Životnost dřevostaveb: <small>Co rozhoduje především?</small>

Životnost dřevostaveb: Co rozhoduje především?

Jiří Kuthan | Pondělí, 14. říjen 2019 |

Tak jak ve společnosti postupně roste důvěra k dřevostavbám (od roku 2000 vzrostl jejich podíl z pouhého jednoho procenta na více než šestnáct), setkáváme se stále méně často s obvyklými výhradami či pochybnostmi. Už nás netrápí, jestli dřevostavba neshnije nebo se do ní nepustí červotoč, stále se ale ještě nedokážeme smířit s tvrzením, že dřevěný dům má stejně dlouhý život jako dům zděný. Nebude naše nová dřevostavba za padesát let zralá na zbourání? Co to vlastně je životnost stavby a jak ji prodloužit?

Životnost dřevostavby - co to vlastně znamená?

Téma životnosti dřevostaveb je něco jako Colombova žena – všichni o ní mluví, ale pořádně se neví, co to je. Podle Wikipedie je životnost předmětu vlastnost, která označuje, jak dlouho si předmět udrží své původní, nebo téměř původní vlastnosti. Ve stavební terminologii se podle této definice jedná o technickou tedy fyzickou životnost, která trvá tak dlouho, dokud jsou jednotlivé konstrukce stavby funkční natolik, že stavba plní svou funkci.

Každá stavba obsahuje prvky dlouhodobé životnosti, což jsou základy, schodiště, stropy, krovy, svislé nosné konstrukce, které po dobu užívání většinou neměníme, a prvky životnosti krátkodobé, u kterých se předpokládá alespoň jedna výměnu v období trvání stavby. Může jít o okna, konstrukci střechy či střešní krytinu, dveře či fasádu.

Kromě fyzické životnosti však mluvíme u staveb také o morální životnosti, což je nefyzická vlastnost. Jedná se o zastarávání stavby, tedy o situaci, kdy už část stavby nevyhovuje požadavkům uživatelů a ti by chtěli změnit dispozice, styl, technologie, případně nově vybavit interiér. Morální životnost je výrazně kratší než fyzická, i když bývají samozřejmě často spojovány. Pokud je například třeba pro dorůstající děti upravit půdu na obytné podkroví, provedou se při této příležitosti i další stavební úpravy – zateplení střechy, výměna střešní krytiny, nové podlahy, příčky, případně i vybudování sociálního zařízení.

Jaké faktory ovlivňují fyzickou životnost dřevěných staveb?

Fyzická životnost jednotlivých prvků stavby je deklarována normami a na její délku mají během jednotlivých etap její existence negativní vliv:

  • projektová dokumentace (špatně navržené materiály, konstrukční řešení, detaily);
  • realizace (nekvalitní stavební práce, nevhodné technické a technologické změny)
  • užívání (nevhodné klima a zatížení, nedostatečná údržba)
  • nepředvídatelné události (živelní pohromy, požáry apod.)
  • změny v normách a předpisech

vila-blumenthal-nejstarsi-montovana-drevostavba-sveta

Obr.: Vila Blumenthal v rakouském Bad Ischlu je považována za nejstarší montovanou dřevostavbu na světě. V roce 1890 ji navrhl architekt Johannes Lange v zakázce pro firmu Wolgaster. Záměrem bylo postavit z prefabrikovaných dřevěných dílů vilu, která by mohla být kdykoli demontována a přemístěna. Vila je postavena z kanadské borovice tuhé bez jediného hřebíku či vrutu, pouze za pomoci čepových spojů. Zděný je pouze komín a základová deska. V roce 1893 byla vila přemístěna do Chicaga na světovou výstavu, odkud se spolu s novým majitelem, dramatikem Oscarem Blumenthalem, vydala do Rotterdamu a v roce 1895 (v bednách vlakem) do Bad Ischlu, kde stojí dodnes. Foto: Wikipedia


Komentář odborníka

Životnost dřevěných konstrukcí dokazují stavby po celém světě, které stojí stovky let. O životnosti konstrukce rozhodují především konstrukční detaily, kvalita jejich provedení a kvalita použitých materiálů. Nemalou roli má i kvalita návrhu a projektu domu. Nejlepší ochranou dřevěné konstrukce je samotný výběr konstrukčních řešení. V naší firmě podstupujeme všechny výše zmíněné body neustálé kontrole a hledáme cesty, jak zvýšit kvalitu provedené konstrukce. Za dobu mé působnosti u firmy jsem se tak nesetkal s poruchou dřevěné konstrukce na žádném rodinném domě, kterých naše firma vybudovala za desítky let několik set. Dovolím si ještě upozornit na to, že velkou roli nehraje jen dodavatel stavby, ale to, jak majitel dřevostavbu užívá a jak o ni pečuje.

ing-josef-sindelar-haas-fertigbau-chanovice

Ing. Josef Šindelář
vedoucí přípravy výroby Haas Fertigbau Chanovice s.r.o.

 

Zamyšlení nad tím, co bylo, je a může být

V současné době procházejí proměnou domy stavěné kolem roku 1990 a starší. Zlepšení dnes nevyhovujících tepelně-technických parametrů je formou subvencí hojně podporováno státem, ne vždy se však předepsaných parametrů daří dosáhnout. Podobné je to i s dispozicemi starších rodinných domů: pokud už nedojde k razantní proměně spojené s demolicí prakticky celého obestavěného prostoru, bývá úprava rozvržení místností spojena s řadou kompromisů. Někdy ani nelze dobově obvyklá řešení upravit vůbec – vzpomeňme si na tak zvané šumperáky oblíbené v sedmdesátých letech, v nichž jsou všechny obytné místnosti situovány v patře. Letní grilovačka se pak často změnila v peklo: každý zapomenutý kousek nádobí nebo potravin znamenal překonání dvouramenného schodiště. Podobně tomu bylo i v jiných „netypových" domech této éry s předimenzovanými suterény a obytnými patry dostupnými výhradně po schodišti.

Každá změna životního stylu s sebou nese i proměnu bydlení: z rodinných domů zmizely uhelny, kotelny a sklady brambor, spíše než na utilitární prostory sázíme na čistotu dispozic a propojení interiéru domu se zahradou. Ten, kdo před nějakými padesáti lety stavěl velký dům s vidinou, že „jednou se sem nastěhujou mladí", často přichází o iluze: vícegenerační soužití se dnes už nenosí a „mladí" si raději vezmou hypotéku a postaví si dům moderní, odpovídající jejich aktuálním potřebám.

A právě to je zmíněná morální životnost domu – byť je staticky zcela v pořádku, nová generace v něm bydlet nechce. Proč se tedy neustále zajímáme o to, jestli dřevostavba vydrží padesát, nebo sto let, když dnešní stoleté a starší domy jsou vhodné tak maximálně k demolici? A právě to hraje dřevostavbám do karet: kromě všech již známých výhod jsou i šetrné k životnímu prostředí nejen při výstavbě, ale i při případné likvidaci.

Nejstarší dřevostavba na světě

Podle seznamu UNESCO je nejstarší vícepodlažní stavbou na světě dřevěná pagoda Yingxian v Číně, která byla postavena v roce 1056 a s výškou 67,31 m je také nejvyšší. Stojí na čtyři metry vysoké osmihranné plošině, která má průměr 30,27 m. Stavba má celkem devět podlaží a je podepřena 24 dřevěnými sloupy a osmi vnitřními sloupy, které poskytují pevnou a stabilní konstrukci. Odhaduje se, že na celou pagodu bylo použito 3 000 kubických metrů dřeva, což představuje více než 15 400 kusů konstrukčních prvků o hmotnosti zhruba 2 600 tun. Ve stavbě není použitý žádný jiný materiál než dřevo, které je spojované 50 druhy podložek.

Každé patro je podepřeno dřevěnými sloupky zevnitř i zvenku, mezi dřevěnými pilíři bylo použito asi 60 druhů šikmých nosníků, dřevěných konzol a krátkých sloupků, které vytváří dřevěnou konstrukcí opakovaného paprsku. Proto dřevěná pagoda vypadá pevně a krásně. Pevnost stavby dokládá i to, že v průběhu let vydržela sedm silných zemětřesení.

drevena-pagoda-yingxian-cina-nejstarsi-vicepodlazni-stavba-sveta

Foto: Dreamstime

Základem dlouhé životnosti dřevostavby je pravidelná údržba

Dřevostavby z masivního dřeva už svoji dlouhou životnost prokázaly. Pagoda Yingxian Wooden v Číně byla postavena v roce 1056. To už je skoro 1000 let! Jak to, že tato stavba vydržela a jiné ne?

  • Musela být správně konstrukčně navržena a použité materiály musely být dostatečně kvalitní – jinak by pagoda nevydržela sedm silných zemětřesení a několik hurikánů, které do dnešních dnů zažila.
  • Musela být dobře postavena, jinak by se za tak dlouhou dobu ukázaly případné chyby v realizaci.
  • Stále slouží svému účelu – možná na tom, zda budova slouží svému původnímu účelu, nebo se její funkce změnila, až tak nezáleží, důležité ale je, že slouží nějakému účelu, tedy že je používána. V opačném případě dříve nebo později degraduje.
  • Nosná konstrukce zůstala stejná, v průběhu času byly doplněny jen vnější pláště.
  • Průběžně byla opravována a některé části musely být vyměněny. Nebylo to však paradoxně vinou degradace materiálů, ale tím, že ji v roce 1926 během války Yan a Feng zasáhlo 200 granátů a dva pilíře byly zlomené.

V našich zeměpisných šířkách tak starou a zachovanou dřevěnou stavbu nemáme. Velmi často totiž lehly popelem, za což nemohlo ani tak dřevo samotné jako spíše způsob vytápění: komíny stavěné ze dřeva byly stejně obvyklé jako slaměné či doškové střechy. Bylo jen otázkou času, kdy jiskry z otevřených ohnišť zapálí komín nebo střechu. Ničivé požáry celých měst nakonec přiměly Marii Terezii v polovině 18. století k vydání zákazu stavět domy ze dřeva. Ty, které se zachovaly, dnes často ještě slouží svému původnímu účelu, případně si je můžeme prohlédnout ve skanzenech lidových staveb.

Uvádí se, že životnost nosné konstrukce dřevostavby se pohybuje okolo 100 až 150 let a doplňkové okolo 20 až 50 let.

historicky-roubeny-partovy-dum-s-podsinkem-z-roku-1750

Obr.: Jedna ukázka starých tuzemských dřevěných domů za všechny: roubený patrový dům s podsíňkem z roku 1750 byl z náměstí v Rožnově pod Radhoštěm přenesen do Valašského muzea v přírodě v roce 1924. Foto: Valašské muzeum v přírodě


Otázky pro odborníka

Proč je podle vás nutné vypracovat statický výpočet dřevostavby?

Dřevo svými charakteristickými vlastnostmi před dosažením meze únosnosti má tu výhodu, že se začne postupně přetvářet a konstrukce vám dá včas vědět, že se „něco děje". Společně se stěnovým opláštěním a zatížením například větrem se tento faktor může projevit například trhlinami na opláštění na bázi sádry. Abychom tato rizika minimalizovali, případně ušetřili reklamaci dodavatelské firmě, považuji vyhotovení statického výpočtu a posouzení konstrukce v dnešní době za nutné. Nejde v něm jen o dimenze jednotlivých prvků a posouzení ztužení objektu, ale i o hospodárnost návrhu jako celku – to je také důvod, proč je v některých zemích statický výpočet nezbytnou podmínkou pro vydání stavebního povolení.

Životnost dřevostavby ovlivníme samozřejmě také odbornou a pravidelnou kontrolou přímo na staveništi. Mnohdy se setkáváme s případem, kdy se nepracuje podle dokumentace stavby a konstrukčních detailů, což někdy vede ke značnému snížení životnosti dřevostaveb.

Co by měl statický výpočet obsahovat?

Statika by měla obsahovat posouzenínávrh hlavních nosných prvků konstrukce, ztužení objektu, výpočet a návrh kotvení dřevostavby. Samotný statický výpočet by měl být především přehledný a pro investora i dodavatele čitelný.

ing-michal-kapl-foneka

Ing. Michal Kápl
autorizovaný inženýr a statik FONEKA GmbH Jílovice

 

Životnost moderních dřevostaveb ukáže teprve čas

Moderní druhy dřevostaveb jsou v prokazování dlouhé životnosti zatím popelkami. Důvod je jednoduchý – sendvičový či panelový způsob výstavby je mnohem mladší a umožnily ho teprve nově vyvinuté stavební materiály a postupy.

Po druhé světové válce byly dřevostavby všech druhů u nás odsunuty do pozadí a byla jim přiklepnuta nálepka provizorních, víceméně jen rekreačních staveb. U našich sousedů v Rakousku a Německu se však panelové dřevostavby staví již desítky let – většina dřevostavbařských firem vznikla v 60. a 70. letech minulého století a některé z nich mají pobočky i u nás (například Haas Fertigbau, Wolfsystem či donedávna ELK).

Právě rakouská firma ELK u nás v roce 1992 postavila jednu z prvních panelových dřevostaveb zákazníkovi z Prahy. Majitel, který si dřevostavbu nechal postavit tak zvaně na důchod, je se svým domem spokojený: dnes je mu 84 let a nic by neměnil:

„Nechali jsme si dům postavit na klíč včetně podlahových krytin a tehdy moderních tapet," prozradil nám v telefonátu. „O dům se nijak zvlášť nestarám, všechno v pořádku funguje. Je škoda, že ELK už u nás nestaví, protože bych tuto firmu každému doporučil – jednání bylo seriózní a rychlé."

Z technického hlediska se požadavky na dřevostavby, které směřují k zajištění dlouhé životnosti, nijak neliší od staveb z jiných materiálů. Jde zejména o:

  • odborně navržený projekt,
  • kvalitu výstavby a použitých materiálů,
  • správné užívání a pravidelnou údržbu.

moderni-prizemni-drevostavba-stresni-terasa-drevena-fasada-hs-portaly-kryta-terasa-baufritz

Obr.: Novotou zářící dřevostavba samozřejmě nebude za pár let vypadat tak, jako čerstvě po dokončení nebo nastěhování. Stejně jako každá jiná stavba vyžaduje dům na bázi dřeva běžnou, ale pravidelnou údržbu, aby stárnul jen do krásy. Foto: Baufritz

Co si představit pod pravidelnou údržbou dřevostavby?

Opět nic nového pod sluncem: „Podobně jako stavby na jiné materiálové bázi vyžadují také dřevostavby periodické (minimálně každé tři roky až pět let) prohlídky a následnou údržbu," vysvětluje Ing. Iveta Skotnicová, Ph.D. z Výzkumného centra dřevostaveb Fakulty stavební VŠB-TU Ostrava: „Znamená to například obnovu nátěrů, zatmelení trhlin, kontrolu neporušenosti střešní krytiny, čistotu střešních žlabů a svodů a podobně. Předchází se tím nejrůznějšímu poškození, jako je například tzv. atmosférická koroze (dlouhodobé působení slunečního záření, tepla, mrazu, vlhkosti prachu a imisí, které způsobují erozi povrchu dřeva a materiálů na bázi dřeva, projevují se změnou zbarvení a posléze postupným úbytkem materiálu) nebo tzv. biokoroze, což je degradace dřeva vlivem působení živých organismů (bakterií, plísní, dřevokazných hub, hmyzu, případně hlodavců."

Odborný projekt + kvalita výstavby a použitých materiálů + dodržení technologického postupu + správná údržba a užívání = dlouhá životnost.

Normy týkající se životnosti dřevostaveb

ČSN EN 599-1 Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva - Preventivní účinnost ochranných prostředků na dřevo stanovená biologickými zkouškami - Část 1: Specifikace podle tříd použití

ČSN EN 351-2 Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva - Rostlé dřevo ošetřené ochrannými prostředky - Část 2: Návod na odběr vzorků pro analýzu dřeva ošetřeného ochrannými prostředky

ČSN EN 351-1 Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva - Rostlé dřevo ošetřené ochrannými prostředky - Část 1: Klasifikace průniku a příjmu ochranného prostředku

ČSN P CEN/TS 15119-1 Trvanlivost dřeva a výrobků na bázi dřeva - Stanovení emisí z impregnovaného dřeva do okolního prostředí - Část 1: Dřevo a dřevěné části výrobků ošetřené a uložené ve venkovním prostředí, zařazené do třídy 3 (nezakryté, bez kontaktu se zemí) - Laboratorní metoda

ČSN P CEN/TS 15119-2 Trvanlivost dřeva a výrobků na bázi dřeva - Stanovení emisí z impregnovaného dřeva do okolního prostředí - Část 2: Dřevo a dřevěné části výrobků zařazené do třídy 4 nebo 5 (v kontaktu se zemí, sladkou nebo mořskou vodou) - Laboratorní metoda

Ing. Ivana Duchoňová, Dřevařský ústav

Finské domky neboli „fiňoky"

Fiňoky – tímto nezaměnitelným slovem se na Ostravsku říká dřevěným finským domkům postaveným jako provizorní řešení poválečného stavu, kdy Československo trpělo nedostatkem bytů. Byly vybudovány často jako dvojdomky v letech 1946–48 v rámci pomoci organizace UNRRA, která zprostředkovávala humanitární pomoc v oblastech zasažených válkou. Z finských domků byly vystaveny celé komplexy například v obcích či městech Mikulovice, Pardubice-Ohrazenice (na obrázku), Otrokovice, Liberec, Chvaletice nebo třeba v Desné. Někde mají Finské domky dokonce i svoji ulici – v Ludgeřovicích, Rychvaldě, Jablonci nad Nisou, Psárech či v Ostravě. Životnost domů byla původně zamýšlena na 30 let, ale i bez velkých investic, jen s udržovacími pracemi, domy bez problémů fungovaly až do konce 90. let minulého století, kdy je stát začal prodávat do soukromého vlastnictví. Poté začali majitelé domky rekonstruovat a různě upravovat, což často změnilo i jejich typickou tvář. I když ne vždy dnes vypadá kolonie či sídliště finských domků jednotně, úpravy a údržba podstatně zvýšila jejich životnost.

drevostavby-finske-domky-cervena-drevena-fasada

Foto: Wikipedia

Připravila: Zoja Skopalová
Redakčně upraveno pro web

Mohlo by vás zajímat: 10 předsudků, které mají Češi o dřevostavbách

DaS 4-2019
Jiří Kuthan

Baví mě vše kolem počítačů a internetu. Od tvorby webů jsem se přesunul k tvorbě obsahu a momentálně pronikám do tajů dřevostaveb, abych věděl, jakou si pro sebe postavit. Pokud právě neladím obsah tohoto webu, utíkám do přírody, kde dobíjím energii při pozorování ptáků.

Nejnovější články autora

Akce / DřevoStavby

  • FORUM DŘEVOSTAVBY 2019
    28. 11. 2019 - 29. 11. 2019
    / Kongresové centrum Jezerka, Ústupky 278, 538 07 Seč /
  • FOR PASIV 2020
    6. 2. 2020 - 8. 2. 2020
    / PVA EXPO PRAHA, Beranových 667, Praha 9 – Letňany /
  • FOR THERM 2020
    6. 2. 2020 - 8. 2. 2020
    / PVA EXPO PRAHA, Beranových 667, Praha 9 – Letňany /
  • FOR WOOD 2020
    6. 2. 2020 - 8. 2. 2020
    / PVA EXPO PRAHA, Beranových 667, Praha 9 – Letňany /

Zobrazit kalendář »