Josef s Ivetou si v rovinaté krajině Hradecka postavili menší bungalov s velkou zastřešenou terasou.Pro dřevostavbu se rozhodli kvůli rychlosti výstavby, která byla opravdu závratná – do svého nového domova se mohli nastěhovat za neuvěřitelné tři měsíce.

Nové bydlení k nám přišlo s novým vztahem – já jsem se svou bývalou ženou bydlel v rodinném domě ze silikátových panelů, Iveta v bytě v paneláku. Ve zděné stavbě se mi bydlelo dobře, stavěl jsem jí sám a na tehdejší dobu byla velmi nadstandardně zateplená, s dobře řešeným vytápěním. Potřebovali jsme ale bydlet rychle, po padesátce jsem si uvědomil, že nemám čas ztrácet čas, proto pro nás byla dřevostavba jasná volba.

Bezbariérové bydlení

Lokalitu jsme prakticky neřešili, do těchto končin jsem často jezdil na motorce a tak jsem věděl, že se zde připravují nové stavební parcely. Protože pracuji v Hradci a Iveta v Pardubicích, chtěli jsme něco „na půli cesty". Ověřil jsem si, že je na přilehlém poli stavební uzávěra, navíc pozemky jsou hezky stranou od hlavní silnice, která obcí projíždí.

Začali jsme tedy prohlížet katalogy a nakonec jsme oslovili několik firem. Ze všech nabídek nám vyšel nejlépe MS Haus, a protože jsem s touto firmou spolupracoval v rámci svého povolání už dříve, věděl jsem, do čeho jdu. Vycházeli jsme z typového projektu, který jsme po několika konzultacích s inženýrem Moravcem upravili podle našeho přání. Od začátku jsme měli jasno v tom, že chceme jednopodlažní dům. Místo nepotřebujeme, rodina se nám už rozrůstat nebude, a hlavně jsme chtěli bydlet bezbariérově.

Překvapivá rychlost výstavby

Stavební povolení jsem si vyřizoval sám a musím poděkovat místnímu stavebnímu úřadu za příjemnou součinnost, díky které jsem měl za tři týdny vyřízené veškeré papírování. Mám zkušenost se stavebním úřadem v Hradci a tak vím, že takový přístup není rozhodně standartní.

Základovou desku jsem si nechal zhotovit sám, 8. srpna nastoupil MS Haus a hotovou stavbu nám předali dříve, než bylo stanoveno ve smlouvě. 22. října jsme se stěhovali do hotového. Sousedi na tu rychlost koukali s otevřenou pusou, a i když jsem zvolil dřevostavbu právě kvůli úspoře času, i já jsem byl upřímně překvapený. Zděné stavby, které tu kolem rostly, se takové rychlosti nemohly rovnat, a to i když většina stavebních firem dnes standardně porušuje délku technologických pauz, které by u mokrých procesů měly proběhnout. Jako samostatnou zakázku jsem si nechal zhotovit posuvné zastřešení terasy od firmy Alukov, se kterým jsme nadmíru spokojeni.

Elektrické vytápění nemá chybu

Téměř ve všech pokojích máme elektrické podlahové vytápění, ve zbylých prostorách jsou přímotopy. V obývacím pokoji je krbová vložka, vbudovaná do velkého betonového monolitu. Dům je dobře zateplený, tepelné ztráty jsou tedy malé a není potřeba příliš topit, navíc ve svém věku už nepočítám s tím, že by se mi mohla vrátit a tím pádem vyplatit investice do teplovodní otopné soustavy a kotle nebo dokonce tepelného čerpadla. Po dvouletém odzkoušení musím takové řešení vytápění vřele doporučit všem ostatním. Nejen z důvodů rychlé regulace, ale i z důvodů provozních nákladů. Za veškerou spotřebovanou elektrickou energii zaplatím za rok okolo 25 000 Kč, za dřevěné brikety nebo palivové dřevo do kamen zhruba kolem 2000 Kč ročně. Pokud nepočítám náklady na studenou vodu, roční režie domu je na 27 000 korun.

O zimních večerech a víkendech si topíme v krbu, nejprve necháme otevřené horní klapky, aby nám šlo do obýváku co nejvíce tepla, potom je zavřeme a zbytek večera kamna akumulují do okolního betonu. Z toho pak po vyhasnutí ještě dalších šest až osm hodin sálá teplo. Když teplota klesne pod určitou hranici, termostat automaticky sepne podlahovku. Bez vysokých vstupních nákladů a prakticky bez práce tak máme doma po celý rok stabilní teplotu.

Redakční návštěvy jsou nedílnou součástí časopisu Dřevo&Stavby. Podívejte se naši výhodnou nabídku předplatného a na ochutnávku aktuálního vydání.