Za svůj život rodina nasbírala stovky knih, aby je měli kam uložit, tak si postavili svou vlastní knihovnu

Radek Beneš | Pátek, 18. září 2020 |

V prvních dubnových dnech jsem při poslechu veřejnoprávního rozhlasu zaslechl zprávu o zvýšení návštěvnosti knihoven v Americe vlivem ekonomické krize. Lidé zde v obětí knih a samozřejmě internetu zdarma hledají klid, porozumění, vědění a možná způsob, jak si se svízelnou situací poradit. Pokud bude mít tolik mediálně přetřásaná celebrita – Krize Ekonomická – stejně vzdělávací vliv i na čtenáře u nás, stavebníci, kteří redakci našeho časopisu pozvali dál, to do knihovny nebudou mít daleko – mají totiž vlastní na své zahradě.

Původní dům z roku 1931 sloužil společně se zahradou dědečkovi mého muže pouze jako víkendová vila v blízkosti velkoměsta. Byl povoláním zubař a za tantiémy vyplácené za vynález zubní pasty BisAcidentol si dovolil tenhle nemovitý luxus za Prahou. Hrával tady se svou ženou a přáteli i tenis a trávili zde každoročně celé léto až do roku 1948, kdy sem byl stranou "nasazen" nucený nájemník. Až po roce 1991 mohl dům opět patřit jen rodině.

Rekonstrukce původních prvků

V té době jsme provedli první drobnou rekonstrukci – nově byl vybudován rozvod topení a elektrických sítí a další úpravy. Snažili jsme se zachovat maximum původních prvků, včetně oken stejných jako má Mullerova vila, jak na samotném domě tak i v zahradě, kterou navrhoval architekt Otakar Fierlinger, mimochodem autor nové koncepce zahrady Černínského paláce z 30. let 20. století. Pro pobyt v letních měsících byly takové úpravy domu a jeho zařízení zcela dostačující a nebyl důvod nic měnit.

Stěhování do vily

Teprve před sedmi lety jsme se pod vlivem okolností rozhodli, že se do vily přestěhujeme. Protože byl dům koncipován jako víkendový, chyběly zde pro běžný život nejrůznější prostory a dokonce i místnosti. Vrchní patro je navrženo jako mansardové, postrádá tedy rovné stěny pro instalaci knihoven, skříní a vůbec úložných prostor, první nadzemní podlaží zase disponuje "pouze" kuchyní a společenským prostorem s četným prosklením. Naše rodina nastřádala za život stovky svazků knih a ty nebylo možné prakticky nikam uložit. Kam tedy s nimi?

obr.: Stavbu obklopuje starobylá zahrada založená slavným zahradním architektem. o jejích stovkách letokruhů není pochyb, statné stromy, či mohutné tělo Přísavníku pětiprstého jsou dostatečným důkazem. Budiž pochválen stavebník, v jehož popředí zájmu při realizaci nového objektu záleží na souhře zahrady a stavby. Foto: Martin Zeman

Solitérní dřevěná věž

Společně s kamarádem našeho syna architektem Štěpánem Valouchem jsme se rozhodli problém s úložištěm knih vyřešit po svém. Hledali jsme variantu, která dům a chod rodiny nijak nezatíží a přitom splní všechno, co by knihovna měla mít. Při svých úvahách se Štěpán vydával nejrůznějšími směry, zároveň jsme však kalkulovali s myšlenkou, že musíme pro knihy něco extra postavit. Vítězné řešení se překvapivě nakonec našlo na zahradě – Štěpán přišel s koncepcí solitérní dřevěné věže!

Pro nás bylo něco takového naprosto nepředstavitelné a musel nás velmi obtížně přesvědčovat o správnosti svého architektonického záměru. Dokonce si tehdy půjčil lešenářské trubky a celou masu třípatrové knihovny postavil na místě, kde teď stojí, aby nám svůj plán demonstroval prakticky reálně. Modelem z papíru by nás asi jen těžko přesvědčil. Nad revoluční architekturou se k našemu údivu nepozastavila ani tetička z konzervativního Bavorska a my jsme se nechali přesvědčit. Bylo tedy rozhodnuto – architekt Štěpán Valouch ve spolupráci s Janem Marešem získali svoji první reálnou zakázku a u nás na zahradě! Knihovna tak mohla doslova vyrůst na zelené trávě pod stromy.

obr.: Jeden z prvních modelů knihovny, který chráněn reálnou stavbou připomíná už jen první chvíle uvažování o stavbě. Podle slov stavebníků v přesvědčování o realizaci knihovny nestačil. Architekt je na svoji stranu musel získat jinak... Foto: Martin Zeman

Opravdu dřevěná knihovna?

Stavební povolení prošlo bez větších komplikací, i když úřednice při kolaudaci uvažovaly, zda se nejedná o chrám náboženské sekty. Stavbu předcházelo poměrně dlouhé hledání dodavatele. Nikdo nechtěl dodávat tak malou věc jako celek na klíč.

Nakonec jsme zvlášť realizovali základovou desku včetně zemních prací a zvlášť dřevěnou horní stavbu. Při její realizaci, kterou zcela bez problémů a velmi šetrně k okolí provedla společnost Tesařství Biskup, jsme zachovali původní porosty vzrostlých stromů. Stavba tak nepůsobí v zahradě jako trčící věž, ale naopak jakoby vyrůstá ze zeleně v okolí a navíc chrání smrk v její těsné blízkosti, nebo možná smrk opatruje knihovnu.

Dřevěná konstrukce je spojována bez ocelových spojek speciálně vyfrézovanými 3D spoji, jejichž model existoval v počítači a architekti a dodavatel měli kontrolu hotové stavby ještě před realizací. Počítačový model se poslal do výrobní linky a tesaři na místě pak do sebe sestavili trámy jako lego za pár dní.

Dokončovací práce byly náročnější a najít dohodu mezi zámečníky, kteří dodávali schodiště a tesaři bylo docela náročné. Přes občasné výkyvy řemeslníci odvedli dobrou práci. Celkové náklady na stavbu včetně vnitřního vybavení nepřesáhly jeden milion korun a stavba trvala 4 měsíce.

obr.: Působení klimatických podmínek přeměňuje knihovnu na živý obraz, který zároveň s ročním obdobím probarvuje obálku z neošetřeného modřínu od odstínů červené za vlhka do barvy šedostříbřité patiny za suchého počasí. Foto: Martin Zeman

obr.: Nezvyklé spojení, netradiční architektura pro tradiční a v podstatě konzervativní médium informací. Přitom tolik funkční a praktické.. Paralela s jinou knihovnou? Foto: Martin Zeman

Vzhůru k vědění

Knihovna se ukázala jako velmi vhodný studijní prostor. Manžel tady napsal knihu i další práce, já svoji disertaci, naše děti i jejich partneři tu studovali ke státnicím a psali své bakalářské a magisterské práce. Během učení tam byli zcela odříznuti od běžného chodu domácnosti, takže nerušeni, a přitom nadosah jídlu, zázemí rodiny a pohodlí mohli nabývat vědomostí. Jeden rok – včetně tuhé zimy – tu strávil kamarád našeho syna, na kterého nezbyla v Praze kolej.

Foto: Martin Zeman

obr.: Knihovna je vskutku nadosah a na dohled z domu s bohatou historií. I takové podmínky z ní činí další obytný prostor využívaný s velkou frekvencí nejen ke studiu, čtení ale také k relaxaci a odpočinku. někdy i k bydlení. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Kouzlo dřevěné věže

Ale ne, knihovna neslouží jen k biflování. Máme ji samozřejmě také jako letní byt a slouží rovněž k celoročnímu bydlení pro případné nocležníky během roku. V letních měsících ji vyhřeje slunce, za větších mrazů stačí k tepelnému komfortu uvnitř díky důkladné dvaceticentimetrové izolaci dva přímotopné radiátory.

Vybavení knihovny je velmi jednoduché sestává se z psacího stolu, postele, drobných úložných prostor a samozřejmě mnoha polic pro stovky knih. Právě police ve všech třech patrech pocházejí z chráněné dílny v Bohnicích. Sami chráněnci materiál na police ohoblovali a následně sestavili pod dohledem svého mistra. Z knihovny tak vyzařuje nejen moudro uložené v knížkách uvnitř, ale také kouzlo a cit ruční práce.

Za léta provozu knihovna se zahradou dokonale srostla – obálka stavby z nijak ošetřeného modřínu za vlhkého počasí přechází do červené, za tepla a sucha pak získává svoji nezaměnitelnou šedostříbřitou patinu dřeva, aby rozsvítila historii přileh lého domu se starou zahradou.

obr.: Průhled celou knihovnou dodává prostoru vzdušnost, zároveň však pobyt v ní dává člověku pocit soukromí. ideální podmínky pro odpočinek v obětí knih. Foto: Martin Zeman

obr.: Sympatie si knihovna získává nejen svojí vyjímečnou architekturou a dnes neméně vyjímečným posláním. Schránka na tolik opomíjené knihy, ale rovněž vnitřním vybavením, konkrétně policovými díly, za jejichž výrobou stála chráněná dílna. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Hodnocení uživatelů: 4 / 6
Líbil se Vám článek?15