Minulý týden zde bylo pojednáno o tepelně izolačním materiálu vynikajících vlastností – pěnosklu v kompaktní formě.  Druhou a neméně využívanou formou pěnoskla je jeho drť (granulát pěnoskla).

Výroba se od kompaktní formy prakticky neliší a i v tomto případě lze využít skleněného recyklátu. Energetická stopa se tak velmi snižuje – odpad se pouze přetaví a nevyrábí se nové sklo, které se poté „pouze" uloží do konstrukce stavby. Při cílené výrobě granulátu se skleněná moučka napění do formy velkého kola. Po vychladnutí se mechanicky rozláme na úlomky do velikosti 60mm. Rozlámáním je výroba izolantu hotová – poté se už pouze zabalí do velkých žokůa expedují na místo stavby.

K čemu slouží drcené pěnosklo

Drť se většinou využívá pro tepelnou izolaci pochozích střech nebo základových desek dřevostaveb.Spodní stavba je provedena velmi rychle a pěnosklo zde má funkci jak tepelně izolační (bez vzniku tepelných mostů), tak i drenážní (díky nulové nasákavosti pěnoskla). Pěnosklo je předurčeno pro budování základových desek bez základových pasů – dřevostavby jsou velmi lehké.

 Zakládání stavby na pěnoskle - postup prací:

• Skrytí ornice,
• vyhloubení jámy – v závislosti na terénu, rozměrech stavby a výšce soklu,
• vyložení jámy geotextilií,
• nasypání vrstvy drtě pěnoskla (výšku vrstvy určuje statik-projektant),
• urovnání a zhutnění vrstvy pěnoskla,
• provedení zátěžové zkoušky,
• instalace hydroizolace,
• provedení betonové desky s armaturou.

 

Sedm důvodů pro využití pěnoskla

• Nenasákavost,
• nehořlavost,
• mechanická odolnost,
• biologická odolnost,
• chemická odolnost,
• ekologická nezávadnost,
• tepelně izolační vlastnosti.

Základní parametry pěnoskla

• Tepelná vodivost (zhutnění 1,3 : 1) 0,080 W/mK,
• snímatelné napětí v tlaku (zhutnění 1,3 : 1) 275kN/m²,
• násypná hmotnost cca 150kg/m^3.