POJĎTE DÁL: Nízkoenergetická chalupa na šumavské stráni

Helena Petáková | Pátek, 21. prosinec 2012 | | Aktualizováno Čtvrtek, 16. květen 2019

Horský klid a daleké výhledy okouzlily manžele ze středních Čech natolik, že se pustili do stavby pozoruhodného domu. A výsledek? Zvenku šumavská chaloupka respektující zdejší architekturu, uvnitř úsporný dům nabitý vymoženostmi a promyšlený do posledního detailu. Dům vypadá jako klasická roubenka, ale je to moderní sloupková dřevostavbu, která klame tělem a jejíž vzhled zmátl i nás...

Před několika lety jsme trávili s manželkou dovolenou v šumavské vesničce. V místní hospodě jsme se dozvěděli, že nedaleko je na prodej „zbořeniště", tedy místo, na kterém lze v chráněném krajinném území stavět dům. Šli jsme se tam podívat ; na jižním svahu, na slunečném a chráněném místě tady do poloviny minulého století stával domek jako součást původní rozlehlejší usedlosti. Měli jsme tehdy sice původně v úmyslu koupit chalupu a pustit se do rekonstrukce, ale tenhle kout nás na první pohled tak uchvátil, že jsme se rozhodli absolvovat stavbu domu se všemi úskalími a peripetiemi, které k tomu patří.

Příprava stavby

Nejprve byla na řadě konzultace s úřadem Chráněné krajinné oblasti Šumavy, abychom se seznámili s podmínkami stavby v této oblasti. Šlo hlavně o sklon střechy a velikost a typ oken.Trochu nás překvapilo, že jsme nedostali žádné limity pro budoucí množství vypouštěných emisí, tedy že se úřad nezajímal o plánovaný způsob vytápění domu.

Před zahájením projektování jsme si stanovili základní cíl: pohodlné celoroční bydlení s pokud možno minimální spotřebou energie, která měla co nejvíce pocházet z obnovitelných zdrojů (v okolí je pila a tedy na dosah levný a ekologický zdroj energie). Volba padla na dřevostavbu v nízkoenergetickém standardu. Vzhledem ke své profesi jsem se podílel na projektu a stavbu jsem řídil sám. Větší část prací jsme i provedli sami. To ale nešlo na dálku, proto jsme sehnali ubytování vedle ve vesnici a začalo se úpravou staveniště a vybudováním základové desky.

Celým domem krok za krokem

Dům má dva vchody a není podsklepený. Z celkové délky sedmnácti metrů je téměř čtvrnáct metrů dřevostavby. Zbytek jsou prostory zděné a nevytápěné, zvenku omítnuté štukovou omítkou. V přízemí této zděné části měla být původně maštal, ale nakonec jsme od toho ustoupili. Základová deska se vzduchotechnickými kanály je totiž zalita samonivelační anhydritovou směsí, která dost přenáší zvuk. A tedy i zvuky kopyt. Vznikla tady proto nakonec dílna a sklad a naši dva koně dostali svůj samostatný „dům" na stráni vedle.

Z konstrukčního hlediska je naše chalupa sloupkovou dřevostavbou s minerální izolací. Z venkovní strany jsou na nosné konstrukci vertikálně připevněna prkna s několikamilimetrovou dilatační mezerou, kterou překrývají latě (šumavské "fuklajsny").

Střecha se sklonem 45 stupňů je poseta sněhovými zábranami, které jsou tady v nadmořské výšce kolem 860 metrů skutečně nezbytné. Hliníková krytina byla sice dražší, ale jsme spokojeni – zejména když dobrou práci odvedla i místní pokrývačská firma. Také dřevěná okna vyrobil místní truhlář. Jsou dokonale utěsněná (silikonový profil v drážce) a co je také důležité – nepotí se. Vnější dělené křídlo má jedno sklo, vnitřní nedělené je zaskleno vakuovaným dvojsklem.

Při přemýšlení nad barvou fasády nakonec zvítězila falunská (švédská) červeň v kombinaci se sněhobílou barvou hospodářské části domu, která díky čistému vzduchu sněhobílou skutečně zůstává. Barevnost domu doplnila antracitová střecha a přírodní dřevo smrkových oken.

Promyšlené a úsporné topení

Vytápění domu je řešeno jako teplovzdušné kombinované s podlahovým (v koupelně v přízemí). Hlavním topným médiem je teplý vzduch ohřívaný v teplovzdušné jednotce ATREA, která kromě dynamického vytápění zajišťuje i větrání domu. Zdrojem tepla je kotel na dřevo, který ohřívá vodu v akumulační nádrži s 750 litry. Ta pak zásobuje topnou vodou výměník voda-vzduch v teplovzdušné jednotce, podlahové topné plochy i koupelnové žebříky.

Součástí akumulační nádrže je i vložená nerezová spirála, která průtočným způsobem ohřívá teplou vodu. Akumulační zásobník je možno ohřívat i elektrickým odporovým tělesem o výkonu 7,5 kW a druhý komínový průduch je připraven i možnou instalaci kotle na peletky.

Unikátním nápadem technického zařízení domu je víceúčelová „pec". Podezdívka nese armovanou desku se zalitými plastovými trubkami podlahového vytápění. Trubky kachlovou plochu pece příjemně ohřívají, ale nepřehřívají. Ve výklencích pece obrácených do kuchyně je zabudovaná elektrická trouba a sušicí rošty na houby, ovoce a chleba pro koníky.Z druhé strany pod desku částečně zasahuje zdroj tepla pro celý dům – teplovodní kotel na dřevo, obsluhovaný ze zádveří, kde máme i příruční zásobu dřeva. Ta vystačí asi na týden a teplem od kotle se rychle dosušuje.

Co se nepovedlo?

Jako materiál rozvodných potrubí studené a teplé vody jsme zvolili měď, která má proti plastům deklarované antibakteriální účinky. Dodavatelé měděných trubek to náležitě zdůrazňují, zatímco jen nesměle zmiňují podmínku, že měděné trubky lze použít pouze pro neutrální a zásadité vody. V případě kyselé vody s pH nižším než 6 (které má právě šumavská studniční voda) se měď nehodí, protože ji voda rozpouští. Odstranit tento problém bylo náročné – museli jsme umístit do trasy přívodu vody ze studny průtočnou filtrační nádobu s drceným vápencem, který kyselost vody upravoval. To se naštěstí osvědčilo, ale musíme občas vápenec doplňovat. Takže naše zkušenost – na rozvody studené i teplé vody volit plastové potrubí!

A co je ještě v plánu...

Dům nám poskytuje příjemné celoroční bydlení. Díky tomu, že podkroví je řešeno relativně samostatně (kuchyňka, koupelna), mají své soukromí i občasné návštěvy. A protože práce kolem domu nikdy nekončí, pořád vylepšujeme. Po stavbě stáje a dřevníku jsme loni dokončili terasu s krbem a venkovní plotnou. Na dobu, kdy bude víc času, je ve stráni za zdí terasy připravený sklípek na pivo, víno, medovinu a ostatní šumavská léčiva. Do budoucna je v plánu ještě doplnění systému vytápění o termické sluneční kolektory. Jejich provoz dále sníží spotřebu dřeva, která je sice nízká (ročně asi 12 prm), ale přece jen je škoda v létě sluníčko nevyužít.

Připravila Alena Gembalová
Foto Jana Lásková

Autor článku PhDr. Helena Petáková

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 5
Líbil se Vám článek?05