Větrný mlýn ve Velkých Těšanech se podařilo díky rozsáhlé rekonstrukci zachránit a zachovat tak jeho dávnou minulost

Větrný mlýn ve Velkých Těšanech se podařilo díky rozsáhlé rekonstrukci zachránit a zachovat tak jeho dávnou minulost

Dana D. Daňková | Pondělí, 17. srpen 2020 |

Přidat na Seznam.cz

Mlýnů bývalo na našem území mnoho, ovšem těch větrných, nazývaných „větřáky", bylo spíše poskrovnu. Byly totiž velmi vybíravé, pokud šlo o vhodné území. Musely být vybudovány pouze na návrších a návětrných rovinách se správným větrem a bez překážek, a protože byly i alternativou k vodním mlýnům, pak také tam, kde nebyl k dispozici žádný vodní tok, případně takový, který v zimě na dlouhou dobu zamrzal nebo se na jaře rozvodňoval.

A to ještě nebylo všechno. Z povahy své funkce musely být větrné mlýny, stejně jako ty vodní, také snadno dostupné pro obyvatele spádových obcí... Větrný mlýn ve Velkých Těšanech byl nařízením vlády ze dne 28. května 2014 byl prohlášen za národní kulturní památku a dočkal se generální opravy. Vlastníkem objektu je Zlínský kraj, právo hospodaření je svěřeno Muzeu Kroměřížska.


Dřevěný větrný mlýn jako ze škatulky, ale již bez otáčení kolem své osy

V roce 2016 bylo započato s opravou mlýna, jejímž cílem je obnovení statické a dynamické stability objektu a únosnosti stěn opláštění tak, aby bylo možné bezpečně spouštět otáčení perutí na hřídeli a názorné předvádění práce mlýnského soustrojí návštěvníkům expozice. K tomu musela být provedena sanace dřevěných prvků opláštění a stropů mlýna, napadených biotickými škůdci, to vše s minimálními zásahy do historické konstrukce a tvaru.

S výjimkou dubových nosných prvků využívali řemeslníci smrkové dřevo ze zimní těžby, které na stavbu doputovalo z valašských lesů. Oprava byla rozdělena do tří etap – v první byla provedena demontáž a následná montáž opláštění ze dvou stran – severní a jižní, dále došlo k podchycení existujících konstrukcí, hrozících zřícením, odstranění nánosů u základového kříže a vyčištění a spárování kamenné podezdívky.

V druhé etapě, v roce 2017, bylo konzervováno mlecí soustrojí, demontováno a následně opět vloženo opláštění ze dvou stran – východní a západní, a opraveny napadené stropní trámy. Oprava mlýna byla dokončena v roce 2018, kdy se znovu začaly točit i lopatky. Avšak celá stavba už se kolem tatíka, tedy kolmého nosného trámu, zřejmě nikdy otáčet nebude. Podle dnešních norem by to totiž nebylo bezpečné.

Větrný mlýn, Velké Těšany, foto Roman Bašta celý mlýn

Foto: Roman Bašta a archiv Muzea Kroměřížska

Větrný mlýn, Velké Těšany, foto Roman Bašta detail

obr.: Příprava demontáže vnějšího pláště před opravou. Foto: Roman Bašta a archiv Muzea Kroměřížska

Historie větrného mlýna

„Větřák ve Velkých Těšanech postavil větrný mlynář Josef Bartoň na bývalém obecním pozemku, který 14. srpna 1830 odkoupil za 60 zlatých. Po jeho smrti (1831) mlýn vlastnila celá řada majitelů. Posledním mlynářským rodem, který zde mlel obilí pro obyvatele okolních obcí Bařic, Karolína, Vrbky a Velké Těšany, byl rod Páterů. První z nich, Jan Páter, koupil větřák roku 1889 pro svého syna Josefa, jenž ve mlýně pracoval ze všech jeho držitelů nejdéle - celých 46 let. Po okupaci Československa byl mlýn podle protektorátních nařízení uveden do klidu. Tehdejšího mlynáře Františka Pátera zatklo gestapo pro údajnou spolupráci s odbojovou skupinou v hostýnských horách a po jeho smrti v Praze na Pankráci již větřák nepracoval. Zůstal zachován jako technická památka, zařazená do soupisu nemovitostí kulturních památek. Náleží k typu větrných mlýnů, zvaných sloupové, beraní nebo německé, s celodřevěnou otočnou konstrukcí. Je dvoupatrový, přibližně čtvercového půdorysu, krytý sedlovou šindelovou střechou na jednom konci zvalbenou. V druhém patře, zvaném „zanáška", nacházíme vlastní mlecí zařízení s palečným kolem a kameny, v prvním patře „mlýnici", vysévací soustavu a malou místnost „šalandu", kde mlynář odpočíval a kde se shromažďovali mleči. „Podemlýní" ukazuje nosnou konstrukci z mohutných trámů a zařízení na otáčení mlýna."

Citace z propagačního materiálu, text PhDr. Miroslav Válka

Větrný mlýn, Velké Těšany, foto Roman Bašta průběh rekonstrukce

obr.: Průběh opravy obvodové stěny mlýna - snímání opláštění. Foto: Roman Bašta a archiv Muzea Kroměřížska

Větrný mlýn, Velké Těšany, foto Roman Bašta rozebraný mlýn

obr.: Očištění, případně náhrada konstrukčních prvků obvodové stěny. Foto: Roman Bašta a archiv Muzea Kroměřížska


Trpělivost, pečlivost a kavlitní spolupráce při reonstrukci

Postup sanace vycházel z běžného ozdravného postupu, schváleného Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským v Praze, avšak s důrazem, kladeným na historickou hodnotu a dochované autentické a charakteristické způsoby opracování tesařských prvků, napadených dřevokaznými houbami a hmyzem.

Práce musely být prováděny speciálními sanačními a tesařskými metodami, umožňujícími ponechání maximálního rozsahu původního autentického dřeva – tedy injektáží, bandážováním, plombováním a protézováním. Bylo nutné doplnit uvolněné tesařské spoje a styčníky kolíkovými a kovářskými fixačními prvky.

To se nejjednodušeji provádí při rozkrytí pláště mlýna. Každý jednotlivý prvek bylo nutné posuzovat individuálně a navrhnout statické řešení fixace nebo náhrady na místě a na míru. Právě zásluhou stálého dohledu pracovníků památkové ochrany bylo zachováno maximum původních dřevěných částí.

Těsná spolupráce stavební firmy s pracovníky památkové péče, odbornými pracovníky muzea, s projektantem a se statikem je na opravě takovéto památky vždy nezbytná. Samo sebou se rozumí, že vybraná dodavatelská firma musí mít dlouholetou zkušenost s tradičním ručním opracováním dřeva.

Větrný mlýn, Velké Těšany, foto Roman Bašta skoro hotový mlýn

obr.: Instalace nového opláštění. Foto: Roman Bašta a archiv Muzea Kroměřížska

Větrný mlýn, Velké Těšany, foto Roman Bašta dřevěné tašky

obr.: Díky speciálním sanačním a tesařským metodám bylo možno zachovat v maximální míře původní dřevo. Na fotografii protézování. Foto: Roman Bašta a archiv Muzea Kroměřížska

  • Připravila: Ing. Blanka Šimůnková, Muzeum Kroměřížska
  • Redakční spolupráce: Ing. Dana D. Daňková
  • Foto: Roman Bašta a archiv Muzea Kroměřížska
SaR 2-2017
Ing. Dana D. Daňková

Ráda přicházím věcem na kloub, z čehož mé okolí někdy ztrácí nervy :-), a ráda se učím, v životě i v práci potřebuji tvořivost. Zajímá mne architektura, stavební technologie a funkční design

Nejnovější články autora

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Rekonstrukce”

Více článků »

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop