Dřevostavby jako veřejné stavby jsou stále oblíbenější. Jaká je čeká budoucnost v Česku?

Dřevo jako stavební materiál se objevuje stále častěji, znamená to, že Češi přišli dřevostavbám na chuť?

Dřevostavby jsou asi jeden z nejvíce rostoucích oborů, který se za posledních patnáct let více než zdesetinásobil. A rozhodně nejde o krátkodobý trend. Za touto změnou je množství práce všech lidí v oboru. Pozitivních příkladů přibývá a ty pak přivádějí další klienty.

K popularitě dřevostaveb přispívá i fakt, že mají v průměru nižší náklady na spotřebu energií, a také určitý příklon lidí k ekologii, jelikož dřevo je obnovitelný materiál. To platí jak pro rodinné domy, tak pro veřejné budovy.

Dá se říci, že je dřevo svou trvanlivostí srovnatelné například s betonem?

Moderní materiály ze dřeva tu byly, jsou a budou zabudované v konstrukcích ještě stovky let. Za příklad rád dávám gotické a barokní krovy nebo celé kostely. Technologicky jsme nyní navíc rozhodně dále. Porovnání s betonem tak možná ani není nutné.

Ať už je stavba z betonu, nebo ze dřeva, pokud bude dobře spravována, bude i dlouho sloužit svým uživatelům – klidně po několik generací. Naopak špatně postavená, navržená, nebo neudržovaná stavba bude po pár desítkách let na zbourání. Na materiálu zde tedy příliš nezáleží.

Má se zájemce o dřevostavbu bát vlhkosti, plísní a brouků?

Rozhodně tato obava není na místě. Při stavbách využíváme výhody konstrukční ochrany, kdy dřevo není zvlášť chemicky ošetřené, ale je dobře vybrané, opracované a správně zabudované do konstrukce. V tomto směru se učíme od našich předků.

V čem tkví výhoda veřejných staveb ze dřeva?

Výhodná je určitě rychlost výstavby, která se podle zvolené technologie a míry prefabrikace může pohybovat už v rámci několika dní. Díky tomu jsou zde logicky také menší nároky na dopravu a logistiku. Což je obzvlášť výhodné právě ve městech, kde je obecně málo místa a kde je zpravidla nežádoucí velký pohyb nákladních aut se stavebním materiálem.

Montáž samotná je také velmi „čistá", méně hlučná a bezprašná. Dřevostavby jsou navíc flexibilní na možné přestavby. Zatímco zděný dům se musí zbourat a materiál odvézt na skládku, dřevo se rozebere, obrousí a může se použít znovu.

V neposlední řadě je třeba zmínit pozitivní vliv dřeva na snižování uhlíkové stopy, dřevo na sebe totiž váže CO2. Navíc má pozitivní vliv na lidské zdraví i psychiku. Například v námi postavené dřevěné mateřské školce ve Všetatech, která stojí hned vedle té původní – zděné, se zjistilo, že v nové školce je nemocnost dětí mnohem nižší než v té původní.

Jaké konstrukční principy se při výstavbě veřejných budov uplatňují nejčastěji a proč (výhody konstrukcí)

Pro větší projekty ze dřeva se nejvíce skloňují zkratky jako BSH, nebo CLT. Jsou to v principu trámové, nebo plošné prvky na bázi dřeva, které vznikají jejich velmi sofistikovaným opracováním na CNC linkách. Dalším důležitým elementem jsou změny ve spojování těchto prvků v podobě nově dostupných hightech spojovacích prostředků.

Plány na výstavbu nejudržitelnějšího bytového domu z CLT panelů jsou na světě

Ovlivnila náklady dřevostaveb kůrovcová kalamita, která v posledních letech způsobila propad cen dřeva?

Cena dřeva jako suroviny je jen jednou částí z celého balíku nákladů na stavbu dřevostavby, takže ve výsledku o nijak zásadní snížení nejde. Nicméně my vidíme jako zásadní, abychom se naučili využívat maximálně u nás vytěžené dřevo pro lokální projekty, namísto jeho dovozu. A to nejen v tomto období, kdy je dřeva dost kvůli kůrovci. Větší stavební projekty třeba v rámci veřejného sektoru mají v tomto velký potenciál.

Říkáte, že dřevostavby mají nižší náklady na spotřebu energií. Jaké lze tedy očekávat roční provozní výdaje?

Stavby s použitím dřeva jsou už ze své podstaty předurčeny pro segment energeticky úsporných domů a s úspěchem tyto výhody využívají. U běžné produkce dřevostaveb se bavíme o zlomcích provozních nákladů, jaké známe z méně úsporných domů.

Pokud se pak přiblížíme nebo překročíme hranici pasivních domů, bude to za vytápění jen pár tisíc za rok u rodinného domu, a analogicky k tomu se budou pohybovat náklady u větších projektů. Navíc dobře navrženou dřevostavbu není potřeba nikterak chladit, protože s výhodou využívá nízkou akumulaci, což je v letních měsících stále zásadnější.

Ľubica Fábri: Potenciál stavění ze dřeva sahá daleko za rodinné bydlení

Jaká jsou právní či legislativní omezení pro výstavbu dřevostavby? Na co nejčastěji narážíte u rodinných domů a u veřejných staveb?

Pro menší stavby, jako jsou rodinné domy, prakticky žádná omezení nejsou. U vícepodlažních staveb dnes lze v ČR stavět do čtyř podlaží, ve světě je povoleno šest až sedm podlaží. Počítám, že i u nás tedy dojde k navýšení technologicky tomu nic nebrání a vzhledem k řadě benefitů, které mohou dřevěné stavby přinést, je to logický vývoj. Pro celý obor stavebnictví bude důležité, aby se mohly stavět vícepodlažní stavby čistě ze dřeva nebo v nějaké vhodné kombinaci, například s betonem.

Je dřevo vhodné pro všechny typy veřejných budov?

Ano. Je vhodné pro jakýkoliv typ budovy. Bazény, koncertní haly, radnice, kanceláře, školy... Všechny veřejné stavby můžou profitovat z pozitivních vlastností dřeva. Třeba právě pro koncertní halu, nebo kanceláře, je dřevo naprosto ideální, protože je to skvělý akustický materiál. V našich projektech používáme klasické dřevěné nebo drážkované panely, které v kombinaci s dřevovláknitou izolací nebo vhodnou textilií akustickou pohodu vytváří – stručně řečeno slyšíte jen to, co slyšet máte.

Jaký vývoj předpokládáte v České republice v nejbližších letech? Bude se stavět více veřejných budov ze dřeva?

Dřevo je rozhodně budoucností stavebnictví. Stojíme neodvratně na prahu revoluce v tomto oboru a dřevo jako obnovitelná surovina v kombinaci s hightech technologiemi na její opracování a spojování bude hrát klíčovou roli. Rozhodně věřím, že i naše malá země bude u toho.