Parcela na louce se jim zdála jako ideální místo k rekreačnímu bydlení v již postavené dřevostavbě

Lucie Němcová | Úterý, 09. červen 2020 |

Už osmý rok má louka nedaleko Semil zajímavou ozdobu. Za svůj dům na louce získalo architektonické studio Archteam mimo jiné ocenění Gran Prix české architektury. Během osmi let se v domě vystřídali již dva majitelé - stejně jako ti minulí, i současní jej využívají k rekreačnímu bydlení, ke kterému byl původně navržen.

Ačkoli žiju s rodinou již dlouhá léta v cizině, pravidelně se s manželem i dětmi vracím domů za rodiči a dbám na to, aby děti nezapomínaly nejen na mou rodnou zem, ale i řeč. Protože v Čechách trávíme nepravidelně zhruba tři měsíce v roce, rozhodli jsme se pořídit si dům, ve kterém bychom zde mohli přebývat.

Manžel tedy hledal na internetu tak dlouho, až narazil na tuto již zabydlenou stavbu, která byla nabízena k prodeji. Kromě jejího atypického prostoru manžela zaujal také zdejší výhled do údolí a na hory v dálce. Oslovil proto majitele a zhruba dva roky trvalo, než byl prodej vyřízen.

Já jsem si pro nás představovala spíše roubenku a manželův výběr mne zaskočil. Ani rodině a známým se jeho volba nezamlouvala a ironicky začali dům nazývat kravínem, plechovkou či krabičkou z plechu... Můj pohled se však změnil ve chvíli, kdy jsem do domu poprvé vstoupila a pocítila volnost a vzdušnost z otevřeného prostoru.

Nakonec jsem si tady zvykla a dnes bych už neměnila. Z vyprávění původních majitelů, kteří dali po několika letech zde přednost divočejším Beskydům, jsme se dozvěděli, jak náš dům vlastně vznikal a proč získal právě tuhle podobu. Zkusím tedy jejich příběh co nejvěrněji převyprávět.

Původní majitelé chtěli dřevostavbu

Jako profesionální fotografové jsme byli nuceni trávit většinu času v Praze. Protože jsme však toužili po životě v přírodě a v souladu s přírodou, rozhodli jsme se postavit dům v dojezdové vzdálenosti od Prahy, který by sloužil jako ateliér a zároveň umožňoval příležitostné bydlení.

Od začátku jsme měli zájem o dřevostavbu, která se do přírody ideálně hodí a jejíž stavba by nezabrala dlouhý čas. Následoval tedy výběr architektonického studia, které by naši dřevostavbu navrhlo. Na výstavách moderní architektury nás zaujala kancelář ARCHTEAM, jejíž práce se nám velice zamlouvala. Právě jí jsme tedy celý projekt svěřili.

Asi hodinu jízdy od Prahy se naskytl velký pozemek s krásným výhledem na Ještěd i Sněžku. Parcela na louce – zkrátka ideální místo pro nás. Jelikož nám koupi pozemku doporučil i architekt Milan Rak, který se projektu zhostil, neváhali jsme.

Ve svém návrhu architekt navázal na roztroušenou místní zástavbu tak, že umístil stavbu v horní části pozemku, kde se stala součástí malé osady starších domů. Navíc byl odtud skvělý výhled na všechny strany.

Kromě umístění stavby navázal architekt na stávající zástavbu také tím, že převzal tvar starého sousedního domu a dal mu novou, moderní podobu. Nezbývalo než začít stavět.

obr.: Dům na louce nezískal svou přezdívku náhodou: Zahradu v pravém slova smyslu tu nenajdete, ale daleké výhledy do údolí a za dobrého počasí i na Ještěd a Sněžku to majitelům vynahradí. Foto: Martin Zeman

obr.: Krytá terasa slouží nejen k posezení, ale i k uskladnění pohotovostní zásovy palivového dřeva. Foto: Martin Zeman

Plášť dřevostavby z plechu

Stavba byla založena na betonových patkách a ocelových rámech. Na těch byla po několikaměsíčním vysušení dřeva postavena sloupková konstrukce opláštěná sendvičovými hliníkovými panely, které se využívají převážně na průmyslové haly.

Z vnější části včetně střechy byl použit kovově šedý plech, z vnitřní pak plech bílý. Konstrukce byla opláštěna včetně podlahy, což zabraňuje prorůstání zeleně a pronikání vlhkosti. Finální vrstvu v interiéru vytvořila dřevěná podlaha.

Z hlediska úspornosti bývá zvykem orientovat hlavní prosklení domu na jižní stranu. V případě našeho domu byl však jih na opačné straně než výhled do krajiny. Architekt proto ponechal větší prosklení na obou stranách domu, přičemž otevřené části jsou v jeho obvodu rozmístěny střídavě, takže je v celém interiéru dostatek světla.

Během stavby už nedošlo k žádným změnám. Projekt byl dobře naplánován a stavební firma se svého úkolu zhostila na jedničku.

obr.: Střídmé vybavení prozrazuje, že trvale se tady nebydlí. Díky minimalistickému zařízení tak veškerou pozornost poutá řemeslně precizní nosná konstrukce ze dřeva, která má i ryze praktický účel. Původní majitelé, fotografové, na ni zavěšovali při prácei světla. Foto: Martin Zeman

Nábytek v interiéru na kolečkách

Přestože se jedná o individuální projekt, byl celý koncept vymyšlen tak, aby mohl být stejný dům postaven ve více velikostech a sloužit pro standardní rodinné bydlení. V případě našeho domu byl celý interiér ponechán jako jeden velký otevřený prostor.

Nad obytnou halou, která zároveň fungovala jako ateliér, se rozkládá otevřená galerie. Na obytnou halu v přízemí dále navazuje kuchyně a za ní oddělená koupelna s WC a technická místnost, ve které je umístěna rekuperační jednotka.

Technickou místnost lze v případě potřeby upravit na samostatný pokoj. Aby mohla konstrukce domu v interiéru působit, zvolil architekt v návaznosti na venkovskou tradici pohledovou variantu. Toto řešení se pro nás ukázalo jako velice praktické. Konstrukci jsme totiž mohli využívat na zavěšení svítidel při focení. Aby bylo možné prostor rychle uvolnit pro práci, zařídili jsme interiér nábytkem na kolečkách.

obr.: Zajímavý kontrast přiznané dřevěné konstrukce a bílých plechových stěn. Foto: Martin Zeman

obr.: Protože původně sloužil interiér také jako fotoateliér, muselo v něm být dostatek volného prostoru. To dokázal zajistit nábytek na kolečkách. Foto: Martin Zeman

obr.: Podkroví, které není podkrovím, spíše loftem. Po stranách je průhled do přízemí, slabým místem jsou do určité míry lana použitá místo zábradlí. Foto: Martin Zeman

Krásný výhled z dřevostavby

Tento nábytek původních majitelů v domě zůstal a my jej používáme dodnes. Chybějící světla v budoucnu doplníme několika stropními bodovkami, jinak nám nezastavěný prostor, vybavený pouze několika doplňky v matných barvách, zcela vyhovuje. I my využíváme dům pouze rekreačně, takže nám jeho netradiční pojetí ani trochu nevadí.

Pravdou je, že jeho „loftové řešení" se hodí spíše pro dvě osoby. Ve čtyřech musíme spát pouze na matracích, ale to k zdejšímu bydlení zkrátka patří. Stejně jako to, že vodu čerpáme ze studny a pro mléko posílám syny k sousedovi, farmáři, který chová krávy a má pronajatou většinu okolních luk.

Kdyby se situace v budoucnu změnila, měli bychom o tyto louky velký zájem.  Při hezkém počasí si nejvíc užíváme posezení na terase před domem, odkud máme výhled do daleké krajiny. Pak ani nevnímáme, že k nám z nedalekého reproduktoru doléhá hlášení místního rozhlasu.

Technické parametry

• Velikost pozemku: 2 ha
• Zastavěná plocha: 108 m²
• Podlahová plocha: 144 m²
• Spodní stavba: betonové patky
• Stavební systém: skeletová dřevostavba
• Tepelná izolace: polyuretanová pěna
• Fasáda: plechová
• Střecha: sedlová, dřevěný krov
• Střešní krytina: plech
• Zasklení: izolační dvojsklo
• Podlahy: dřevěný masiv
• Vytápění: elektrické, řízené větrání s rekuperací
• Topení: přímotopy, krbová kamna
• Skladba stěny směrem zvenku: sendvičový panel s pláštěm z ocelových plechů a jádrem z polyuretanu tl. 100 mm, dřevěná trámová nosná konstrukce
• Celková tloušťka stěny: 100 mm
• Hodnota U stěny: 0,213 W/m²K

Připravil: Ondřej Zaorálek
Foto: Martin Zeman

Autor článku Ing. arch. Lucie Němcová

Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.

Nejnovější články autora