Dřevostavbu s vizáží staré chalupy si podle vlastní předlohy postavil svépomocí

Lucie Němcová | Neděle, 26. září 2021 |

Pavlovy priority byly od začátku trošku jiné, než má běžný stavebník dneška. Jeho láska k přírodě a potřeba být v celém procesu stavby co nejšetrnější k planetě se odrazily v konceptu, konstrukci, materiálech i nábytku uvnitř. Vznikla voňavá archetypální dřevostavba, která s grácií tvoří prostor pro spokojený život, je samostatná a zdraví podporující. Takových je v dnešním světě jako šafránu.

Vize bydlení ve vlastním domě poblíž přírody ve mně zrála zřejmě celý život. 14 let jsem bydlel ve starém zděném domě u silnice, a pokud bych v něm chtěl vybudovat pohodlné bydlení do budoucna, znamenalo by to nákladnou rekonstrukci. Vše tedy pomalu směřovalo k jinému řešení. Ve chvíli, kdy mi do života přišla partnerka a najednou byl vedle mě někdo, s kým jsem mohl společně budovat domov, bylo jasno.

Přání nového domova se plní

Nejdřív jsme velmi pragmaticky začali hledat pozemek. Našli jsme jeden úžasný v obci s názvem Hněvětice, ale jednání s majiteli nedopadlo. Po čase mi došlo, že to bylo dobře. V místě s takovým názvem bych žít nechtěl. Jasněji jsme si pojmenovali, co bychom si přáli, a zanedlouho objevili tuto parcelu. Žádný satelit, 300 metrů od lesa, kilometr na nádraží a úžasný klid. Elektrický sloupek tu byl, zhodnotil jsem, že vodu si tu nějakou vyvrtáme, a bylo rychle rozhodnuto.

Tvarosloví: Návrh korigoval také architekt a jsou v něm integrovány prvky feng shui. Například okna jsou umístěna na fasádě přesně ve zlatém řezu. Foto: Martin Zeman

Napojení na elektřinu se nekoná

Ano, sloupek na pozemku souseda sice byl, ale odmítli nás připojit kvůli naplněné kapacitě. Posléze souhlasili s připojením, ale v jiném místě a za cenu vykopání kabelu v délce zhruba 250 metrů. Investice do kabelu by nebyla o moc nižší než samotná fotovoltaická elektrárna. Jsem elektrikář, takže jsem si zjistil informace a rozhodl se jít touto cestou soběstačnosti, přestože to nebylo záměrem.

Hlavní vstup: Hlavní krytý vchod se zelenou stříškou a po pravé straně vstupem do sklípku. Foto: Martin Zeman

Fotovoltaika místo ČEZu

S fotovoltaikou jsem měl dobré zkušenosti už z předchozího domu a šel bych do ní tak jako tak. Jen jsem nečekal, že v takové míře. Přiznám se, že první zimu jsem byl ve střehu a čekal, jak systém bude fungovat. Projekt byl hodně zjednodušený a některé věci jsem úplně nedomyslel. Máme v dřevostavbě dvojí rozvody, dva střídače – malý a velký. Malé, to jsou takové ty zásuvky pro nabíječky, počítače, lampičky a podobně. Ty velké slouží pro čerpadlo, pračku, vysavač, troubu nebo fén. Právě třeba zásuvka pro fén chybí v koupelně, kde by byla poměrně praktická.

Fotovoltaická elektrárna: Střešní panely jsou zásobárnou energie pro celou dřevostavbu, mnohdy i s velkou rezervou. Kontrastem k tomuto technicistnímu prvku je zelená střecha kůlny, která je bez nadsázky přírodním uměleckým dílem. Foto: Martin Zeman

"S oblibou říkám, že jsem vlastně postavil starou chalupu. Použít staré dřevo byl skvělý nápad, třeba stropy ze starých prken působí úplně jinak. Celkově má dům jedinečnou atmosféru."

Závětří: Hmota domu a kůlny na sebe záměrně navazuje tak, aby kryla před větrem. Vytváří závětří, které je v místě na větrném kopci velmi cenným artiklem. Vznikl zde slunný a vyhřátý prostor. Foto: Martin Zeman

Život se sluneční elektrárnou

Samozřejmě dřevostavba se sluneční elektrárnou trošku pozměnila náš způsob života. Určité činnosti jako praní nebo vysávání směřujeme do momentů, kdy svítí sluníčko. Tyto činnosti už si umíme naplánovat podle předpovědi počasí.

O fotovoltaiku se ale jinak člověk nemusí starat. I v zimě, když napadne sníh, z panelů během chvilky sjede, protože lehce hřejí. Čím větší sklon střechy, tím méně je toto potřeba řešit. Elektřiny je vyrobeno opravdu hodně, elektrárna je předimenzovaná, abychom měli klid i v zimě.

Máme zde také bateriový systém pro uložení, což je nejdražší technologie v dřevostavbě. Jelikož nemám záložní centrálu, v případě nějakého problému jsem domluven se sousedem na dobití baterií prodlužovačkou.

Světnice: Podlahu v části obytného prostoru tvoří stoleté půdovky obroušené od staré ochozené vrstvy a nánosů asfaltu. Dobře se udržují a krásně zapadají do stylu celého interiéru. Jejich cena byla zanedbatelná a mají lepší strukturu než nové, které jsou v části domů také použity. Foto: Martin Zeman

Akumulační kamna jako za starých časů

Elektřina vyrobená ze slunce zásobuje veškeré spotřebiče, světla a také ohřívá teplou užitkovou vodu. Kromě slunce jsou zdrojem tepla těžká akumulační kamna. Rozehřívají se zvolna a teplo vydávají průběžně přes den i noc. Typicky se zatopí jednou za den. Když je venkovní teplota kolem pěti stupňů, stačí jednou za dva. Když je horší počasí a tolik nesvítí slunce – není tedy tolik elektřiny, vodu ohříváme také pomocí sporáku napojeného na výměník. Zkrátka vaříme a pečeme a tím ohříváme boiler.

Akumulační kamna: Je libo spočinout za pecí? Ano, i v dřevostavbě mohou fungovat typická vyzděná kamna. Pod nimi je železobetonový obdélníkový základ, aby kamna i komín měly staticky dostatečný podklad. Kamna jsou zároveň úžasná akumulační hmota a během léta se podílejí na příjemném klimatu v domě. Foto: Martin Zeman

Jímku ani septik u dřevostavby nehledejte

V oblasti odpadů jsme šli také trochu méně obvyklou cestou: čištění vody má na starosti kořenová čistírna. Toaleta je separační – tekutá část jde klasicky do odpadu, tuhá zůstává v kyblíku zasypaná pilinami a je občas vynesena na kompost. Vzniká z toho velmi cenný humus.

Koupelna: Mozaika přírodních materiálů pokračuje: hliněné půdovky na podlaze, nepálené cihly a hlína na zdech, konturováno dřevem a korunováno sprchovým koutem z marockého štuku s posvátnou geometrií květu života. Foto: Martin Zeman

"Baví mě co nejvíce využívat materiály, které kvůli mně nemusely vzniknout znovu."

Foto: Martin Zeman

Hrubá stavba dřevostavby vznikla během jednoho týdne

Zajímavostí je, že většina trámů dřevostavby, kromě některých průvlaků a jižních krokví, pochází ze starého socialistického seníku. Všechno dřevo jsme s partou kamarádů očistili a ručně hoblovali. Připravila se hromada a po čtyřech dnech příprav jsme mohli začít montovat samotný dům. Hrubá stavba vznikla neuvěřitelně rychle, během jednoho týdne. To byl největší zážitek. V průběhu stavby pomáhali přátelé i jednotlivě najímaní řemeslníci.

Foto: Martin Zeman

Interér dřevostavby, který spojuje

Návrh interiéru zrál v čase. Nejlepší úpravy nám pomohla doladit kamarádka architektka během tří hodin nad kávou. Vše do sebe skvěle zapadlo a projektant si pochvaloval zjednodušení práce. Mojí inspirací byly stavby s jedním velkým otevřeným prostorem, který všechny obyvatele spojuje. Tu hlavní práci uvnitř odvádějí přírodní materiály a energie kousků žijících dávno předtím, než tento dům stál.

Pokoj pro hosty: Není výjimkou, že dům navštíví i celé skupinky a konají se zde různé workshopy, přednášky či jiné sešlosti. Jako místo ke spánku se pak mohou posloužit i takováto zákoutí. Foto: Martin Zeman

Lenoška s výhledem: Široký parapet slouží současně k sezení nebo spočinutí s knihou. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Typ domu: nízkoenergetický
• Zastavěná plocha: 100 m²
• Užitná plocha: 135 m²
• Konstrukční systém: lehký dřevěný skelet
• Teplo a větrání: těžká akumulační kamna, okna
• Součinitel prostupu tepla stěnou: neuveden, je to chata a nemusí mít energetický štítek
• Projekt: NETŘESK – Helena Chvílová, Ludvík Trnka, 2014
• Realizace: svépomocí, 2015

Autor článku Ing. arch. Lucie Němcová

Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 4 / 9
Líbil se Vám článek?27