Helena s Luborem si užívají bydlení ve svém bungalovu, který si navrhli do tvaru „T“

Dana Jakoubková | Pondělí, 16. listopad 2020 |

Úřední diktát může stavebníkovi udělat tlustou čáru přes jeho sen. Chráněná krajinná oblast nebo jen obyčejný venkov posune jeho představy do patřičných mezí, které musejí být v kontextu s celkovým vzhledem lokality. Bungalov, který Lubor s Helenou navrhli pro krajinu Josefa Lady, se mu také musel podřídit. Jako hendikep to majitelé domu ale necítí.

Chtěli jsme bungalov

Po prozkoumání cen bytů a starších domů v Praze a okolí jsme dospěli k názoru, že bude nejlepší postavit si vlastní dům, ideálně v soběstačném městě jihovýchodně od Prahy. Na dobrý pozemek jsme nakonec narazili v malé obci, ale byla to láska na první pohled.

Pozemek byl jen mírně svažitý a nebylo třeba výrazně zasahovat do terénu kvůli výstavbě. Celá jeho severozápadní hranice byla navíc zarostlá zelení, což významně podpořilo pocit soukromí. Důležitý byl i fakt, že do lesa to bylo dvě stě metrů a hned za domem rybník.

Jsme s manželkou podobné typy v tom, že nechceme být tuctoví a chceme jít trochu jinou cestou než všichni ostatní. Samosebou jsme zvažovali všechna pro a proti, ale nakonec rozhodl pocit, že dřevo by mohlo být tím správným materiálem pro dům, a také rychlost s jakou se dřevostavba dá postavit. Cenu ani energetickou náročnost jsme tou dobou příliš neřešili.

O podobě domu u nás panovala vzácná shoda – chtěli jsme bungalov. V zásadě jedinou nejasností, o které jsme dlouho diskutovali, byl typ střechy. Paradoxně nám to pomohlo vyřešit vyjádření ze stavebního úřadu, který vyžadoval střechu sedlovou. Protože jsme oba se ženou z oboru, architektonickou studii jsme řešili sami, respektive především se na tom podílela manželka.

Navrhla přízemní, nepodsklepený dům ve tvaru „T" na základové betonové desce a jehož centrální část kryje střecha pod úhlem 25 stupňů a vlastně jen doplňuje a tak trochu ozvláštňuje obě zbývající, ale už plochá křídla.

Fasáda: Obě křídla domu jsou jasně identifikovatelná i různým materiálem a barvou fasády, konkrétně bílou omítkou a smrkovými palubkami s lazurou. Foto: Martin Zeman

Venkovský vzhled: Územní rozhodnutí nadiktovalo stavebníkům sedlovou střechu. Ta však kryje jen křídlo v ose sever-jih, které je vidět z příjezdové komunikace. Foto: Martin Zeman

Výběr dodavatele dřevostavby

Na ceně jsme se netočili ani v případě výběru dodavatele stavby. Podstatný byl přístup firmy a velmi dobré reference. Zpočátku trochu vázla komunikace s projektantem prováděcího projektu dřevěné konstrukce, ale to se rychle vyřešilo. Jednání s realizační firmou bylo naprosto bez problémů, vše bylo velmi dobře připraveno a nejspíše proto jsme ze stavby neměli vůbec obavy. Teď už tu bydlíme nějaký ten rok a rozhodně nelitujeme.

Dokonce ani toho, že se nejedná o město s kompletní občanskou vybaveností. Jediné, co nás trochu mrzí, je to, že jsme podcenili prvotní obhlídku terénu. Když jsme totiž začali spolu se sousedy likvidovat onen výše zmíněný porost v plotě a jeho okolí, zjistili jsme jak pěkný výhled na rybník máme. To nebylo při přípravě domu přes zmíněnou zeleň vůbec patrné, a kdybychom o domě mohli přemýšlet znovu, možná bychom uvažovali o patře nebo alespoň oknech právě jeho směrem.

Pozdě bycha...: Že mají za domem rybník majitelé věděli, ale byl ukrytý za hradbou neproniknutelné zeleně na severozápadní straně. Proto dům otevřeli hlavně na jih a západ. Nejvíc by si užili výhledu na něj ve 2. NP, ale jednoznačně chtěli bungalov a ten si nemohou vynachválit. Foto: Martin Zeman

obr.: I diktátu územního rozhodnutí je možné dostát tak, aby se vlk nasytil a koza zůstala celá. Mnohem těžší je ale najít firmu, která vám postaví přesně to, co potřebujete. Foto: Martin Zeman

Kde to tepe: Srdce domu je v obývací místnosti, kterou tvoří kuchyně, jídelna a klidová zóna. Je umístěna strategicky uprostřed domu a téměř vždy jí musíte projít. Přestože kuchyňský ostrůvek majitelka původně nechtěla, ukázal se jako dobrá volba; každá návštěva se automaticky posadí kolem něj. Rodina zase najraději zasedne za jídlení stůl. Neprůzvučné dveře stejně jako interiérové příčky vyvrací obavy odpůrců sádrokartonu o šíření hluku. Majitelé prý nemají žádný problém s ložnicí vedle obytného prostoru. Foto: Martin Zeman

Pojítko: Prvek okenních „štěrbin" se opakuje v celém domě. Pohledově nejzajímavější je kompozice v kuchyni, kde je okno opticky integrováno do těla linky. Foto: Martin Zeman

"Řízené větrání s rekuperací je skvělá věc. Jakmile to ale venkovní podmínky dovolí, otevíráme okna na terasu."

Úvaha: Důležitou podmínkou dřevostavby byla pro majitele difuzně otevřená konstrukce. Nebýt toho, že se jedná o bungalov, tak by měli pasivní dům – skladba stěny i blower door test podmínky splňovaly. Foto: Martin Zeman

Sociální zázemí: V tomto směru disponuje dům nadstandardním prostorem. V domě jsou tři toalety, z toho jedna samostatná, a dvě koupelny. Děti a hosté mají k dispozici tu s vanou, rodiče pak mají jen pro sebe bezbariérový sprchový kout hned u ložnice. Foto: Martin Zeman

Oblíbené místo: Dřevo hraje první housle i v ložnici, která je oblíbeným místem majitelky domu. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Typ domu: nízkoenergetický
• Dotace: na solární panely
• Zastavěná plocha: 247 m²
• Užitná plocha: 200 m²
• Konstrukční systém: lehký dřevěný skelet Two by Four
• Teplo a větrání: teplovzdušné vytápění / větrání s rekuperací ATREA , akumulační zásobník IZT, solární teplovodní panely, mřížky v podlaze, podlahové vytápění, sekundární zdroj krbová vložka
• Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,15 W/m²K
• Autor projektu: Ing. arch. Helena Bačíková
• Realizace: PENATUS s.r.o., www.penatus.cz

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 18
Líbil se Vám článek?117