Michal: <small>Při výběru dodavatele i pozemku jsme měli šťastnou ruku</small>

Michal: Při výběru dodavatele i pozemku jsme měli šťastnou ruku

Michal Babor | Neděle, 06. únor 2022 |

Přidat na Seznam.cz

Michal má z oken své dřevostavby (zatím) krásný výhled na Bratislavský hrad, ale oficiálně bydlí na území Rakouska, byť je to na hraniční přechod doslova co by kamenem dohodil.

Moji rodiče odešli z Československa ještě za bývalého režimu a usadili se v Rakousku, kde žijí dodnes. Já jsem tady vystudoval, ale pracoval jsem v Čechách a pak na Slovensku. V Bratislavě jsme s manželkou bydleli na sídlišti v panelákovém bytě, ale když se rodina začala rozrůstat, rozhlíželi jsme se po novém bydlení. Původní profesí jsem stavař, takže logicky to měl být rodinný dům. Jenže sehnat v okolí Bratislavy slušný pozemek za dostupnou cenu, to byl a dodnes je problém. Když to nešlo na Slovensku, zkusili jsme to za hranicí. A byli jsme úspěšní...

Pozemek za hranicí


Městečko či spíše větší vesnice, kde nyní žijeme, je jen dva kilometry od bývalého hraničního přechodu. Shodou okolností tady obec plánovala novou výstavbu a pozemky tu byly k mání za příznivější cenu ve srovnání s okolím Bratislavy. Kromě toho, že i okolí je tady nesrovnatelně hezčí, nás zaujal i přístup obce k potenciálním stavebníkům: záměrem starosty bylo vybudovat smíšenou čtvrť Rakušanů a Slováků a vybrat si mezi zájemci o pozemky rodiny perspektivní pro obec. Zajímal se například, zda budeme mít děti, jestli budou chodit do školky v obci a zda se staneme členy místních zájmových sdružení. Za to nám nabídl plně zasíťovaný pozemek s asfaltovou příjezdovou cestou včetně pouličního osvětlení. Takový servis bychom na slovenské straně hledali dlouho.

Jasná představa o dřevostavbě a dodavateli


Výběr stavebního systému i dodavatele byl pro nás poměrně jasný. Moji rodiče i bratr bydlí v dřevostavbě, já osobně navíc považuji stavění z cihel nebo betonu za zastaralé. Zdá se mi, že cihláři nejdou s dobou a skládání cihly k cihle je podle mě přežitek. V Rakousku se sice staví dřevostaveb více než v Čechách nebo na Slovensku, ale i tady se dřevěné domy teprve rozmáhají, zvláště ve zdejším zemědělském kraji, kde silné tradice a vztah k minulosti hrají významnou roli.

Protože do rodiny měl brzy přibýt další přírůstek, chtěli jsme bydlet rychle, abychom ve čtyřech začali bydlet už pod střechou nového domu. Nemohla to tedy být jiná než montovaná technologie, tedy dům z prefabrikovaných panelů, které vznikají ve výrobní hale a na místě se jen montují. Dodavatele jsme měli vybraného rychle – můj otec již dříve spolupracoval se společností VS DOMY ze Vsetína a spolupráci si vždy chválil.

I z našeho malého výběrového řízení vyšla tato firma nejlépe – ostatní oslovení výrobci neměli zrovna chuť do individuálně navrženého domu a nutili nás spíše do výběru některého jejich typového projektu. My jsme ale chtěli bydlet v takovém domě, který bude odpovídat našim představám a potřebám, ne v domě, který vymyslel někdo jiný. Věděl jsem, že námi vybraná dodavatelská firma staví ve Skandinávii a ve Švýcarsku – a pokud dokáže splnit požadavky tak vyspělých zemí, proč by nezvládla postavit právě náš dům?

DrevoaStavby-Panelová dřevostavba v Rakousku 3

obr.: Za dodržení určitých podmínek lze v Rakousku umístit dům přímo na hranu pozemku. Tak je tomu i tady. Foto: Martin Zeman

Dřevostavba dodavatelsky i vlastníma rukama


Projekt našeho domu jsme tvořili spolu s rodiči, kteří se stavebnictvím také zabývají. Inspirovali jsme se v katalozích a časopisech o bydlení, ale zároveň jsme se nenechali příliš ovlivňovat a snažili se promítnout do jeho vzhledu a dispozic naše vlastní představy. Základovou desku nám vybudovala jedna místní rakouská firma na jaře před dvěma lety a v létě proběhla montáž. Dům jsme si nechali od dodavatelské firmy vybudovat do fáze takzvaně před dokončením, protože bydlet v domě na klíč by mě asi nebavilo: rád přiložím ruku k dílu a leccos zvládnu sám.

Firma nám předala dům kompletně hotový zvenčí, uvnitř s osazenými zárubněmi, dveřmi a povrchovou úpravou stěn, my jsme si dodavatelsky zajišťovali ty části stavby, které musely odpovídat rakouským předpisům, například komín nebo protipožární zeď v garáži. Sami jsme si pokládali podlahové krytiny, instalovali dekorační podhled v obývacím pokoji, upravovali zahradu, před několika dny jsem dokončil venkovní terasu. Spousta detailů ještě na dokončení čeká, ale to není v případě rodinného domu asi nic neobvyklého.

DrevoaStavby-Panelová dřevostavba v Rakousku garáž

obr.: Jedním z požadavků však bylo vybudovat stěnu garáže jako protipožární, je tedy z masivního betonu, jehož síla by prý odolala i při výbuchu... Foto: Martin Zeman

Pohled do technického jádra dřevostavby


Díky tomu, že v této oblasti nejsou příliš tuhé zimy, vystačíme si s tepelným čerpadlem vzduch – voda. Loňskou zimu neklesl teploměr pod – 5°C, takže záložní elektrický kotel vůbec nesepnul. V létě používáme tepelné čerpadlo pouze na ohřev užitkové vody – díky použitým materiálům s výbornými izolačními vlastnosti máme v domě příjemný chládek. Návštěvy se nás občas ptají, kolik platíme za klimatizaci, a nechtějí věřit, že nám klimatizuje dům samotný. Přitom vnější stěny nejsou tlustší než 35 cm – kdybyste takto silnou zeď postavili z cihel, nikdy parametrů nízkoenergetického domu, který se v létě nepřehřívá, nedosáhnete!

Pro tepelné čerpadlo a další napevno připojená zařízení se v Rakousku používá takzvaný ekotarif, který je sice cenově výhodný, ale dvakrát denně na dvě hodiny je mimo provoz, což by mohlo v zimě představovat problém. V domě máme ale výrazný akumulační prvek – betonový potěr s keramickou dlažbou, která se stačí nahřát a dvě hodiny bez problému překlenout.

Když už máme energeticky velmi úsporný dům, chtěli jsme šetrně nakládat také s jinými médii a nechali jsme si pod terasu zabudovat šestikubíkovou nádrž na dešťovou vodu. Používáme ji na závlahu zahrady, ale především ke splachování, protože právě pro tyto účely se spotřebuje v každé domácnosti nejvíce vody. Výhodou dešťové vody je také její měkkost. Naopak voda z místního vodovodu je téměř čtyřikrát tvrdší než je standard, což je v této oblasti obvyklé. Museli jsme proto do systému nainstalovat speciální změkčovač vody, aby netrpěly spotřebiče a sanitární vybavení.

Tady na okraji obce zatím bydlíme skoro sami, naši nejbližší sousedé jsou z obou stran ob dva pozemky – shodou okolností obě rodiny bydlí v dřevostavbách. Lokalita však teprve vyrůstá, brzy se začne stavět i za naší zahradou, kde vznikne nová ulice. Docela to vítáme – z polí tady často intenzivně fouká, což sice výborně izolovanému domu nevadí, nám ale při pobytu na zahradě ano. A co bychom dnes řešili jinak? Snad jen detaily – přidali bychom okno v pracovně, možná ještě upravili dispozice. S domem jsme ale spokojeni a příště bychom si asi jiného dodavatele nevybrali.

DrevoaStavby-Panelová dřevostavba v Rakousku interiér kuchyň

obr.: Kuchyň, kterou od obývacího pokoje odděluje polopříčka, se montovala déle než celý dům. Dlouho se vybíraly spotřebiče, několikrát chyběly potřebné díly... Foto: Martin Zeman

DrevoaStavby-Panelová dřevostavba v Rakousku interiér obývací pokoj

obr.: Podhled v obývacím pokoji je Michalovým nápadem. Do sádrokartonové desky jsou vyřezány stovky otvorů s rozvedeným diodovým osvětlením, které v noci evokuje hvězdné nebe. Foto: Martin Zeman

DrevoaStavby-Panelová dřevostavba v Rakousku interiér chodba

obr.: Materiály použité na chodbě se opakují také v šatně a ložnici, která se teprve dokončuje. Foto: Martin Zeman

DrevoaStavby-Panelová dřevostavba v Rakousku interiér koupelna

obr.: Hnědé odstíny vládnou také koupelně. Foto: Martin Zeman

Technické parametry


  • Velikost pozemku: 853 m2
  • Zastavěná plocha: 152,8 m2 (včetně garáže, bez terasy)
  • Podlahová plocha: 225,2 m2
  • Spodní stavba: základová deska
  • Stavební systém: prefabrikovaná dřevostavba (panelová)
  • Tepelná izolace: polystyren
  • Fasáda: minerální omítka, cementotřískové desky
  • Střecha: pultová
  • Střešní krytina: falcovaný hliník, asfaltové modifikované pasy
  • Okna: plastová
  • Zasklení: trojité
  • Podlahy: keramická dlažba, plovoucí podlahy
  • Vytápění: tepelné čerpadlo vzduch – voda
  • Topení: podlahové
  • Skladba stěny: směrem zvenku: 1. obklad vláknocementovými deskami Cetris Vario, svislý rošt + odvětrávaná mezera, difuzní fólie, dřevěný rošt + minerální izolace, sádrovláknitá deska, dřevěný rám + minerální izolace, parotěsná zábrana, sádrovláknitá deska; 2. fasáda Baumit, fasádní polystyren, sádrovláknitá deska, dřevěný rám + minerální izolace, parotěsná zábrana, sádrovláknitá deska
  • Celková tloušťka stěny: cca 34 cm
DaS 5-2011
Mgr. Michal Babor

Z životní dráhy učitele, kterým jsem chtěl být snad už v peřince, jsem před drahnou řádkou let zběhl do sféry časopisů o bydlení. Ze zaměstnance jsem se před deseti lety stal zaměstnavatelem, ale redakční práci zůstávám věrný...

Nejnovější články autora

Vaše komentáře (4)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”

Více článků »

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop