Olga Bušková: <small>Domov je výstavka emocí</small>

Olga Bušková: Domov je výstavka emocí

Lucie Němcová | Úterý, 19. červenec 2022 |

Přidat na Seznam.cz

Životní prostor je jako živý organismus, ve kterém můžeme číst jako v knize. Odráží osobnost jeho obyvatel a působí na mnoha rovinách. Je intimním partnerem. Olga je designérkou, která se na domov umí podívat i jinak než pouhýma očima a spojovat důležité souvislosti. Jak tedy v této jedinečné „knize" číst a tvořit oázu pro tělo i ducha?

Olga Bušková – Spirit designérka


  • Probouzí v domovech útulno a v lidech hluboký pocit propojení s prostorem.
  • Mimo jiné pracuje s Feng Shui a Acess Bars. Už 11 let pomáhá lidem harmonizovat jejich prostory a životy.
  • Má ráda dobrodružství, všechny barvy duhy, růžové tulipány a hořkou čokoládu s chilli.
  • Je autorkou knihy Domov jako talíř a Diář plný radosti. Na podzim vyjde Diář plný času s poetickými texty Olgy.
  • Přednáší. Pořádá kurzy. Naslouchá klientům a domovům.

Olga Bušková
Olga Bušková
Spirit designérka

Co vás přivedlo k tématu bydlení a životního prostoru?


Odjakživa mě bavilo dívat se na věci jinak. Když jsem po studiích přišla do Prahy a měla své bydlení, dostala se mi do ruky první knížka feng shui. Začala jsem pozorovat, čím se obklopuji a proč. Zjišťovala jsem fascinující souvislosti a symboliku. Propojení s prožíváním a emocemi. Ráda se zabývám prostorem, protože mě baví zkoumat vnitřní svět lidí. Nezůstávat jen na povrchu. Zvědavě se ptát a získávat odpovědi, aby z nich lidé mohli lépe pochopit, co potřebují, jak se lépe podpořit a probudit své talenty. Ve své práci nevycházím důsledně z tradičního feng shui. Zajímá mne dané místo a jeho obyvatelé. Vnímám jejich jedinečnosti a oblékám prostor do symbolů tak, aby s nimi ladil.

DrevoaStavby.cz | Rozhovor s Olgou Buškovou

Foto: Pavel Ovsík

Co tedy domov odráží? Jakými způsoby na něj můžeme nahlížet a zkoumat jej?


Prostor je nástroj sebepoznání a odraz sebeúcty. Prostor je naše druhé tělo. Když si jej vytvoříme v souladu se sebou, můžeme zůstat celkově víc otevření, ve spojení se sebou a expandovat své vlastnosti a talenty. Domov je také jako lidská bytost. Potřebuje dotek jako my, pozornost, potřebuje dýchat, potřebuje kontakt. Když člověk žije pouze mezi bílými stěnami a nemá s místem vztah, do určité míry je odpojen od sebe. Z dalšího úhlu pohledu se na domov můžeme dívat jako na dělohu, ve které hledáme výživu, spočinutí, bezpečí a naše zdroje.

Místo, kde se můžeme uvolnit, kde je teplo a teplá voda, kde dostaneme najíst, kde nás čeká pohlazení a kam se můžeme těšit. Je tam mnoho podobností. Proto je doma důležitá jemnost a něha. Hebká deka, měkké povlečení, voňavý čaj, jemný koberec. Pořád je to o jemnosti, o doteku. Jemný domov vede k jemnosti, k důvěře a k uvolněnosti. Když bydlíme v místě, kde se můžeme uvolnit, jsme i v životě více uvolnění.

Emoční stav určuje, jaké volíme oblečení i jaký si vytváříme domov. Jednou vytvořený jej ale nezměníme ze dne na den. O to víc je dobré zaměřovat se na to, co nás obklopuje a pečlivě se dívat, proč danou věc vlastníme. Je to jen něco darovaného, co nechci pustit, nebo jsem si to vybrala já? Jakou emoci ve mně vyvolává?

Jakou roli tedy hrají věci, které nás obklopují? Jak si je „správně" vybírat?


Myslím si, že je důležitý nejen vztah s lidmi, se kterými žiji, ale i vztah s věcmi, které jsem si nanosila domů. Každý takový předmět je můj partner a parťák. Získá moji pozornost, nějak mě zaujme a něco vede k tomu, že si jej přinesu domů. Neverbálně mu řeknu: „s tebou chci bydlet". Pak se stává, že s některými předměty máme živý vztah, jsou našimi oblíbenými, a jiné zůstávají stranou. Je fajn, si říct, kterým věcem mohu dát svobodu a pustit je z toho nepoužívání.

U mě doma je to v tu chvíli prostě mrtvý předmět. Byl k něčemu vyrobený, má svůj účel, a já jsem ho zavřela v kleci, kde jen leží bez využití. Když si uklidím v sobě i ve své skříni, dám mu možnost být pro někoho jiného oblíbeným předmětem. Tím získám více prostoru pro nádech, nové věci a nové příležitosti. Tím vytvářím živý domov, ve kterém mám živé naplňující vztahy.

DrevoaStavby.cz | Rozhovor s Olgou Buškovou

obr.: „Říká se, že pes je podobný svému pánu. Stejně tak je i prostor podobný svému majiteli a reflektuje, co se v něm odehrává". Foto: Pavel Ovsík

Jak nahlížíte na trendy minimalismu – v množství věcí, které vlastníme i ve vzhledu domova?


Nejsem úplně ta Marie Kondo, která lidem přijde domů uklidit. Když budu mít chaos v sobě, nebo budu mít období v životě, kdy nebudu stíhat, hledat se, budu mít pravděpodobně chaos i doma. Je to nádherné zrcadlo. Vždycky říkám, že nepořádek je kámoš. Nepořádek totiž předchází řádu. Nepořádek je vždy předehra pořádku. Když mám kolem sebe nepořádek, znamená to, že uvnitř mě se něco děje. Jen nesmí být věší než já. Pokud jsem si toho vědoma a pracuji s ním, kontrola je v mých rukách a je to v pořádku. Když si nepořádek nedovoluji a chci mít vše stále uklizené, omezuji svou kreativitu. Z chaosu se rodí nápady.

Pohyb věcí doma má ještě jednu krásnou paralelu – střídání čtvero ročních období. V zimě je vše uklizeno. Oblečení ve skříni, kuchyň čistá a přehledná, jídlo v lednici... Pak začne jaro. Začnu něco nosit, něco drobit, je léto, oslava, party, užívání si... A pak je podzim. Špinavé talíře, špinavé oblečení a proces úklidu, aby zase přišla zima a vše bylo srovnané a čisté. Všechno je cyklické. Když mám jen sterilní prostředí, nedovoluji pohyb vpřed. Lidé, kteří lpějí na neustále sterilně urovnaném prostředí, mají takové interiéry, ale bývají v životě zároveň velmi rezervovaní.

Co to je srdce prostoru?


Má několik rovin. Místnost, která se často ve feng shui nazývá srdcem domu, je kuchyně, kde připravujeme jídlo – výživu pro celou rodinu. Je také místem setkávání. Další místo, kde je pomyslné srdce, je střed domu. Ideální je v tomto místě zeď (dekorovaná fotkami obyvatel prostoru). Každá místnost pak má své srdce ve středu, který by měl zůstat volný. Žádný těžký nábytek. Pokud je tam třeba jídelní stůl, místo zaslouží o to více péče v podobě květin a prostírání, v případě postele hezký přehoz a podobně.

Jak se díváte na trend prosklení v rodinných domech?


Je to nádherné, když má rodinný dům krásný výhled do zahrady. To je ten nejhezčí obraz. Do zeleně, do koruny stromů. Nejsem zastánce velkých prosklených ploch třeba v ložnici. Je to možné, ale pak potřebujeme mít čím zatáhnout okna, abychom si mohli vytvořit pomyslnou jeskyni. Aby mozek dostal signál, že je bezpečné se uvolnit, a tím se dobře zrelaxovat a zregenerovat. Kdybychom měli mnoho prosklení bez možnosti uzavření, dům je v energetické rovině jako cedník.

Co jsou pro vás ještě další atributy útulného a podporujícího domova?


Domov, který je vyživující, zahrnuje věci, které nám opravdu dělají radost, ale zároveň podporují klidné prostředí. Tedy věci, které nás dokážou zklidnit a regenerovat. Je to ta jeskyně, která nám má dobít baterky. Je dobré pozorovat, jestli po příchodu domů dokážeme opravdu odložit všechny masky, které nosíme ve vnějším světě, nejen kabelku a boty. Jakým pak jdeme krokem. Zpomalíme chůzi? Změníme dech? Změní se nám tón hlasu? Je hodně důležité mít doma věci, se kterými se cítíme dobře, bezpečně a ve velké jemnosti. Věci, které nás odtud neodvádějí pryč. To je ta správná potrava pro oči, pro prsty i pro žaludek.

DrevoaStavby.cz | Rozhovor s Olgou Buškovou

obr.: „Domov je místo, kde můžeme sami sebe vidět zevnitř. Vnitřní i vnější domov jsou propojené nádoby, které se mění obě současně". Foto: Pavel Ovsík

Jaký význam hrají přírodní materiály a prvky v prostoru?


Velmi ráda je používám. Příroda je tak součástí našich domovů. Přináší stabilitu a zemitost. Například kuchyně je místnost, kde se perou elementy vody a ohně. Ideálně je harmonizuje třeba dřevo. Přírodní prvky celkově domov vracejí do rovnováhy. Ta pak působí na obyvatele a navrací je zpět do klidu.

Doporučte prosím čtenářům pár otázek, které si mohou položit při tvorbě smysluplného domova...


V každé místnosti si můžete položit otázku, co zde chcete opravdu dělat. Co vám zde bude dělat největší radost? I sedačka v obýváku není jen tak. Budeme chtít, aby se na ni vešla celá rodina? Nebo chcete sedačku jen pro sebe a psa? Budete na ní chtít ležet nebo sedět? Dívat na televizi, nebo číst knížku? To vše už rozhoduje o tom, jak hluboký bude mít sed, jak bude orientovaná a tak dále. S výběrem každé věci si přesně definujte, jakou funkci má naplnit a jakou radost má přinášet. Na základě toho teprve vybírejte nábytek.

Kdy je ten správný čas začít řešit interiér?


Člověk, který staví dům by měl interiér řešit hned v základech projektu. Když se stěhuji na nové místo, je důležité se zajímat také o jeho historii. Co se tam dělo předtím? Žil tam někdo, kdo se rozvedl? Zemřel? Jakou péči ode mě místo potřebuje? Co budu muset uzdravit, zharmonizovat? Pojmenovávám dva způsoby, kterými přichází klienti k místu pro svůj domov.

Sňatek z rozumu nebo z lásky. Z rozumu znamená, že třeba zdědíme byt. Bylo to výhodné (je v tom nějaký kompromis). Anebo je to z lásky, kdy nám místo opravdu sedne a zamilujeme se do něj. Co nás uchvátilo? Je to výhled z okna? V jaké místnosti se cítíme dobře a proč? Jak to můžeme přenést i jinam? Možná stačí otočit sedačku, přidat tvar, změnit barvu či dekoraci. Vždy je tu obrovský prostor pro tvořivost a změnu, abychom žili s podporou a v souladu.


časopis DŘEVO&stavby 4/2022

Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 4/2022

Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 99 Kč

koupit časopis


DaS 4-2022

Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.

Nejnovější články autora

Vaše komentáře (1)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Zajímavosti”

Více článků »

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop