Stavba moderní dřevostavby s prvky exotického dřeva jim trvala půl roku

Lucie Němcová | Sobota, 10. duben 2021 |

Moderní dřevostavbu s fasádou z exotického kapuru, která podle slov majitelky získala po pěti letech svého života design oprýskané stodoly, jsme navštívili v jednom z prvních letních dní. A protože bylo dusno a schylovalo se k bouřce, rádi jsme přijali pozvání do domu, kde bylo i v takto horkém odpoledni skutečně příjemně.

Kde bude stát naše dřevostavba?

Stavbě našeho domu předcházelo mnoho let klidu, později se však ukázalo, že šlo o klid před bouří. Roky pozvolného plánování a shánění pozemku totiž vystřídalo několik velmi hektických měsíců. V dvougeneračním zděném domě se nám bydlelo dobře, ale věděli jsme, že do budoucna bychom rádi utekli z Brna na okraj, přestože dům stál v lukrativní lokalitě.

Děti toužily po bazénu, já po vlastní zahradě a soukromí. Uplynulo několik let, než jsme si naše představy utříbili a našli vhodné místo. Protože pocházím z Blanska, už tehdy jsme k severní části Brna velmi inklinovali. Realitní makléř nás však neustále vláčel po jihu, kde jsme si připadali v té záplavě roviny ztracení.

A pak jako náhodou nám po řadě neúspěšných prohlídek navrhl (snad aby do nás vpravil trochu naděje), že nás zavede na jedno místo na severu, abychom viděli, jaké pozemky je ještě možné v dnešní době sehnat.

obr.: Majitelé si sice původně načrtli moderní dům s pultovou střechou, jeho podoba se však po rozhovoru s rodinným přtelem a současně budoucím dodavatelem stavby výrazně změnila. Výsledkem je dřevostavba s dominantním čelem obloženým prkny z kapuru a patou zakousnutou do svahu. Foto: Martin Zeman

Anabáze s byrokracií

Ano, pozemek to byl vskutku luxusní. Svah s krásným výhledem, zahrada s ovocným sadem, výborná dostupnost do města, les za zády... až na jeden detail – parcela byla již zadaná. Jenže jak už to bývá, když člověk něco opravdu chce, časem si to k němu najde cestu.

Budoucí majitelé pozemku se po únavných peripetiích s úřady rozhodli nemovitosti vzdát. Naše současná sousedka, se kterou jsme si už tehdy rozuměli, pohotově zareagovala a kontaktovala nás. Aniž bychom tušili, kolik úsilí bude ještě potřeba do pozemku investovat, aby na něm bylo možné stavět, ihned jsme ke koupi přistoupili.

K tomu všemu na zahradě stálo několik „černých" staveb. Museli jsme některé legalizovat, jiné zase vyjmout a odstranit. Do toho se vyměnilo personální obsazení stavebního úřadu a nakonec jej v obci zrušili úplně. Průtahy trvaly téměř dva roky. Samotná stavba už pak byla záležitostí šesti měsíců.

Foto: Martin Zeman

obr.: Poměrně strmý a nijak rozlehlý pozemek si vyžádal vyřešit současně se stavbou domu také stání pro auto. V návaznosti na vstup tak vznikl přístřešek, jehož součástí je praktická hobby místnost přístupná i z domu.
Foto: Martin Zeman

Průkopníci pultových střech

Když jsme v roce 2005 přemýšleli nad konkrétní podobou našeho domu, dřevostaveb s pultovou střechou u nás bylo pomálu, inspirovali jsme se proto u našich sousedů v Rakousku. V době, kdy jsme pozemek teprve sháněli, by se dalo hovořit o boomu typizovaných domků. O dřevostavbách se téměř nemluvilo, a tak nás taková varianta popravdě ani nenapadla.

Navedl nás na ní až Igor Polášek, dlouholetý rodinný přítel a současně spolumajitel stavební firmy. Tehdy jsme si doma s manželem nakreslili úplně jiný dům. Pan Polášek ale přišel s daleko lepší vizí – domem s bohatě proskleným pohledovým čelem a patou zarytou do svahu.

Vymysleli jsme tak ještě ve spolupráci s dalším přítelem, architektem Jozefem Kubínem, základní formu domu, která vyhovovala stavebním komponentům. Zbývalo už jen doladit rozvržení dispozic, počet a umístění oken.

Dispozice jsme měli promyšlené: otevřený, slunný dům, žádné nevyužité prostory a šedé kouty. Původně jsem hlavně já měla ještě jeden požadavek, který se bohužel nepodařilo splnit. Přála jsem si mít energeticky soběstačný dům.

Vzhledem k orientaci na jih a pultové střeše ovšem nebylo možné instalovat solární kolektory, tepelná čerpadla byla před pěti lety neuvěřitelně nákladná a nechtěli jsme si ho pořizovat na úkor zahrady nebo interiéru. Věděli jsme, že co neuděláme hned, na to už později nenajdeme sílu. A my jsme se chtěli stěhovat do hotového. Nakonec je dům i tak díky své orientaci a nadstandardnímu zateplení velmi úsporný.

Foto: Martin Zeman

obr.: Původní ideou investorky byl energeticky soběstačný dům, jehož nebylo možné dosáhnout. Díky nadstandardnímu zateplení a promyšlenému projektu však dřevostavba předčila očekávání nejen svých obyvatel, ale i dodavatele. K výborným výsledkům jistě přispěla i příkladná orientace domu vůči světovým stranám. Severní fasádu z cembonitových desek například nenarušilo jediné okno. Foto: Martin Zeman

Pohledové dřevo jen zvenku

Protože jsme hodně pracovně vytíženi a já se v té době starala o ročního syna, nechali jsme stavbu kompletně na dodavateli. Vše probíhalo přesně podle plánu a já jsem zatím hromadila inspiraci do svého „sešitu nápadů", ze kterých jsem později poskládala bytové architektce naši představu o podobě interiéru.

V době, kdy jsme jej plánovali, dům ještě nestál, a tak jsem si těžko dovedla představit některé prvky v praxi. Máme rádi minimalismus, takže je tu opravdu jen nezbytné množství nábytku. Materiály a barvy se vzájemně doplňují, veškeré rozvody jsou pečlivě ukryty v sádrokartonových podhledech.

Trámy nebo jiné konstrukční dřevěné prvky jsme odhalovat nechtěli. Neslučovalo by se to s naším stylem. Veškerý nábytek v domě nám vyrobil na míru kamarád ze stolařské firmy. Přestože topíme zejména v kombinovaném kotli na plyn a elektřinu, chtěli jsme obytný prostor doplnit ještě o živý oheň, kterého si dopřáváme o zimních víkendech.

Výhřevnost je opravdu velká, takže stačí chvíli zatopit v kamnech a kotel se automaticky vypne. Řešit bylo nutné spíše problém s přehříváním interiéru a vhodně ho zastínit. Celá severní fasáda je konstruována kvůli lepším tepelně izolačním vlastnostem bez oken, zato jižní strana je prosklená opravdu nadstandardně.

Do patra jsme zvolili venkovní hliníkové žaluzie, které necháváme pro větší pocit útulnosti a soukromí neustále spuštěné, ale roztažené. Dole postačila interiérová stínicí technika. Zvenku jsme původně plánovali ještě posuvné dřevěné okenice, ale nakonec jsme došli k závěru, že by nám na terase zbytečně překážely v pohybu.

Obývací pokoj navíc pomáhá částečně zastínit miniaturní pergola přes celé čelo domu, která funguje jako slunolam. Ačkoliv v domě bydlíme už pátým rokem, zatím jsme se nedopracovali k tomu, abychom si terasu skutečně užívali a lenošili. Na jaře jsme si ale pořídili jako závazek lehátka, tak snad se nám to letos podaří.

obr.: Výrazným prvkem obývacího pokoje je stěna z třešňového dřeva, které je zároveň materiálem opakujícím se v celém interiéru. Foto: Martin Zeman

obr.: Rodinným kulinářským centrem je na míru zhotovený kuchyňský ostrůvek s podsvíceným čelem. Stejně jako ostatní místnosti je i kuchyně především praktická, nadčasová a minimalistická. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Autor článku Ing. arch. Lucie Němcová

Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 3
Líbil se Vám článek?03