Dům, který má všech pět pohromadě

Redakce | Úterý, 22. duben 2025 |

Jestli jsme někdy navštívili dřevostavbu, ve které jejím majitelům skutečně nic neschází, pak je to právě tahle. Na první pohled připomíná dvojdomek a může tak leckoho zmást – pětičlenná rodina v ní však využívá každý pečlivě naplánovaný kout. S ohledem na důmyslné zasazenídomu do svahu a matoucí počet pater je sice občas třeba návštěvě připomenout, kudy přišla, ale kdo by nechtěl dětem přímo u domu dopřát i vlastní kopeček na bobování?

Jak říká Monika, oba s manželem Petrem jsou čistokrevní Brňáci, kteří celý život prožili v bytě. „Samozřejmějsem se těšila, že si jednou splním sen a půjdu bydlet do domečku. Když se nám narodila dcera Berenika, ještě jsme bydleli v bytě, ale už v tu dobu jsme začali plánovat změnu. Právě kvůli dětemjsme si přáli hlavně zahradu – mít děti kam vypustit a moct být venku."

Ohledně shánění pozemku měl jasno Petr: chtěl na sever od Brna – má totiž rád kopce a hory a v jižní části Moravy je na něj krajina příliš rovinatá. Blansko a okolí znali, měli zde spoustu přátel, takže když byla v nově vznikající satelitní oblasti vypsána na prodej nová ulice, dokonale jim to hrálo do karet.

Poloha místa jim zcela vyhovovala jak kvůli krátkému dojezdu do rodného města, tak s ohledem na blízkost hlavního tahu na Svitavy či Hradec Králové, obecdokonce nabízela i školu a školku, a tak manželé neváhali a parcelu koupili. To se psal konec roku 2020 a tehdy nikdo netušil, že se hned v lednu Monice podaří znovu otěhotnět a příchod dvojčat, Alberta a Bernarda, samotnou realizaci domu o něco opozdí.

Jasno ohledně konstrukčního materiálu...

Petr pochází ze stavařské rodiny, disponoval tedy mnoha zkušenostmi i informacemi a o tom, že jejich budoucí domov bude dřevostavba, nepochyboval ani jeden z nich. „Zděné stavby nejsou žádné zlo, ale dřevostavba je se svými výhodami velký game changer," vysvětluje Monika.

„Především je rychlá, ale nabízí i neskutečnou variabilitu a možnosti úspor energií. My jsme samozřejmě chtěli dům naprojektovat a postavit co nejdříve s ohledem na tři děti a dřevostavba jako taková pro nás nebyla otazníkem. Ve světě tyto technologie dávno nepředstavují žádnou novinku, a i když našincům trochu trvá, než změny a nové věci přijmou, i tady už máme známé, kteří v dřevěném domě žijí třeba patnáct let a nemají s ním žádný problém."

Architektku nemuseli hledat daleko, rovnou oslovili Moničinu sestřenici Pavlínu. Budoucí paní domu měla dopředu velmi přesnou představu o tom, kde, jak a co bude rodina potřebovat. „Nadiktovala jsem si třeba, že vedle ložnice chci mít šatnu a za ní koupelnu, ne naopak, připravila jsem jí takový mustr včetně počtu a účelu jednotlivých místností a na ní bylo to spojit, stvořit z toho dům. Byla ale zvyklá pracovat se zděnými budovami a zpočátku byla vůči dřevostavbě trochu skeptická."

... i v otázce výrobce

I pro ni tak Monika domluvila schůzku ve výrobě zvolené firmy, aby se na vlastní oči přesvědčila, stejně jako ji na začátku procesu s Petrem absolvovala ona. Šli najisto. „V otázce dodavatele pro nás nebylo co řešit – oni jsou jedničkou na trhu, jsou největší, mají dlouhou historii. Nikoho jiného jsme nezvažovali a ani zpětně si je nemůžu vynachválit. Manžel je pracovně hodně zaneprázdněný, a tak jsem s nimi většinu věcí řešila já – vybírala jsem materiály, třikrát týdně jezdila na stavbu, dodnes dořešujeme nějaké drobnosti a vše vždy probíhá bez problémů."

Jak Monika zdůrazňuje, právě na servisu poznáte nejlépe, jak firma funguje, a oni svého rozhodnutí za celou dobu nelitovali. „Můžete mít dobrou cenu, rychle postaveno, váš dům může hezky vypadat – ale kvalitu firmy oceníte, když přijde nějaký zádrhel. Tenhle dům je moje čtvrté dítě a vidět ho vznikat mě moc bavilo – ta parta byla úplně skvělá, nemůžu proti nim říct půl slova. Speciálně musím vyzdvihnout stavbyvedoucího, pana Klumpara – nejenom že rozumí každé dílčí části stavby, ale umí i jít a udělat to sám. Všechno zařídil, vyřešil, zaslouží si pochvalu."

Vlastní projekt vyžadoval individuální řešení

I o tom, že nepůjdou cestou typového domu, nebylo od samého začátku pochyb. „Atypický projekt nebyl pro výrobce problém, jen musel být konstrukčně možný," vzpomíná Monika na to, jak se museli poprat se svažitým terénem. „To byla jediná komplikace – výrobce s architektkou museli vymyslet řešení, aby dům, jaký potřebujeme, mohl stát na pozemku, který máme. Proto nakonec nejde o čistou dřevostavbu – museli jsme vyzdít rozsáhlou spodní stavbu, což realizaci dost prodražilo, a zděné je i schodiště včetně přilehlých místností po jeho bocích. Na tento základ jsou pak navázány dvě dřevostavby."

S ohledem na váhu domu si prudký svah vyžádal i opěrnou zeď. Nejen proto si Monika zapojení architektky do procesu přípravy vysněného domu velmi pochvaluje. „Vymyslela řadu užitečných věcí – například zajímavé řešení dilatační spáry mezi zděnou a dřevěnou částí – aby místo nebylo jen něčím překryté, ale zároveň sloužilo, je v něm nainstalovaná páska, která mění odstíny a intenzitu světla. Vznikly nám tu dvě takové světelné brány, jejichž příjemně tlumený svit oceňujeme zejména v noci." Oko profesionála zkrátka umí domovu dodat funkční prvky, které by laika nenapadly. „V horních pokojích včetně šatny zase navrhla světlíky, které místnostem dodávají báječné světlo."

Dům splněných přání

Když už hloubili do svahu, vznikl v nejnižší části domu i prostor pro dva sklepy a místo pod schodištěm, využívané pro „dětský vozový park". Obytná část pak začíná špajzem, přízemní toaletou a sprchou pro návštěvy, hlavní obývací prostor kromě kuchyně a velkorysého společného prostoru nabízí i krb a vstup na terasu, následuje Petrova pracovna a hostinský pokoj.

Ačkoli dům je ve skutečnosti „jen" dvoupatrový, každé z nich má díky důmyslnému propojení konstrukčních systémů dvě úrovně. Následuje tedy stále ještě přízemní šatna, dvojgaráž a technická místnost. O patro výš se nachází dva vstupy na zatím nevyužitou půdu, ložnice rodičů s nádherným výhledem a zázemím v podobě druhé šatny a koupelny.

V „dětském patře" se skrývá prádelna, samostatný záchod potomků, pokoj dvojčat a společná herna. Bereničin pokoj je nejvýš a disponuje tak nejhezčím výhledem do okolí. Prostor uzavírá dětská koupelna, a jak říká Monika: „Za mě je to akorát – máme všechno, co potřebujeme, nic navíc, každou místnost využijeme."

Realizaci domu provázela specifická zdržení. „Mohl stát klidně o rok, možná rok a půl dříve. Kvůli rizikovému těhotenství jsme ale chvíli měli jiné starosti a později se stavba natáhla i z důvodu našich vlastních subdodávek." Začátkem května 2023 se začaly dělat terénní úpravy a zděné části byly připravené koncem září. O měsíc později mohly konečně přijet kamiony s dřevěnými částmi, ze kterých se jako puzzle začal skládat dům.

„Naštěstí je přikryli plachtou, tou dobou totiž dost pršelo. Za pět dní byl dům pod střechou a uzavřen. I vnitřky pak rostly neskutečnou rychlostí a v půlce prosince bylo 90 % hotovo. Pak museli práce přerušit, protože já jsem trvala na litých podlahách, aby tu nikde nebyly spáry, a ty musely měsíc schnout." Stejně tak si investoři do všech místností včetně koupelen zvolili stěrky na stěnách. Na začátku prázdnin 2024 se ale rodina mohla stěhovat.

Všem váhajícím bych doporučila, ať si zajedou do výroby, na všechno se zeptají a sami se přesvědčí o tom, že není třeba mít obavy. My jsme se s vými rozhodnutími každopádně naprosto spokojeni.

Sofistikované řízení i vlastní větrání

Všemi místnostmi s výjimkou sklepů vede podlahové topení napájené vodou z tepelného čerpadla, které zajišťuje dostatečný komfort celému domu. V krbu se topí jen kvůli příjemné atmosféře. „Už jsme tu zažili tři roční období a oceňujeme, že se dům nepřehřívá. Nemuseli jsme v létě ani moc zapínat klimatizaci – jakmile slunce zapadne, během chvíle prostory vychladnou," potvrzuje Monika a přidává čerstvou zkušenost, kdy se o jarních prázdninách nemohli dočkat návratu z přetopeného hotelu.

Fotovoltaika na střeše je, rekuperaci byste ale v domě hledali marně. „Manžel si ji nepřál, rádi větráme postaru a v hlavním obývacím prostoru a v ložnici používáme čističku vzduchu." Do technické místnosti si pořídili filtrační systém na vodu a tu odpadní využívají na zalévání zahrady. „Všechno ovládáme na mobilu přes chytrou domácnost – systém Loxone nám řídí topení, světla, alarm i závlahu."

Pokud by něco měli udělat jinak, pak snad jedině rozmístění více světel v domě. „Ocenili bychom nějaké podhledy pro ambientní osvětlení. Dopředu jsme si to neuměli představit a pak už bylo pozdě, už byly zavřené stropy," potvrzuje Monika, jak zásadní u dřevostavby je mít všechno předem rozmyšlené. „Určitě bych ale všem váhajícím doporučila, ať si zajedou do výroby, na všechno se zeptají a sami se přesvědčí o tom, že není třeba mít obavy. My jsme se svými rozhodnutími každopádně naprosto spokojeni."

Technické info

• Typ domu: nízkoenergetický
• Zastavěná plocha: 210 m²
• Užitná plocha: 320 m²
• Dispozice: 7 + kk
• Konstrukční systém: hybridní: zděný + sendvičová panelová dřevostavba
• Zdroj energie / teplo: TČ vzduchvoda / teplovodní podlahové
• Alternativní systémy dodávky energie: FVE 9,75 kWp + bateriové úložiště 15,6 kWh
• Větrání: přirozené
• Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,12 W/m2K (dřevostavba), 0,36 W/m2K (zděná část)
• Autor arch. návrhu a projektu: Ing. Pavlína Bartošová, Projekční kancelář a.123, s.r.o.
• Realizace: 2024, RD Rýmařov s.r.o., www.rdrymarov.cz

Zdroj: RD Rýmařov, s.r.o.

AUTOR ČLÁNKU: DAGMAR DIGMA ČECHOVÁ pro časopis DŘEVO&stavby

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00