Atributy blaženého bydlení: Co by měl splňovat dobře navržený dům

Dana Jakoubková | Čtvrtek, 17. říjen 2019 |

Jasná věc: V jistém ohledu dům ovlivňuje naše zdraví a má dlouhodobý vliv na kvalitu života. Není pochyb o tom, že by se mělo zabránit například nedostatku čerstvého vzduchu uvnitř budovy. Ovšem abychom mohli hovořit o skutečně zdravém prostředí domu, měl by jeho návrh přesáhnout pouhou optimalizaci jednotlivých parametrů – třeba teploty, vlhkosti či koncentrace CO₂, a posunout se směrem k celostnímu přístupu, který zohledňuje i duševní blahobyt, mající prokazatelný vliv na fyziologické funkce. Zdraví již není pouze otázkou přístupu k lékařské péči, ale je určeno i řadou faktorů souvisejících s kvalitou našeho domu a domova.

Jednou z příležitostí architektury a designu je činit člověka prostřednictvím návrhu formy, funkce a materiality spokojenějším. Může to být kužel slunečního světla dopadajícího na křeslo u okna, oheň v krbu, okno otevřené do zahrady, dřevěná podlaha nebo oblé hrany, je mnoho způsobů, jak vytvářet intimní vztah s prostředím našeho domova, zlepšovat pohodu, činit život příjemnějším.

Naše blaženost z domova je úzce spojena s takovými okamžiky potěšení. Do jisté míry se tyto podněty stávají naší součástí svévolně, bez záměru a často bez povšimnutí. Pokud jimi však cíleně zahrneme mozek a vystavíme je napospas celému domu, jejich účinek bude kumulativní. Je mi až skoro líto stavebníků, kteří o tuto možnost svůj dům ochudili. Těch, kteří si spletli minimalismus s nicotou, potřeby zaměnili za paušální trendy nebo si myslí, že se jako designéři už narodili. Úspěšná architektura a design je totiž tam, kde zažíváme mnoho okamžiků potěšení, kde nás obklopuje blaženost.

"Design je často pouhým lubrikantem konzumismu."

Blaženost jako kvalita

Světová zdravotnická organizace definuje zdraví nejen jako opak špatného zdravotního stavu, ale jako "stav úplného tělesného, duševního a sociálního blahobytu".

Tento přístup považuje zdraví a duševní blahobyt za vzájemně závislé; působí preventivně a hledá dlouhodobá podpůrná řešení spíše než okamžitě dosažitelnou léčbu.

Bavíme-li se o blahu, máme na mysli spíše posun z kvantitativních do kvalitativních úvah o zdraví, než jednotlivá, úzce definovaná kritéria. Perfekcionismus totiž může být i ochromující a takové "silové myšlení" nemusí nutně směřovat k dobrému designu. Nejde, pochopitelně, o to, popřít potenciální zdravotní biochemické dopady špatné kvality vnitřního prostředí, ale spíše je vybalancovat, doplnit o strategie vedoucí ke zlepšení životních podmínek.

Obr.: Projektování pro zdraví zahrnuje mnoho příležitostí a řadu kritérií. Strategie spočívá ve splnění normativních opatření pro zdravé bydlení, ale tak, aby byla přizpůsobitelná a integrovatelná do širší řady zásad pro podporu dobrých životních podmínek. Foto: VELUX

Zdravý návrh bydlení

Na jednom konci spektra zdravého bydlení leží typicky identifikovatelné a měřitelné veličiny z hlediska příznaků a příčin. Můžeme tak vyčíslit a označit zdravotně ohrožující indikátory (VOC, PM, CO₂, hluk, světlo...) a jejich dopad na obyvatele domu, a můžeme také přijmout opatření na zlepšení (lepší ventilace, eliminace těkavých látek, zabránění vlhkosti – růstu plísní...).

Na druhém konci spektra je duševní pohoda. Jak se dostáváme od deterministického k subjektivnímu psychologickému cíli, mění se kvantitativního na kvalitativní. Měřit se sice nedá, ale i v oblasti subjektivních parametrů už existují metodiky a ukazatele, které lze definovat. Například v oblasti tepelné pohody došlo k vývoji teorie fyziologického komfortu nebo k přijetí adaptivní teorie pohodlí. Podobně se výzkum v oblasti zdraví rozšířil z léčby příznaků k celostnějšímu zhodnocení životních podmínek.

Vztahu mezi architekturou a zdravím je historicky věnována nedostatečná pozornost. Nicméně v posledních deseti letech lze vysledovat desítky vědeckých studií pojednávajících o blahu z bydlení.

V oblasti udržitelného rozvoje je často odkazováno na trojlístek: fyzický, ekonomický a sociální.

Abychom získali paralelu se stavebním prostředím, můžeme se odvolat na římského architekta Vitruviana a jeho tripartitní model tří vlastností, které by měla vykazovat dobře navržená stavba:

• Firmitas = trvanlivost (zdraví)
• Utilitas = užitečnost (funkce)
• Venustas = krása (blaho)

Obr.: Komfort je obecně chápán jako stav mysli vyjadřující spokojenost s okolním prostředím, ať už jde o vizuální, termální, akustický či dotykový. Foto: VELUX

30 atributů blaženého bydlení

1. Množství a kvalita sociálních vazeb (rozhovory, naslouchání, nesobecké chování k rodině, přátelům...)
2. Vnímání přítomnosti, uvědomování si pocitů z bydlení (estetika, spontánnost, prchavost chvíle, vůně, doteky...)
3. Pocit bezpečí a znalosti prostředí
4. Čistý a přehledný dům (bezpečný, světlý, nemonotónní v barvách i zařízení)
5. Ve všech ohledech komfortní, klidný interiér (vhodné uspořádání nábytku, příjemné povrchy)
6. Sdílený i soukromý prostor v domě
7. Prostorová vyváženost, minimum chodeb, variace
8. Jídelna navazující na kuchyni
9. Vizuálně oddělená kuchyně od odpočinkového prostoru (hluk, pachy, pracovní atmosféra), jídelna od televize (klid na jídlo a konverzaci)
10. Čalouněný nábytek a další textilie v ložnici a obýváku (tlumič zvuku, útulno, hnízdo)
11. Zakřivené formy prostoru (vizuálně příjemnější než přímočaré)
12. Vysoké stropy jen ve společenských prostorách
13. Elektrické zásuvky a vypínače dostupné bez ohýbání
14. Nízké okenní parapety, velkoformátová, otevíravá okna, výhled z pozice vsedě
15. Maximum přirozeného světla (animace prostoru, rozmanitost, prevence afektivní poruchy při krátkých dnech), osobní kontrola nad denním světlem
16. Možnost efektivního zatemnění ložnice
17. Orientace místností ložnice a kuchyně na východ (stimulaci cirkadiánního rytmu)
18. Hlavní obytné místnosti přístup k přímému slunečnímu světlu nejméně dvě hodiny denně
19. Okna by měla nabízet řadu možností prezentace denního světla (boční, přímé, difuzní, závěsy, nastavitelné žaluzie...)
20. Výhled z podkrovních místností
21. Vnímání tepla nejen z hlediska teploty vzduchu (podíl sálavé složky, teplé povrchy, sluneční záření)
22. Minimalizace konstantního, optimalizovaného tepla (kolísavé tepelné podmínky působí stimulačně)
23. Stinné, chladné místo pro horké dny
24. Osluněné a vyhřáté místo pro zimní dny
25. Přirozené noční křížové větrání
26. Kontakt se zelení, s přírodou, s krajinou (vizuální, fyzický)
27. Různé typy otevřeného prostoru (nerovinné, členěné zahrady, zákoutí, přirozená zeleň, morfologie terénu)
28. Možnost fyzické aktivity v dosahu domu, mimo fitko (schody, práce na zahradě, procházky...)
29. Příležitost k setkávání, zastavení a posezení na veřejném prostranství, interakce se sousedy
30. Dostupnost komunální infrastruktury (škol, práce, obchod, lékař...)

Neexistují žádné jednotné nebo univerzální konstrukční řešení, která by zajistilo optimalizaci výše zmíněných zdravotních aspektů bydlení. Uvedený seznam je spíše motivačním souhrnem převažujících pocitů respondentů, kteří byli zahrnuti do mnoha vědeckých, lékařských i firemních studií na toto téma. Nicméně skutečnost, že existuje řada strategií souvisejících s různými nastaveními a uživateli, naznačuje, že je důležité navrhovat dům jako adaptabilní prostředí. Jeho návrh by měl odpovídat uživatelským potřebám, chování i požadavkům investora a nabídnout mu svobodnou volbu a kontrolu nad jeho prostředím.

Mohlo by vás zajímat:

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora