Repliku roubenky z opracovaných masivních trámů zvládli svépomocí

Repliku roubenky z opracovaných masivních trámů zvládli svépomocí

Helena Petáková | Čtvrtek, 04. únor 2021 |

Přidat na Seznam.cz

Replika historické podšumavské roubenky vznikla tradiční českou technologií – z masivních trámů v rozích zatesaných na klasickou "rybinu". Podívejte se na reportáž ze stavby roubenky, která díky ruční řemeslné práci stavitelů získala svůj přirozený vzhled.

Stavitelé této roubenky dávají přednost výběru trámů různých výšek se zachovanou sbíhavostí a klády otesávají nebo hoblují přímo na staveništi ručně, aby získaly hladký, trvanlivý povrch s nezaměnitelným rukopisem. Hotová stěna tak nabízí lidskému oku bezpočet krásných originálních detailů.

Roubenka je určena k trvalému bydlení. Venkovní pohledové členění fasády věrně kopíruje historické stavební zvyklosti v podšumavské oblasti. Také vnitřní půdorys domu je typicky členěn tříprostorově. Obytná část stavby je roubená ze smrkových klád, stropy jsou trámové se středovým průvlakem nebo povalové. Plynule navazující hospodářská budova má rámovou konstrukci pobitou prkny. Obě části stavby jsou spojeny sedlovou střechou s jednoduchým hambalkovým krovem krytým dřevěným šindelem. Podkroví není obyvatelné.

Stejně jako předkové zpracovávali na stavbách materiál ze svého nejbližšího okolí, smrk pro tuto roubenku byl vytěžen v nedalekém lese v zimním, pro těžbu dřeva nejvhodnějším období. „Vyhýbáme se stromům, které rostou osamoceně, například na kraji lesa nebo v nestabilních strmých svazích," říká jeden ze stavitelů Robert Malý.

„Jsou totiž vystaveny větší zátěži povětrnostních podmínek než stromy rostoucí uvnitř lesa na stabilní půdě. Strom musí o rovný přirozený růst více bojovat, což se zákonitě projeví ve vnitřním pnutí jeho dřeva a následně ve větší síle a snaze při vysychání se všelijak kroutit."

Dřívější stavitelé ponechávali v roubení mezi jednotlivými kládami horizontální mezeru, kterou následně dotěsnili mechem nebo pazdeřím a chránili vymazávkou, což je poměrně choulostivý detail vyžadující pracnou údržbu, vždyť souhrnná délka takové spáry se počítá na kilometry.

„Proto jsme se rozhodli spojit českou tradici s pokrokovějším zpracováním, typicky používaným při řemeslné stavbě tak zvaných kanadských srubů. Povrch nad sebou ložených klád pečlivě obkreslíme a následně zatesáme tak, aby hrany podélného žlábku v horní kládě dosedly na oblinu klády spodní. Není tedy třeba žádného dalšího dotěsňování," pokračuje Robert Malý.

„Stavíme z otesaných či ručně ohoblovaných prizem, jednotlivé klády jsou tedy značně nepravidelné a konické. Tento postup je sice pracnější, ale z pohledu trvanlivosti a celkového dojmu ze stavby zaručeně lepší. A není možné ho napodobit průmyslově", dodává Robert Malý z Volného sdružení řemeslníků Hoblina. Své zkušenosti předává zájemcům o stavby z masivního dřeva každé léto na kurzech tradičního tesařského řemesla.

01-roubenka-z-prizem

obr.: Roubenka je postavena z ručně otesaných a odkorněných prizem (nejhodnotnější dřevo ze středu kmene), širokých 28 cm – na obrázku vlevo. Prizmy poskládané na sebe vytvoří stěny budoucího domu. Zatím se staví na dočasném místě, Protože kamenné základy se teprve budují. Po jejich dokončení se roubení rozebere, převeze a znovu poskládá na stavebním pozemku. Foto: Robert Malý

2-otesavani-prizem

obr.: Ruční otesávání prizem širočinou (tak zvané "lícování"). Prizmy se získávají podélným rozřezáním kmenů na pile, zbylá prkna z bočního řeziva se použijí k vnějšímu opláštění hospodářské budovy. Prizmu je možné otesat i přímo z kulatiny, odpadem jsou pak velké třísky na topení. Foto: Robert Malý

3-rohovy-rybinovy-spoj

obr.: Klasický rohový rybinový spoj, který má díky dvěma pootočeným rovinám dvě velké přednosti: je samosvorný, takže nutí dvě sousední klády zaklesnout se co nejtěsněji do rohu stavby, a voda ve spoji nezůstane stát, ale vytéká ven z budovy. Foto: Robert Malý

4-detail-rohoveho-rybinoveho-spoje

obr.: Detail rohového rybinového spoje s pomocnými zádlaby, které brání profouknutí spoje a zvyšují jeho odolnost vůči případnému posunu prizem vůči sobě. Foto: Robert Malý

6-detail-prizmy

obr.: Detail prizmy z předchozího obrázku. Na prizmě je obkreslen tvar spodní, již zapracované a na místo usazené prizmy. Černá čára představuje okraj žlabu, který je po celé délce do prizmy vytesán – v tomto případě je žlab široký podle přání majitele, obvykle tvoří přibližně jednu třetinu šíře klády. Při sesazování roubenky na místo konečného určení se žlaby vyplňují tepelnou izolací. Foto: Robert Malý

7-detail-rybinoveho-dlabu

obr.: Detail rybinového dlabu pro napojení příčky do stěny roubení. Foto: Robert Malý

8-detail-rybinoveho-cepu

obr.: Detail rybinového čepu vytvořeného na konci příčkové prizmy. Rybina brání „vyklouznutí" čepu ze stěny a pomáhá tak konstrukci celého roubení zpevnit. Foto: Robert Malý

9-detail-stropniho-tramu

obr.: Detail stropního trámu opracovávaného tradičním pořízem. Foto: Robert Malý

10-prevezene-roubeni

obr.: Převezené roubení se skládá na kamenné základy. podélná drážka a rybinové spoje jsou zatepleny přírodní izolací (ovčí vlna, konopná izolace). Foto: Robert Malý

11-detail-napojeni-roubene-steny-do-zdi

obr.: Detail napojení roubené stěny do zdi. Trám s vydlabanou drážkou je připevněn ke zdi, zatímco roubení je pouze volně čepem zasunuto do drážky trámu. Vlivem sesychání dřeva si roubení „sedá" přibližně o tři centimetry na každý metr výšky roubené stěny. Foto: Robert Malý

12-vrtani-der-pro-dubove-koliky

obr.: Vrtáme díry pro dubové kolíky, které celou konstrukci zpevňují. Roubení se kolíkuje především kolem okenních a dveřních otvorů. Foto: Robert Malý

13-usazovani-stropnich-tramu

obr.: Usazování stropních trámů s ozdobnými zhlavími na vršek roubení. Na přesahy stropních trámů se zatesá vodorovný trám, který ponese konstrukci krovu. Foto: Robert Malý

14-roubeni-se-stodolou

K roubení je připojena stodola z rámové konstrukce s celodřevěnými spoji (dlaby, čepy, dubové kolíky, rybiny). Foto: Robert Malý

15-zpusob-zatesani-tramku

obr.: Na fotografii je vidět způsob zatesání vodorovných a šikmých trámků pro vyztužení rámové konstrukce stodoly. Sloupy stodoly jsou dole upevněny do kovových patek umožňující spuštění konstrukce níže o hodnotu, o kterou se „sesedne" celé roubení (sloupky si na rozdíl od roubení „nesedají", protože v podélném směru mění dřevo své rozměry zhruba deset krát méně). Foto: Robert Malý

16-podelne-napojeni-tramu

obr.: Detail podélného napojení dvou trámů bez použití kovových spojovacích prvků. Spoj tlačí oba trámy k sobě a brání jejich vybočení do stran. Foto: Robert Malý

17-priprava-krovu

obr.: Příprava krovu. Na roubení jsou zatesány sloupky se vzpěrami a šikmé pásky („zavětrování"), zatímco „áčka" z krokví jsou složena na zemi. Foto: Robert Malý

18-krokve-spojeny-v-hrebeni

obr.: Krokve jsou spojeny v hřebeni „na ostřih" zajištěný dubovým kolíkem. Foto: Robert Malý

19-usazovani-jerabem

obr.: Jeřáb usadil na sloupky vodorovné vaznice a na ně následně i všechna připravená „áčka". Foto: Robert Malý

20-usazovani-hambalkovy-krov

obr.: Nad roubení s rámovou stodolou jsme postavili hambalkový krov se stojatou stolicí. Foto: Robert Malý

21-dokoncena-roubenka

obr.: Dokončená roubenka. Stěny jsme ponechali bez nátěru, aby v horizontu několika let získaly našedlou patinu. Foto: Robert Malý


Líbil se Vám článek?

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

gotop