Vedle řady geometricky přesných moderních stavebních materiálů působí jejich přírodní alternativy na mnoho lidí nepřesvědčivým dojmem. Platí to i pro tepelnou izolaci na bázi slámy, která se do staveb nejčastěji zabudovává ve formě balíků. Jde přitom o přírodní materiál, jehož vlastnosti se neověřují jen ústním podáním mezi několika málo nadšenci. Také v tuzemsku už máme za sebou vědecká testování, která ukázala, že stavění ze slámy opravdu není třeba se bát.

Jeden z takových vědeckých projektů v nedávné době probíhal na stavební fakultě v Ostravě, kde se zabývali možnostmi použití slaměného balíku jako nosného prvku v konstrukci stavby. "Přesným stanovením deformačních a pevnostních charakteristik konstrukcí ze slaměných balíků jsme chtěli přesvědčit všechny nedůvěřivce, že jde o materiál, který může přenášet zatížení a plnit funkci nosnéhoprvku," vysvětluje inženýr Jiří Teslík, který byl jedním ze členů výzkumného týmu.

Tomu se povedlo ověřit, že slaměný balík nemusí být jen výplní dřevěné konstrukce z fošen či sloupků. Ze slámy lze podle závěrů ostravských výzkumníků stavět samonosné stěny, jejichž princip navazuje na více než sto let staré postupy z USA. V tzv. variantě "Nebrasca straw system" se slaměné balíky o objemové hmotnosti 90 až 120 kg/m3 kladou v řadách na vazbu, stěny se ztužují pomocí dřevěných kolíků a není třeba je speciálně podpírat. Výstavba je pak velice rychlá a ekonomicky výhodná.

Zároveň však existují určitá konstrukční omezení, se kterými je třeba se před rozhodnutím stavět z nosné slámy seznámit. Především jde o výšku stěn, kdy se slaměné balíky používají převážně pro jednopodlažní stavby. Přesto jsou však v zahraničí zkušenosti i se stavbami více podlažními. Pro inspiraci v tom, co všechno lze postavit ze slámy nemusíme chodit daleko. Před několika lety například byla u slovenského Sence dokončena stavba ve tvaru samonosné slaměné kupole, která slouží jako sídlo originálního architektonického studia.

"Z výsledků našeho projektu, v jehož rámci byla zkušební slaměná stěna vystavena deformaci kruhovou zatěžovací deskou, vyplývá, že slaměný balík opravdu může přenášet zatížení. Je tedy možno z něj stavět nosné konstrukce, avšak podmínkou je dobrá kvalita balíků," dodává Teslík, podle něhož by slaměné balíky měly mít objemovou hmotnost minimálně 100 kg/m3. Kromě toho by měly mít kompaktní strukturu a jednotnou orientaci vláken. To jsou základní předpoklady pro to, aby stěna opravdu fungovala jako nosná.