Malou a útulnou roubenku v horách si podle vlastního nákresu dokončili svépomocí

Michal Babor | Středa, 31. březen 2021 |

Ne, opravdu jsme se nespletli a samozřejmě víme, že Rumcajs patří do úplně jiného regionu. Když jsme si ale plánovali cestu do malé útulné roubenky, kterou obývá Michaela s manželem Jiřím a dvěma dcerkami, vyskočila na nás z mapy značka studánky přímo pod domem s označením U Rumcajse. Do téhle studánky chodila Michaela kdysi pro vodu. Ale nepředbíhejme...

Na samém začátku byl vlastně jeden studentský sen: parta spolužáků si kdysi slíbila, že každý si jednou pořídí chatu v jiném koutě republiky, aby se mohli vzájemně navštěvovat a trávit čas různorodými aktivitami. Michaela tento slib dodržela – když ji kamarádka vzala na lyžování do krušnohorských Klínů, zalíbilo se jí tady natolik, že zatoužila proměnit končící stavební spoření v něco malého a skromného právě tady. Náhoda tomu chtěla, že na prodej tu byla stará přízemní chatka, na kterou jí finance tak akorát stačily. To, že tady jednou bude stát moderní, i když od pohledu tradiční roubenka, už byl jiný sen...

Proměny roubenky, část první

Poskočíme v čase a přesuneme se do roku 2016. V té době už je Michaela vdaná, má manžela a dvě děti a pracuje v marketingovém oddělení stavební firmy. Starý srub, kde byla jen elektřina, pro vodu se muselo do studánky a místo koupelny sloužil lavor, má své dny sečteny: zatím jen na papíře roste přízemní roubenka s obytným podkrovím, která kvůli regulativům chráněné krajinné oblasti musí vycházet ze zastavěné plochy někdejšího srubu.

Pozemek, který se mezitím podařilo Michaele rozšířit dokoupením nevyužívaného hřiště a části lesa, už brzy zpracuje bagr do podoby, která sice ještě nějaký čas nebude vůbec připomínat zahradu, ale už umožní vybudovat novou základovou desku. O rok později tu jihočeští srubaři během šesti měsíců s elegancí jim vlastní „vystřihnou" roubenku, kterou si Michaela vysnila.

Bude tomu předcházet téměř roční obíhání úřadů, protože přes pozemek a jeho okolím vede hned několik sítí infrastruktury nebo ochranných pásem, takže vyřídit bude potřeba i velmi specifická povolení, například vyjádření provozovatele etylenovodu... 100 kilometrů za 70 minut

A už tu máme rok 2017. Michaela se cestou za stavebním povolením vypracovala na specialistku pro jednání s úřady, ale protože si podle vlastních slov nevybírá v životě úplně jednoduché věci, může si na sloup před domem konečně vylepit štítek „stavba povolena".

Netrvá dlouho a začátkem léta se tu objeví nákladní auto s první várkou roubení. Ti, kdo v té době vědí, že stavební firma tu postaví jen hrubou stavbu se zastřešením a výplněmi stavebních otvorů, si při Michaelině zasněném tvrzení, že na Vánoce už tu budou s celou rodinou bydlet, pomyslí cosi o naivních představách.

Jenže ji podcení: už několik let totiž nejen navrhuje, ale také realizuje interiéry. takže poměrně přesně ví, co chce a jak to chce. Stejně jako stavba samotná, i dokončovací práce probíhají jako v dobře natočeném filmu: režie Michaela, v hlavních rolích manžel, tatínek a sem tam nějaký řemeslník, třeba truhlář, kterého si pro jeho kvality neváhají vozit až z Prahy, kde mimochodem mladá rodina bydlí – od bytu k domu to mají přesně sto kilometrů, kterou urazí za hodinu a kousek.

"Dali jsme přednost smrku před borovicí či cedrem, zdá se nám být nejsvětlejší a netmavne s časem, což je v roubence s malými okny vítaná vlastnost."

obr.: Terasa na jižní straně domu je zároveň vstupním prostorem do domu. Trochu neobvyklé řešení, nicméně na rozdíl od opačné strany domu je toto místo za větrem a neproudí tudy chladný vzduch z lesa. Foto: Martin Zeman

obr.: Před pár lety tu stával starý srub uprostřed lesa, dnes je tu malá, útulná roubenka postavená podle Michaelina nákresu a dokončená vlastníma rukama jejího manžela a tatínka. Foto: Martin Zeman

Proměny roubenky, část druhá

Zima, začátek roku 2020. Covid-19 je zatím neznámé slovo, a tak se Michaela a Jiří s dětmi vypravují na jarní prázdniny z ušmudlaného velkoměsta do hor, které někdy zasypou i dva metry sněhu. Den před odjezdem pomocí SMS zprávy sepnou v roubence podlahové topení a teplota uvnitř během té doby stoupne z nějakých pěti stupňů na přijatelných čtrnáct. Stačí zatopit v krbu, přihodit pár polínek ze stromů, které původně rostly na místě zahrady, a než se vynosí všechny potřebnosti a zásoby z auta, už je v domě příjemně.

Až se zítra všichni vrátí prokřehlí z lyžovačky, teplo z krbu je rychle zahřeje a vysuší promáčené oblečení. Na podzim téhož roku, v pokročilé době koronavirové, se chata zamýšlená k trvalému obývání až za nějakých třicet let, kdy budou Michaela a Jiří ve věku, kterému se říká důchodový, promění v nový domov čtyřčlenné rodiny. Sice předčasně, ale nikoliv nevítaně.

Je tu rozhodně zdravěji než v Praze, a když se vnitrozemí topí v inverzní mlze, tady je blankytné nebe a svítí slunce. Jako by chtělo odměnit trpělivost, péči a píli, díky nimž mohou Michaela a Jiří na otázku, co by dnes udělali jinak a zda jim tu něco nechybí, odpovědět jasně: „Nic. Máme tu všechno, co potřebujeme k životu."

obr.: Kuchyně se zdá být malá, přesto se do linky vešlo všechno, co je potřeba – včetně myčky a ledničky. Foto: Martin Zeman

obr.: Červená nit. Přírodní, zemité tóny barevně rozjasňují červené doplňky. Celek působí velmi svěže, prostorně a útulně. Foto: Martin Zeman

obr.: Část obytného přízemí se sedačkou plní funkci obývacího pokoje. Krbovou sestavu tvoří krbová vložka, její opláštění je částečně plechové, částečně z pískovce, který byl v době, kdy si Michaela krb vybírala, horkou novinkou. Sestava se dodává jako hotový výrobek, na místě se pouze složí. Časem ještě nad krbem přibude kovová police pro sušení oblečení. Foto: Martin Zeman

"Zatěžkávací zkoušku dvanáctičlennou návštěvou přestála roubenka úplně bez problémů."

obr.: Zádveří je na horách nutností, funguje jako teplotní clona i hygienický filtr. Nápaditým detailem je spodní řada věšáků pro dcerky. Praktické je umístění komína – vybírací otvor v zádveří je určitě šikovnější než třeba v obývacím pokoji. Foto: Martin Zeman

obr.: Schodiště je řemeslným výrobkem místního truhláře. Nad podestou je průlezný otvor na půdu s úložným prostorem. Foto: Martin Zeman

obr.: Pod stropem koupelny jsou dobře patrné obložky kolem roubení. Za nimi je dilatační prostor pro sedání roubenky – dodavatel odhadoval zhruba osm centimetrů, skutečnost byla poloviční. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Zastavěná plocha: 55 m²
• Užitná plocha: 92 m²
• Konstrukční systém: srubová konstrukce z hraněného smrku, příčky zděné; patro sendvičová sloupková konstrukce
• Venkovní nátěr: matná polotransparentní lazura Tikkurila Valtti Color
• Vnitřní nátěr: tvrdý voskový olej OSMO s přídavkem bílého pigmentu
• Izolace střechy: minerální vata
• Vytápění: podlahové elektrické kabely v přízemí, krbová sestava ABX Norfolk, v patře sálavé panely
• Studie: vlastní
• Projekt a realizace: Kanadské sruby Tábor s.r.o., 2017, www.sruby-tabor.cz

Autor článku Mgr. Michal Babor

Z životní dráhy učitele, kterým jsem chtěl být snad už v peřince, jsem před drahnou řádkou let zběhl do sféry časopisů o bydlení. Ze zaměstnance jsem se před deseti lety stal zaměstnavatelem, ale redakční práci zůstávám věrný...

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 2
Líbil se Vám článek?02