Rekonstrukcí historické roubenky se podařilo zachránit nejen samotný objekt

Rekonstrukcí historické roubenky se podařilo zachránit nejen samotný objekt

Redakce | Pátek, 07. leden 2022 |

Přidat na Seznam.cz

Mělo jít o demolici, ale nakonec to byl významný objev. V roce 1993 byl tehdejší Státní památkový ústav v Pardubicích v souvislosti s vydaným demoličním výměrem požádán o provedení fotodokumentace objektu č. p. 53 ve Rtyni v Podkrkonoší. Už z venkovní prohlídky bylo patrné, že se pravděpodobně jedná o archaický dům. Ještě téhož dne byl podán návrh na zápis objektu do Ústředního seznamu kulturních památek a 1. 11. 1994 byl dům památkou prohlášen…

Na počátku 90. let šlo o celkem běžný postup. Majitelé byli v šoku – měli přece povolení k demolici, na místě objektu chtěli postavit nový rodinný dům pro své děti… Na základě jejich protestů byla proto svolána schůzka, jíž se zúčastnil etnograf ze Státního ústavu památkové péče Praha PhDr. Pavel Bureš, zástupci památkové péče a docent Jiří Škabrada, jeden z nejlepších odborníků na lidovou architekturu. Stavebně-historický průzkum prokázal, že dům byl postaven již v předbělohorském období.

DrevoaStavby.cz | Stav roubenky před obnovou

obr.: V zadní části objektu se dochovaly klenuté chlévy, postavené v polovině 19. století z místního lomového kamene. Krovy objektu byly poměrně novodobé, pravděpodobně už z přelomu 19. a 20. století. Docent Škabrada následně zpracoval stavebněhistorický průzkum a současně byl proveden také dendrochronologický průzkum dřeva, který stanovil kácení stromů pro výrobu trámů do let 1547–1548, čímž se objev domu stal záležitostí středoevropského významu. Pod vlivem těchto faktů byli vlastníci ochotni ustoupit od původně uvažované demolice, avšak odmítali se jakýmkoliv způsobem podílet na záchraně a obnově objektu v havarijním stavu. Foto: Vladimíra Paterová

Nelehká záchrana historické památky


Vlastníci se však odmítli podílet na záchraně objektu. V nastalé situaci zbývalo zástupcům památkové péče spoléhat se pouze na svou iniciativu a znalost možností, jak tuto unikátní památku zachránit i přes pasivní rezistenci a nezastírané nepřátelství vlastníků. Bylo jisté, že záchrana bude záviset téměř pouze na státních finančních prostředcích – obnova byla v roce 1998 zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR a pokračovala až do roku 2000, povinná finanční spoluúčast vlastníka byla hrazena z prostředků tehdejšího Okresního úřadu v Trutnově.

Protože majitelé plánovali na místě roubenky stavbu obytného objektu pro jedno ze svých dětí, byla současně s obnovou navržena jako kompromis vestavba bytu do podkroví nad hospodářskou částí. Tento podstatný ústupek se ukázal být zlomovým v celém procesu záchrany objektu a v průběhu let i v postupném zlepšení vztahů mezi památkáři a majiteli domu.

V průběhu stavby vlastníci téměř vždy pouze přihlíželi a až po dokončení prací následně řešili prostřednictvím památkářů své připomínky a stížnosti na kvalitu prací zhotovitele. Tyto krušné chvíle vyústily na jaře v roce 2005 v rozhodnutí, které padlo jako reakce na bezradnost firmy při opakovaném opravování a následném opětovném praskání nově nanesených hliněných omítek – bude ověřena platnost historických postupů.

Stavební firma totiž při spárování použila nevhodný hliněný materiál přivezený z cihelny a při jeho aplikaci do spár nevložila žádné výztužné prvky – například dřevěné kolíky, slaměný provazec nebo hřebíky omotané drátky.

DrevoaStavby.cz | Detail pozůstatků dymného provozu

obr.: Již po zevrubné prohlídce bylo jasné, že se jedná o středověký dům – vysoká obytná světnice nesla na roubení z neopracovaných klád i na povalových stropech pozůstatky dymného provozu – tedy vytápění místnosti bez komína, s odvodem kouře k tomu určeným otvorem nad oknem. Foto: Vladimíra Paterová

DrevoaStavby.cz | Dymná komora pro odvádění kouře

obr.: Dymná komora pro odvádění kouře. Foto: Vladimíra Paterová

DrevoaStavby.cz | Detail povalového stropu s dymným otvorem

obr.: Později byla nad boční světničkou zřízena takzvaná dymná komora pro odvádění kouře, která obyvatelům umožňovala poněkud lepší životní komfort při obývání světnice. Foto: Vladimíra Paterová

DrevoaStavby.cz | Viditelná dymná komora pro odvádění kouře nad oknem roubenky

obr.: Viditelná dymná komora pro odvádění kouře nad oknem roubenky. Foto: Vladimíra Paterová

Nelehký byl i proces koncepce celkové obnovy, neboť ani odborníci se nedokázali shodnout. Byla například prosazována cesta „rehistorizace“ domu, tedy zmenšení okenních a dveřních otvorů nebo výměna hraněných trámů v dolní části roubené konstrukce za nehraněné, uvedení do středověké podoby a odstranění veškerých mladších zásahů. Jednalo by se však o historicky nedoložitelnou fikci a výměnu velkého množství autentického materiálu, takže nakonec se podařilo prosadit verzi respektování veškerých dochovaných úprav včetně těch z 20. století.

DrevoaStavby.cz | Velká zděná síň s topeništěm

obr.: Ve střední části domu se nacházela velká zděná síň s topeništěm, která sloužila jako černá kuchyně. Foto: Vladimíra Paterová

DrevoaStavby.cz | Oprava spárování již s použitím výztužných prvků

obr.: Oprava spárování již s použitím výztužných prvků. Foto: Vladimíra Paterová

DrevoaStavby.cz | Oprava spárování již s použitím výztužných prvků

obr.: Oprava spárování. Foto: Vladimíra Paterová

DrevoaStavby.cz | Oprava spárování již s použitím výztužných prvků

obr.: Oprava spárování s výztuhami. Foto: Vladimíra Paterová

DrevoaStavby.cz | Opravené spárování

obr.: Opravené spárování. Foto: Vladimíra Paterová

DrevoaStavby.cz | Obnova omítek a spár v síni černé kuchyně

obr.: V červnu 2005 bylo uskutečněno setkání „Hliněné dny", jehož se zúčastnilo více než 20 etnografů a odborníků z řad památkové péče. V průběhu tří dnů si vyzkoušeli práci s hlínou – a to při vymazávání spár v roubení i při omazávání zděných kamenných konstrukcí. Zásadou bylo přiblížit se co nejvíce možnostem stavebníků v minulosti, použít tehdy místní dostupný materiál bez novodobých přísad a jednoduché pracovní nástroje. Foto: Vladimíra Paterová

Nový život historické roubenky


Setkávání v polovině června se stalo tradicí a je každoročně pořádáno Městským úřadem v Trutnově, odborem výstavby, oddělením památkové péče, a Národním památkovým ústavem v Josefově po dohodě i ve spolupráci s vlastníky. Vestavba do krovu nad hospodářskou částí je již realizována a podkrovní prostor obydlen synem majitelů.

Ve světnici domu se konají zajímavá setkání nejen v  rodinném kruhu vlastníků. Vzali péči o tento výjimečný dům za vlastní a s otevřenou náručí vítají zájemce o prohlídku, případně propůjčují prostory ke kulturním či vzdělávacím účelům. Uskutečnilo se tady mnoho akcí spolkového typu, svatby, rodinné oslavy, setkání seniorů, besídky těch nejmenších i setkání zástupců města a jeho partnerů ze zahraničí.

DrevoaStavby.cz | Aplikace petrifikačního nátěru

obr.: Při práci na vymazávání spár nejstarších konstrukcí bylo zjištěno, že projektem předepsaná petrifikace, provedená stavební firmou, je také nedostatečná, následující setkání v roce 2007 se tedy uskutečnilo v duchu práce s kalafunou rozpuštěnou v technickém lihu a petrifikace dřevěných trámů, které byly při obnově domu ponechány na místě. Foto: Vladimíra Paterová

DrevoaStavby.cz | Obnova vápenných nátěrů dvorní fasády

obr.: V roce 2008 byla vyzkoušena aplikace vápenných nátěrů na dřevě i stěnách, omítnutých jak hliněnou, tak vápennou maltou. Foto: Vladimíra Paterová


"Z historických materiálů vyplynula přímá pokrevní vazba současných vlastníků na původní stavitele objektu."


DrevoaStavby.cz | Obnovené vápenné nátěry západního průčelí

obr.: Z vyhašeného vápna byly čtrnáct dní předem namíchány v množství 10 litrů tři směsi, do kterých byly střídavě přidány mléko, tvaroh a v různém množství modré barvivo (ukrajinský ultramarin blankitnyj, který byl použit jako náhrada šmolky) a navíc ještě lněná fermež. Foto: Vladimíra Paterová

DrevoaStavby.cz | Obnova spárování západního průčelí

obr.: Pak byla zvolena optimální varianta a v souladu s historickými pozůstatky nátěrů došlo k opatření dřevěných i zděných exteriérových konstrukcí namodralým nátěrem, v interiéru byl aplikován bílý vápenný nátěr. Foto: Vladimíra Paterová

Stála rekonstrukce roubenky za to?


Určitě ano. Obnova objektu přinesla zkušenosti nejen památkářům, ale i dalším zúčastněným – řemeslníkům, vlastníkům památek a mnohým zájemcům o krásný historický dům, ti všichni se na setkáních podíleli a byli jistě v mnohém ovlivněni. Za největší úspěch hned po zdařilé záchraně objektu je možno považovat fakt, že vlastníci, Milada a Jiří Trachtovi i jejich dospělý syn Jiří, dům přijali do svého života; z počátečních velmi napjatých vztahů se mezi nimi a památkáři vyvinulo přátelství a vzájemný respekt. Jedním z  nejkrásnějších zážitků byla pro nás v průběhu hliněných dnů návštěva spolužáků syna majitelů, jenž s velkým nadšením líčil historii domu i jeho unikátnost. Byla to ta nehezčí odměna za mnohaleté úsilí a energii, které jsme do záchrany tohoto domu vložili.

DrevoaStavby.cz | Historické foto roubenky

obr.: Historické foto roubenky v původním stavu. Foto: Vladimíra Paterová


"Architektonické památky je třeba chránit. Dokládají totiž mimo jiné naši minulost. Bez nich bychom ji nepoznali nebo na ni zapomněli..."


DrevoaStavby.cz | Stav roubenky po kompletní rekonstrukci a renovaci

obr.: Stav roubenky po kompletní rekonstrukci a renovaci. Foto: Vladimíra Paterová

DrevoaStavby.cz | Obnovené vápenné nátěry vnitřních dřevěných konstrukcí světnice

obr.: Loučení s pozůstatky dymného provozu ve světnici nebylo lehké – přece jen svědčily o středověkém fungování domu, ale po dlouhých diskuzích byly i černé trámy a strop opatřeny novým vápenným nátěrem. Foto: Vladimíra Paterová

Autoři a spoluautoři článku:


  • Ing. arch. Vladimíra Paterová je garantkou památkové péče okresu Trutnov, NPÚ ÚOP v Josefově.
  • Ing. arch. Blanka Tomková je emeritní pracovnicí odboru výstavby a památkové péče Městského úřadu v Trutnově.
  • Text byl zpracován s použitím materiálů technologické laboratoře (dříve) SÚPP Praha (analýza hliněné vymazávky a příprava vzorku vymazávky), znalostí PhDr. Miroslava Madaje (příprava vápenného nátěru) a zkušeností PhDr. Františka Ledvinky (realizace hliněných vymazávek) z Muzea lidové architektury v Zubrnicích
  • Projekt: Ing. arch. Petr Dostál
  • Statika: Ing. Jiřím Starý
  • SHP: prof. Ing. arch. Jiří Škabrada
SaR 1-2018
Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Rekonstrukce”

Více článků »

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop