Majitelé této dřevostavby měli od začátku jasno o šetrném bydlení úzce spjatém s přírodními materiály. Zkušenost se Švédskem a jeho postojem ke stavbám ze dřeva zanechala lásku k tomuto stylu bydlení nejen pro jeho specifické klima, ale také pro jeho další pozitiva, která přináší.

S manželem jsme pracovali a pobývali ve Švédsku, kde se v domech ze dřeva bydlí odjakživa, a moc jsme si tento druh bydlení oblíbili. Díky tomu máme vztah k dřevostavbách vyvinutý možná maličko jinak, než je zde standardem. Hlavních důvodů pro dřevostavbu bylo hned několik: rychlost výstavby, nízké provozní náklady, klima v domě a větší využitelnost prostoru. Všechny výhody se během realizace i užívání potvrdily.

Celkově je nám blízký ekologický přístup a od začátku byl v našem hledáčku dům úsporný s nízkými náklady na provoz. Využili jsme dotaci Zelená úsporám a dostali se výpočtově na hranu nízkoenergetického a pasivního domu. Náklady po dvou letech potvrzují naše představy, pohybují se za rok lehce nad 20 000 (se vším všudy včetně vytížené sušičky a sauny). Dodávám, že jsme milovníci tepla a minimálně 23 stupňů je u nás standard.

Dům je vybaven větrací jednotkou s rekuperací a možností dohřevu vzduchu, přímotopy a elektrickými foliemi v podlaze přízemí. Přímotopy využíváme zhruba tři měsíce v roce a topení v podlaze je doplňkem pro komfortní teplo od nohou a temperování. Během dovolené lze využít i naprogramování systému vytápění. Pro atmosféru je v obývacím pokoj krb na biolíh, který nahrazuje klasickou krbovou vložku. Tu jsme zavrhli jako příliš intenzivní zdroj tepla do domu s tak malými tepelnými ztrátami.

Do budoucna jsme nechali otevřenou možnost přejít na ostrovní systém a doplnit solární panely. Prozatím nás však nízké náklady nemotivují dál investovat do technologií.

Ochrana před teplem

Jednou z našich obav bylo přehřívání stavby v letních obdobích, také proto jsme zvolili pasivní dům. Tato obava se ale nakonec vůbec nepotvrdila. Díky kvalitnímu stínění a izolaci je během léta, kdy jsou venku teploty třeba kolem 34 stupňů, v ložnici příjemných 24. Chladit je možné také pomocí vzduchotechnické jednotky, pokud by jiná opatření nebyla dostačující. Raději jsme investovali do kvalitního zateplení, oken a stínicí techniky nyní, v produktivním věku, abychom z toho mohli těžit později, kdy už to třeba nebude možné.

Alergici a vzduchotechnika? Ano!

Naše zkušenost s nuceným větráním je skvělá. Nepřichází vůbec potřeba otevírat okna a větrat, protože v domě je stále čerstvý vzduch. Vzduchotechnika je zapnutá i během léta, jelikož jsme s manželem alergici a oceňujeme, že vzduch projde přes jemné filtry, které zachytí pyl.

Slabinou jsou pouze zimní období, kdy intenzivně mrzne. Ve dnech, kdy se teploty pohybují třeba kolem – 15 stupňů, je uvnitř v domě hodně suchý vzduch. Řešíme to například sušením prádla v interiéru nebo zvlhčovačem vzduchu.

O zkušenost bohatší

A co bychom dnes udělali jinak? Líbilo se nám centrální schodiště vedoucí přímo z kuchyně, dnes víme, že velmi dobře nese zvuk do horních pater. Nijak zásadně nám to ovšem nevadí. Můj pocit je, že odhalené trámy v barvě dřeva trošku ubírají světlo v interiéru, navíc je díky nim hodně komplikované měnit polohu svítidel. Znovu bychom si je tedy rozmysleli. A do třetice bychom vytvořili prostornější dětské pokoje. Jsou to ovšem drobnosti. Celkově si užíváme, že vše dopadlo na výbornou a neobjevily se žádné větší problémy, zejména ve srovnání s ostatními sousedy, kteří řeší jednu reklamaci za druhou. Nesmírně si ceníme terasy, kde trávíme spoustu času, ticha v domě, kdy nevíme ani o sousedově štěkajícím psovi, zmiňovaného kvalitního vzduchu uvnitř domu nebo neustále příjemné teploty. To vše je korunováno přátelskými výdaji za chod domu.

Připravila Lucie Němcová
Foto Martin Zeman

Zastavěná plocha: 114 m2
Užitná plocha: 171 m2
Spodní stavba: základová deska bez podsklepení; vodorovná hydroizolace – svařovaná fólie nad základovou deskou, vodorovná tepelná izolace – EPS nad základovou deska
Konstrukční systém: sloupková konstrukce „two by four"
Tepelná izolace: minerální vata a dřevovlákno
Fasáda: předsazený plášť s odvětrávanou dutinou, fasádní stěrka s probarvenou omítkou v kombinaci s dřevěným prkenným obkladem
Střešní krytina: keramická pálená glazovaná krytina
Okna: plastová šestikomorová okna DAFEPLAST
Podlahy: nášlapné podlahové krytiny keramická dlažba a dřevěná vícevrstvá lepená lamela ve formátu prken
Teplo: teplovzdušná jednotka Nilan Compact K, systém centrálního větrání s aktivní rekuperací odpadního tepla a dohřevem, doplňková elektrická přímotopná tělesa a elektrické podlahové rohože, teplá voda je připravována v elektrické větrací rekuperační jednotce Nilan se zásobníkem teplé vody o objemu 180 litrů
Skladba stěny (směrem zevnitř): sádrokartonové desky, tl. 1x 12,5 mm, svislý dřevěný rošt 20/60 (kotven na vynášecí SDK příponky) s vloženou tepelnou izolací z desek z dřevovláknité hmoty, parobrzda OSB P+D EGGER tl. 18 mm s těsněním spojů lepením a přelepenými spoji AIR stop páskou, KVH dřevěné sloupky 60/120 + tepelná izolace z minerální vlny, vynášecí OSB desky 300/200mm tl. 15 mm + tep. izolace z minerální vlny, vnější latě 40/60 + tepelná izolace z minerální vlny, kontaktní difuzní folie
Celková tloušťka stěny: 48,0 cm – fasáda stěrka, 44,9 cm – fasáda dřevěný obklad
Součinitel prostupu tepla U stěnou: 0,116 W/m2K
Projekt: Ing. arch. Lubomír Korčák (Projekty domů, s. r.o.); Ing. Radek Začal, Ing. Jan Růžička, Ph.D. (atelier KUBUS)
Realizace: Ing. Radek Začal, Ing. Jan Růžička, Ph.D. (atelier KUBUS) a Stanislav Šturc, 2013–2014