Martina: <small>Celodřevěnou roubenku nebo poloroubenku?</small>

Martina: Celodřevěnou roubenku nebo poloroubenku?

Redakce | Pondělí, 12. duben 2021 |

Přidat na Seznam.cz

Po stavbě základů a betonové desky přichází konečně na řadu dřevěné konstrukce. Pro mnoho stavebníků jsou roubené stěny, strop a krov oprávněně nejdůležitější částí stavby, která bude tvořit atmosféru jejich budoucího domova. Obliba dřeva jako stavebního materiálu byla pravděpodobně hlavním důvodem, proč se rozhodli pro stavbu roubenky.


4. díl: Jak jsme stavěli roubenku aneb celodřevěná roubenka versus poloroubenka?

Celodřevěná roubenka má obvodové a vnitřní nosné stěny z masivních trámů. Její výhodou je rychlá výstavba. Výroba probíhá většinou v hale, poté jsou stěny rozebrány a převezeny na staveniště. Opětovné smontování je otázkou několika dní. Méně obvyklé je dnes tesání trámů přímo na staveništi a montáž stěn se v takovém případě může protáhnout i na dva měsíce.

Naopak poloroubenka má část stěn zděnou. Obvykle se používají pálené cihelné bloky nebo pórobetonové tvárnice. Zděná část tvoří třetinu až dvě třetiny půdorysu a měla by mít uzavřený obvod, protože volné konce stěn jsou staticky nevýhodné. V roubené části je obvykle umístěna hlavní obytná místnost (světnice), naopak koupelnu a další místnosti, kde vzniká vyšší vlhkost a jsou zde rozvody instalací, je výhodné situovat do zděné části.

Z hlediska orientace na pozemku je lepší zděnou část umístit na sever a do míst s vyšší vlhkostí, kde by dřevo mohlo trpět. Kombinace dřevěných a bíle omítaných stěn má historickou tradici zejména v Podkrkonoší a v Orlických horách. Kontrast více materiálů na fasádě působí harmonicky a je oblíben i u nových roubenek.

Nevýhodou poloroubeného domu je delší výstavba. Nejprve se postaví zdivo, které se zakončí pozedním věncem, a poté se napojí roubené stěny. Pokud je stavba ze syrového dřeva, je třeba umožnit postupné sedání dřevěné části.

zaklady-roubenky-Adamcovi

Foto: Ing. Martina Hepnerová


Montáž celodřevěné roubenky z předem vyrobených dílů je velmi rychlá a čistá.


stavba-roubenky-Adamcovi

Foto: Ing. Martina Hepnerová


Poloroubenka na Paloučku
 

strecha-poloroubenka-Hepnerovi

Foto: Ing. Martina Hepnerová


Takzvaná poloroubenka neboli stavba s kombinací zděné a roubené části má celou řadu výhod, z nichž nejvíce asi oceníme tepelnou a kumulaci cihelné části.


hruba-stavba-hotova-poloroubenka-Hepnerovi

Foto: Ing. Martina Hepnerová


Zdivo pro lepší akumulaci tepla

Protože zdivo má oproti dřevu lepší akumulační vlastnosti a déle si udrží teplo, často se i v celodřevěných roubenkách vnitřní stěny nebo příčky provádějí z cihel. Výborným akumulačním materiálem jsou plné cihly. Specifickým detailem je napojení zděné a roubené stěny. Jde asi o nejcitlivější část stavby a každá realizační firma na to má svůj postup.

stavba-poloroubenky-Hepenrovi-krbova-vlozka

Foto: Ing. Martina Hepnerová


Těšíte se? Tak může vypadat část obytného prostoru ve va ší nové roubence! Tady pro lepší a kumulaci zkombinovali vestavění krbové vložky do tělesa kachlových kamen i vyzdění vnitřního jádra z keramických bloků.


kachlova-kamna-do-masivni-drevostavby

Foto: Martin Zeman


Spáry a spoje

Samostatnou kapitolou je provedení spár mezi trámy. Zde opět platí, že každá stavební firma používá svůj systém. Roubené stěny z lepeného dřeva mohou být bez viditelných spár (spojení trámů je pomocí skrytého pera a drážky). U roubenek z rostlého dřeva se obvykle spáry zakrývají dřevěnými lištami. Ty mohou být buď ve stejné barvě jako trámy, nebo v kontrastní bílé barvě.

Spáry mezi trámy musí být vyřešeny tak, aby jimi neunikalo teplo, a zároveň musí být zaručena celistvost konstrukce z hlediska požární odolnosti. V nárožích jsou trámy spojeny bez použití kovových prvků. Nejrozšířenější je tzv. rybinový spoj, který při pohledu z boku připomíná ocas ryby. Méně obvyklý je spoj přeplátováním.


Spára u roubenek
 

Dřevo syrové, sušené, rostlé a lepené

Roubené stěny se nejčastěji staví z rostlého syrového dřeva. Trámy mají čtvercový nebo mírně obdélníkový průřez. Tloušťka stěny je kolem 24–28 cm. Stěna ze syrového rostlého dřeva postupně vysychá a sesedá o deset i více centimetrů. Z tohoto důvodu je nutná technologická přestávka, kdy se hrubá stavba nechá vyschnout (to trvá přibližně rok), nebo se musí ostatní konstrukce přizpůsobit sedání dřevěné části.

Další možností je použití sušeného rostlého dřeva nebo dřeva lepeného. Lepené hranoly vyřezané na CNC strojích velmi přesně zapadají do sebe, vhodné jsou však spíše pro moderní masivní dřevostavby, protože postrádají výsušné trhliny a další nepravidelnosti dřeva typické pro tradiční lidovou architekturu. Výhodou je však minimální sedání, takže lze stavbu rovnou dokončit a užívat.

Další možností, jak se vyhnou sedání, je použití starých trámů z jiné stavby. V takovém případě je třeba důkladné prověření dřeva, zda není napadeno dřevokaznými škůdci (hmyzem, houbami, plísněmi), případně jeho odborné ošetření.

Kvůli stále se zpřísňujícím požadavkům na tepelněizolační vlastnosti se začínají prosazovat sendvičové konstrukce stěn. Vrstva tepelné izolace z minerální vaty nebo jiného materiálu se vkládá mezi vnější hranoly a vnitřní fošny, takže rozdíl mezi masivní a sendvičovou konstrukcí není na první pohled vůbec patrný.

masivni-drevostavba-moderni-roubenka-vyrobena-cnc-stroji-exterier-bartos-drevostavby

obr.: Opracování dřeva pro stavbu roubenek na CNC strojích a používání vysušeného dřeva či lepených profilů posunují jejich realizaci zase o krok dále k dokonalosti. Foto: Martin Zeman, Realizace: BARTOŠ DŘEVOSTAVBY


Dřeviny používané ke stavbě roubenky

Nejrozšířenějším materiálem pro stavbu roubenky je u nás smrkové dřevo. Je snadno dostupné a dobře se opracovává. Oblíbenou dřevinou je také borovice, která intenzivně voní a obsahuje zdraví prospěšné silice. Méně obvyklými tuzemskými dřevinami jsou jedle, modřín a douglaska.

Z dovážených dřevin je oblíbený kanadský (červený) cedr, který specificky voní a odolává povětrnosti i bez nátěru. Nutno však dodat, že z hlediska ceny se jedná o luxusní materiál. O něco levnější variantou je sibiřský cedr (borovice limba), který se dováží z Ruska.


Když cedr není cedrem
 

Slovo odborníka: Zateplená roubená stěna

Jednou z možností tvorby stěn srubů a roubenek je zateplená srubová nebo roubená stěna. Používáme v ní výhradně přírodní materiály – dřevovláknitou či konopnou izolaci, které pracují s vlhkostí, umějí ji zadržet a v zimě ji uvolnit i směrem do interiéru.

Základem stěny je lepený hranol opracovaný pero-drážkami. Zatepluje se většinou směrem do interiéru pomocí dilatačně provedených dřevěných roštů vyplněných izolací. Interiér i exteriér jsou dokončen pomocí zafrézovaných srubových obkladů.

ing-martin-pavlicek-wood-life kopie
Ing. Martin Pavlíček
WOOD LIFE CZ s.r.o.

Hlavní výhody

  • lepší zvukověizolační vlastnosti než u celomasivní stěny
  • napojení vnitřních příček bez zvukových mostů
  • variabilní uspořádání vnitřních stěn – příčkami lze do poslední chvíle ,,hýbat"
  • variabilní elektro instalace – elektrorozvody a osvětlení se řeší až po postavení hrubých příček
  • lepší tepelněizolační vlastnosti a z toho nižší provozní náklady
  • jednoduchá instalace doplňků stavby, například ozvučení místnosti, zásuvek centrálního vysavače, zabezpečení atd.

Hlavní nevýhody

  • větší pracnost (při dokončování svépomocí nutnost zajistit zručné řemeslníky)
  • delší doba výstavby
  • pro někoho estetická ztráta velkých hranolů u vnitřních příček v interiéru

zateplena-roubena-stena

Stropy

Strop mezi přízemím a podkrovím roubenky je nejčastěji z dřevěných trámů, které jsou položeny kolmo na podélné stěny domu. Trámy vybíhají ven a tvoří zároveň přesah střechy. V místnostech v přízemí nejsou trámy obvykle nijak zakryty. Výplň mezi nimi tvoří fošny nebo překládaná prkna. Méně obvyklý je sádrokartonový podhled.

V historických stavbách se můžeme setkat s kuláči, které mohou být překryty omítkou. Podlaha v podkroví má obvykle tzv. suchou skladbu (bez betonové vrstvy), kterou tvoří zvuková izolace a podlahové desky z různých materiálů. Materiál stropních trámů je obvykle totožný s materiálem roubených stěn.

stavba-poloroubenky-Hepnerovi-drevena-cast

Foto: Ing. Martina Hepnerová


Krovy

Nosná konstrukce střechy je tvořena dřevěným krovem, který je zpravidla proveden ze sušeného smrkového řeziva. V posledních letech se stále častěji uplatňuje tzv. nadkrokevní izolace, kdy jsou nosné prvky krovu viditelné v interiéru. Výhodou je úspora prostoru a lepší tepelněizolační vlastnosti nadkrokevních izolací.

Nevýhodou je vyšší cena a větší tloušťka střešní konstrukce, která není pro tradiční roubenky typická. Jednodušší variantou zateplení podkroví je umístění tepelné izolace mezi krokve a do podhledu pod krokve. Podhled je pak tvořen dřevěnými palubkami nebo deskami (například sádrokartonem nebo sádrovláknitými deskami).

masivni-dreveny-krov

obr.: Ve většině případů mívají roubenky masivní dřevěný krov a sendvičovou skladbu štítových stěn. Foto: OK PYRUS

Naše zkušenost se stavbou poloroubenky

Naše poloroubenka má stěny a strop z borového dřeva. Nebyl to záměr, ale spíš náhoda. Dodavatel tesařských prací sídlí v Bělečku u Hradce Králové, které je obklopeno lesy plnými borovic. Borové dřevo se mi zdá více smolné než smrkové, což se projevuje na jižní straně, kde z trámů vytékají kapky pryskyřice. Výhodou je, že trámy mají málo trhlin a dřevo i po letech krásně voní.

Ing-Martina- Heppnerová
Ing. Martina Hepnerová
autorka článku a spolumajitelka roubenky

Článek připravila: Ing. Martina Hepnerová, která je autorka článku a spolumajitelka roubenky, profesně se zabývá projektováním rodinných a rekreačních domů včetně roubenek, inspekcemi nemovitostí a technickým poradenstvím.

SaR 1-2021

Přečtěte si začátek stavby poloroubenky na horách

Pořízení chalupy na horách
 
Koupě pozemku pro chalupu
 
jak se stavěli základy a suterén
 

Líbil se Vám článek?

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

gotop