Sruby & roubenky

Na cestě za kvalitní dřevostavbou

Základy

Časopis DŘEVO&stavby 2/2018
Tento článek vyšel v: Časopis DŘEVO&stavby 2/2018
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 85 Kč
Objednat časopis
Základy základů dřevostaveb - 2. Přesnost základových konstrukcí

Základy základů dřevostaveb - 2. Přesnost základových konstrukcí

Redakce | Pondělí, 08. říjen 2018 |

Převážná většina dřevostaveb je realizována výrobou stěn v montážní hale a jejich montáží na předpřipravenou základovou konstrukci. Protože výrobu panelových konstrukcí řídí CNC stroje pracující s milimetrovou přesností, musí být také spodní stavba provedena naprosto přesně. Na stavbě dřevostavby se totiž, na rozdíl od cihelných konstrukcí, už nic neschová ani nezachrání.

V předchozím dílu Základy základů dřevostaveb - 1. Vyznáte se v základech? nám dodavatel základových desk Ing. Slavomil Novotný představil základní typy základových konstrukcí. Na tyto informace navazujeme druhým dílem, který je věnovaný přesnosti základových konstrukcí.

Základy vs. charakter pozemku

O způsobu založení i o vlastnostech jakéhokoli domu, tedy i dřevostaveby, rohhoduje charakter stavebního pozemku.

Základová konstrukce dřevostavby ve svahu bude řešena jinak než na rovině. Je potřeba počítat s tím, že s vyšším sklonem pozemku rostou náklady na její zhotovení – ve srovnání s rovinatým pozemkem se cena základové konstrukce může prodražit až o stovky tisíc korun. Založením dřevostavby ve svahu však můžeme docílit většího prostoru domu využitím suterénu, respektive sklepa.

Pro spodní stavby se stále nejčastěji využívají betonové základové desky a pasy. Méně často vídáme základové patky a zemní vruty, které jsou alternativou pro stavby menších rozměrů a/nebo ve svažitějším terénu.

zakladove-pasy-z-prefabrikovanych-tvarovekzakladove-pasy-z-prefabrikovanych-tvarovek-vysledny-stav

 

Základní požadavky na základové konstrukce

 

1. Rovinnost základové desky

Přesný požadavek na rovinnost základové desky většinou specifikuje stavební firma – dodavatel dřevostavby.

Obecně platí, že odklon roviny základové desky by neměl přesahovat 5 mm na jeden metr délky a současně by měl být mezi dvěma měřenými body na základové desce zachován maximální rozdíl 15 mm.

Toto pravidlo je obzvláště důležité u panelových dřevostaveb, kdy délka jednotlivých stěn dosahuje až osmi metrů a nadměrná nerovnost může zkomplikovat další průběh navazujících konstrukcí. Jen pro srovnání – požadavek na rovinnost základové desky pro zděnou stavbu se pohybuje v rozmezí 20 až 25 mm.

2. Půdorysné míry základové desky

Rozměry základové desky vycházejí samozřejmě vždy z realizační dokumentace spodní stavby.

Rozměrová tolerance pro dřevostavbu se pohybuje v rozmezí 2 až 3 cm při měření úhlopříčné míry základové desky.

V porovnání s jiným typem konstrukčního systému je tento požadavek pro dřevostavby mnohem přísnější.


Základová konstrukce dřevostavby musí být vždy umístěna alespoň 30 cm nad úrovní upraveného terénu.


3. Umístění prostupů pro inženýrské sítě

Každá stavba sloužící pro bydlení musí být napojena na základní inženýrské sítě. Potřebné prostupy základovou deskou je potřeba umístit přesně, aby jednotlivé vývody nezasahovaly do míst, kde budou umístěny nosné stěny, protože do prefabrikovaných stěn dřevostavby osazovaných na desku už není možné zasahovat.

Doporučuje se, aby prostupy byly od nosných stěn vzdáleny minimálně 3 cm právě s ohledem na rozměrovou toleranci základové desky.

Zatímco ve zděném domě lze případné kolize prostupu různě obezdít cihelným blokem nebo do tvárnice potřebný prostor vysekat, v případě dřevostavby by podobné řešení mohlo narušit statiku stěny.

4. Vyzrálost betonové desky

Při kotvení dřevostaveb musí být základová deska dokonale vyzrálá. Řada stěnových konstrukcí se totiž kotví systémem pero-drážka, kdy se na vyzrálou a odizolovanou desku kotví přes chemickou kotvu dřevěný hranol sloužící jako pero. Na takto připravený hranol se osadí stěnový panel, který má v sobě drážku. Následně se tyto dva prvky k sobě propojí pomocí konstrukčních vrutů nebo konvexních hřebíků do dřeva.

Jiný způsob kotvení využívá ocelové úhelníky, které se pomocí vrutů a konvexních hřebíků kotví do stěnového panelu a pomocí mechanické kotvy do základové desky. Potřebnou pevnost kotvicího systému stěn dřevostavby tak může zaručit pouze dostatečně vytvrzený beton.

detail-napojeni-prefabrikovaneho-panelu-na-zakladovou-deskuzalozeni-na-zemnich-vrutech

 

5. Rozměry základů a desky

Podle studií je dřevostavba až třikrát lehčí než zděná stavba a tomu také odpovídají dimenze spodní stavby.

Zatímco šířka základového pasu zděné stavby se pohybuje v rozmezí 45 až 60 cm a většinou je řešen jako litý monolit do připraveného bednění, dřevostavby si vystačí s roznášecími betonovými základy šířky a výšky přibližně 500 mm. Na ně se pak skládají tvarovky ztraceného bednění, nejčastěji šířky 25 až 30 cm, a po vyztužení se zmonolitní betonovou směsí.

Tloušťka betonové desky zděné stavby se pohybuje okolo 20 cm, dřevostavby nejčastěji v rozmezí 12–15 cm. Díky tomu můžeme ušetřit finanční prostředky v řádu desetitisíců korun.

Připravil: Ing. Marek Kuchař

Upraveno pro web


Líbil se Vám článek?

Přidat komentář


Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner