10 předsudků, které mají Češi o dřevostavbách

Redakce | Úterý, 06. listopad 2018 |

Je nedůvěra k dřevostavbám v Česku oprávněná? Proč je tak zažitá? A opravdu mají dřevostavby takové nedostatky, že si důvěru nezaslouží? Společně s odborníky jsme pro vás sestavili deset nejčastějších omylů a mýtů, které se mezi Čechy rozšířily a stále přetrvávají. Pro jakou stavbu byste se po přečtení článku rozhodli vy?

Neznalost, nedostatek informací, předsudky, cizí názory, problémy z doslechu, dezinformace z internetu, to vše může vytvářet obavy a strach lidí vložit finance do nového domu v podobě dřevostavby. Co je platné, že podíl dřevostaveb v ČR dlouhodobě roste, dřevostavby jsou trend a budoucnost bydlení nejen u nás, ale i ve světě, že přináší úspory, představují zdravé bydlení a že dřevostavby mají své výhody. Některé mýty a omyly stále přetrvávají a ty nejčastější se teď pokusíme vyvrátit.

1. Mýtus: Dřevostavby mají krátkou životnost

Začněme tím, že se lidé asi nejvíce obávají toho, že dřevostavby mají krátkou životnost a nevydrží tak dluho, jako zděné stavby. Zajímavé ale je, že i v Čechách je stále možné vidět dřevostavby, které jsou i 150 let staré a jejichž stav je i přes zanedbání velmi dobrý. Ve světě můžeme nalézt zachovalé dřevostavby i mnohem starší.

"Pokročilé technologie u nových dřevostaveb zajišťují životnost dřevěné konstrukce okolo 100 let, fasádní prvky pak vydrží zhruba 50 let. To je srovnatelné s klasickými cihlovými domy", uvádí Ing. Zdeněk Černošek, product manager ze společnosti Rigips.

Ani mýtus, že dřevostavbu snadno "odnese vichřice" neobstojí, protože ta může poškodit jakýkoliv typ špatně provdené stavby nebo střechy a na jakémkoli domě.

A obava, že dřevostavba neunese težkou skládanou krytinu v podobě tašek již vůbec ne. Naopak, ta je právě ideální z důvodu zatížení dřevostavby.

2. Mýtus: Dřevostavby je nutné stále natírat

Je zvláštní, že když jde o natírání dřevostaveb, lidé si pod dřevostavbou většinou představí srub nebo roubenku. Moderní dřevostavby, ale dnes od zděných domů rozeznáte na první pohled stěží - mohou mít totiž klasickou omítku. Ani netušíte, kolik dřevostaveb jste již možná viděli.

A pokud se rozhodnete pro dřevěnou fasádu, můžete zvolit druh dřeva, které není nutné často natírat.

3. Mýtus: Dřevostavby jsou náchylné k plísním

Plísně vznikají tam, kde je vysoká vlkhost (>18%) a nejsou problémem pouze dřevostaveb, i když ty jsou díky dřevu k vlhku pravda náchylnější.

Odolnost proti vlhkosti by měla být vyřešena již při konstrukci dřevostavby a jejim provozu. Problémy mohou vznikat pouze tam, kde je nevhodným zásahem zabráněno přirozenému vysoušení dřevěných prvků. Dobře větrané dřevostavby škůdci ani plísně nenapadají.

4. Mýtus: Dřevostavby jsou strohé a nenápadité

Nemyslíme si to. V nápadech na druh stavby a typ provedení se meze nekladou. Od zahradního domku, přes nástavbu, rodinný dům, až po bytový dům nebo mrakodrap, mají architekti neomezené možnosti, jak dřevostavbu po architektonické stránce pojmout.

Dá se stavět do šířky i do výšky, patra, balkony, terasy, různé druhy střech a krytin, zelené střechy, dřevěné nebo klasické fasády, barvy, styly... Co třeba dřevostavba jako funkcionalistická vila? O tom, že dřevostavby nejsou všechny stejné se můžete přesvědčit, když si projdete náš Katalog projektů dřevostaveb, nebo si přečtete redakční návštěvy dřevostaveb.

5. Mýtus: V dřevostavbách se protopí více peněz

Tak tomu je přesně naopak. Náklady na vytápění dřevostavby jsou ročně v průměru o 30% nižší. Zděné domy totiž teplo nejprve hromadí ve stěnách, a až potom se ohřívá prostor. U dřevostaveb nedochází tolik k hromadění tepla a místnosti se tudíž vyhřejí téměř okamžitě.

"Při použití kvalitních nehořlavých minerálních izolací ze skelného či kamenného vlákna dosahuje dřevostavba mnohem lepších tepelných a izolačních vlastností než u klasického zdiva. V některých případech je čas vytopení dřevostavby dokonce desetinásobně rychlejší než v klasických domech," říká Tomáš Pirkl, ze společnosti ISOVER.

6. Mýtus: V dřevostavbách je vše slyšet

Dřevo je obstojným akustickým prvkem, který dokáže pohltit zvukové vlny. Záleží pouze na architektovi, jakou roli a funkci tomuto materiálu přiřadí. Zkušení odborníci by měli zvolit správná opatření a řešení konstrukce dřevostavby. Potom si se zvukovou izolací dřevostaveb nemusíme dělat starosti.

"Zajistit si zvukovou izolaci je snadné, ale je potřeba na to myslet už při návrhu a stavbě dřevostavby. Základem je zvolit správnou skladbu konstrukce, například se jedná o kročejovou izolaci v podlahách, je potřeba dbát na její vhodný výběr a počet použitých desek. Sádrokartonové desky se navíc ke zlepšení akustiky používají i ve zděných domech nejčastěji ve formě podhledů či předstěn," vysvětluje Zdeněk Černošek.

7. Mýtus: V dřevostavbě nebudu v bezpečí

Každý dům, dřevostavbu i zděný, mohou navštívit zloději. Koluje ovšem fáma, že do dřevostavby se dá vniknout prokopnutím stěny. Už jste někdy slyšeli, že by se nějaký zloděj dostal do domu prokopnutím stěny? Nesmysl, že. Materiály použité pro kostrukci stěn dřevostaveb samozřejmě musí splňovat řadu norem, včetně bezpečnostních.

Bezpečnost každého objektu zvýšíme kvalitním zabezpečovacím systémem a kromě alarmu není žádná technologie, která by zlodějům zabránila vloupání do jakéhokoli domu.

8. Mýtus: Dřevostavbu mohou napadnout škůdci

V dobře ošetřeném dřevě, o které se i nadále řádně pečuje, škody nehrozí. Kvalitní projekt a dobře provedená stavba obsahuje i ochranu proti hmyzu a houbám. Stejně jako je tomu u zděných domů, řada problémů vzniká neodborným návrhem a realizací. I proto by vaši dřevostavbu měl stavět ověřený dodavatel dřevostaveb nebo ověřený dodavatel srubů a roubenek.

9. Mýtus: Dřevostavba shoří rychleji než zděný dům

Dřevo sice hoří rychleji než cihly, ale v případě domů nezáleží na materiálu, ale na konstrukci domu.

Například sruby a roubenky mají stěny z kulatiny nebo hraněného dřeva, které má velký průměr a zbytkovou vlhkost, což hoření zpomaluje. Oheň tak pronikne maximálně do vrchní části dřeva a postupně uhasíná. Konstrukce dřevostaveb jsou také po uhašení požáru stabilnější než ty z ocele či železobetonu, které mají při vysokých teplotách velkou roztažnost a sníženou nosnost.

Dobré vlastnosti mají i sendvičové konstrukce na dřevěné bázi, u kterých je nosná konstrukce opláštěna nehořlavými materiály, nebo těmi co hoří velmi špatně (sádrokarton, sádrovláknité desky, minerální tepelná izolace a podobně.)

I dřevostavby musí samozřejmě splňovat normy požární odolnosti a bezpečnosti. Dřevostaba jako papír neshoří.

10. Mýtus: Dřevostavby jsou nekvalitní

O kvalitě a oblíbenosti dřevostaveb v ČR vypovídá přehled "Kde a jaké se u nás staví dřevostavby za rok 2017" od asociace ADMD, který říká, že oblíbenost dřevostaveb stále roste. Lidé by neinvestovali své peníze do dřevostaveb, pokud by byly nekvalitní.

Kvalita domu se nodvíjí ani tak od typu stavby (dřevostavba, zděný dům), jako od odbornosti dodavatele a kvality provedení. Do hry vstupuje také konkurenční boj a snaha zákazníka co nejvíce ušetřit, což může snížit kvalitu jakéhokoli domu.

Je dobré si v každém případě prověřit reference dodavatele, certifikáty či licence odbornosti (jako například Dokument národní kvality), navštívit vzorové dřevostavby, nebo si dokonce zkusit bydlení v dřevostavbě na zkoušku, a nehledět pouze na cenu.