Lucie Němcová | Čtvrtek, 30. červenec 2015 |

Někdy je vize našeho budoucího bydlení naprosto jasná, jindy se nám tvoří a proměňuje pod rukama v závislosti na dílčích rozhodnutích, která jsou ovlivněna radami odborníků nebo třeba financemi. Obě cesty však mohou vést k příjemnému bydlení šitému na míru, jak může potvrdit Tomáš, který se vydal po druhé z nich...
Koncept našeho domu se začal výrazně formovat ve chvíli, když jsme začali spolupracovat s architekty ze studia 3AE. Jeden z jeho zakladatelů je mým švagrem a vzhledem k tomu, že je mi jejich přístup blízký a měl jsem chuť si dům částečně zrealizovat svépomocí, spolupráce se přímo nabízela. Měl jsem tak jistotu, že budu mít po ruce někoho, o kom vím, že se v oboru vyzná a komu můžu věřit.
Vize se mění v realitu
Úplně na počátku jsme měli představy o klasickém domě se sedlovou střechou, terasou a balkónem. Čím více jsme však probírali energetické zákonitosti, jevil se jako výhodnější a praktičtější jednoduchý kvádr. Rychle jsme pochopili, že bez některých věcí se snadno obejdeme, a změny jsme vnímali spíše jako posuny k lepšímu. Navíc nás se ženou více zajímalo, jak se v domě budeme cítit, nežli to, jak bude vypadat pro kolemjdoucí. Výsledkem je tedy jednoduchý dvojpodlažní objekt s plochou střechou, jehož nosnou konstrukcí jsou panely z vrstveného masivního dřeva Novatop a masivní trámy.
Realizace vlastními silami
Tým 3AE se postaral o realizaci základové desky a nosné konstrukce. Do týdne stála hrubá stavba včetně střechy. Další činnosti už byly na nás, samozřejmě s neustálými odbornými konzultacemi. Celou realizaci jsme pak kontrolovali pomocí termokamery, abychom měli jistotu, že jsou všechny detaily provedeny správně.
Po dvou letech obývání domu již máme nějaké zkušenosti s jeho fungováním. Stavba během roku neustále pracuje. Masivní panely jsou velmi stabilní, ale použité velké trámy z masivního dřeva jsou stále živá hmota a reagují na změny v teplotě a vnější vlhkosti. Je to přirozený proces, čas od času je ale doprovázen zvuky nebo mikropohyby a zpočátku, když jsme ještě nevěděli, o co jde, nás to občas překvapilo.
Technologie – investice do pohodlí
Dům je vybaven tepelným čerpadlem vzduch-voda a ve všech místnostech je teplovodní podlahové vytápění. Stavba není pasivní, takže do vzduchotechniky s rekuperací jsme nešli. Vodu ohřívají solární kolektory na střeše (o ploše přibližně devět metrů čtverečních), nesvítí-li slunce, přijde na řadu tepelné čerpadlo, a když je na něj příliš zima, je v záloze ještě topná spirála přímo v akumulační nádrži s vodou. V kolektorech cirkuluje médium, které přenáší teplo do vody v bojleru. Ve chvíli, kdy je v horní části nádrže příliš vysoká teplota, médium v kolektorech se stáhne do expanzní nádrže a teplo dál nepředává. I přesto, že je nádrž kvalitně izolovaná a voda dosahuje pouze určitého teplotního maxima, je někdy v letních měsících technická místnost slušným zdrojem tepla. V létě obecně musíme dodržovat přísný režim větrání, aby v domě bylo příjemně. Je důležité přes den zavřít okna a zatáhnout vnější žaluzie, které efektivně odrazí teplo a nepustí jej do interiéru. V noci je naopak nutné dobře vyvětrat a dostat dovnitř chlad. Nepřetržité větrání je celoročně důležitou každodenní nutností, abychom si uvnitř nedrželi nekvalitní vzduch. Hojně využíváme i mikroventilaci.
Technologie samozřejmě obnášejí vstupní investici a nikde není zaručeno, že zařízení bude funkční po celou dobu deklarované životnosti. V konkrétních položkách se kolektory pohybovaly okolo 80 tisíc a tepelné čerpadlo kolem čtyřiceti. Můžeme se sice zaobírat návratností, která je zhruba deset let, ale pro nás je důležitý zejména komfort, který tyto technologie přinášejí. Na základě jednoduchého nastavení a pomocí termostatu dům vše řídí automaticky. Roční náklady se pohybují kolem 24 tisíc korun a zahrnují veškerou spotřebu v domě, což je také velmi příjemné.
Stále je co zlepšovat
Čeká nás ještě spousta dolaďování jak uvnitř, tak venku. Přibude prostorná terasa navazující na obývací pokoj, velká okrasná zahrada, parkovací stání s pergolou a taky místo pro dětské hry. Na severní stěně domu dokončíme započatou lezeckou stěnu, kde bych rád rozvíjel svůj koníček.
Bydlení v dřevostavbě mi přijde krásně „měkké", nebo, jak říká naše známá, „hebké". Na celou rodinu působí dům uklidňujícím dojmem a je nám zde zkrátka fajn. Stavba funguje jako náš domov. A být doma, to už něco znamená.
Vaše komentáře (1)Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
Myšlenka nezávislého a minimalistického bydlení se pro ně stala symbolem svobody
Na začátku byla tříčlenná rodina a sen o malém domě. Zaseté semínko začalo klíčit, ale že mu to bude trvat přes osm let, nikdo nečekal. Nyní tu však stojí – pasivní dům plný…
-
Jemnost, něžnost a elegance, to vše vystihuje dřevostavbu, která je zároveň i vzorovým domem
V sousedství rybníka obydleného čápy a volavkami, žlutě zářícího řepkového pole a louky poseté pampeliškami v kraji jménem Česká Kanada stojí stále ještě novotou vonící…
-
Martin a Simona: Čekali jsme, že to bude rychlé, ale až takhle? Bylo to fascinující
Život rodiny v dvougeneračním domě fungoval a měl v určitém čase své opodstatnění, nicméně mít bydlení podle vlastních představ o velikosti, která sedne potřebám současnosti, je…
-
Přáli si bydlení velikostně skromné, ale důkladně promyšlené. Pasivní dům jim vše splnil
Některé věci přicházejí bez plánů a záměrů, ale zato s tak silným impulzem, že nejdou přehlédnout nebo zpochybnit. Dřevostavba Denisy a Petra nevznikla z touhy postavit si dům, ale z…