Dřevostavby postavené na nevšedních místech

1. Roubenka na místě bývalého kamenolomu

„Na pozemcích, které se nám líbily, nebylo možné srub postavit, a tak jsme trochu slevili my, srub jsme ve svých představách změnili na roubenku. Když už se zdálo, že i přesto hledání vzdáme, narazili jsme na pozemek, který jsme si hned zamilovali. Bývalý kamenolom na okraji skalního města Českého ráje sice řadu let sloužil jako černá skládka a postupně se změnil v džungli náletů, plevelů a invazivní křídlatky, nám ale učarovaly mohutné skály a živě jsme si představovali, jak zdevastované části pozemku přetvoříme v anglický trávník a zachovalé zbytky lesních porostů zrekultivujeme ve zdravou, přírodně a divoce působící část pozemku. Stavba na nás nyní dýchá harmonií a pozitivní energií. Nevím, zda je to tím dřevem, nebo dalšími okolnostmi, ale výsledek se prostě vydařil a má krásného ducha," sděluje své dojmy majitel roubenky.

2. Přízemní moderní dřevostavba v zahrádkářské kolonii

Překlopit život v bytovém městském domě do klidu a přírody – takový byl záměr Renáty a Františka pro novou životní etapu. Podařil se jim opravdu mistrovský kousek. Najít svoji oázu uprostřed zahrádkářské kolonie s dostatkem ticha a soukromí, skvostnými výhledy, a přitom stále v blízkosti města a jeho zázemí. Úředně je dům chatou – objekt nebyl limitován velikostí zastavěné plochy, jen bylo třeba počítat s jinou sazbou DPH, odlišnými podmínkami pojištění a omezením možnosti získat dotaci na dům. Necelých 150 metrů čtverečních bohatí stačí životnímu stylu jeho obyvatel.

„Způsobů, jak stavbu vyřešit ještě lépe, by vlivem postupujících technologií bylo nesčetně, nicméně z dnešního pohledu nám v domě nic nechybí. Klidné zázemí a okolí, které s postupem času roste stále více do krásy, je odměnou a žije se zde opravdu úžasně. Do budoucna nás ještě čeká menší projekt úpravy původní chaty na pozemku, kde bude takový výminek a luxusní terasa, a přibude také koupací biotop. Zahrada je také takový nikdy nekončící projekt. Zkrátka je zde stále co tvořit a na co se těšit, a to je moc příjemné," doplňují majitelé dřevostavby.

3. Levitující dřevostavba na místě bývalého pískovcového lomu

Karel a Lucie, majitelé tohoto domu, měli štěstí – na architektku, pochopení úřadů i na dobré sousedy. Atypický pozemek je formován bývalým pískovcovým lomem. Architektce bylo od začátku jasné, že zde nenavrhne klasický dům s pasovými základy. Tvar domu a jeho rozpad do hmot vyšel z hledání optimální náplně a využití svažitého terénu.

„Říkali jsme si, že když máme tak atypický pozemek, na kterém by možná leckdo ani nestavěl, bude to chtít i atypický dům. Vůbec jsme si ale neuměli představit, jakou podobu by ta odlišnost měla mít. To bylo vlastně zadání pro architektku. Aby měl dům dostatečnou plochu pro život, bylo třeba do něj prokopírovat terén a jeho specifika a celou stavbu vynést na pilotech nad rokli. Paní architektka nám maximálně vycházela vstříc a ve všech ohledech jsme se dokázali vždy shodnout. Celou stavbu jsme pak řešili vlastními silami a subdodavatelsky, a dokonce se nám podařilo dodržet i rámcový rozpočet."

Dům je založen na betonových patkách, do nichž jsou zapuštěny ocelové sloupy nesoucí dům, rozdělený na tři bloky, které dohromady tvoří jeden celek levitující nad terénem. Větší část – hlavní dům se skládá ze dvou půdorysně obdélníkových objemů menších proporcí, které kopírují svažitý terén pozemku. „Pohled z obýváku do okolní krajiny nás neustále fascinuje. Cítíme se být její součástí. To byl také jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli pro stavbu domu – dostat se z bytu ve městě blíže k přírodě a mít určité soukromí. Velká láska ke dřevu pak přirozeně směřovala k dřevostavbě. I proto jsme přiznali smrkový masiv také v interiéru."

4. Moderní dřevostavba na místě bývalé sjezdovky

„Když jsem architekta přivedl poprvé na pozemek, ještě tu nebyla příjezdová cesta, jen prudký svah, který v minulosti sloužil jako veřejná sjezdovka. Stáli jsme v nejhořejší partii parcely a já mu povídám, že tady bych chtěl postavit dům. Chvíli přecházel sem a tam, pak sešel zhruba do poloviny svahu, a to že prý je to pravé místo. Moc jsem ten výběr nechápal, ale přesto si nechal vypracovat skicu. Po jejím zhlédnutí mi bylo jasné, že architekt ví, co dělá, že je to vizionář, a hned jsme si plácli," vypráví majitel dřevostavby.

Zakopat dům do země a zároveň ho za pomoci ocelových nosníků vysunout do vzduchu nad městem je působivou odezvou na exponovanou polohu. Estetika interiéru je zakončena panely z čirého skla, které přinášejí přirozené světlo z otevřené fasády a zajišťují jas i průhlednost interiéru. Soukromí chrání už samotná poloha domu vysoko nad starým městem a pohled kostelníka prý majiteli nevadí.

5. Plovoucí dřevostavba na vodě

Tento plnohodnotný, plovoucí dům je připoutaný ke břehu řeky Váh na Slovensku. Krásná přírodní scenérie, a přitom kousek pěšky do města, to jsou parametry klidného bydlení, kterých se nedostává každému. Projekt vznikl spojením představ klienta a znalostí zkušených lodních architektů. Přáním investora bylo, aby se nemusel každý víkend stěhovat z města k vodě. Tím byla dána funkce objektu jako celoročně obyvatelného domu na vodě. Jeho hmotu tvoří dva vzájemně posunuté kvádry, které na jedné straně vytváří terasu a na straně druhé krytí spodní paluby se vstupem.

Vzhledem k blízkosti chráněné přírodní lokality bylo nutné minimalizovat dopad stavby a jejího provozu na životní prostředí. Objekt je proto navržený jako nízkoenergetická, montovaná dřevostavba s difuzně otevřenou konstrukcí a odvětranou fasádou. Elektřina je jako jediná přivedená ze břehu, ale je samozřejmě možné napojit ji na solární i fotovoltaické panely. Vše ostatní, respektive související s provozem domu už běží výhradně „na palubě".

6. Dřevostavba na úzkém pozemku vklíněná mezi domy

Michal je v oblasti dřevostaveb jako ryba ve vodě. Sám je navrhuje a není tedy divu, že se s chutí pustil do realizace svého vlastního domu ze dřeva. Ten se dá bez váhání zařadit mezi experimentální stavby, ze kterých těží zkušenosti on i realizační firma. Atypičnost celého procesu totiž odstartoval již pozemek – proluka nepravidelného tvaru, v nejužším místě pouze 4,2 metru široká, uprostřed pražské městské zástavby. Samozřejmě opředena mnoha legislativními požadavky. Ale ani toho se Michal nezalekl. Obrněn trpělivostí i odvahou dům dokončili a dnes spokojeně bydlí s celou rozrůstající se rodinou.

7. Srubový bungalov uprostřed borovicového lesa

Postavit si dům doprostřed lesa bez velkých stavebních omezení je unikátní příležitost. Petr a Jana jezdili do nejbližšího lesa od svého bydliště původně jen na houby a na procházky se psy. Až osudem a okolnostmi byli prý dovedeni k nejlepšímu rozhodnutí, které si teď pochvalují.

„Hlavně jsme chtěli mít vlastní vodu, vlastní kamna a vlastní dřevo – pro případ, že nastanou ty blackouty, až civilizace začne upadat. Všechno se nám splnilo. Zacházení ze strany územního plánu s touto lokalitou je ale poměrně zodpovědné, aby les nezmizel pod náporem staveb. Prodávaná parcela musí mít minimální rozlohu 2800 m² a z lesního fondu se může vyjmout a vykácet pouze polovina. Borovicový les je starý sto dvacet let, takže nám bylo řečeno, že z hlediska lesních hospodářů je ideální, abychom postupně stromy vykáceli a obnovili, ale není to příkaz a my kácet nechceme. Parcelu jsme dostali už se složeným starým dřevem, pár stromů jsme museli porazit kvůli stavbě, takže na topení používáme vlastní dřevo z dřevníku. Je tady studna s minerální vodou a máme svou čističku," dodávají majitelé srubu.