Na cestě za kvalitní dřevostavbou

Časté dotazy

Hledáte odpovědi na otázky kolem stavby, domu nebo zahrady? Nevíte si s něčím rady? V této rubrice najdete odpovědi na nejčastěji kladené dotazy našich uživatelů portálu Dřevo & Stavby.

 

FAQ - DRUHY DŘEVOSTAVEB

Dagmar Šimonová | Úterý, 07. srpen 2012

Slyšel jsem termín skeletové dřevostavby, můžete mi vysvětlit, co znamená?

03 P2230034V rámci skeletových dřevostaveb můžeme rozlišit dvě podskupiny – lehké dřevěné skelety a těžké dřevěné skelety. První z nich, často označovaný také jako Two by Four, je odvozen od nejrozšířenějšího smrkového, fošnového profilu 2" x 4", tedy cca 50 x 100 mm. Celá stavba je skládána jako stavebnice přímo na stavbě prakticky z jednoho fošnového profilu, z něhož se vytvoří základní kostra domu, a ztužení z deskových prvků, nejčastěji dřevoštěpkových desek, které se hřebíky nebo sponkami kotví na nosnou konstrukci a spolupodílejí se na její statice. Moderní dřevostavby využívají i profily jiného rozměru než 2" x 4", ale cílem je, aby četnost prvků byla co nejmenší.

Doba realizace je delší než u panelových dřevostaveb, ale nevyžaduje náročnou investici do výrobního závodu jako v případě panelových konstrukcí. Tento způsob výstavby je proto dostupnější i pro menší regionální firmy, některé z nich však mívají problémy s dodržením potřebné technologické kázně a kvality. Z povahy technologie vyplývá, že dispoziční i jiné změny lze provádět pružně i na stavbě. Další výhodou je možnost využití místních pracovních sil a zdrojů materiálu. Z politického hlediska je významná možnost podpory regionální zaměstnanosti.

Moderní podoba druhé podskupiny, těžkého dřevěného skeletu, pracuje výhradně s certifikovanými tyčovými prvky z lepeného dřeva, které jsou spojovány ocelovými svorníky a styčníky. Nosnou konstrukci tvoří sloupy v pravidelném rastru spojené vodorovnými průvlaky v obou směrech. Vodorovné ztužení je zajištěno zejména stropy, svislé pak obvodovým pláštěm a tuhými jádry. Vzhledem k nutnosti důsledně přerušit tepelné mosty je obvodový plášť montován vždy vně nosné konstrukce, která je vizuálně přiznána v interiéru.

Čím se vyznačují konstrukce z vrstveného dřeva?

Tento typ staveb se vyrábí z prefabrikovaných velkoplošných dílců, které vznikají vrstvením lepeného dřeva, přičemž jednotlivé vrstvy jsou proti sobě vždy otočeny o 90 stupňů, což zajišťuje dokonalou tvarovou stabilitu. Vzhledem k technologii sušení a lepení vykazují tvarovou stálost i při změnách vlhkosti. Nosné prvky jsou používány jako stavebnice pro stěnové, stropní i střešní konstrukce. Celá „skládačka" je vyráběna na počítačem řízených automatizovaných linkách. Pro technologii je charakteristické atraktivní přiznání pohledové textury dřeva v interiéru místností. Kontaktní tepelná izolace obvodového pláště se aplikuje zásadně z vnější strany nosné konstrukce tak, aby byla zachována difuzní otevřenost stěny. Viz také CLT panely.

Jaké jsou výhody tak zvané panelové dřevostavby?

Rozhodující část výroby panelových dřevostaveb se odehrává ve výrobních halách: rodinný dům se zde smontuje „nanečisto" a po ověření je převezen na staveniště, kde je hrubá stavba na předem připravený základ hotová za dva až tři dny. Významnou předností je proto rychlost výstavby. Ekonomická výroba spočívá v opakovatelnosti jednoho prvku vyráběného ve velkých sériích, řádově od několika desítek až stovek domů za rok. Panely jsou ze zákona stanoveným výrobkem, musí u nich být ověřena shoda se základními požadavky.

Jaký je rozdíl mezi srubem a roubenkou?

V obou případech jsou to stavby z masivního dřeva - z kulatin nebo hraněných trámů.

Sruby

 DSC4211Základem této jednovrstvé konstrukce jsou masivní dřevěné bloky nejčastěji kulatého průřezu pečlivě zbavené kůry a důsledně ošetřené proti plísním a škůdcům. Jednotlivé díly se hrubě opracují a následně formují podle předem zvoleného návrhu. Takto se sruby většinou připraví ještě ve výrobně. Hrubá stavba je v továrně rozebrána, odvezena na příslušné místo a znovu sestavena. Charakteristickým prvkem srubů je zatesání sedlovým spojem, přes nějž klády probíhají a vyčnívají ven ze stěny.

Na detailech, jako jsou například rozvody elektřiny, je možné se po dohodě s dodavatelem domluvit přímo na místě. Veškeré rozvody jsou vedeny uvnitř jednotlivých klád, tzv. husími krky. Uvnitř srubové stavby lze na výstavbu příček použít i moderní materiály, například sádrovláknité nebo sádro - kartonové desky. V místech, kde by však tento materiál narušoval ryze přírodní vzezření obydlí, se použije kulatina.

Roubenky

02 DSC6501Roubené dřevěné domy jsou jednovrstvé konstrukce sestavené z masivních profilů opracovaných do tvaru trámů. Charakteristickým prvkem je právě roubení – zatesání tzv. na rybinu, přes níž trámy nepřesahují a tvoří tak prakticky klasický roh. Vnitřní stěny, stropy i schody mohou být rovněž roubené. Také v tomto případě se dům nejprve předvyrobí a po demontáži znovu instaluje na parcele. Vodorovné mezery mezi jednotlivými trámy se vyplňují většinou tmelem nebo izolací krytou z obou stran dřevěnou lištou. Náročnější utěsnění podélné drážky lze provést také vydlabáním žlábku a jeho vyplněním přírodní izolací


Líbil se Vám článek?
 

FAQ - PASIVNÍ DOMY

Soňa Karásková | Středa, 23. červen 2010

Co je vlastně pasivní dům?

pasivní dům dřevoPasivní dům nepotřebuje běžné vytápění s kotlem, rozvodovým systémem, topnými tělesy, skladem paliva a komínem. Jen pár dní v roce běží bezpečnostní dohřívání, které představuje např. el. spirála v rozvodu vzduchotechniky. Pasivní domy se v českých normách objevily ještě mnohem dříve, než byl na našem území vůbec nějaký postaven.

Proč není v pasivním domě potřebné vytápění?

Vzhledem k vynikající tepelné ochraně jsou tepelné ztráty natolik snížené, že na vyrovnání ztrát stačí přes okna vnikající sluneční energie a vnitřní tepelné zdroje s přihříváním vzduchu.

Existuje norma pro pasivní domy?

Norma ČSN 73 0540 jej popisuje následovně:
"Pasivní domy jsou budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m2a). Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Navíc musí být dosaženo návrhových teplot vnitřního vzduchu po provozní přestávce v přiměřené (a v projektové dokumentaci uvedené) době. Současně nemá u těchto budov celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev TUV a el. energie pro spotřebiče) překračovat hodnotu 120 kWh/(m2a).... "

Jaký je rozdíl mezi pasivními a nízkoenergetickými domy?

Norma ČSN 73 0540 dělí budovy s nízkou energetickou náročností obecně na domy nízkoenergetické a pasivní. Hraniční hodnotou pro nízkoenergetický dům je v České republice 50 kWh/(m2a), například v Německu je za nízkoenergetický považován již dům na úrovni 70 kWh/(m2a), avšak je zde také požadavek aby tohoto standardu dosáhla každá novostavba.

 

V zahraniční literatuře je také možné najít termín nulový dům, co to znamená?

Tak je nazýván dům s nulovou potřebou energie. Této vlastnosti však většinou není dosaženo pomocí výrazného zlepšení tepelné izolace, ale např. navýšením plochy fotavoltaických panelů. Za nulové jsou považovány domy již s potřebu tepla menší než 5 kWh/(m2a).

Jaký je význam termínu dům s přebytkem tepla?

Dalším navýšením vnějších tepelných zisků je možné dosáhnout i takového stavu, kdy je možné kompletně pokrýt potřebu domu a ještě dodávat elektrickou energii nebo teplo do rozvodné sítě. Zde je používán termín dům s přebytkem tepla, v zahraničí Energie-plus.

Máte k dispozici srovnání různých typů domů?

Přehledná je následující tabulka:

Typ domu Charakteristika Spotřeba tepla
na vytápění [kWh/(m2a)]
Domy běžné v 70.-80. letech 20. století Zastaralá otopná soustava, zdroj tepla je velkým zdrojem emisí; větrá se pouhým otevřením oken; nezateplené, špatně izolující konstrukce, přetápí se nad 200
Současná novostavba Klasické vytápění pomocí plynového kotle o vysokém výkonu, větrání otevřením okna, konstrukce na úrovni požadavků normy 80 - 140
Nízkoenergetický dům Otopná soustava o nižším výkonu,využití obnovitelných zdrojů, dobře zateplené konstrukce, řízené větrání pod 50
Pasivní dům Jen teplovzušné vytápění s rekuperací tepla, vynikající parametry tepelné izolace, velmi těsné konstrukce pod 15
Nulový dům,
dům s přebytkem tepla
Parametry min. na úrovni pasivního domu, velká plocha fotovoltaických panelů pod 5


Co přináší pasivní dům svým uživatelům?

Tepelná ztráta pasivního domu je tak nízká, že nepotřebujete běžný systém vytápění. Tepelné zisky od slunce, lidí a elektrických spotřebičů vám pohodlně vytopí celý dům po většinu roku. Navíc si představte ty největší nároky na pohodu vnitřního prostředí, příjemnou teplotu v horkých letních dnech i v těch největších mrazech, stálý pocit čerstvého vzduchu, ale bez průvanu, který vzniká při větrání.

Takto komfortní způsob života je skutečně možný v pasivním domě, který lze postavit za téměř stejné náklady jako běžnou novostavbu, ale na rozdíl od běžných staveb můžete uspořit až 90 % nákladů na vytápění. Dům nevyužívá žádné technicky náročné nebo nákladné zařízení a na uživatele neklade vyšší požadavky na obsluhu.

Život v pasivním domě neznamená pouze úsporu nákladů na vytápění, ale můžete také počítat s tím, že se zbavíte většiny svých zdravotních problémů. Zařízení, které pracuje i v noci, filtruje vzduch a tím ho zbavuje škodlivých nečistot a prachu.

Díky tomu, že stroj přivede vždy přesně tolik vzduchu, kolik potřebujete, nemusíte se bát plísní, které tak často trápí obyvatele rekonstruovaných panelových domů. Uvnitř domu dýcháte pouze čerstvý vzduch.

Jaké jsou výhody pasivního domu?

Pasivní dům má celou řadu výhod. Tou nejdůležitější jsou bezpochyby extrémně nízké náklady na vytápění. Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. Běžný rodinný dům s podlahovou plochou kolem 120 metrů čtverečních tak spotřebuje za rok 1800 kilowatthodin. Pro vytápění místnosti o velikosti 20 metrů čtverečních stačí 200 wattů, přičemž výkon stolního počítače je 250 wattů. S určitou nadsázkou tak můžeme tvrdit, že domácí pracovnu budeme vytápět počítačem! Můžete sledovat, jak neustále rostou ceny energií a zůstat v klidu, protože v pasivním domě se bez nich téměř obejdete. Kromě toho můžete počítat se stálým přívodem čerstvého vzduchu ohřátého na požadovanou teplotu a zároveň bez průvanu. Díky tomu vzniká v místnosti vysoká tepelná pohoda a zlepšuje se komfort života.

Obecně lze tedy říci, že mezi hlavní výhody pasivního domu patří:

  • Vyšší komfort života,
  • extrémně nízké náklady na vytápění,
  • stálý přívod čerstvého vzduchu,
  • netvoří se průvan,
  • vysoká tepelná pohoda v místnosti,
  • příjemné teploty v zimě i v létě.

Kolik tepla ušetříme v psivním domě?

Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. U běžné ho rodinného domu, který má podlahovou plochu kolem 120 metrů čtverečních to dělá 1800 kilowatthodin. Pro vytápění místnosti o velikosti 20 metrů čtverečních stačí 200 wattů, pro porovnání tepelný výkon člověka v klidu je 80 wattů, výkon stolního počítače 250 wattů.

Jaká jsou stavební specifika pasivního domu?

Abychom mohli do pasivního domu dodávat jen tak málo energie, je třeba teplo dostatečně chránit. Základem je proto silná vrstva tepelné izolace, která je upevněna na nosné části konstrukce kolem celého vytápěného vnitřního prostoru.

Nejlepší tepelnou ochranou je omezení tepelných ztrát objektu. Nejjednodušším způsobem je zmenšení ochlazovaných konstrukcí na minimum. V praxi to znamená vynechat jakékoliv rizality, arkýře, nepravidelnosti fasády, což s sebou nese ještě jeden pozitivní efekt – finanční úspory: čím méně konstrukcí, tím nižší jsou náklady na stavbu. Díky velmi kvalitní tepelné izolaci obvodového pláště budovy a utěsněním objektu lze výrazně snížit tepelné ztráty prostupem, čímž lze dosáhnout stavu, kdy nepotřebujeme klasický otopný systém. Vysoký stupeň tepelné izolace zaručuje vysokou povrchovou teplotu vnitřních konstrukcí, které tak není třeba ohřívat aktivním zdrojem tepla. Díky nízkému rozdílu teploty povrchu a teploty vzduchu je zajištěna vysoká tepelná pohoda.

Okna, která jsou v dokonale izolované obálce budovy tou nejslabší částí, dostávají v pasivním domě zcela nový význam. Kromě prosvětlení prostor mají však i jinou důležitou funkci: přispívají výrazně k úspoře tepla na vytápění. Okno pro pasivní dům by mělo díky izolačnímu zasklení zajistit malé tepené ztráty, ale zároveň musí do interiéru propouštět dostatek slunečního záření, které dopadá na zasklení. Tím, že je dům kvalitně zateplen a utěsněn, teplo ze slunce neuniká, ale zůstává uvnitř. A když slunce zajde? Teplovzdušné vytápění nebo oddělený otopný systém se postará o pokrytí potřebných, i když malých, tepelných ztrát. Při případném výpadku elektřiny pasivní dům také obstojí výborně. Dům s tak silnou vrstvou izolace má vynikající parametry tepelné stability, takže teplota uvnitř místnosti poklesne za několik dní jen o pár stupňů.

Zjednodušeně pro pasivní dům je důležitý kompaktní tvar stavby, důkladná a kvalitní tepelná izolace a okna, dokonalá neprůvzdušnost, chytré větrání s rekuperací tepla, použití úsporných spotřebičů, a řada dalších parametrů, mezi nimiž nelze opomenout třeba orientaci stavby vůči světovým stranám.

Je bydlení v pasivním domě zdravé?

Při výrazné úspoře nákladů na vytápění a citelně lepšímu mikroklimatu ve všech místnostech je třetí výhodou pasivního domu zdravotní aspekt. Pasivní domy jsou zaplavené světlem, protože kvůli využití sluneční energie jsou zapotřebí jižní okna. Kromě toho má denní světlo i zdravotní výhody, například světlem je tvořený Seratonin tzv. „náladový hormon", který zabraňuje „zimní depresi". Záplava světla = dobrá nálada. Dalším produktem světla je vitamín D, působí na tvorbu kalcia a jako prevence proti osteoporóze.

Jaká je kvalita vzduchu v pasivním domě?

Každý, kdo navštívil pasivní dům v zimě, je překvapen vynikající kvalitou a množstvím kyslíku v místnostech. Zdravotníci požadují na udržení zdraví 30 m3 čerstvého vzduchu na obyvatele na hodinu. Tato hodnota se v zimě v běžném domě nedá dosáhnout a hlavně proto se v zimě obyvatelům nedostává dostatek kyslíku. Možným následkem je ztráta výkonu a dokonce oslabení imunitního systému. Řízené větrání v pasivním domě zabezpečuje nepřetržité větrání a vynikající klima. pachy a škodliviny, např. cigaretový dým, jsou odvětrané. Navíc i čerstvý vzduch je filtrovaný před vstupem do místnosti. Proto jsou pyloví alergici v pasivním domě ve zdravém a čerstvém vzduchu a bez dýchacích problémů.

Je možné v pasivním domě otevřít okna?

Samozřejmě. Vy to ale udělat nemusíte, protože větrací zařízení v pasivním domě zajišťuje vždy dostatek čerstvého vzduchu. To má mnoho výhod: díky jemným filtrům zůstává prach a pyl venku. I když obyvatelé domu nejsou celou noc doma, když jsou zavřené okna, je kvalita vzduchu vynikající. V zimě by se však okna neměla nechat delší čas otevřená, protože to vede, jako u všech domů, k citelnému ochlazení teploty vzduchu a k růstu spotřeby tepla.

Pokud budu zateplovat polystyrenem, nesežerou ho hlodavci?

Polystyren stejně jako většina ostatních izolačních materiálů mají obj. hmotnost pouze cca 20 - 30 kg/m3. Z tohoto důvodu by mohlo dojít k poškození drobnými živočichy. Ovšem jen do okamžiku,kdy nebude chráněný omítkou nebo ochrannou mřížkou, popřípadě i jinak. Zkušenosti z delší než 30leté praxe ukazují na přehnanou obavu před těmito živočichy. Platí zásada, že pokud jsou v pořádku povrchové úpravy, žádné nebezpečí tohoto druhu nehrozí.

 Jak lze nízkoenergetický dům vytápět?

Vytápění by se mělo řídit zásadou, že se topí a větrá v interiéru domu. Z praxe se ověřily nejvhodnější systémy jako podlahové topení, topení s nízkoteplotním spádem, kombinace s rekuperací.

Možnosti vytápění pasivních domů:

  • Podlahové topení vodní,
  • podlahové topení elektrické,
  • topení s nízkoteplotním spádem,
  • rekuperační jednotka,
  • tepelné čerpadlo.

Líbil se Vám článek?

FAQ - NÍZKOENERGETICKÉ DOMY

Administrator | Středa, 19. březen 2008

Jaký je rozdíl mezi pasivními a nízkoenergetickými domy?

Norma ČSN 73 0540 dělí budovy s nízkou energetickou náročností obecně na domy nízkoenergetické a pasivní. Hraniční hodnotou pro nízkoenergetický dům je v České republice 50 kWh/(m2a), například v Německu je za nízkoenergetický považován již dům na úrovni 70 kWh/(m2a), avšak je zde také požadavek aby tohoto standardu dosáhla každá novostavba.

Za jak dlouho se vrátí investice do nízkoenergetického domu?

Nízkoenergetický rodinný dům lze podle odborníků postavit asi o 6-10 % dráž než běžný dům. Díky úsporám tepla se ale vyšší investice u novostavby vrátí údajně už za 7-8let!

Co všechno „umí" nízkoenergetický dům v oblasti hospodaření s energií?

Kromě řízení topení a případně i klimatizace, kde jsou úspory nejcitelnější, se jedná zejména o řízení ohřevu teplé vody, osvětlení, pohybu rolet a žaluzií a chod ventilace.


Líbil se Vám článek?

FAQ - DŘEVOSTAVBY

Administrator | Středa, 19. březen 2008

V čem se hlavně liší bydlení v dřevostavbě od klasického zděného domu?

05Dalo by se říci, že nejsou odlišné, protože oba druhy domů (rozlišeno dle konstrukce) mají sloužit svému účelu, tedy poskytnout svým obyvatelům komfortní, útulné a bezpečné bydlení. Hlavní rozdíl je v tom, že sendvičová dřevostavba je ihned po výstavbě k dispozici k k nastěhování a obývání, bez pocitu syrovosti, má pocitově teplejší stěny, nižší akumulaci tepla (vlastnost, kterou v moderním řízeně vytápěném domě lze považovat tedy za negativní), možnost rychlejší změny vnitřní teploty (v zimě se podstatně rychleji vytopí, v létě vyvětráním či klimatizací vychladí).

Vnější stěny dobře provedené dřevostavby tepelně i akusticky velmi dobře izolují, proto v mnoha případech ve srovnání s klasickou moderní zděnou stavbou vítězí, tím spíše několikanásobně v porovnání se starším domem. Pokud zní otázka spíše k obecným vlastnostem jednotlivých domů, lze říci, že bydlení v dřevostavbě charakterizují slova jako je komfort, nízké náklady na vytápění, snadná změna vnitřní teploty nebo větší využitelná plocha při shodné zastavěné ploše. A pokud se dotknete vnitřní nebo vnější stěny, je příjemné, když neutrpíte tepelný šok (studený pocit), teplota takové stěny je mnohem blíže teplotě vnitřního prostředí.

Takže není pravda, že by dřevostavba měla menší životnost než zděný dům?

Dřevěné stavby přetrvávají staletí a z hlediska životnosti jsou plně srovnatelné se stavbami z jiných materiálů. Samozřejmě ale záleží na péči, kterou jim věnujeme. O všechno, co nám má dobře sloužit, se musíme poctivě starat - na to bohužel mnohdy lidé zapomínají. A to i přesto, že moderní dřevěné stavby splňují přísné zákonné a normové požadavky na pevnost, stabilitu a životnost.

Dřevostavba se prý dá postavit v kterémkoliv ročním období. Je to pravda?

Výstavba formou suché technologie, tedy realizace kompletní vrchní části dřevostavby (vše mimo základové desky), umožňuje racionální využití pracovní síly po celý rok. Výstavbu je tedy na rozdíl od klasických zděných staveb možné za příznivých klimatických podmínek realizovat v kterémkoliv ročním období. Šetří se tím tedy čas pro realizacei vašich záměrů, zkracuje doba výstavby, ale také doba, za kterou jsou již prostředky investora kryty obchodovatelným stavebním dílem (je možno stavbu velmi brzy zapsat na Katastr a je čím ručit bankovnímu ústavu).

Jak dlouho trvá hrubá stavba roubenky?

Běžný srubový dům nebo roubenka o rozměrech např. 10 x 10 m je vyrobena za dva až tři měsíce. Po dokončení výroby jsou díly očíslovány, rozebrány a převezeny na pozemek investora, kde je celý dům cca za 1 měsíc opět složen. Krov je dokončen za dalších 14 dní a broušení a impregnace za další 3 týdny.

Jaký je rozdíl mezi tepelnými vlastnostmi dřevostavby a dobře zatepleného zděného domu?

Docílit stejné úrovně zateplení, odborně řečeno stejného tepelného odporu stěny v m2K/W(min.) lze u obou systémů, tedy u dřevostavby i klasické zděného domu (domu ze silikátů). Rozdíl však bude v tloušťce zdi potřebné k docílení stejného tepelného odporu a nákladů na jeho docílení. V případě dřevostavby postačí přibližně 25 cm, v případě domu ze silikátů by shodným tepelným vlastnostem odpovídala zeď o tloušťce nereálného jednoho metru! Tepelný odbor stěny dřevostavby našeho systému dociluje a překračuje standartně hodnotu R = 5,2 m2K/W(min.).

Jak se realizuje vedení uvnitř stěn, voda, topení, plyn, elektro?

Podobně jako v sádrokartonových příčkách. Trh dnes nabízí samoshášivé elektrické kabely, které nepotřebují vytrubkování. Někteří výrobci dřevostaveb při přípravě panelů dávají přednost vytrubkování pro vedení. Vodovodní potrubí se obaluje izolačním materiálem proti kondenzaci a tepelným ztrátám.

Poznám na pohled sendvičovou dřevostavbu od moderního klasického zděného domu?

Rozdíl poznáte pouze na tloušťce špalet u oken a balkonových dveří, stěna dřevostavby je podstatně tenčí... Fasáda a další vnější vrstvy jsou podobné nebo stejné u moderního zděného domu i u dřevostaveb, takže ani poklep na fasádu vám nic nenapoví. Použít lze shodné materiály a druhy.

Jak silná by musela být stěna z klasických cihel, aby odpovídala tepelně izolačními vlastnostmi stěně sendvičové dřevostavby?

Taková stěna (z plných cihel) by musela mít tloušťku téměř čtyři metry, stěna z některých porézních materiálů (cihly, tvárnice, ...) by musela mít tloušťku necelých tří metrů.

Je třeba nějaké speciální základové desky pro dřevostavbu?

Základová deska dřevostavby může být daleko jednodušší a tedy i levnější. Základy se betonují pouze pod obvodové stěny (nižší hmotnost domu). Dá se dokonce uvažovat i o montované prefabrikované základové desce (montáž vrchní stavby možná téměř ihned).

Koupil jsem dřevěnici co je potřeba prověřit?

Nejprve je potřeba zkontrolovat kvalitu komína a elektroinstalace nejlépe revizním technikem, popřípadě zkontrolovat kvalitu vody. Také nezapomeňte zkontrolovat stav dřeva a popřípadě ošetřit vhodným přípravkem.

Co je nejdůležitější při samotné stavbě?

Základem je dokonale zvládnutý konstrukční detail a znalost principů takzvané "konstrukční ochrany dřeva". To je nutné proto, aby se zamezilo vnikání vlhkosti do konstrukce a ochránily se konstrukční prvky před proudícím vzduchem. Konstrukční ochrana má vždy přednost před chemickou! Také dřevo a výrobky z něj nesmí být navrhovány do míst, kde nemohou z povahy věci obstát, například pod úroveň terénu. Nezbytné je rovněž dodržovaní technologických postupů při stavbě.

Mnoho lidí si ale stále pod pojmem dřevostavba představí okál.

Bohužel okály jsou v mysli stavebníků hluboko uloženy jako odstrašující příklad již zastaralé konstrukce dřevostavby. Vývoj je však dnes úplně jinde. Nové certifikované materiály, technologie, systémy vytápění, vzhled i provedení posunuly dřevostavby úplně jiným směrem než zmiňované okály. Mají moderní vzhled, který se hodí i do měst.

Pak je tu ještě další skupina, která si pod dřevěným domem představí prostě chatu, takové bydlení na víkend.

To souvisí s naší tradicí chatařství, od které bychom se však měli při hodnocení staveb ze dřeva co nejrychleji odpoutat.


Líbil se Vám článek?

FAQ - SRUBY A ROUBENKY

Administrator | Středa, 19. březen 2008

Jak dlouho vydrží srub a kde jej postavit?

 DSC4211V Evropě je možno najít nejstarší srubové domy postavené v 16. století. Ve skandinávských zemích je možno najít stále mnoho obydlených srubů, které byly postaveny na začátku 19. století. Srubový dům je investice, která bude předávána z generace na generaci. Při správné údržbě je životnost takového domu i 300 let. Srub lze postavit kdekoli, kde to stavební úřad povolí. Rozhodně neplatí, že srub je možné postavit jen "u lesa", jak se mnoho lidí domnívá. Sruby lze nalézt i v příměstských oblastech.

Pokud mám projekt na zděný dům, je možné podle něj postavit dům srubový?

Ano, pokud nejde o nějakým způsobem atypickou stavbu. Vždy je však potřeba projekt upravit tak, aby odpovídal technologii srubové stavby. Jedná se hlavně o rozvody a sítě, které musí být přesně navrženy ještě před zahájením stavebních prací. Jsou totiž vedeny svisle, vrtanými šachtami uvnitř stěn a po sestavení již není možné tyto šachty měnit. Zbývá jen možnost frézování do dřeva, ale tím samozřejmě interiér esteticky utrpí.

Jak je to s požáry ve srubových domech?

Požáry nejsou věc, která by vás od stavby srubového domu měla odradit. Než prohoří kláda o průměru 35 cm, chvíli trvá, takže na únik z hořícího srubového domu máte teoreticky více času než na únik z konstrukcí z kovu nebo zdiva, které žárem okamžitě křehnou. V případě rychlého uhašení statika srubového domu teoreticky vůbec nemusí utrpět, kovy nebo zdiva jsou na tom hůře. Samozřejmě vždy záleží na konkrétních podmínkách. Existují také přípravky na snížení hořlavosti dřeva.

 

Jaké druhy dřeva se používají a jaké jejich výhody a nevýhody?

Smrk:

Výhody:

  • Dřevo je dobře dostupné a relativně levné (orientační cena cca 2500 Kč/m3),
  • je to rovné dřevo, díky čemuž se dobře hodí pro stavební účely,
  • je měkké a dobře se tedy opracovává.

Nevýhody:

  • Smrk mají v oblibě škůdci,
  • dřevo je měkké a je snadné ho poškodit,
  • při vysychání výrazně mění objem.

Jedle

Výhody:

  • Dřevo je tvrdší než smrk, takže lépe odolává škůdcům a mechanickému poškození,
  • dřevo má hezčí barvu, je narůžovělé,
  • při vysychání nemění objem tolik jako smrk,

Nevýhody:

  • Dražší než smrk (orientační cena cca 5000 Kč/m3),
  • kvůli vyšší tvrdosti se hůře opracovává,
  • kvůli tvrdosti a houževnatosti může být problematičtější než smrk ve fázi, kdy dům "sedá".

Cedr - v Kanadě zřejmě nejoblíbenější materiál pro stavbu srubů

Výhody:

  • Cedr má krásnou růžovou barvu a nádherně voní,
  • je měkký, takže se snadno opracovává a není problematický při sesedání,
  • je přirozeně odolný vůči škůdcům a houbám díky vysokému obsahu přírodních silic a olejů,
  • málo mění objem při vysychání.

Nevýhody:

  • Je relativně drahý a v Evropě není běžně dostupný (orientační cena kolem 20 000 Kč/m3)

Borovice

Výhody:

  • Dřevo je relativně dobře dostupné,
  • není příliš drahé,
  • snadno se opracovává.

Nevýhody:

  • Je těžké najít rovně rostlé kmeny,
  • škůdci toto dřevo milují.

Modřín - nedoporučuje se z těchto důvodů:

  • Dřevo modřínu je tvrdé a obtížně se opracovává,
  • v České republice není běžně dostupné v množstvích potřebných pro stavbu.
  • jeho cena je relativně vysoká.

Je pravda, že ve dřevě se časem objeví praskliny?

Ano. Syrové dřevo je živý materiál. Není to kov nebo plast, který se za každých okolností chová předvídatelně. Proto je potřeba počítat s tím, že tento materiál pracuje a mohou se objevit i praskliny. Do jaké míry budou praskliny výrazné či nikoli však může ovlivnit investor například tím, že nechá dům pozvolna vysychat a nebude dřevo vystavovat silným zdrojům tepla, jako např. krb, topení apod.

Jakou střešní krytinu můžeme volit?

Jakákoli. Od lehkých asfaltových krytin přes pálené tašky až po dřevěný šindel.

Jaké nátěry doporučujete?

Prostředků pro ošetřování dřeva existuje celá řada, doporučujeme přírodní přípravky na bázi lněných olejů a včelých vosků. Přípravky by měly být rovněž odolné proti vnějším vlivům (UV záření, vlhkost), proti škůdcům a přípravky, které snižují hořlavost dřeva. V případě spolupráce investorům nabízíme konkrétní přípravky a záleží na nich, jaké zvolí.

Je možné v domě bydlet hned po dokončení hrubé stavby?

Ano, teoreticky je možné ihned po dokončení hrubé stavby dům dostavět a bydlet v něm, nicméně je výhodnější nechat dům nějakou dobu "sedat" a pak ho teprve dokončit.

Proč je lepší nechat dům sedat?

Dřevo má vysoký obsah vody a při vysychání pak zmenšuje objem, takzvaně "sedá". K tomu dochází během prvních deseti let po dokončení stavby. Během této doby dřevo "sedne" o cca 6-8% a pak už se objem nemění. K největším změnám dochází první rok, kdy dřevo může sednout až o 3 %. Další změny probíhají mnohem pozvolněji. Právě proto je lepší první rok nechat hrubou stavbu vysychat.

Jaké typy tepelné izolace se ve srubových domech používají?

Typů tepelné izolace existuje celá řada od nejlevnějších minerálních vláken až po dražší přírodní materiály, jako je len, ovčí vlna apod. a nejdražší materiály jako je pásková izolace nebo izolační plnidla z kůry. Ceně odpovídá kvalita a je také možné různé typy tepelné izolace kombinovat.

Jak je ve srubových domech vedena elektřina?

Používají se husí krky. Vedení musí být vždy taženo svisle, neboť dům ze syrového dřeva "sedá" a vodorovně vedené kabely by se trhaly.

Je potřeba mít nějaké speciální základy?

Ne. Běžně se používá betonová základová deska, ale je možné použít například i zděné základy včetně podsklepení, jaké se používají pro zděné domy.

Jaké je riziko napadení dřeva škůdci a co dělat proti možnosti napadení?

Existují hlavní dvě možnosti ochrany dřeva. Ochrana dřeva vysušením a chemická. Ochrana jeho vysušením se realizuje v sušárně pod hodnotu 18 % a funguje na principu "kde není voda, není života" a tím se eliminuje působení škůdců. Lidově řečeno, do vysušeného dřeva se hmyzu nechce, protože už tam není potrava (živé dřevo). Navíc veškerý hmyz, který by mohl být uvnitř, vlivem vysoké teploty v sušárně uhyne. Chemická ochrana dřeva se využívá jen u materiálu používaného na exteriéry nebo např. na střešní vazníky. Dřevo se ošetřuje proti hmyzu a dřevokazným houbám speciálními preparáty.


Líbil se Vám článek?
  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?