Teorie skeletových konstrukcí dřevostaveb

Lehký dřevěný skelet – two by four

• BENEFIT – JEDNODUCHOST A CENA

Víte, proč se lehkému skeletu říká dva na čtyři? Protože to z jazyka sklouzne mnohem lépe než jeden a půl krát tři a půl, což je rozměr dřevěné fošny uvedený v palcích ještě před opracováním. Fráze Two by Four se začala používat v USA před více než sto padesáti lety. Svého času šlo o revoluční systém výstavby domu, který dokázal zručný člověk postavit docela dobře sám. Šlo o nejobyčejnější způsob zajištění bydlení, i když leckdy chatrného. „Ztráta části palce" byla uvedena do obchodní praxe až v roce 1964, ve snaze cenově konkurovat betonu.

Označení Two by Four jako terminus technicus pro lehkou skeletovou konstrukci ovšem zůstal a používá se napříč světem dodnes, bez ohledu na to, že pro moderní dřevostavby se volí profily i jiných rozměrů než 5 × 10 centimetrů a že si v některých zemích pro něj zavedli vlastní slangový výraz (Spojené království – ForByTwo; Austrálie – 2B4; Nový Zéland – HundredByFifty).

Dnes nemusí být dům z lehkého skeletu obyčejný ani chatrný. Jeho přednosti přetrvaly století, a i když je s ním spousta práce na staveništi, jednoduchost systému, přehlednost a flexibilita využití především na menších a těžko dostupných parcelách může být s trochou nadsázky odpovědí na otázku: Co proboha mohu postavit za pár babek.

TIP NA ČLÁNEK: Jak se staví dřevostavba systémem two by four

Foto: Elena Elliseva

Sendvičový panel s dřevěným rámem

• BENEFIT – RYCHLOST A VARIABILITA

Preciznost zpracování prefabrikovaného panelu a výrazně jednodušší a rychlejší montáž domu nezávislá na počasí řadí tento typ konstrukce v současnosti k nejvyhledávanějším. Její rodokmen sahá víc než sto let zpátky, aby nabídl modernímu světu prověřenou kvalitu. Za pomoci sofistikovaných technologií a materiálů skládá vrstvy sendviče, přičemž na jejich souhře závisí perfektní funkce obvodové stěny.

Ač jde o prefabrikaci, dům nemusí působit unifikovaně, a že jde o dřevostavbu není na první pohled poznat. Za pomoci vnitřních a vnějších obkladů si ale dřevo můžete dopřát. Rychle, snadno a relativně levně lze s touto konstrukcí postavit jak dům typový, tak podle individuálního projektu, v nulovém i pasivní standardu.

TIP NA ČLÁNEK: Montovaná dřevostavba aneb dům jako skládačka

Foto a ilustrace: LUCERN dřevostavby z redakční návštěvy pro časopis DŘEVO&stavby

Sendvičový panel bez rámu ( SIPs)

• BENEFIT – ÚSPORA A LEHKOST

Ačkoliv je historie sendvičového konstrukčně izolovaného panelu bez výztužných žeber také téměř sto let stará, ani zdaleka nedosahuje popularity sendviče s rámem. Jeho konstrukce je přitom velmi jednoduchá a dá se říct, že i praktická. Je výrazně tenčí a lehčí a dobře se s ním manipuluje i bez těžké techniky. Šikovný člověk si z něj za pomoci kamarádů dokáže postavit dům sám a dosáhnout i parametrů pasivu.

Foto: EUROPANEL

CLT panel

• BENEFIT – NOSNOST A ESTETIKA

Konstrukce domu z CLT panelu je oproti ostatním ještě „zelenáč", ovšem s dravostí mládí si úspěšně razí cestu k srdcím stavebníků. Stejně jako těžký skelet dokáže zabít tři mouchy jednou ranou – plní nosnou funkci, má vysokou odolnost vůči ohni a současně funguje jako estetický prvek interiéru.

Foto: NOVATOP

Ovšem v rychlosti výstavby má navrch a k tomu naplňuje představy stavebníka, kterému při slově rustik skřípou zuby. Technologie vrstvení dřevěných lamel křížem k sobě a jejich slepení dává panelu hvězdné parametry, nad kterými zaplesá srdce každého statika. Estét pak může ocenit pohledovou kvalitu přiznané konstrukce jako finálního řešení stěn interiéru a okořeněnou vůní masivního dřeva.

TIP NA ČLÁNEK: Technologie dřevostaveb: CLT panel je 5krát lepším izolantem než beton

Foto: Martin Zeman z redakční návštěvy pro časopis DŘEVO&stavby, návrh a realizace 3AE / NOVAHOME

Těžký dřevěný skelet

• BENEFIT – OTEVŘENOST A STYL

Kdopak by se ohně bál... Masivní trámoví o rozměru patnáct na patnáct a více jistě ne. Při požáru na tom bude mnohem lépe nežli ocel. Na povrchu dřeva se totiž vytvoří uhlíkový plášť (dřevo zuhelnatí), který blokuje přístup kyslíku a zabrání tak plamenům proniknout do hlubších vrstev. Zatímco na povrchu může být 1000 °C, uvnitř bude třeba jen 40 °C.

Dřevo také hoří hůře a pomaleji, čím vyšší je jeho měrná hmotnost. I kdyby celý dům vyhořel, těžká dřevěná konstrukce s největší pravděpodobností zůstane stát. Strukturální výhody ale nejsou tím, co stavebníky na těžkém skeletu láká nejvíce. Tím je jeho nepopiratelná estetická přitažlivost.

Rustikální vzhled přiznané konstrukce dává vyniknout architektonickému řešení, velká nosnost a rozpon uvolňuje prostor pro variabilitu dispozice i velké prosklení, a atmosféru, kterou vytváří, nelze nazvat jinak než příjemnou. Důkaz o síle, odolnosti a kráse této konstrukce najdeme v naší i světové historii a na pozemcích mnoha osvícených současných stavebníků.

Foto: Martin Zeman z redakční návštěvy pro časopis DŘEVO&stavby, realizace TFH