Své peníze se Pavel rozhodl použít na záchranu zchátralé roubenky, kterou celou zrekonstruoval

Dana D. Daňková | Čtvrtek, 09. září 2021 |

Roubenky k naší lidové architektuře neodmyslitelně patří. Čím hlouběji však jdeme do minulosti, tím méně jich nacházíme. Kráska, kterou navštívíme tentokrát, by v rodném listě mohla mít letopočet začínající osmnáctkou. Přesně se to neví. A i kdyby, ženy přece svůj věk neprozrazují. A nakonec osmnáct je nádherný věk...

Roubenka se nachází v CHKO Žďárské vrchy a je ukázkovým historickým dokladem místní lidové architektury. Nechybě­lo však mnoho a tento klenot by zmizel z povrchu zemského. Objekt byl více jak deset let opuštěný a velice zchátralý, hrozila jeho nevratná zkáza.

V té době roubenku koupil architekt Pavel Rada. „Mým cílem bylo stavbu zachránit a uvést ji do stavu, ve kterém přečká dal­ ší dlouhá léta jako připomenutí lidového stavitelství, které tu v kraji Žďárských vrchů má velkou tradici," vzpomíná. „Sou­časně jsem ale chtěl, aby sloužila jako rekreační obydlí. Dnešní požadavky na kvalitní formu bydlení jsou zcela jiné, než bývaly před léty, snažil jsem se tedy skloubit nové vrstvy se zachováním starých konstrukcí."

Předposlední majitel, potomek tehdejších zemědělců, v objektu naštěstí neprovedl nevratné zásahy, a  proto bylo možné zmapovat stavební historii, odečíst z konstrukce původní dispozici a  vrátit domu jeho dřívější podobu.

obr.: Usedlost původně sloužila k hospodářským účelům a sestává ze dvou objektů - dřevěné roubenky a kamenné stodoly, vzájemně postavených v typickém úhlovém půdorysném uspořádání. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

obr.: Přesnou dataci, kdy byla dnešní podoba roubenky postavena, nelze určit, neexistují dobové fotografie ani stavební dokumentace. V kronikách obce jsme však zjistili, že toto místo bylo osídleno od roku 1740, ovšem jaký dům tam v kterém období stál, se již nedozvíme. Datování dřeva, provedené v průběhu rekonstrukce, prokázalo u dvou vzorků dobu kácení použité suroviny v letech 1800 a 1830. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

Byla pro rekonstrukci roubenky potřebná nějaká povolení nad rámec obecných požadavků u staveb tohoto typu?

Vzhledem k  tomu, že jde o  památkově chráněný objekt, bylo nezbytné konzultovat všechny postupy s památkáři. Musel jsem se s nimi dostat do určité symbiózy. Nezbytným podkladem rekonstrukce památkově chráněných staveb je stavebně historický průzkum a  památkáři jej vyžadují.

U staveb tohoto typu však příliš dokladů stavební historie nenajdeme, většinou pouze období, kdy byla provedena stavební úprava či přestavba. Vesnické kroniky či matriky prozradí obvykle více o majitelích – kdo dům obýval a kolik lidí v něm žilo.

obr.: Stropy byly černé, zřejmě byly natírány volskou krví, ale pravděpodobně zčernaly i proto, že v místnosti nebyla těsná kamna, a kouř se tak držel pod stropem. Ovšem i navzdory takové impregnaci bylo nutné stropní trámy včetně záklopů vyměnit. Na prkenný záklop se totiž dávala vrstva jílu, a když se dostala poškozenou střechou do stropu voda, trámy začaly hnít. Stejný proces postihl i spodní trámy, uložené na kamenném soklu stavby, protože roubenky nebývaly od zemní vlhkosti nijak izolovány. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

obr.: Jak je na Vysočině zvykem, byla roubenka zvenčí i zevnitř omítnutá. Omítka („kožich") byla nejen tepelněizolační vrstvou, ale současně sloužila i jako protipožární ochrana. Dřevo však nemohlo dýchat, pod omítkou se tak držela vlhkost a stavba trpěla. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

obr.: Stavbu bylo třeba doroubit a konstrukčně sepnout. Začali jsme tedy od komína - udělali jsme nový, čtyřprůduchový, do kterého ústí topení, větrání základů a větrání kanalizace. Následně byl krov rozebrán na jednotlivé části, jež byly předem očíslovány. Poškozené prvky byly nahrazeny, zachovalé jsme znovu použili. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

obr.: Na opravený krov jsme vraceli i část předešlého prizmového laťování, konstrukce krovu je tedy v dřívější tesařské podobě. Na střeše byl starý eternit, pod ním ležel na původních šindelích shnilý dehtový papír. V novém vzezření je střecha ze šindelů. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

Jak probíhala rekonstrukce roubenky a které prvky bylo nezbytné vyměnit?

Jak jsem již zmínil, rekonstrukcí jsem chtěl chátrání roubenky zastavit, nikoli jen zpomalit. Bylo tedy nutné přistoupit k  poměrně razantnímu způsobu opravy. Stavělo se od shora dolů.

Začali jsme od střechy a osekali omítky, snažili jsme se dohledat prvotní dispozici stavby. Našla se tak místa původních zaroubených pří­ček, také otvor jednoho z oken byl nově vyříznutý a  větší než ostatní okna. Sokl byl řemeslně pěkně vystavěn a měl svůj osobitý výraz.

Toho kamení se, tak jako jiných dochovaných stavebních prvků, dotýkaly lidské ruce před dvěma, možná třemi sty lety, bylo by škoda takovou práci zničit. Vyspravili jsme ho a pak na něj položili celý objekt zpátky.

obr.: Když došlo k výměně venkovních i vnitřních trámů, bylo nutné všechny roubením spojené konstrukce zvednout tak, abychom mohli vyjmout shnilé spodní trámy a nahradit je novými. Celá stavba byla tedy o několik centimetrů nadzdvižena a podepřena náhradním skeletem ze sloupků. Roubenka tak vlastně levitovala ve vzduchu. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

obr.: Zachovalé konstrukce trámů byly pak zavěšeny pomocí popruhů ke stropním trámům, které už byly vyměněny a postupně se k nim podvěšovaly trámy nové. Tato technologie stavění nám umožňovala vytáhnout a nahradit obvodové trámy, na kterých stavení leželo. Mohli jsme tak udělat novou skladbu podlahy s izolací a vnitřní vyztužení obvodového soklu. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

Musel jste při rekonstrukci roubenky pracovat jinak než v případě zděné stavby?

Rekonstrukci roubenky jsem dělal poprvé a neměl jsem technické zkušenosti. Bylo nanejvýš zřejmé, že výsledek bude odvislý nejen od kvality samotného návrhu, ale zejména od kvality provedení, od chytrosti a  šikovnosti řemeslníků...

Důležitou fází rekonstrukce byla práce geodeta, který celou konstrukci zaměřil. Výsledkem byly údaje o všech rozměrech trámů a ostatních stavebních prvků. Následně byl na základě těchto podkladů vypracován projekt pro stavební povolení.

Bylo mi však jasné, že bude potřeba ho při vlastní realizaci přizpůsobit v závislosti na postupném odkrývání jednotlivých konstrukcí.

obr.: Sokl byl kvalitně řemeslně provedený. Z vnitřní strany jsme tedy kamení odebrali a celý sokl vyztužili betonem. Na vyspravenou podezdívku jsme pak položili celou roubenku zpátky. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

Řemeslníci specializovaní na opravu roubenek...

Při každém projektu a provedení je nejobtížnější efektivně zkoordinovat jednotlivé profese. Měl jsem štěstí, že památkář, který na tuto stavbu dohlížel, mi dal ze své databáze řemeslníků tip na místní partu, která se tady v kraji specializovala zejména na opravu roubenek.

Byli sehraní, měli připravené technologie a postupy. Bylo na nich vidět, že je práce baví, mohl jsem jim plně důvěřovat. Realizační dokumentaci jsem zpracovával v průběhu stavby formou řešení jednotlivých konkrétních detailů.

Razantní, neobvyklou a náročnou technologii rekonstrukce zvládly všechny skupiny výborně. Padli jsme si do noty a povedlo se to. Oproti zděným stavbám je rekonstrukce roubenky náročnější zejména v  umístění jednotlivých rozvodů vody a odpadu.

Jako stupačka nám v  tomto případě posloužil pouze komín, horizontální rozvody musely být vedeny v podlaze nebo v soklu pod roubením. Vše je však třeba promyslet hned na začátku, při opravách hrubé stavby.

obr.: Roubenka svým vzhledem připomíná tradiční lidové stavitelství ve zdejší krajině. Zároveň však nabízí dnešní komfort v bydlení, zasazený do malebné krajiny Žďárských vrchů. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

obr.: Základním elementem koupelny je vestavěný skleněný box, jenž člení prostor na část s umyvadlem a záliv se záchodem. Box se sprchou je vsazený mezi původní okénka, takže obě části je možné větrat a přisvětlovat. Nebylo nutné zbytečně členit bývalý chlév. Stejně tak jsou v prostoru ponechány obnažené trámy roubenky. Jednotlivé rozvody a instalace jsou ukryty v soklu. Díky materiálovému kontrastu starého a nového získala koupelna příjemný vzhled, působí útulně a relaxačně. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

obr.: Aby roubenka nepromrzla, je nutné ji temperovat i v nepřítomnosti obyvatel. K tomu slouží systém elektrického stěnového a podlahového vytápění. Tam, kde jsou podlahy z půdovek, jsou elektrické kabely topení umístěny v podlaze. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

obr.: V místnostech, kde jsou podlahy z prken, je topení ve stěnách soklu pod omítkou. Výhodou je, že tento topný systém není vidět a nijak interiér nenarušuje. Každá místnost je pak regulovaná vlastním termostatem, takže v době nepřítomnosti se nastaví temperování elektřinou. Při příjezdu majitelů se elektrické topení vypíná, a to buď ručně, nebo, jakmile se zatopí v kamnech, termostatem. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

Jaké jsou dispozice roubenky, došlo k jejich změně oproti původnímu stavu? Jak je dům vybaven?

Chtěl jsem roubence v  co největší míře navrátit její původní dispozici, jež byla postupně objevována při samotné rekonstrukci. Návrh vycházel i ze znalosti ven­kovských staveb v  regionu. Jižní strana domu bývala obytná se světnicí a komorou, v severní části, oddělené průběžnou síní, přebývala zvířata.

Obnovena tak byla průchozí síň, která roubenku dělila na hospodářskou a  obytnou část. Ze síně také stoupá schodiště na půdu a ústí sem i schody ze sklípku. V hospodářské části je nyní koupelna a pracovna (pokoj pro hosty/ložnice), obytné části dominuje již nedělená světnice a  ložnice.

Stodole byla ponechána hospodářská funkce. Za pozornost stojí způsob, jakým je včleněna nová pozice koupelny do původního prostoru. Nároky na hygienu a  technické možnosti jsou dnes zcela jiné.

Roubenka má novou kanalizaci se septikem a vlastní studnou, koupelna je tedy zcela moderní prvek, další vrstva, vestavěná do původní konstrukce. Obě tyto roviny se však navzá­jem neruší, naopak se respektují.

obr.: Základem systému vytápění je nový kachlový sporák, umístěný v hlavní světnici. Topí se v něm dřevem tak, jak tomu bylo i původně. Po čase je schopen vytopit i přilehlé místnosti, stačí otevřít dveře. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

obr.: Dispozice stavby zůstala zachována a díky citlivému skloubení historie se současnými požadavky na bydlení působí interiér velmi přirozeně a harmonicky. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

obr.: Ze síně stoupá schodiště na půdu a ústí sem schody ze sklípku. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

obr.: Sklípek je v roubence poněkud neobvyklý, ale když už existuje, bylo by škoda ho nevyužít. Foto: Ester Havlová a Pavel Rada

Autor článku Ing. Dana D. Daňková

Ráda přicházím věcem na kloub, z čehož mé okolí někdy ztrácí nervy :-), a ráda se učím, v životě i v práci potřebuji tvořivost. Zajímá mne architektura, stavební technologie a funkční design

Nejnovější články autora

Další vydařené rekonstrukce historických roubenek

Hodnocení uživatelů: 5 / 14
Líbil se Vám článek?014