Základy základů dřevostaveb - 3. Chyby při projektování a realizaci základových desek | Dřevostavby, časopis o bydlení

Redakce | Pondělí, 15. říjen 2018 |

Je podstatné, zda je základová deska určena pro zděný dům, nebo pro dřevostavbu. Základové desky pro dřevostavby musí být provedeny s velkou pečlivostí a přesností, neboť dřevostavby jsou kvalitní, přesné výrobky, které mají specifické požadavky na stavební připravenost pro montáž.

V prvním dílu seriálu Základy základů dřevostaveb - 1. Vyznáte se v základech? nám dodavatel základových desk Ing. Slavomil Novotný představil základní typy základových konstrukcí. Druhý díl Základy základů dřevostaveb - 2. Přesnost základových konstrukcí nám osvětlil základní požadavky na přesnost základů dřevostaveb. Seriál o základech uzavírá Ing. Slavomil Novotný, který popisuje časté chyby při projektování a relizaci základů pro dřevostavby z pohledu monohaletých zkušeností dodavatele základových konstrukcí.

Časté chyby při projektování základů

Základy a vrchní stavba ne vždy tvoří jeden celek - V současné době se někteří projektanti dopouštějí zbytečných projekčních chyb, kdy mají tendenci podepírat výhradně nosné prvky stavby bez zohlednění širších souvislostí. Jinými slovy: vše se vším souvisí a při projektování nemohu „vytrhávat pouze určité prvky stavby z kontextu" a každou stavbu musím vnímat komplexně jako jeden spojitý a vzájemně se ovlivňující celek. Zkušený projektant vhodně propojuje jednotlivé základové pasy mezi sebou, aby svým projektem zlepšil spolupůsobení jednotlivých prvků spodní stavby a docílil tak zvýšení tuhosti spodní stavby a minimalizoval její případné dotvarování (např. sedání, pootočení základového pasu v základové spáře, průhyby podkladních betonů, atd.). Často je tedy vhodné použít na první pohled zdánlivě "nadbytečné" základové pasy, které však vzájemným propojením s ostatními pasy přispějí k lepším vlastnostem celé spodní stavby.
Geologický průzkum je prováděn až v průběhu realizace základů - Někteří projektanti se mnohdy při projektování spodní stavby uchylují k prohlášení, že nebyl proveden inženýrsko-geologický průzkum a že po vyhloubení základových pasů má být přizván na staveniště geolog, který případně základy upraví... Z takového prohlášení, uvedeného v projektové dokumentaci, je zřejmé, že dotyčný(á) nemá praktickou zkušenost a ani představu, jak se na staveništi základy realizují. Geologický průzkum jistě stojí určité peníze, ale v celkové investici je to pouhý zlomek ceny stavby. Navíc pro menší stavby postačí objednat zjednodušený geologický průzkum, provedený např. na základě kopané sondy. Tento postup umožní optimalizovat náklady spodní stavby vhodným návrhem zakládání bez dodatečných vícenákladů a zdržení v průběhu realizace stavby.
Základy se projektují "pouze" pro stavební povolení - Zažitým omylem některých projektantů je to, že vytvářejí pouze projekt pro stavební povolení, podle kterého se vlastně nesmí stavět, takže projekt nemusí být, kulantně řečeno, 100%, a mylně se domnívají, že může obsahovat určité nepřesnosti a nesrovnalosti, protože oni vlastně za nic neručí. Pravda je ale taková, že za technické řešení a jeho proveditelnost je vždy zodpovědný projektant, a to i tehdy, jedná-li se „pouze" o projekt pro stavební povolení.
Opomíjení základů jakou součásti celé stavby dřevostavby - Spodní stavby jsou v mnoha případech projektanty a dodavateli dřevostaveb neprávem opomíjeny. Projektant se pečlivě věnuje vrchní stavbě, na kterou si nechá spočítat i statiku. A následně pod promyšlenou a staticky navrženou vrchní stavbu nakreslí bezmyšlenkovitě nějaké základy, jejichž tvar a vyztužení podkladních betonů již nekonzultuje se svým statikem. Důsledkem tohoto nesprávného postupu jsou často chybně vyztužené podkladní betony a nevhodný tvar základů.

Chyby při realizaci základů

Poruchy stavby v důsledku zanedbání skrývky ornice - Před vlastní realizací základové desky je nezbytná skrývka ornice, a to nejenom z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, ale hlavně i z hlediska statiky stavby. Ornice v sobě totiž obsahuje organické příměsi, které postupně odehnívají, a postupně dochází k dotvarování orniční vrstvy. Ta může čiti až 10 % její původní mocnosti, což znamená, že při 30 cm tloušťce ornice to mohou být až 3 cm poklesu podkladních vrstev.
Stabilita základů ovlivňuje nerovnosti podlah - Při navrhování základových desek je důležité vzít v potaz, že stavba je stabilní tak, jak stabilní má zejména základy. Postupným historickým vývojem od sešlapané hlíny, přes prkenné podlahy, PVC nebo maloformátové keramické dlažby, až po velkoformátové dlažby či jiné kvalitní povrchy moderních podlah, se měnily požadavky na rovinnost podkladů. V dnešních podmínkách jsou budoucí deformace podlah z důvodu nestability základové desky nepřípustná!
Nezačištění základové spáry - Další častou chybou, ke které může při realizaci základů dojít, je absence pečlivého začištění základové spáry. Její nakypření může způsobit dodatečná nerovnoměrná sednutí základových konstrukcí.
Rozbřídání základové spáry v důsledku atmosférických srážek - a to buď při vlastní realizaci základů, nebo v důsledku nevhodných terénních úprav v okolí stavby. Zeminy jsou únosné pouze tehdy, pokud nejsou rozbředlé. Při vlastní realizaci může být základová spára odkryta pouze za příhodných klimatických podmínek a bezprostředně poté musí být vybetonovány základové konstrukce, anebo musí být základová spára dočasně ošetřena vrstvou podkladního betonu. Základová spára nesmí přezimovat. Veškeré terénní úpravy v okolí stavby (dočasné i trvalé) musí být provedeny tak, aby se srážková voda nemohla dostávat do podzákladí stavby.
Minimální hloubka základové spáry a vhodnost vytěžené zeminy do konstrukčních násypů - Pro všechny zúčastněné strany je optimální, pokud na základě znalosti vlastností a zatřídění zemin a polohy staveniště stanoví minimální hloubku základové spáry geolog. Dále platí, že veškeré základové prvky by měly být zpravidla založeny min. 500 mm do rostlého terénu. O tom, zda je vytěžená zemina vhodná do hutněných konstrukčních násypů, rozhoduje geolog.