Dřevostavbu vsadili mezi původní žulové stěny staré stodoly. S pomocí přátel to zvládli za velmi nízkou cenu

Dřevostavbu vsadili mezi původní žulové stěny staré stodoly. S pomocí přátel to zvládli za velmi nízkou cenu

Michal Babor | Středa, 05. květen 2021 |

Přidat na Seznam.cz

Stávala tu nejprve polodřevěná hospodářská budova s chlévy a stájemi, k níž později kdosi přistavěl obytný dům a rozdělil tím už tak dost komplikovaný pozemek na dvě části. Co s domem, který desítky let jen chátral, a obrovskou stodolou, pro niž dnes už využití najde jen málokdo? Rozhodnutí bylo sice bolestné, ale z dnešního pohledu jediné správné – dům vyzděný ze smíšeného zdiva půjde k zemi a ze stodoly zůstanou zachovány jen žulové stěny jako památka na skvělou kamenickou práci původních obyvatel.


Nová dřevostavba s nádechem historie

Málokterý kus naší země má tak pohnutou historii jako severní pohraničí osídlené na počátku minulého století německy mluvícím obyvatelstvem. Přehazovaná mezi Pruskem a Polskem, později Německem a Českem skončila definitivně až po roce 1945 odsunem původních obyvatel, který znamenal zkázu pro řadu usedlostí i celých obcí a projevil se i úpadkem zemědělství a průmyslu.

Podobně tomu bylo i ve Staré Červené Vodě, malé obci v jednom ze dvou „oušek", které tvoří hranici naší republiky ve Slezsku. Když se po odsunu snížil počet zdejších obyvatel z původních dvou tisíc na sotva polovinu, ustal ruch v nerostných dolech, utichly výrobny zemědělského nářadí, zanikly ovocné sady.

Jen kladiva a šalírky kamenických mistrů dál zněly krajem, stejně jako kdysi, když opracovávaly žulové kvádry pro usedlost v centru Staré Červené Vody, kterou by její původní majitelé už dnes nepoznali.

„Většina kamenů se výborně hodila jako výplň gabionů pro oplocení," říká Ondrej Palenčar z architektonického dua TŘI.ČTRNÁCT architekti, které se revitalizace usedlosti ujalo. „Novou dřevostavbu jsme vestavěli mezi původní žulové stěny stodoly, takže vznikla provětrávaná mezera shora překrytá oplechováním."

historicka-usedlost-v-modernim-stylu-zbytky-puvodni-usedlosti

Memento: Zděné části jsou zbytky původní staré stodoly, nová dřevěná část byla vsazena mezi ně. Foto: Lukáš Ildža

historicka-usedlost-v-modernim-stylu-puvodni-kamen

obr.: Projekt testuje současný pohled na ekologickou výstavbu a zároveň připomíná to, co se v českém pohraničí po druhé světové válce událo. Foto: Lukáš Ildža

historicka-usedlost-v-modernim-stylu-prubeh-prestavby

Vizualizace: Michal Babor


Zuhelnatělý povrch chrání dřevostavbu

Dřevostavba je konstruována jako sloupkový systém z KVH řeziva s minimem spojovacích materiálů a zateplena foukanou celulózou. Obvodové stěny mezi trámy jsou vyzděny z nepálených cihel a v interiéru opatřeny hliněnou omítkou.

Difuzně otevřená konstrukce nejen dobře akumuluje teplo, ale navíc skvěle pracuje se vzdušnou vlhkostí – absorbuje ji a zpětně uvolňuje. „Atmosféra v interiéru se díky tomu nedá srovnat se suchým vzduchem v paneláku," pochvaluje si Ondřej. A má co srovnávat – dům totiž postavil pro své rodiče, s nimiž vyrůstal právě v městském panelovém domě.

Stejně zajímavý příběh má i vnější opláštění. Vertikálně kladené smrkové fošny nechrání žádný nátěr, ale zuhelnatělý povrch. Tato metoda ochrany dřeva má svůj původ v Japonsku (shou sugi ban), v zásadě ale nejde o nic nového: i u nás se opalováním chránily například podzemní části dřevěných kůlů zatloukaných do země například při stavbě hospodářských oplocenek.

Zuhelnatělý povrch chrání dřevo proti povětrnostním podmínkám, ale i proti houbám a mikrobům. Navíc je přívětivý k životnímu prostředí, protože se zcela obejde bez chemických nátěrů.

historicka-usedlost-v-modernim-stylu-nizke-gabiony

Stačí naznačit: Nízké gabiony spolehlivě brání zvěři z okolí ve vstupu do zahrady a jasně vymezují hranice pozemku, nijak ale nebrání výhledům do krásného okolí. Foto: Lukáš Ildža

historicka-usedlost-v-modernim-stylu-osetreni-plamenem

Ošetření plamenem: Technikou opalování povrchu dřeva jsou chráněny všechny dřevěné části před degradací biotickými škůdci i počasím. Foto: Lukáš Ildža


drevostavba-roku-ico

Tento dům soutěží v anketě Dřevostavba roku 2021

Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Tato moderní dřevostavba s bohatou historií se uchází o váš hlas v anketě Dřevostavba roku pod názvem "Žula v ovocném sadu.". Hlasujte a získejte atraktivní ceny...

Hlasovat v anketě

 

Náměstíčko na vsi

Z původní plochy dvojstavby dům-stodola zabírá nová dřevostavba asi polovinu, zbytek zaujímá kolmo orientovaná stavba využívaná jako ateliér, garáž a sklad. „Mezi domem a touto stavbou tak vznikla praktická zpevněná plocha, jejíž hlavní funkcí je propojení obou částí zahrady. Pro vydláždění jsme částečně využili materiály z bouraného domu a doplnili je žulovými kostkami, většími kvádry nebo betonovými moduly, aby celá plocha nepůsobila jako monolit," vysvětluje mladý architekt.

Kromě spojovací funkce má samozřejmě toto „náměstíčko" i mnoho dalších využití – stává se sušárnou prádla, kutilskou dílnou, dětským hřištěm nebo letní jídelnou. Postupně na zahradě přibývají další malé stavby – kůlna, dřevník, pec na chleba. Prostoru je tu skutečně dost a zdánlivě ještě víc – díky jen metr vysokým gabionům, které symbolicky vyznačující hranice pozemku, ale nijak neruší výhledy do podhůří Hrubého Jeseníku.

historicka-usedlost-v-modernim-stylu-kulna

Doplňkové stavby: Kdo na venkově žije a ne jen přežívá, potřebuje dostatek prostoru. Tento například slouží k uskladnění palivového dřeva. Foto: Lukáš Ildža

historicka-usedlost-v-modernim-stylu-atelier

Atelier: Utilitární vedlejší stavba má hned několik funkcí – příležitostně slouží jako garáž, někdy jako stolařská dílna, v níž Ondrejův otec zkouší vyrábět nábytek, jindy se promění v ateliér pro malování obrazů větších formátů. Foto: Lukáš Ildža

Otázky pro architekta


Jak jste přišel na myšlenku zachovat část staré budovy a vestavět do ní dřevostavbu?

Přestože byla původní stavba v poměrně špatném technickém stavu, ihned při první návštěvě jsme cítili silný duch místa. Ten byl z veliké části tvořen dramatickým výhledem směrem k východu, kde se v několika navrstvených scénách nejdříve v popředí vlní pole s rozesetými remízky zaniklých zarostlých žulových dolů, v pozadí pak vystupují vrcholky kopců Solný a Divočák.

Genia loci tvořila z velké části právě stará stodola z kvalitních, ručně opracovaných žulových bloků s dřevěným štítem, který byl vlivem povětrnostních podmínek téměř černý. Ta kombinace působila zasmušile, ale důstojně. Rozkvetlá okolní krajina pak dodala velmi pozitivní charakter. Taková typická usedlost tohoto jesenického výběžku.

Vlastně bylo jasné hned, že stodolu musíme aspoň částečně zachovat. To, že konstrukce bude dřevostavba, se vyvinulo postupně. Rozhodující byla cena a rychlost výstavby, ale také recyklovatelný charakter materiálů. Nechtěli jsme postavit hrad, který přežije několik generací, ale obyčejný, skromný dům, který zapadne do okolní krajiny.

Dřevostavba stojí uvnitř staré zděné části a nijak s ní není propojena. Jak je řešena staticky? Má své vlastní základy?

Ano, základy byly vybudovány nezávisle na žulových stěnách. Trochu jsme se obávali, jestli při výkopových pracích nenarušíme jejich statiku, ale kupodivu se ani nepohnuly. Kvalita práce našich předků se ukázala. Věřím, že kamenné stěny ještě dřevostavbu přežijí a za sto let tu najdete jen žulu a ovocný sad.

Jak probíhala realizace?

Stavba byla prováděna svépomocí za velké podpory rodiny a s pomocí spolužáků z Fakulty architektury. Pro nás to byla úplně nová zkušenost. Předtím jsme nestavěli ani zahradní kůlnu. Při studiu postupu výstavby pomohl mimo jiné i YouTube. Je neuvěřitelné, co všechno a v jaké podrobnosti se tam dá dnes najít.

Samotná nosná konstrukce byla kupodivu velmi jednoduchá. Připravili jsme si podrobnou prováděcí dokumentaci a pak už to byla prakticky skládačka hotová během dvou víkendů. Chvíli trvalo, než jsme vychytali nejlepší postup při opalování smrkových fošen, samotné opláštění ale také nebylo nijak složité.

Zateplení foukanou celulózou také určitě doporučuji, především z hlediska úspory času při výstavbě. Nejvíce jsme vlastně tápali u přípravy hliněných omítek. Naštěstí jsme ale narazili na partu místních, kteří se stavbami z hlíny zabývají (například Andělské domky nedaleko Žulové). Ti nám nejen poradili s postupem a složením, ale půjčili nám i speciální míchačku. Patříjim za to určitě veliký dík.

Všechna rozhodnutí při stavbě byla tlačena především nízkým rozpočtem. Nakonec jsme se díky svépomocně řízené stavbě, pomoci kamarádů a správné volbě postupů a levných přírodních materiálů dostali na velmi nízkou cenu (zhruba 1,5 mil. Kč za dům).

Jaké zkušenosti si z této stavby odnášíte?

Byla to pro nás pro všechny veliká škola. Je skvělé mít možnost být při realizaci každého detailu svého návrhu. Cítím, že jsme od té doby začali nad výkresy, které v kanceláři připravujeme, přemýšlet víc z pohledu řemeslníků. Zároveň jsme si uvědomili, že čas, který jsme strávili například nad promýšlením vzoru nádvoří, uspořádáním kamenů do gabionů, kompozicí stromů nebo konstrukci příjezdové brány by nám u komerčních projektů jen málokdo chtěl zaplatit.

Ing. arch. Ondrej Palenčar
Ing. arch. Ondrej Palenčar
TŘI.ČTRNÁCT architekti, www.tri.strnast.com

historicka-usedlost-v-modernim-stylu-kamna

Nízkonákladovost: Malá kamna na tuhá paliva dům spolehlivě vytopí, jako sekundární zdroj tepla slouží elektrické topné kabely. V budoucnu je plánována instalace solárních panelů. Foto: Lukáš Ildža

historicka-usedlost-v-modernim-stylu-schodiste

Dvě podlaží: Dům je určen pro starší pár, rodiče čtyř již dospělých dětí. Přízemí je bez prahů a koncipované s ohledem na možné omezení pohyblivosti obyvatel v budoucnu. Schodiště ze zádveří vede do obytného podkroví. Foto: Lukáš Ildža

historicka-usedlost-v-modernim-stylu-podkrovi

Podkroví: Dvě místnosti slouží jako příležitostné ložnice pro návštěvy, především děti s vnoučaty, a šatna. Ale relaxuje se tu také krásně... Foto: Lukáš Ildža


drevoastavby-casopis-titulka-2-2021-200x238

Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 2/2021

Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 95 Kč

koupit časopis

 

DaS 2-2021
Mgr. Michal Babor

Z životní dráhy učitele, kterým jsem chtěl být snad už v peřince, jsem před drahnou řádkou let zběhl do sféry časopisů o bydlení. Ze zaměstnance jsem se před deseti lety stal zaměstnavatelem, ale redakční práci zůstávám věrný...

Nejnovější články autora

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”

  • Dožít s nohama od rosy

    Dožít s nohama od rosy

    Lukáš žil až do svých čtyřiceti let v bytovce na předměstí Hradce Králové a o stavbě domu neuvažoval. I když se považuje za celkem šikovného, se zedničinou nebo stavebnictvím…

  • Život na zkoušku ve vzorové dřevostavbě v Čakově

    Život na zkoušku ve vzorové dřevostavbě v Čakově

    Září udeřilo v plné síle, prázdniny skončily, začala škola a s ní celý ranec každodenních povinností. Když tu ale ležím na terase, o posledním letošním tropickém víkendu, je…

  • Osudová přitažlivost

    Osudová přitažlivost

    Říká se, že nic se neděje bezdůvodně. Když se Petr a Zuzana zamilovali do staveb jednoho architektonického ateliéru, neřešili, jestli jsou ze dřeva, nebo z cihel. Náhoda nebo chcete-li…

  • Jednoduchá a moderní dřevostavba na klíč splňuje nároky na bydlení mladé rodiny

    Jednoduchá a moderní dřevostavba na klíč splňuje nároky na bydlení mladé rodiny

    Čistý vzduch, lesy, krásná krajina. Není divu, že je tato oblast nedaleko Prahy vyhledávaným rekreačním místem Pražanů už od 19. století. Jezdil sem třeba i Josef Lada nebo T. G.…

Více článků »

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop