materiálem, tak v průběhu životnosti střechy – nopová fólie, o které budeme hovořit v jednom z následujících bodů, může v průběhu let ohrozit některé druhy hydroizolací právě protlačením svých nopů.

U šikmých střech (nad 10°) tato vrstva není nutná, protože se u nich nopové fólie neinstalují – není třeba střechu odvodňovat. Naopak se v této části musí řešit instalace drenážních zpomalovačů, které zabraňují příliš rychlému odtékání vody. Jejich četnost se stanovuje výpočtem a přivařují se přímo na vrstvu hydroizolace, popřípadě se jako pás hydroizolace vkládají mezi desky minerální vlny, která nahrazuje část substrátu.

zelena-strecha-ochranna-textilie

obr.: Drenážní zpomalovače z pásů hydroizolace vkládané mezi desky minerální vlny. Foto: ISOVER

3. Kačírkový obsyp chrání fasádu i rostliny


Aby se při dešti nešpinila fasáda, používá se po obvodu vegetační střechy zásyp z kačírku, tedy praného kameniva, které nesmí obsahovat velké procento jemných částic. Vrstva kačírku ve skutečnosti chrání také vegetační souvrství před erozí větrem, která je právě na okraji nejhorší.

Kamenivo sypeme také v okolí vpustí, prostupů potrubí, světlíků, střešních oken nebo atik, tedy v okolí míst, která chceme chránit před zarůstáním vegetací, jež by mohla trhat oplechování nebo ucpávat odvodňovací otvory. Protože místa, kde bude kačírek, a kde substrát musíme jasně vymezit, instalují se tzv. ukončovací kačírkové lišty, které udržují materiál na místě. Lišty se obvykle nešroubují, ale spojují jednoduchými spojkami.

zelena-strecha-kacirkovy-obsyp

Foto: Josef Kubeš, Zdroj: Dreamstime

4. Zásobárna vody, která ale zabraňuje přemokření


Aby se rostlinkám na zelené střeše dobře dařilo, potřebují dostatečnou vláhu. Tu zajišťuje tzv. drenážní vrstva – tedy nopová fólie s prolisovanými kalíšky, ve kterých se voda po dešti ukládá. Nopovou fólii pokládáme vždy nopy dolů a jednotlivé pásy se musí překrývat o dvě řady nopů.

Kromě zadržování vody má tato speciální fólie i perforace pro odtok přebytečné vody pryč směrem ke střešním vpustím. Nopovou fólii je třeba ochránit proti zanesení a poškození další vrstvou geotextilie – tentokrát filtrační, s plošnou hmotností okolo 120 g/m2. Jak už bylo řečeno výše, na šikmých střechách se nopová fólie neinstaluje, protože ve sklonu jsou její hydroakumulační účinky minimální a k dostatečnému odvodnění stačí gravitační síla.

zelena-strecha-zasobarna-vody

Foto: ISOVER

5. Vrstva substrátu a minerální rohož na zelené střeše


Na řadu přichází vrstva substrátu, popřípadě kombinace hydrofilní minerální vlny a substrátu. Rostliny mohou do minerální vlny bez problémů kořenit, navíc funguje jako další hydroakumulační a drenážní vrstva. Na plochých střechách můžeme minerální vlnu použít i ve více vrstvách (vždy proloženou 50 mm substrátu), u šikmých střech se z důvodu kotvení používá vždy jen vrstva jedna.

U substrátu pozor, nikdy se nesmí používat zemina ze zahrady, ornice, ani zakoupený zahradnický substrát, který pro střešní zahradu neobsahuje dostatečné množství minerálních látek. Vybíráme vždy substrát určený přímo pro druh rostlin, které chceme na střeše pěstovat – musí mít optimální složení s vyváženým poměrem živin.

Nahradit část substrátu minerální vlnou je obzvláště vhodné u šikmých střech nad 10°, protože čedičová vlna má mnohem větší hydroakumulační schopnost než vrstva substrátu. Právě usychání a umírání rostlinek zejména ve vrchní části šikmé střechy bývá nejčastějším problémem špatně navržených realizací.

zelena-strecha-vrstva-substratu

Foto: ISOVER

6. Kytičky všech barev na zelené střeše


Logickou poslední tečkou jsou samotné rostliny – protože volíme extenzivní vegetační střechu, budou to vždy takové rostliny, které jsou suchomilné, dokážou se vypořádat i s velmi malou vrstvou substrátu a nedostatkem vody. Mezi takové rostliny patří různé sukulenty a trvalky, jako jsou rozchodníky, netřesky, mateřídouška, koniklec, kociánek nebo řebříček, a také traviny jako kostřava, kavyl nebo lipnice.

I když bude váš výběr značně rozmanitý, je třeba počítat s tím, že rostliny si časem vytvoří jakousi rovnováhu – některé zcela zaniknou, jiným se bude dařit dobře. Existují firmy, které se specializují přímo na pěstování rostlin pro zelené střechy – nabízejí předpěstované koberce, osázené sukulentními rostlinkami, nebo jednotlivé řízky.

Některé ploché střechy velkých rozměrů a šikmé vegetační střechy je nutné kotvit kvůli zatížení větrem – před navezením substrátu je tak nutné instalovat ještě speciální sítě nebo gridy, pro šikmé střechy je ideální zakoupit rozchodníkové koberce s již zabudovanou výztužnou sítí.

zelena-strecha-navoz-kvetin

Foto: ISOVER

zelena-strecha-kyticky

Foto: SEDUM TOP SOLUTION

Rady odborníka


Zelená střecha na pergole nebo garáži přímo vybízí k realizaci svépomocí a kdokoliv zručnější to jistě zvládne. Důrazně doporučuji nechat větší a vegetačně složitější střechy na odbornících! Ač postupy a materiály jsou nesčetněkrát popsány v různých brožurách, je potřeba si dát pozor na některé části:

  • Zakoupené rostliny by měly vypadat svěže a měly by být zasazeny co nejdříve. Rozchodníkové řízky je nutné aplikovat nejpozději do dvou dnů. Předpěstované koberce taktéž, případně je rozbalit, aby se nezapařily. Experimentování se suchomilnými rostlinami se meze nekladou. Je nutné počítat s tím, že ne všechny klasické suchomilné rostliny se zv ládnou vyrovnat s umístěním na střechu.
  • Substrátů pro zelené střechy je mnoho. Neměl by se vybírat především podle ceny, ale jestli „voní", je v něm více kamínků než rašeliny nebo kompostu. Hlavně by měl být certifikovaný a propařený, aby zelenou střechu neosídlily plevele.
  • Hydrofilní minerální vlna může být omylem zaměněna za klasickou stavební, která vodu odpuzuje! V posledních letech je takřka nutné zadržovat co nejvíce vody ve skladbách pro rostliny, jelikož nám prší méně častěji a běžná koncepce skladeb s tímto trendem nedokáže držet krok.
  • Nopová fólie by měla unést člověka a její nopy by měly být ideálně propojeny žlábky, aby se voda mohla plošně rozlít.
  • Filtrační textilie by měla být průsvitná a oproti ochranné geotextilii je její vyšší plošná hmotnost na škodu.
  • Kačírkové obsypy stačí u malých střech v místě odtoku – okap nebo vpusť. Tedy pokud není střecha výrazně namáhaná větrem.

Ing. arch. Josef Hoffmann DIVIZe ISOVER
Ing. arch. Josef Hoffmann
produktový manažer pro zelené aplikace Divize ISOVER , Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.

zelena-strecha-svah

obr.: Svah přecházející do zelené střechy je vysoce estetickým řešením u velmi svažitých pozemků. Foto: ISOVER

Otázky na odborníka


Proč volit při realizaci zelené střechy předpěstované rozchodníkové koberce?

Suchomilné tučnolisté rozchodníky dokážou zadržet velké množství vody, přežijí dlouhodobé období bez deště a jsou nejméně náročné na údržbu. Rostliny vypěstované v podmínkách českého klimatu po instalaci v lokálním prostředí velmi dobře prosperují.

Přesto však ve své počáteční vegetační fázi potřebují intenzivní péči. Neobejdou se bez zalévání, pletí a hnojení. Tyto činnosti odpadají při použití předpěstovaných rozchodníkových rohoží. Rozchodníkové rohože pěstujeme v podmínkách lokálního klimatu po dobu minimálně jednoho roku. V počáteční fázi je produkce pravidelně zalévána a hnojena. Po celou dobu je pleta a udržována tak, aby mohla být rohož kdykoli expedována.

Jak se o zelenou střechu starat v průběhu let?

Každá zelená střecha potřebuje péči, a to i ta extenzivní, která patří k nejméně náročným na servis. Je nutné minimálně jednou až dvakrát ročně provést základní údržbu, která zahrnuje:

  • odstranění nežádoucí vegetace a listí, čištění kontrolních šachet, střešních vpustí a dalších odvodňovacích zařízení
  • hnojení doporučujeme alespoň dvakrát ročně – na jaře a brzy na podzim
  • dosévání, respektive dosazování chybějících rostlin, popřípadě doplňování substrátu
  • zavlažování není nutné v případě dobře prokořeněné rozchodníkové střechy. Pouze v případě dlouhodobého období bez srážek.

Hana Kocmanová
Hana Kocmanová
SEDUM TOP SOLUTION s.r.o.

Autor článku: Dagmar Česká


casopis-drevo-stavby-4-2021-titulka-200x238

Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 4/2021

Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 95 Kč

koupit časopis


DaS 4-2021
Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Střecha”

Více článků »

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop