Luxfery - průsvitné stavební prvky vyrobené z tvrzeného skla - si znovu nacházejí cestu do moderních staveb a interiérů. Zapomeňte na nekvalitní a mnohdy i škaredé všudypřítomné aplikace luxfer, jak je známe z druhé poloviny minulého století. Moderní luxfery nabízí pěkný design a mnoho možností aplikace.

Historie Luxferů sahá až do roku 1897, kdy Britský vynálezce James Pennycuick založil v Chicagu společnost pro jejich výrobu. Jeho vizí bylo přinášet světlo do tmavých koutů, hlubokých místností, chodeb, šaten apod. Označení "luxfer" bylo vytvořen spojením dvou latinských slov: LUX (světlo) a FERRE, což znamená nést.

Časopis Inland Architect napsal v roce 1897: "Podle názorů některých z předních architektů této země, je luxfer důvodem pro revoluci v plánování rozsáhlých změn konstrukcí staveb".

Ještě v roce 1897 najala společnost Luxfer ctižádostivého mladého architekta Wrighta, který pro ni navrhl dekorativní vzory skleněných dlaždic. Luxfer postupně získal patenty v Kanadě, Mexiku, Rusku, Indii, Austrálii a Evropě – obsahem licence byla jak výroba, tak i prodej pod značkou LUXFER. Ve třicátých letech minulého století se stal prvky Luxfer i plnohodnotným zdícím materiálem, a to díky nové konstrukci a pevnějšímu sklu.

Z čeho a jak se vyrábějí?

Základem luxferu je skleněná tavenina (dříve měla obsah manganu - časem dostával luxfer fialový nádech). Y tavící pece se tavenina dávkuje do formy a ihned se lisuje a chladí vzduchem na cca 600 °C. Venkovní strana luxferu je většinou hladká a vzory jsou na vnitřní straně – pro snadnou údržbu. Výsledný výrobek je složen ze dvou k sobě natavených částí. Výroba je energeticky náročná, výsledek je však velmi trvanlivý. Vysoký obsah šedé energie luxfer je tedy vyvážen dlouhou životností.

Luxfery se vyrábějí i v různých barevných odstínech. Barevnosti lze dosáhnout přimícháním pigmentu přímo do skleněné taveniny (trvalá barva), anebo vstřikem do hotového výrobku. Nehodí-li se nám barevné luxfery a přesto nechceme, aby bezbarevné byly průhledné, je možné zvolit provedení s pískovaným či leptaným povrchem.

Použití a instalace?

Z Luxferů můžeme vytvářet světlíky, sprchové kouty, stěny, příčky, stropy a podlahy.

Klasické zdění

Klasická vyzdívka Luxferů je stále nejpoužívanější a nejlevnější metodou realizace. U protipožárních stěn a ostatních speciálních konstrukcí, u příček s požadavkem na vysokou stabilitu a pro stěny s dveřmi, je tento systém přímo ideální. Pojivem je betonová malta.

Hliníkový rastr a tmel

Luxfery se skládají do speciálních rastrů a vymezují se křížky. Po vystavění stěny se spáry vytmelí silikonem. Tento systém je velmi rychlý a především suchý – vhodný i pro méně zručné jedince.

Lepení

Luxfery jsou k sobě slepeny pevnostním lepidlem a spáry jsou vyztuženy plastovými profily. Tento systém je také velmi rychlý a užívá se pro hobby sady.

Prefabrikáty

Výroba hotových sklobetonových bloků je ideální v případě horizontálních ploch (pochozí plochy, klenby, světlíky atd.), kde je realizace na místě velice problematická a bez jistoty perfektního výsledku. Prefabrikáty se pouze uloží do připraveného otvoru. Přednosti prefabrikovaných panelů naleznou i stavební firmy s nutností rychlé realizace zakázky. Příkladem je Palác Lucerna v Praze.

Click systém

Tento systém je určen doslova pro kutily... Vhodný do ploch o maximálním rozměru 15 x 10 ks luxferů s kotvením alespoň ze tří stran. Systém založení na plastových profilech a křížcích, které se do sebe pouze zacvaknou. Zaručen je výborný výsledek a žádné riziko špatně odvedené práce.