Design

Časopis DŘEVO&stavby 1/2019
Tento článek vyšel v: Časopis DŘEVO&stavby 1/2019
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 85 Kč
Objednat časopis
Veronika Kotradyová: <small>Upřímnost je nejlepší design</small>

Veronika Kotradyová: Upřímnost je nejlepší design

Dana Jakoubková | Pátek, 08. únor 2019 |

Prostor interiéru – pracujeme v něm, bydlíme i odpočíváme. Zajímáme se, jak jej udělat atraktivním, útulným, moderním či více růžovým..., a na to podstatné často ani nevzdechneme – jak jej učinit zdravým. A teď opravdu nemám na mysli mr. Propra ani filtr vysavače. Základem zdravého interiéru jsou totiž psychické a fyziologické potřeby člověka. Až když je dokážeme definovat, můžeme se pustit do zařizování. Vztah prostředí, lidské mysli a těla je i vědecky zkoumaným oborem. A paní Veronika je jedním z nemnoha lidí, kteří se polidšťováním interiéru dlouhodobě zabývají.

Mohla byste shrnout výsledky vašeho týmového výzkumu s tématem Interiérový design jako nástroj prevence a léčení civilizačních chorob?

V souvislosti s civilizačními chorobami můžeme hovořit o dvou hlavních tématech – stres z prostředí a nedostatek pohybu. Redukovat výrazné a rušivé stimuly z prostředí a měnit je na harmonické má smysl zejména v prostorách, kde se dlouhodobě zdržujeme. Totéž platí i o pohybové aktivitě. Vnést ji do našeho každodenního prostředí má svůj smysl. Například preferování schodů namísto výtahů souvisí opravdu nejen s degenerativním onemocněním pohybového aparátu či s metabolickými poruchami.

Chápu správně, že schody je dobré při architektonickém návrhu budovy zohledňovat více, protože nejde jen o stavebně-designový prvek, ale i o nástroj převence zdraví?

Ano. Chození po schodech je dobrá a celkem přirozená pohybová aktivita během dne, ale nedoceněná. Naznačuje to nejen obliba výstavby soukromých přízemních domů – bungalovů, ale i projektování schodů ve veřejných budovách, kde bývají často skryté a lidé jsou navádění spíše k používání výtahu a exkalátorů.

Co se týká zmíněného stresu, co zbůsobuje největší napětí při pobytu v místnostech, respektive budovách?

V naší kultuře vzniká napětí například z přílišného hluku či hustoty lidí na velkoplošném pracovišti. To může způsobovat i patologické mezilidské vztahy, což zase například v Indii může být vnímáno jinak. Napětí či únavu však vyvolává i nevhodné ovzduší, nedostatek nebo špatný přísun denního světla, nevhodný nábytek nebo stavební materiály i fádní barvy. Interiér se odráží na našem bezprostředním chování, na náladě, mezilidských vztazích, schopnosti efektivně pracovat a v konečném důsledku na zdraví a celkové kvalitě života.

Má pocitový komfort nějakou definici, s čím vším ho můžeme spojit?

Komfort je velmi komplexní fenomén a dá se definovat různými způsoby. Prvotně vzniká z vnímání velikosti a uspořádání prostoru; zda prostor vyvolává pocit bezpečí a zve k setrvání, nebo je spíše tranzitní, či nabádá lidi k socializaci nebo izolaci. Druhým způsobem, jak se dá komfort definovat je přes smyslové vnímání a chápání kontextu. Zde používám členění na vizuální, haptický – dotykový, tepelně-vlhkostní, provozní, somatický, akustický, olfaktorických tedy čichový, gustatorický – chuťový a socio-kulturní komfort.


veronika-kontradyova-portret-maly

Doc. Ing. Veronika Kotradyová, PhD. (1974)

  • Dřevařská fakulta ve Zvoleně, Slovensko
  • Technická univerzita v Drážďanech, Německo
  • Kalifornská univerzita v Berkeley, USA
  • Fakulta architektury – interiérový a nábytkový design Slovenské technické univerzity v Bratislavě
  • Specializace na dřevo i další přírodní materiály a na design s ohledem na lidské tělo a mysl
  • Zakladatelka a reprezentantka Body Conscious Design Laboratory (BCD lab)
  • Přednáší na univerzitách a konferencích po celém světě
  • Autorka několika knih

Takže když přijdu domů a zaklapnou za mnou dveře, měla by se v ideálním případě spustit v mozku serotoninová sprcha namíchaná z výše zmíněných atributů komfortu?

Ideální je, když si mozek a celkově nervový systém může odpočinout, už jen tím, že vchází do dobře známého prostředí, může přepnout na autopilota. Prostředí domova by mělo jednoznačně oslovit spíše pravou mozkovou hemisféru a parasympatický nervový systém, který slouží metabolismu, regeneraci a tvorbě tělesných rezerv. Stará se o klid, odpočinek a šetření se. Ten u člověka souvisí s pocitem bezpečí kombinovaným s výhledem, horizontalitou a možnostmi zaujmout odpočinkové tělesné polohy a podobně.

Pocit radosti k tomu přidává možnost obklopit se v přiměřené míře jemnými a radostnými barvami a předměty, které máme rádi a vážou se nám k nim pozitivně vzpomínky. Velkou roli zde hraje spojitost s přírodou na všech úrovních, včetně použití autentických přírodních materiálů. Důležité je i osvětlení, které by mělo být podle aktuální části dne, přes den teplá bílá o hodnotě cca 3000K, a k večeři spíše žlutější barva světla a spíše ve světelných ostrůvcích. Pro srovnání běžná obyčejná žárovka nebo východ a západ slunce má hodnotu 2700K, halogenová žárovka 3400K, běžná zářivka (chladná bílá) 4200K a denní světlo 5000K.

multipolohovaci-prvek-horse-office-1multipolohovaci-prvek-horse-office-2multipolohovaci-prvek-horse-office-3

Obr. 1-2-3
Zdravý design podporuje přirozenou potřebu člověka hýbat se. Multipolohovací prvek Horse office umožňuje střídat polohu při práci s odpočinkem. Návrh Veronika Kotradyová, spoluautor Dušan Kočlík.

Jaký význam v tom hraje řešení akustiky prostoru?

Akustická pohoda je významnou součástí komfortu a pokud je dozvučnost přiměřená, pocit měkkosti výrazně přispívá k celkovému komfortu. Dá se jednoduše docílit; kromě přiměřených proporcí prostoru zejména vyváženým kombinováním měkkých, pórovitých nebo perforovaných povrchů s tvrdými a zvuk spíše odrazivém povrchy.

Existuje nějaké vodítko ke zjištění, jak velký prostor je pro mě fyziologicky správný?

To zjistíte spíše empiricky a mění se to během vývoje vaší osobnosti a dozráváním, kdy člověk zjišťuje, co je pro něj přiměřené. Platí ale, že čím má člověk silnější osobnost a více gestikuluje, potřebuje více životního prostoru.

Fyzická stránka a duševní dispozice se vzájemně ovlivňují. Lze považovat za zdroj stresu i nábytek, se kterým jsem denně v interakci?

Samozřejmě. Nejvíce se nás doslovně dotýká sezení. Dlouhodobé sezení v jedné poloze v práci a celkově sedavý způsob života má negativní vliv nejen na stav páteře (zejména meziobratlových plotének) a celý pohybový aparát, ale i na naše trávení, plodnost a duševní zdraví. Kombinovat standardní pravoúhlý sed s jinými polohami během dne má velký smysl. Jak řekl Peter Opsvik, který proslul židlí-klekačkou a jiným multipolohovateľným nábytkem, na otázku, že která poloha je ta správná: Správná poloha je ta další. Samozřejmě i kvalita matrace a roštu a subjektivní spokojenost s lůžkem, na kterém spíme, přímo ovlivňuje i kvalitu našeho spánku a života celkově.

Může se stát, že návrhář impregnuje prostor určitým stavem, kdy budou prostorové kódy v rozporu s jeho funkcí. Pozná naše mysl, že jde o protichůdná sdělení?

Nemusí to být vědomé, ale zřejmě budete vnímat něco jako hluboký pocit nepohodlí. Že si návrhář nepočínal dobře je vidět například podle oblíbenosti nějakého veřejného prostoru u zákazníků. I když samozřejmě někdy prestiž nebo příběh za tím mohou prvotní nevoli zákazníků překonat. Jinak je ale intuitivní oblíbenost a obchodní úspěšnost nějakého prostoru či loajalita a nízká fluktuace a pracovní neschopnost zaměstnanců jednoznačným ukazatelem toho, jak dobře si designér a provozovatel vedli. Toto měřítko lze samozřejmě aplikovat i do rodinného domu. Prostě dejte na své pocity.

V té souvislosti mě napadá, jak moc mohou být otevřené nůžky tolerance pro chybu?

Každodenní pobyt v prostorách, které v lidech vyvolávají dlouhodobý stres, se projeví brzy na výkonnosti a později na zdraví.

Souvisí se stresem i personalizace prostoru v rodinném domě? Může mít nemožnost okupovat určitý prostor pouze mnou i zdravotní dopady?

Personalizace je nesmírně důležitá právě v soukromých zónách domu. Platí to jak pro dospělé, tak pro děti. Potřeba se vyjádřit i navenek je velmi silná. V antropologii se používá výraz extenze – prodloužení ega, naše projevy směrem ven, do materiálního světa, které nám pomáhají věci lépe pochopit a následně ve svém nitru zpracovat.

Možnost adaptovat a permanentně aktualizovat své bezprostřední okolí podle toho, co se s člověkem děje, co se odehrává v jeho duši a jeho životě, může vést u dětí ke zpomalení jejich osobnostního rozvoje a u dospělých k nespokojenosti a frustraci, v horším případně až k depresím či úzkostným stavům. Proto by měl každý člověk rozhodne mít ve společném bydlení alespoň svůj koutek, který má plně pod kontrolou.


kniha-veronika-kotradyova-komfort-mikroprostredi


Pokud bychom jednotlivé parametry zařizování interiéru dali na žebříček důležitosti, v jakém sledu postupovat? Myslím tím například originalitu, jednoduchost, funkčnost, praktičnost, dostatek místa...

Vše, co jste jmenovala, je důležité, a hierarchie důležitosti se mění podle okolností. Bytový interiér musí v první řadě fungovat a reflektovat životní styl svého uživatele. Praktičnost je v naší kultuře velmi vysoce ceněna a pro mnoho uživatelů je to nejdůležitější kritérium při koupi věcí do domácnosti. Dostatek místa je neuralgickým bodem drtivé většiny našich domovů, protože když se poddimenzuje a mnoho věcí nemá své stálé místo a není je kam odložit, nastává v interiéru doslova vizuální smog. Ve veřejných prostorách, kam chodíme za zážitkem a různými pocity, tam už jde často i o originalitu.

Podívame-li se na tvary, materiály a struktury – které jsou v domácím interiéru žádoucí, co přivádí naši mysl do uklidňujícího stavu? Jaké rytmy a formy s námi rezonují a kombinují se harmonicky s naší původní fyzickou bytostí? Nebo jinak, od čeho bychom se měli odklonit a čemu se rozhodně vyhnout?

Na to se nedá odpovědět zcela v krátkosti, ale zkusím to alespoň shrnout. V místnostech, kde se chceme cítit uvolněně, je dobré vsadit spíše na horizontalitu linií, tradičnější ověřená řešení a méně výrazné tvary, kterým věříme a nevědomě nás neohrožují. Materiály je dobré vyváženě kombinovat. Drsné s hladkými, pórovité s nepórovitými, teplé se studenými.

Preference materiálů závisí hodně od klimatu. Přirozeně ve studené klimatu inklinujeme k teplými materiálům jako je dřevo či vlna a naopak, v subtropické klimatu přivítáme i mramor a hedvábí a tak dále. Povrchy více matnými, strukturovanými lze pro pocit pohody docílit více a méně pokazit, než s vysokým leskem, který působí chladně a méně dostupně.

Co se dřeva týká, jaký je jeho humanizační potenciál, co na nás nejvíce působí, zvláště pak v interiéru?

Dřevo je fenoménem komfortního interiéru a designu s ohledem na člověka. Ve výzkumném projektu Interakce člověka a dřeva jsme ho podrobně prozkoumali. V první řadě je to obnovitelný, pro naši kulturu tradiční, přírodní – biofilii (tj. propojení interiéru s přírodou a přirozeností) podporující materiál, který je ve své masivní podobě do značné míry stále živým a komunikativním materiálem, který působí v prostředí na člověka regenerativně. Je nejen vizuálně příjemné svojí hnědožlutou barvou a abstraktní, plasticky působící texturou a strukturou, ale působí i tepleji a měkčeji než ostatní materiály v interiéru. V současnosti se již dá dokonale napodobit v digitálním tisku, ale pocit z dotyku se nedá jen tak snadno oklamat.

Navíc bez povrchové úpravy dokáže dřevo regulovat vlhkost ovzduší, množství emisí těkavých organických látek (VOC) i akustiku v prostoru a má antibakteriální účinky, zejména borovice, modřín a dub. Ano, jakoukoli povrchovou úpravou (včetně olejů a vosků) se tyto vlastnosti dřeva ztrácejí.

Dřevo se dá dobře ergonomicky tvarovat a je výborným edukačním materiálem pro studenty designu a architektury.

interier-design-pracovna-drevo-v-interieru-prirodni-materialy-povrchy-1

Obr. 5
Podlaha, po které se příjemně chodí bosky nebo se na ní hezky sedí, je důležitá – dotykový komfort je jedním z prvků zdravého designu. Stres eliminuje i dobrý kontakt s exteriérem. Návrh Veronika Kotradyová

Když zmiňujete dotyk, jaký je váš názor na používání imitací dřeva, jak velkou roli hraje autenticita?

Pravdivost tvarů a povrchů materiálů je základem kvalitního designu i designu s ohledem na člověka. Materiálová pravdivost se z dnešního komerčního designu vytratila. Přitom vjemům z prostředí musí uživatelé především důvěřovat a spolehnout se na ně. Je to velmi důležité u dětí při budování jejich žebříčku hodnot a environmentálního cítění.

Podporuje každý materiál na bázi dřeva zdravý interiér?

Masivní dřevo, tedy spárovka, biodeska nebo dýhované laťovky, dokáže lépe regulovat kvalitu ovzduší (dokáže řídit vlhkost, obsahuje méně VOC emisí než dřevotříska či MDF deska) a nabízí více příjemných smyslových zážitků.

Jak se stres z nezdravého interiéru projevuje v našich fyziologických funkcích? K čemu to až může vést?

Pokud jsme pod dlouhodobým stresem z prostředí a souvisejících patologických mezilidských vztahů, může to vést například ke zvýšenému krevnímu tlaku, metabolickým poruchám, úzkostem a depresím.


"Hmat, čich, sluch a zrak jsou dobrým vodítkem ke zdravému mikroklimatu domova"


Dají se pocity či fyziologické reakce na určitý prostor měřit? Existuje něco jako biologická zpětná vazba na určitý prostor?

Nejběžnějším způsobem jsou metody behaviorálního výzkumu, běžného v sociálních vědách jako jsou dotazníky, interview, pozorování, mapování a podobně, které stále dokážou nabídnout množství hodnotných informací o lidském chování. Sledování stavu lidského těla pomocí somatických technik dává také mnoho informací, například zda člověk má někde svalové napětí nebo jaké je jeho držení těla a jiná neverbální komunikace (body language).

Ale měřicí technika v posledních deseti letech extrémně pokročila a dnes se už dají měřit emoce přes výraz obličeje snímaný kamerou (FACS), měření pohybu oka (Eye-tracking), fyziologické reakce (nejčastěji srdeční tep) a EEG. My například používáme různé EEG senzory jako je EPOC plus, které měří mozkové vlny a ve spolupráci s bioinženýry z toho umíme vyhodnotit, zda se respondent cítil dobře, nebo naopak. Měřit se už ale dá i kortizol ze slin, který je ukazatelem stresu.

drevostavba-drevena-fasada-navrh-veronika-kotradyovainterier-drevostavby-navrh-veronika-kotradyova

Obr. 6-7
Kromě interiérů navrhuje paní Veronika i dřevěné domy

Pokud bychom porovnali interiér dneška a minulosti, v čem vidíte nějvětší posun?

Pokud si vezmeme životní styl běžného člověka, rozhodně dnes žijeme komfortněji, máme pohodlné postele, tepelný komfort, více osobního prostoru. Když vidím původní domy lidové architektury, je těžké uvěřit, že mohlo žít více generací v jedné obytné místnosti. Takový společně intenzivně používaný prostor byl hierarchický, každý měl své místo, i když o komfortu v dnešním pojetí se nedá mluvit. Zda máme dnes i zdravější vnitřní prostředí, o tom by se dalo polemizovat.

Tak to zkusíme někdy příště a děkuji za rozhovor.

DaS 1-2019
Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Design”

Více článků »

  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?