Kupředu zelená, zpátky ni krok: Co se skrývá pod označením EKO?

Dana Jakoubková | Čtvrtek, 09. leden 2020 |

Je již zcela jisté, že tendence k trvalému růstu a navyšování zisku jsou samy o sobě neudržitelné – nelze s nimi počítat donekonečna. Debaty o udržitelném rozvoji, které zahrnují rovnováhu mezi jeho ekonomickou, společenskou a ekologickou stránkou, se tak čím dál častěji přesouvají z úst ekologů a zelených aktivistů do rétoriky manažerů firem. Navrhování staveb 21. století, a především těch s použitím dřeva a materiálů na jeho bázi, už tedy není jen záležitostí architektonického a technického přístupu, ale i velké perspektivy, kterou je nutné pro budoucnost lidstva rozvíjet. Na stavebníkovi pak je, aby nepodlehl zelené reklamě, nýbrž pečlivě zvažoval benefity, které jsou mu předkládány. Jinak by mohl brzy nákladně odstraňovat následky své dřívější užitečné činnosti.

Co si představit pod formulí „ekologický materiál"

Zjednodušeně řečeno jde o to, aby výrobek, kromě toho, že nezhoršuje zdraví člověka, nepřinášel ani zátěž pro životní prostředí v průběhu celého svého životního cyklu.

Pro laika je obtížné porovnat relativně nesourodá kritéria stavebních materiálů, počínaje druhem a původem suroviny potřebné k výrobě, způsobem těžby, technologickým postupem zpracování přes energii vynakládanou na výrobu, energii na dopravu, způsob recyklace s minimálním energetickým vstupem a minimálním přídavkem nerecyklovatelných materiálů až po produkci emisí a odpadů.

Rozhodování vám ale neusnadní ani označení „eko", protože to samo o sobě nic nevypovídá. Jde o přírodní materiál? Má nulové emise CO₂? Neznečistila jeho výroba oceán? „Eko" je označení značně neurčité, což jednak umožňuje zahrnovat pod tento pojem zcela různé obsahy, jednak neklade žádné překážky jeho zneužívání.

Výrobce k ničemu nezavazuje a už vůbec nemusí znamenat, že se jedná o šetrný výrobek v celém životním cyklu. Může jít o takzvaný „greenwashing", což je poněkud nečistý marketingový nástroj a v podstatě vymývání mozku prezentací výrobku jako ekologického bez obecně uznaných kritérií, která by dávala spotřebiteli nějaké vodítko nebo jistotu.

Začleňovat ekomluvu do marketingu firmy se stalo běžnou praxí a slova jako ekologický, environmentální a udržitelný tak poněkud ztrácejí na hodnotě.

Tento mezinárodní symbol zdravotně nezávadných a ekologicky šetrných výrobků pro stavebnictví získává u zákazníků stále větší význam, především v zahraničí je často dokonce podmínkou. Potvrzuje dodržování vysokých standardů kvality ve všech oblastech souvisejících s udržitelností. Natureplus je jediná evropská ekoznačka speciálně pro stavební výrobky.

Podle čeho tedy vybírat

Aby to měl spotřebitel trochu jednodušší, může například porovnat uhlíkovou stopu výrobku, která sleduje součet CO₂ a ostatních skleníkových plynů, které jsou po celou dobu životního cyklu stavebního materiálu uvolněny do ovzduší – při jeho výrobě, dopravě na místo, po dobu užívání i pro jeho likvidaci.

Jednou z metod, která zahrnuje výpočet uhlíkové stopy, je „posuzování životního cyklu" (LCA), což je poměrně složitý analytický nástroj. Nicméně na jeho výstupech je založeno „Environmentální prohlášení o produktu" (EPD) – veřejně přístupný, podrobný „průkaz" produktu, ve kterém uvádí výrobce všechny informace o materiálu relevantní z hlediska životního prostředí, včetně popisu výrobku a jeho výrobního procesu.

Tyto údaje jsou ověřovány a stvrzeny nezávislou komisí odborníků. Toto prohlášení je také podkladem i k různým certifikátům napříč Evropou, a podle toho už se spotřebitel může lépe orientovat. Ne každý výrobce si však tento certifikát může dovolit finančně, byť má třeba super eko výrobek. Takže fakt, že certifikát nevlastní, neznamená, že jeho zboží je k životnímu prostředí „nepřátelské".

Označení eco-INSTITUT zaručuje vysokou kvalitu výrobků s nízkými emisemi a znečišťujícími látkami, přispívá k transparentnosti stavebních výrobků a nábytku a podporuje zdravotní a ekologické aspekty v oblasti udržitelné výstavby. Výrobky lze použít bez omezení v projektech výstavby a rekonstrukce i pro vybavení obytných a pracovních prostor.

Ekologie jako součást firemní filozofie

Důraz na ekologii klade stále více firem i ve stavebním průmyslu. Některé to myslí vážně a místo zeleného „pí-ár", které rychle „zabírá", staví na ekologické filozofii.

Myšlenka trvalé udržitelnosti totiž vyžaduje dlouhodobou koncepci a promyšlený systém. Jako součást firemní filozofie ji už desítky let praktikuje například společnost EGGER. V centru jejího počínání stojí uzavřený koloběh materiálu. Proto sází na plně integrované výrobní závody s krátkými přepravními trasami.

Dřevo zde zhodnocuje nejprve materiálově – od výroby masivních dřevěných produktů v pilařské výrobě až po výrobu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva. Zbytky dřeva a recyklovanou dřevní hmotu, které již nejsou vhodné pro výrobu, využívá energeticky ve vlastních elektrárnách na biomasu.

Například většina vedlejších produktů z pilařské výroby, které EGGER zpracovává v závodu Brilon (SRN) do materiálů na bázi dřeva, pochází z pily, která je součástí výrobního komplexu. Ušetří se tím přibližně 5 800 přeprav nákladními vozidly z okolních pil ročně (cca 580 000 km).

Využití recyklovaného materiálu ve výrobcích vede k tomu, že v porovnání s jeho termickým využitím zůstane po celou dobu užívání těchto výrobků déle vázáno 1,46 milionu tun CO₂ ročně. Biogenní paliva, která nelze materiálově zhodnotit, přeměňuje firma EGGER ve vlastních elektrárnách na biomasu na teplo a zelenou elektřinu. Zabraňuje tak ročně produkci zhruba 690 000 tun emisí CO₂ z fosilních paliv. Celkově asi tři čtvrtiny emisí CO₂ z výroby energie závodů EGGER pochází z obnovitelných, CO₂ neutrálních paliv.

Obr.: Udržitelný koloběh dřeva. Ilustrace: EGGER

Materiály na bázi dřeva představují ekologickou alternativu k mnoha jiným. V porovnání s betonem, cihlami a kovy obstojí dřevo s ohledem na důležité ukazatele, jako jsou spotřeba primární energie a potenciál globálního oteplování, podstatně lépe.

Jeden „udržitelnější" než druhý

Do hry o ekomateriály vstupují i výrobci odkazující na přírodní původ výrobků, přitom se může jednat jen o zlomek „přírodního" v celém obsahu produktu, například písek nebo vodu.

Zaklínadlo „přírodní původ" samo sebou nestačí ani u materiálů ze dřeva. Právě zde, více než kde jinde, vstupuje do hry certifikace dřeva a dřevěných výrobků (PEFC nebo FSC), která podává informaci o tom, že dřevo – kromě toho, že je „přírodního původu" – pochází z trvale udržitelných, tedy šetrně obhospodařovaných lesů, a ne třeba z ilegální těžby, a kterým zpracovatel dřeva prokazuje shodu procesu spotřebitelského řetězce lesních produktů s požadavky technického dokumentu na zpracování dřevní hmoty pouze z ověřených zdrojů.

Původ dřeva, respektive některý z certifikátů, je například jedním z kritérií pro získání členství v Asociaci dodavatelů montovaných domů (ADMD). Samozřejmostí by mělo být dřevo z lokálních zdrojů, protože vézt jej přes půl zeměkoule není zrovna nejšetrnější postup vzhledem k nákladům na energii pro dopravu.

Ekologicky šetrný výrobek a služba je ekoznačkou České republiky používanou v Národním programu environmentálního značení. Při udělování této značky je kladen důraz na vliv na životní prostředí a lidské zdraví ve všech životních fázích daného produktu.

A protože opakování = matka moudrosti...

... zaručeně ekologický materiál vyrobili, dopravili a zabudovali při co nejnižší spotřebě energie, v ideálním případě jej získali z místních obnovitelných zdrojů nebo za svůj původ vděčí recyklaci a po dožití se sám stane recyklátem. O tom všem je nutné se u dodavatele informovat a občas také číst mezi řádky.

Údaje o uhlíkové stopě jednotlivých stavebních materiálů lze získat ve specializovaném katalogu, který vyvinuli na Fakultě stavební ČVUT v Praze a který je průběžně doplňován dle EPD certifikátů jednotlivých dodavatelů. Interaktivní nástroj najdete na adrese www.envimat.cz a jeho použití je po zaregistrování bezplatné.

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora