Na cestě za kvalitní dřevostavbou

Jak stavba probíhá

Tisk
Roubenka: <small>Stavba dřevostavby z opracovaných masivních trámů</small>

Roubenka: Stavba dřevostavby z opracovaných masivních trámů

Dagmar Šimonová | Středa, 03. prosinec 2014 |

Replika historické podšumavské roubenky vznikla tradiční českou technologií – z masivních trámů v rozích zatesaných na klasickou "rybinu". Přirozený vzhled získala ruční řemeslnou prací stavitelů, kteří dávají přednost výběru trámů různých výšek se zachovanou sbíhavostí a klády otesávají nebo hoblují přímo na staveništi ručně, aby získaly hladký, trvanlivý povrch s nezaměnitelným rukopisem. Hotová stěna tak nabízí lidskému oku bezpočet krásných originálních detailů...

Dům je určen k trvalému bydlení. Venkovní pohledové členění fasády věrně kopíruje historické stavební zvyklosti v podšumavské oblasti. Také vnitřní půdorys domu je typicky členěn tříprostorově. Obytná část stavby je roubená ze smrkových klád, stropy jsou trámové se středovým průvlakem nebo povalové. Plynule navazující hospodářská budova má rámovou konstrukci pobitou prkny. Obě části stavby jsou spojeny sedlovou střechou s jednoduchým hambalkovým krovem krytým dřevěným šindelem. Podkroví není obyvatelné.

Stejně jako předkové zpracovávali na stavbách materiál ze svého nejbližšího okolí, smrk pro tuto roubenku byl vytěžen v nedalekém lese v zimním, pro těžbu dřeva nejvhodnějším období. „Vyhýbáme se stromům, které rostou osamoceně, například na kraji lesa nebo v nestabilních strmých svazích," říká jeden ze stavitelů Robert Malý. „Jsou totiž vystaveny větší zátěži povětrnostních podmínek než stromy rostoucí uvnitř lesa na stabilní půdě. Strom musí o rovný přirozený růst více bojovat, což se zákonitě projeví ve vnitřním pnutí jeho dřeva a následně ve větší síle a snaze při vysychání se všelijak kroutit."

Dřívější stavitelé ponechávali v roubení mezi jednotlivými kládami horizontální mezeru, kterou následně dotěsnili mechem nebo pazdeřím a chránili vymazávkou, což je poměrně choulostivý detail vyžadující pracnou údržbu, vždyť souhrnná délka takové spáry se počítá na kilometry. „Proto jsme se rozhodli spojit českou tradici s pokrokovějším zpracováním, typicky používaným při řemeslné stavbě tak zvaných kanadských srubů. Povrch nad sebou ložených klád pečlivě obkreslíme a následně zatesáme tak, aby hrany podélného žlábku v horní kládě dosedly na oblinu klády spodní. Není tedy třeba žádného dalšího dotěsňování," pokračuje Robert Malý. „Stavíme z otesaných či ručně ohoblovaných prizem, jednotlivé klády jsou tedy značně nepravidelné a konické. Tento postup je sice pracnější, ale z pohledu trvanlivosti a celkového dojmu ze stavby zaručeně lepší. A není možné ho napodobit průmyslově", dodává Robert Malý z Volného sdružení řemeslníků Hoblina. Své zkušenosti předává zájemcům o stavby z masivního dřeva každé léto na kurzech tradičního tesařského řemesla.

Roubenka je postavena z ručně otesaných a odkorněných prizem (nejhodnotnější dřevo ze středu kmene), širokých 28 cm. Prizmy poskládané na sebe vytvoří stěny budoucího domu. Zatím se staví na dočasném místě, protože kamenné základy se teprve budují. Po jejich dokončení se roubení rozebere, převeze a znovu poskládá na stavebním pozemku. Prizmy se získávají podélným rozřezáním kmenů na pile, poté je nutné je ručně otesat širočinou (tak zvané "lícování"). Zbylá prkna z bočního řeziva se použijí k vnějšímu opláštění. Prizmu je možné otesat i přímo z kulatiny, odpadem jsou pak velké třísky na topení. Klasický rohový rybinový spoj má díky dvěma pootočeným rovinám dvě velké přednosti: je samosvorný, takže nutí dvě sousední klády zaklesnout se co nejtěsněji do rohu stavby, a voda ve spoji nezůstane stát, ale vytéká ven z budovy. Pomocné zádlaby brání profouknití spoje a zvyšují jeho odolnost vůči případnému posunu prizem vůči sobě. Při sesazování roubenky na místo konečného určení se žlaby vyplňují tepelnou izolací (ovčí vlna, konopná izolace ale i minerální vlákna). Vlivem sesychání dřeva si roubení „sedá" přibližně o tři centimetry na každý metr výšky roubené stěny. Na domě je zhotoven hambalkový krov se stojatou stolicí, krokve jsou spojeny v hřebeni „na ostřih" zajištěný dubovým kolíkem. Stěny u této stavby byly ponechány bez nátěru, aby v horizontu několika let získaly našedlou patinu.

01 DSCF367003 DSCF367405 DSCF368406 DSCF368513 DSCF379914 DSCF397416 DSCF395617 DSCF401318 DSCF400620 DSCF402021 DSCF401922

 

 


Líbil se Vám článek?