Zlato na pozemku: voda a jak o ni nepřijít

Redakce | Pondělí, 21. červenec 2025 |

O tom, že je voda jedním z nejcennějších přírodních zdrojů, jistě není třeba nikoho přesvědčovat. Stejně jako o tom, že je její efektivní využívání klíčovým a aktuálním tématem udržitelného bydlení. Správné hospodaření s vodou nejenže šetří přímé náklady domácnosti, ale v konečném důsledku pomáhá také předcházet vysychání půdy, erozi a lokálním záplavám. Nejen pro majitele dřevostaveb, kteří už z principu bývají k otázce udržitelnosti vnímaví, ale pro všechny, kdo hledají ekologická řešení, je udržitelný přístup k vodě důležitou součástí moderního stavebnictví i bydlení.

A pokud by si někdo přece jen nebyl jistý, proč by ho tohle téma vlastně mělo zajímat nebo se ho přímo týkat, odpověď je nasnadě: nelze nevnímat, že v posledních desetiletích dochází k výrazným výkyvům počasí. Častější sucha střídají prudké lijáky, které půda čím dál častěji nestihne pojmout, a to z více důvodů. Jedním z nich jsou klimatické změny, které k extrémnímu počasí vedou, stejnou měrou ale hraje roli i postupné zastavování krajiny se zvyšujícím se podílem nepropustných ploch na úkor propustné půdy.

To samozřejmě ve výsledku negativně ovlivňuje přirozený koloběh vody v přírodě. Srážková voda se nemůže v dostatečné míře vsakovat do půdy a obnovovat tak zásoby podzemní vody. Namísto toho si po zpevněných površích hledá cestičky, kudy a kam odtéct, a stává se jednou z příčin lokálních záplav. Půdy v zastavěných oblastech se nadměrně vysušují, vegetace slábne a chřadne, na úkor vzduchu, který tak přichází o přirozenou vlhkost a obsahuje více prachových částic.

Srážkovou vodu je tedy třeba do přirozeného koloběhu vody vrátit a celkově se zamyslet nad jejím efektivním využíváním – a to je na každém z nás. Pořídit si zařízení na vsakování dešťové vody nebo její zachytávání a opětovné využívání nebo přeměnit některé nepropustné plochy na propustné nemusí být tak těžké. A ve výsledku vám poděkuje nejen peněženka, ale i planeta.

Základní principy hospodaření s vodou

Jak tedy na to, aby se vodě na našich pozemcích a zahradách nejlépe dařilo a abychom s ní hospodařili co nejefektivněji? Existuje několik základních pravidel, která vám pomohou využít efektivně každý litr a na která se vyplatí myslet:

• Minimalizace ztrát vody – cílem je co nejvíce omezit neefektivní odtok srážkové vody mimo pozemek. Každá kapka, která zbytečně neodteče do kanalizace, může ještě něčemu posloužit. Jde jen o to, využít všech dostupných možností a nástrojů k jejímu zachytávání.
• Opětovné využití vody – zahrnuje sběr dešťové vody a její následné použití v domácnosti nebo na zahradě (zalévání, splachování, praní), stejně jako využití tzv. šedé vody (např. z umyvadel nebo sprch) pro méně náročné účely.
• Podpora vsakování vody do půdy – jde o vytvoření takových podmínek na vaší zahradě, které umožní, aby se dešťová voda mohla přirozeně vsakovat do půdy přímo v místě dopadu. Pomáhají k tomu propustné materiály, dešťové zahrady nebo zatravňovací dlaždice a vsakovací pásy, které snižují odtok a napomáhají návratu vody do přirozeného koloběhu.
• Zlepšení retenční schopnosti půdy – tedy zvýšení schopnosti půdy vodu nejen přijmout, ale také si ji co nejdéle udržet. Důležitou roli zde hraje struktura půdy, obsah organické hmoty, přítomnost mulče či vhodně zvolená vegetace, která pomáhá regulovat mikroklima a brání rychlému vysychání půdy.

Zachytávání a opětovné využívání dešťové vody

Na to, jak je voda cenným a pro náš život nepostradatelným zdrojem, má ta dešťová jednu obrovskou výhodu: je zdarma. Když si ji pochytáme, můžeme ji efektivně využít na zavlažování zahrady, splachování toalet či praní prádla. Důležité je ale být připraven ještě dřív, než začne pršet. Jak na to a kam s ní? Máme v zásadě dvě možnosti:

• Nadzemní nádrže – šikovné řešení pro zálivku menší zahrady, které lze jednoduše umístit pod okap. Už naši předci využívali u svých domů či chat různé sudy a staré vany, do kterých ji ze svodů sbírali a pak odebírali konví. U moderních dřevostaveb se často používají vkusnější dřevěné či plastové sudy, které s domem hezky ladí a nenarušují celkovou koncepci.
• Podzemní nádrže – mají obecně větší kapacitu a možnost připojení na domácí rozvody, jsou ideální pro větší spotřebu. Například u novostaveb lze tedy rovnou plánovat systém s čerpadlem pro rozvod dešťové vody do domácnosti nebo například do rozstřikovačů zabudovaných v trávníku.

obr.: Ideální je naplánovat a realizovat umístění podzemních nádrží na dešťovou vodu rovnou při stavbě domu – potřebují přeci jen celkem velké výkopové práce. 
Foto: Hamik, Zdroj: Dreamstime

Pokud plánujete výstavbu rodinného domu, myslete na hospodaření s vodou už při návrhu projektu. Zohledněním orientace střechy pro sběr dešťové vody, instalací nádrží na srážkovou vodu nebo volbou vhodných propustných povrchů lze snížit budoucí investice do zavlažování.

Podpora vsakování vody do půdy

Zbývá vyřešit spoustu vody, která při dešti neskončí v okapu, ale padá přímo na pozemek. Tu sice nedokážeme posbírat a znovu využít, ale místo toho, abychom ji nechali odtéct do kanalizace, je lepší postarat se o její vsakování přímo do půdy. Co k takovému účelu skvěle poslouží?

• Zatravňovací dlaždice – umožňují průsak vody do půdy a zároveň zpevňují povrch. Jsou ideální například pro příjezdové cesty, chodníčky nebo parkovací stání, kde by běžná betonová dlažba způsobila nežádoucí rychlý odtok vody.
• Dešťové zahrady – speciálně navržené plochy osázené rostlinami, které podporují vsakování a zároveň náš pozemek zkrášlí. Vhodné jsou zejména pro přírodní zahrady, kde chcete podpořit biodiverzitu.
• Vsakovací jímky a tunely – technická řešení, která pomáhají kontrolovat vsakování přebytečné vody. Používají se hlavně v městských oblastech, kde není dostatek prostoru pro přirozený vsakovací systém.

obr.: Zatravňovací dlaždice mohou být i velmi estetickou záležitostí – např. tyto z hladkého pohledového betonu svým hexagonálním tvarem tvoří ucelený systém společně s květináči a dlažbou, systém H-E-X. Foto: Presbeton

Udržení vody v půdě: jak zlepšit její retenční schopnost

Vsakováním do půdy to však nekončí, právě naopak. Aby v ní voda zůstala co nejdéle, byla k dispozici rostlinám, chránila terén před erozí a neodpařila se hned při prvním ostřejším slunci, je potřeba pracovat i s kvalitou samotné půdy a připravit ji na to, aby si vodu dokázala podržet. Co pomáhá?

• Organická hmota – kompost, dobře rozložený hnůj nebo mulč z posečené trávy zlepšují strukturu půdy a umožňují lepší zadržení vody.
• Mulčování – vrstva organického materiálu (např. sláma, štěpka, kůra nebo listí) omezuje odpařování vody, reguluje teplotu půdy a zároveň potlačuje růst plevele.
• Půdopokryvné rostliny – vytvářejí přirozenou ochranu půdy před vysycháním a zároveň působí dekorativně. Např.: Mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) – nenáročná, aromatická a včelami milovaná. Rozchodník ostrý (Sedum acre) – ideální na suchá místa, tvoří husté koberce. Dymnivka dutá (Corydalis cava) – vhodná do polostínu pod keře a stromy. Štěničník rolní (Veronica arvensis) – nenápadná, ale působivá rostlina do přírodních zahrad.
• Hluboko kořenící rostliny – pomáhají zlepšovat propustnost a strukturu utužených půd a přivádějí živiny z hlubších vrstev. Patří mezi ně např.: Štětka planá (Dipsacus fullonum) – atraktivní dvouletka, která láká hmyz i ptáky. Kostival lékařský (Symphytum officinale) – výborný na zelené hnojení i mulčování. Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) – rychle rostoucí medonosná rostlina.

Na co si dát při hospodaření s vodou pozor

Ani dobrý úmysl nestačí, pokud uděláme technickou nebo praktickou chybu. Co se často podceňuje?

• Utužená půda kolem domu – bývá nejméně propustná, voda zde odtéká, místo aby se vsakovala. Pomáhá ji provzdušnit nebo nahradit záhonem či štěrkovým pásem.
• Špatně umístěná nádrž – příliš daleko od svodů nebo bez správného spádu může znamenat neefektivní sběr.
• Nedostatečný přepad – každá nádrž by měla mít bezpečný způsob, jak odvést přebytečnou vodu (ideálně do vsakovacího systému, ne do kanalizace).
• Zanesené filtry a svody – listí a nečistoty mohou rychle znehodnotit nasbíranou vodu nebo ucpat potrubí.

obr.: Ideální čas pro zavlažování zahrady je v ranních hodinách. Tehdy ještě panují mírné teploty, a voda se tak může pomalu vsáknout do půdy, aniž by se hned odpařila. Foto: Hamik, Zdroj: Dreamstime

Dotační programy pro hospodaření s vodou

Protože je udržitelné zacházení s vodou v obecném zájmu, nemusíte na to být sami. Některé z dotačních programů v České republice se zaměřují právě na podporu udržitelných opatření v oblasti hospodaření s vodou. Podle informací redakce by se fyzických osob a individuálního bydlení aktuálně měly týkat dva:

1. Nová zelená úsporám (NZÚ)

• Určena především pro majitele rodinných domů (stávajících i novostaveb).
• Podporuje zachytávání a využívání dešťové vody (zalévání, splachování), ale i systémy na využití šedé vody.
• Dotace ve výši až 50 000 – 100 000 Kč, podle typu systému.
• Vztahuje se i na nádrže, čerpadla, filtry, zemní práce apod.
• Dotace se vyplácí zálohově, tj. před realizací.
• „Dešťovka", dříve samostatný program, je od r. 2021 sloučena právě do NZÚ.

Pro získání dotace na dešťovou vodu je nutné kombinovat toto opatření s dalším podporovaným opatřením, jako je například zateplení, výměna zdroje tepla nebo instalace fotovoltaiky. V případě novostaveb je možné získat dotaci na dešťovou vodu pouze v rámci dotace na celou novostavbu rodinného domu, která musí splňovat velmi nízkou energetickou náročnost.

2. Operační program Životní prostředí (OPŽP), výzva č. 52

• Na rozdíl od běžných výzev OPŽP je výzva č. 52 otevřena i pro fyzické osoby a domácnosti.
• Zaměřuje se na přírodě blízká a protipovodňová opatření, jako jsou: vsakovací systémy, retenční nádrže, zelené střechy, využití dešťové i šedé vody, dotace podzemních vod atd.
• Výzva běží do konce června 2025 (nebo do vyčerpání prostředků).
• Je vhodná zejména pro větší nebo komplexnější projekty, včetně projektů v ITI aglomeracích.

Před podáním žádosti si důkladně prostudujte podmínky programu, některé dotace lze kombinovat a maximalizovat tak úspory.

obr.: I zabudované rozstřikovače mohou být zásobované z velkých podzemních zásobníků na dešťovou vodu. 
Foto: Ifeelstock, Zdroj: Dreamstime

Je to na každém z nás

Hospodaření s vodou už dávno není jen doménou ekologických nadšenců – v době klimatických změn, extrémních výkyvů počasí a narůstajícího tlaku na vodní zdroje se z něj stává nezbytná součást odpovědného přístupu k životu. Ať už jde o drobné úpravy na zahradě, nebo komplexní systém sběru a využití dešťové a šedé vody, každý krok se počítá.

• Voda, která nezmizí zbytečně do kanalizace, může zůstat prospěšná přímo tam, kde spadne.
• Správně navržené nádrže, vsaky i půda samotná mohou společně tvořit účinný systém zadržování vody.
• Vhodně zvolená vegetace a mulčování pomáhají zadržet vláhu v půdě přirozenou cestou.
• Existují dotační programy, které nám tyto úpravy mohou významně usnadnit.

Dobrá zpráva je, že většinu opatření lze zavést postupně a přizpůsobit je možnostem konkrétního pozemku – není nutné dělat vše najednou. Stačí začít. 
S jedním sudem. S jedním chodníčkem vytvořeným vsakovacími dlaždicemi. S jedním záhonkem těch správných rostlin.

obr.: Kapková závlaha funguje na principu neustálého vylučování kapek vody z perforovaných hadic nebo trysek uložených na půdní povrch, takže je půda neustále vlhká – kapkové zavlažování je hospodárné, protože vodu. Foto: Oleksandra, Zdroj: Dreamstime

AUTOR ČLÁNKU: DAGMAR DIGMA ČECHOVÁ pro časopis DŘEVO&stavby

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00