Dům na bázi dřeva

Lukáš a Václav: <small>O dřevostavbách už nemusíme přesvědčovat</small>

Lukáš a Václav: O dřevostavbách už nemusíme přesvědčovat

Lucie Němcová | Čtvrtek, 11. březen 2021 |

Přidat na Seznam.cz

Lukáše Pejsara, Václava Pinďáka a Jaroslava Peroutku spojila láska ke dřevu. I když šel každý z nich jinou cestou a je odborníkem v jiné oblasti, stavění ze dřeva je propojilo v tým firmy 3AE. Dnes je nejvíc baví domy z masivních panelů CLT v energeticky úsporné variantě.

Jak vypadaly vaše začátky a co se změnilo?


Lukáš Pejsar:

Začínali jsme ve třech, nebo přesněji ve čtyřech, ještě s námi byl kolega, který už odešel do důchodu. Nyní je nás s externisty dvanáct a máme čtyři tesařské party. Nabobtnali jsme hodně a dál už nechceme. Baví nás dělat pasivní domy, které vyžadují precizně provedený detail a pokud bychom jich stavěli hodně, ztratíme možnost si hlídat provedení. Takže tento stav zřejmě zakonzervujeme a budeme si užívat nalezenou rovnováhu. Byla trošku alchymie najít ten správný balanc mezi množstvím návrhů a realizací, ale vypadá to, že teď už jej máme. Užívám si, že se teď mohu věnovat téměř výhradně tomu, co mě baví, a to je práce architekta, tedy převážně samotný návrh, který k podrobnějšímu projekčnímu propracování předávám dál. Je důležité, že fungujeme jako ateliér i realizační firma dohromady. Z realizace se nám dostává zpětná vazba a můžeme se z ní učit.

 DSC0250 DSC5517 DSC8180

 

S jakým konstrukčním systémem nyní pracujete a jak se váš přístup vyvíjel v čase?


Lukáš Pejsar: V současnosti pracujeme primárně s CLT panely, konkrétně se systémem NOVATOP.

Václav Pinďák: V době vzniku jsme měli všichni zkušenost s two by four. Pak nastala stavební krize, což byl pro nás paradoxně impulz...

Lukáš Pejsar: Tak jsem se rozhodl oženit, postavit se ženou domeček a založit rodinu. Hledal jsem vhodný systém a hodně se mi líbilo CLT. Postavil jsem tedy dům z CLT, zjistil, že to funguje dobře a následně jsme ve firmě pokračovali dál už jen s tímto konstrukčním systémem. Je pravda, že CLT je dražší než běžná sloupková konstrukce, ale čím blíž jsme hranici pasivního domu, tím jsou tyto konstrukce vhodnější kvůli průvzdušnosti a detailům, které jsou velmi čisté. Panely řežou CNC mašiny a dochází k obrovské eliminaci lidské chyby a nepřesností.

Podívejte se na všechny realizace dřevostaveb od firmy 3AE, které jsme navštívili

Co byste poradili klientům, kteří se chystají stavět dům?


Václav Pinďák:

Klienti často neví, jaký systém chtějí, ani s kým stavět. Vždy říkám, že je jedno, jaký si vyberou systém, ale ať si vyberou architekta, který jim bude vyhovovat a který spolupracuje s realizační firmou. Architekt navrhne dům a předá návrh okamžitě k nacenění realizační firmě, která ověří, zda je zadání splněno. Pokud ne, vždy mohou najít jiné řešení, nebo odmítnout a rozloučit se.

Je ihned zřejmé, jaká může být konkrétní cena. Zároveň díky návaznosti na realizační firmu architekt většinou zná konstrukční systém, který daná firma realizuje. Sami děláme jeden konstrukční systém z toho důvodu, že víme, jak funguje. Pokud chceme, aby byl v pasivních domech využitelný, je potřeba, abychom jej dobře znali. Další bychom nebyli schopni dobře pojmout a ani nechceme.

Na začátek radím, aby si lidé ujasnili, kolik jejich vysněný dům může stát a prošli si projekty nebo realizované domy odpovídající ceny. Udělají si tak představu o tom, co za danou částku mohou čekat. U nás se moc nemluví o tom, že cena domu je také cena základové desky, přípojek a všeho ostatního kolem, které mohou stát další nemalé peníze. Je potřeba se pečlivě dívat, co je obsaženo v ceně a pozorně porovnávat.

 

 90A3193 DSC6220.tif DSC8932-HDR

 

Je pasivní dům něco, co doporučujete, když za vámi klient přijde?


  • Lukáš Pejsar: Vůbec ne, je to škatulka... škatulkování je nesmysl. Lidi zajímá, kolik v domě protopí. V pasivu končíme, protože jsou dotace, a když lidé řeknou, že chtějí rekuperaci a dostatečně zateplený dům, nabízí se využít dotaci a dům připravit odpovídajícím způsobem.
  • Václav Pinďák: Koncepce pasivního domu v Německu začala vznikat v podstatě proto, aby byl zajištěn určitý mechanismus kontroly kvality stavby. Když člověk postaví pasivní dům, nejen, že získá zdravé prostředí, ale získá také kvalitní stavbu jako celek – dobré zateplení, zkontrolovanou dobrou neprůvzdušnost, prověření, že konstrukce je v pořádku.
  • Lukáš Pejsar: Jsou jasně měřitelné hodnoty toho, co musí pasivní dům splnit. Už to není tak neurčité, ve stylu: „jo fajn, mám dřevostavbu za tři miliony, druhý řekne, já za dva a půl...". Když ale půjdete dál, zjistíte, že v nich může být velký rozdíl.
  • Václav Pinďák: Pak samozřejmě také náklady na dům jsou posléze menší. Je to jakýsi soubor toho, jak by měl vypadat ideální dům. Proto se pasivní dům takhle rozmohl. A s dotací není pochyb, že je tato cesta zajímavá. Momentálně tedy stavíme pasivní domy a stavíme je rádi, protože si myslíme, že je to dobrá filozofie.
  • Lukáš Pejsar: A neskutečně se těšíme na rok 2020, až nebude Zelená úsporám a všechny domy budou muset být pasivní a my nebudeme muset dělat to otravné papírování, nutné k žádostem o dotaci.

DSC03853 DSC8222 DSC9965

 

Máte ustálenou skladbu stěny, kterou používáte?


  • Lukáš Pejsar: Začali jsme prakticky hned pasivem, takže jsme si udělali skladbu hned na začátku pro tento standard. Dosud je to 36 centimetrů tepelné izolace, CLT panely, pak je to vyladěné individuálně. Striktně se snažíme držet 36 pro pasiv a v případě ostatních domů hranici 22 centimetrů, pod kterou nechceme jít. Technicky to jde, ale nechceme. Je lepší zvolit více izolace, rozdíl třeba deseti centimetrů může udělat padesát, šedesát tisíc a přitom je energetický efekt zásadní.
  • Václav Pinďák: V případě typových domů je spodní hrana18 centimetrů. To je stále ještě velmi nad normou, pro její splnění by nám stačilo i nějakých 12.
  • Lukáš Pejsar: Při menším zateplení už by to bylo opravdu na krev, příliš riskantní. Už se tam v obálce může odehrát nějaká kondenzace a to nechceme.
  • Václav Pinďák: V případě izolace také nejde jen o zimu. Určuje i klima domu v letních měsících. Když izolaci uděláme na hodnotách minima, bude během léta v domě extrémně vedro, zatímco by mohlo být jen teplo.

Jsou nějaké detaily, které jsou osvědčené, opakují se...


  • Lukáš Pejsar: To je shoz na prádlo, díra ve stropě z koupelny do technické místnosti. A pak také pasivní stínění, přesah, aby v létě sluníčko nešlo dovnitř a neprohřívalo zbytečně interiér, a naopak v zimě nízké slunce pomáhalo tepelným ziskům. V příslušném programu se dá krásně ověřit, zda navržená podoba funguje. Předokenní žaluzie ale používáme taky.
  • Václav Pinďák: Projektujeme 3D technologií a je skvělé, že tak můžeme zprostředkovat našim klientům i přesnou představu prostoru, kterým bude nový dům. Pro mnohé laiky je těžké si prostor představit, ale v 3D programech se dá vytvořit nejen vizualizace, ale pomocí příslušné techniky se v novém domě můžete i projít a prohlédnout si všechna zákoutí, získat pojem o prostoru. Stačí si nasadit brýle pro virtuální realitu a klient si může svůj dům projít ještě dříve než je postavený, což je, myslím, obrovský benefit.

 36A4730 DSC8471 DSC8867-HDR

 

Je něco, s čím klienti často přicházejí a vy jim to rozmlouváte?


  • Lukáš Pejsar: Jsem moc rád, že už nemusíme lidi pro dřevostavbu přesvědčovat, ale že už chodí tací, kteří přesvědčení mají. Dříve to tak nebylo. Většinou klienti přicházejí s určitou představou, kterou jim nějakým způsobem urovnáte na základě vašich zkušeností. Každý návrh domu je ale úplně jiný, je zrcadlem daného člověka. Ten v něm bude žít a musí se v něm cítit fajn. Já jsem pouze nástroj k tomu mu tento stav dopřát.
  • Václav Pinďák: Prací architekta je také říct, zda za danou částku lidé mohou dostat to, co si přejí, nebo ne. Případně je vést k jinému řešení.
  • Lukáš Pejsar: První krok, který chceme, je, aby si klienti sepsali, co od domu chtějí, co očekávají. Kolik na něj mají peněz a co všechno z nich chtějí financovat. Jestli z rozpočtu budou platit i oplocení a přípojky, s čímž třeba nepočítají a stojí to spoustu peněz. Pak si s nimi sedneme na první schůzce a vyhodnotíme, zda je reálné za tuto částku dům realizovat. Pokud řekneme, že ano, rozjede se studie, na konci které klienti dostávají položkový rozpočet, aby věděli, kde se pohybujeme, zda je splněno zadání. Finance jsou pod kontrolou už od začátku, což je podle nás ohromně důležité. Je skvělé, že už existují programy, kde vytváříte stavbu a současně vidíte množství a cenu. Už při práci víte, co se děje s celkem. Jakákoli změna je viditelná rovnou i v číslech a dá se jasně komunikovat se stavebníkem.

[Group 2]- DSC6358  DSC6360-3 images 0000.tif 90A2862 DSC3996

 

Existuje nějaká pomyslná finanční hranice, od které již stojí za to jít za architektem a chtít dům navrhnout od něj?


  • Lukáš Pejsar: Myslím, že tohle by měl stavebník udělat vždycky. Když klient přijde a řekne, že má dva a půl milionu, řekneme mu rovnou, že to nedokážeme a doporučíme systém, který to hypoteticky zvládne. Bude to třeba malý dům. Nebo bude typový. V typových řadách si člověk může udělat představu, co přesně za konkrétní peníze dostane.
  • Václav Pinďák: Pokud klient přijde s tím, že by si rád pořídil dům za dva a půl milionu, nebo tři, radíme zvolit si typový projekt. Úspora za projekt je někde kolem pěti až deseti procent, což je velká částka. V případě domů nad tři miliony má smysl chtít dům individuální, protože se náklady na projekt v tom, jak je dům promyšlený, vrátí. Dům funguje líp. Architekt již při návrhu přemýšlí v kontextu daného pozemku a budoucích obyvatel, kdežto typový dům nějak funguje a je zasazený do nějakého prostředí. Funguje pak průměrně na 80 procent. Jsou lokality, kde bude fungovat na 9 procent a lokality, kde bude fungovat na 75. A ještě bude záležet na tom, jak sedne konkrétnímu majiteli. Když budu mít správně orientovaný dům a okna, budu také spořit energie, což přinese velkou návratnost ceny za projekt.

Jak se v začátku zorientovat v chaotickém trhu?


  • Lukáš Pejsar: Právě v tom je dobré mít po boku zkušeného architekta, který vás provede. Ukáže vám cestu. Anebo do toho prostě skočíte a snažíte se plavat. Z čeho jsou lidé nejvíce překvapení, je délka celého procesu. Řeknou si, že rok je hodně dlouho. Ale dokumentaci trvá vyprojektovat určitou dobu, pak úřední náležitosti a řízení, které trvají třeba půl roku. Lidé mají představu, že navrhneme dům, dáme ho k povolení a za 14 dní stavíme. Tak to ale není.
  • Václav Pinďák: Pokud chcete někoho ověřeného, kdo má zájem o technologie, pak bude pravděpodobně někde začleněný – ať už v Centru pasivního domu, ADMD nebo jinde. Bude mít zájem výrobu i technologie zkvalitňovat, stejně jako úroveň celého trhu.

 DSC0515 DSC5570-HDR DSC1744-HDR

 

Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.

Nejnovější články autora


Líbil se Vám článek?

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

  • Banner
  • Banner

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop