Na svůj srub v malebném údolí, který je obklopen krásnou přírodou nedají Ivan s Majkou dopustit

Michal Babor | Středa, 25. listopad 2020 |

Stavba rodinného domu bez ohledu na jeho konstrukční systém je natolik živou událostí, že se jen výjimečně obejde bez nějakého problému nebo komplikace. V případě Majky a Ivana, kteří čtvrtým rokem obývají srub v Přírodním parku Velkopopovicko, se ale nic takového neudálo. Na svého dodavatele pějí oslavné ódy a vzpomínají na něj doslova s láskou. Jak sami říkají, prošlapal jim cestičku k vysněnému bydlení.

Majka pochází ze zdejšího regionu, Ivan je sice Pražák, ale v dětství žil kousek odsud, na břehu Sázavy. Není tedy náhodou, že pozemek pro svůj nový dům hledali právě tady, na dosah hlavního města, kde Majka stále ještě pracuje, ale přesto tak daleko, aby sem ruch velkoměsta nedolehl ani v přeneseném smyslu slova. Vesnička, kde končí silnice, leží v údolí obklopeném lesy, loukami a pastvinami, a když sem oba zavítali na kole, věděli, že právě tady si chtějí užít zaslouženého odpočinku.

„Náš pozemek býval zahradou a zdálo se nám téměř jako zázrak, že byl na prodej," začíná vyprávět Ivan, „sice je velmi malý, má asi jen pět set čtverečních metrů, není tu kanalizace ani vodovod, ale krásné okolí, výhledy a ticho rozhodly. Navíc jsme už předem věděli, že chceme srub stavěný kanadskou technologií, a sem by se podle nás hodil."

Jejich názor ale nesdíleli úředníci z odboru životního prostředí. Srub nejprve kategoricky odmítli, nicméně po určité době se nechali logickými argumenty přesvědčit. Určili několik podmínek, které nebylo obtížné dodržet – například sklon střechy nebo barvu střešní krytiny: „To nás trochu překvapilo, protože střechy ve vesnici jsou vesměs pestré, ale byl to přijatelný kompromis za to, že si budeme moci splnit svůj sen."

obr.: Kameny do opěrné zídky pocházejí přímo z pozemku, bagr je vydobyl z půdy při výkopových pracích základů, jímky a zásobníku dešťové vody. Foto: Martin Zeman

Problémy neexistují, člověk je problém

V té době už měli vyhlédnutého nejen dodavatele, ale také projektanta. „Projektování bylo velmi plodné a pro nás hodně přínosné. Zvolili jsme totiž typový projekt z nabídky dodavatele a spolu s projektantem jsme ho ještě upravovali podle vlastních představ. Na jeho doporučení jsme prodloužili zastřešení terasy, na které se dnes dá díky tomu sedět i za deště nebo za odpoledního horka," chválí si Ivan.

Aby si ověřili, že bydlení v masivní dřevostavbě je skutečně takové, jak o něm četli, strávili prodloužený víkend ve srubu v Janských Lázních. Rozhovor s jeho majitelem přispěl k tomu, že se rozplynuly i poslední pochyby: „Netlačil nás čas, měli jsme kde bydlet, navíc jsme v té době ještě oba chodili do práce, takže jsme nechtěli nic uspěchat. I dodavatele jsme vybírali poměrně pečlivě a štěstí nám v tomto směru vůbec přálo, protože také při zajišťování řemesel jsme se setkali jen s profesionálním přístupem a perfektně odvedenou prací."

Nebýt dodavatele, nemusel nakonec stát ani tento dům. Při zajišťování hypotéky se totiž ukázalo, že srub je pro banku velký problém, protože jeho výroba a zkušební montáž, které už je třeba financovat, neprobíhají na pozemku žadatele o hypotéku, ale ve výrobní hale firmy. Na radu dodavatele se ale Majka s Ivanem obrátili na jinou pobočku téže banky, kde už několik jeho předchozích klientů o hypotéku úspěšně žádalo, a problém byl vyřešen. „Vždycky záleží na lidech, ve skutečnosti vlastně ani žádný problém neexistoval," konstatuje Ivan.

obr.: Na dřevo, ze kterého je postaven jejich srub, se byli majitelé podívat ještě v době, kdy rostlo v podkrkonošském lese. Lesník spolupracující s dodavatelem je dokonce lesem provedl a vysvětlil, proč se kácí v zimě a ve vyšší nadmořské výšce. Foto: Martin Zeman

"Než jsme se nastěhovali, nechali jsme dům celou zimu a léto „stát" – pomalu vyschnul a tolik nepraskal, přesto si asi o 15 centimetrů sednul."

obr.: Prodloužit zastřešení terasy doporučil projektant, který upravoval typový projekt, a majitelé jsou mu za tuto radu vděčni, protože je tu v létě příjemný stín, nezafoukává sem déšť ani nepadá sníh. Foto: Martin Zeman

Ve vlastní režii

Když se sympatických majitelů ptáme na to, jak probíhala stavba, dostaneme jen stručnou odpověď: „Úplně v klidu, výborná parta šikovných tesařů tady asi měsíc bydlela v maringotce, my jsme se jen občas přijeli podívat, jak jim dům roste pod rukama." Stejně hladce vznikla i základová deska, kterou si srubaři převzali bez jediné výtky, a štěstí měli majitelé také na dodavatele ostatních řemesel, protože srub si objednali ve stadiu k dokončení: „Měli jsme zastřešenou stavbu s osazenými okny a dveřmi, na ostatní práce jsme si vždy sehnali řemeslníky nebo firmu z okolí," vysvětluje Ivan.

Leckdo by mu mohl závidět, protože právě dodávka hrubé stavby a dokončování po řemeslech bývá nejsložitějším způsobem stavby rodinného domu. Tady osud ale žádné hororové scénáře nepsal, možná i díky pozitivní energii, která prýští nejen z obou majitelů, ale i ze zdejšího kraje. Ivan to nakonec potvrzuje: „Od té doby, co jsme se nastěhovali, klidně a tvrdě spím, zdají se mi barevné sny. Nic lepšího jsem si nemohl přát."

obr.: Na sádrokartonových stropech, přestože jsou pracnější na instalaci, Majka trvala, bála se, aby interiér nebyl příliš tmavý a aby si nepřipadala jako na chatě. Výsledek předčí očekávání: interiér působí vzdušněji a stropy odrážejí více světla. Krbová kamna nejsou jen na efekt, v zimě účinně dotápějí a alespoň pro Ivana suplují televizi, protože pohled do plamenů je pro něj mnohem větším zážitkem. Foto: Martin Zeman

obr.: Zařízení obytného prostoru ve stylu babičkovského bydlení je příjemné a útulné. Kuchyňskou linku si Majka navrhla sama včetně barvy dřeva, obkladu a detailů. Foto: Martin Zeman

obr.: Do srubového domu patří schodiště z masivního dřeva. Prostor pod ním se dá v případě nouze využít pro umístění lůžka. Foto: Martin Zeman

obr.: Úložné prostory v půlštoku a půda nad celým podkrovím – místa pro sezónní věci není nikdy dost. Foto: Martin Zeman

obr.: Také koupelna v podkroví je vybavena nábytkem z masivního dřeva. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Zastavěná plocha: 80 m²
• Užitná plocha: 128 m²
• Konstrukční systém: srubová konstrukce ze smrkové kulatiny, podélný W spoj s paměťovou páskou a výplní minerální vatou, spáry tmelené
• Venkovní nátěr: impregnační olej Delta Hydrostop Plus, dub světlý
• Vnitřní nátěr: podlahový tvrdý olej Kreidezeit
• Izolace střechy: minerální vata
• Vytápění: podlahové elektrické kabely v přízemí, v patře přímotopy; krbová kamna; roční náklady na veškerou elektřinu cca 30 000 Kč
• Úprava typového projektu: Daniel Vlček
• Realizace hrubé stavby: Haniš srubové domy s.r.o., www.srubovedomy.cz, 2014

Autor článku Mgr. Michal Babor

Z životní dráhy učitele, kterým jsem chtěl být snad už v peřince, jsem před drahnou řádkou let zběhl do sféry časopisů o bydlení. Ze zaměstnance jsem se před deseti lety stal zaměstnavatelem, ale redakční práci zůstávám věrný...

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 3 / 6
Líbil se Vám článek?33