Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Zajímavosti

Tisk
Hrajte s námi o hodnotné ceny/24

Hrajte s námi o hodnotné ceny/24

Helena Petáková | Pondělí, 22. říjen 2012 |

Soutěž se blíží ke svému závěru, výherce hlavních cen oznámíme v časopise sruby&roubenky, který vychází 12. listopadu, a samozřejmě také na této stránce. Zatím máte šanci ještě pár bodů posbírat. K čemu sloužil tento předmět, který je dílem mistra bednáře? Formulář pro vyplnění své odpovědi najdete zde.

Držák na loučeNa obrázku minulého týdne je železný kovaný držák na louče, tak zvaný loučník. Louč byla významným vynálezem - jejím jasným světlem si osvětlovali lidé prostory k bydlení a práci hlavně ve starověku a středověku. Mnohé z nás určitě ale překvapí, že loučemi se svítilo ještě za první světové války, protože někteří lidé neměli na petrolej a mnohdy ani na sirky. Bída byla tak veliká, že v některých částech Čech a Moravy, zejména na Chodsku a Valašsku, se domácnosti vrátily ke svícení loučemi.

Louče se upevňovaly do svícnu, což byl sloupek na podstavci se železnými kleštěmi na vrcholu.

Třísky na výrobu loučíVýroba loučí bylo těžké a namáhavé řemeslo. Louče se štípaly z bukového, borového nebo osikového dřeva. Stromu vybranému speciálně pro tyto účely se říkalo „svietidlák". Po odkornění a nařezání se špalky štípaly na délku asi osmdesát centimetrů a šířku tří palců, což je zhruba sedm centimetrů. Louče se musely nechat dobře proschnout, rok i déle.

Svítící louč v držáku, foto www.elektrika.czLouč hořela přibližně dvacet minut, obyvatelé domu ji proto museli často vyměňovat. Pod louč dávali železnou desku, nádobu s vodou nebo mlýnský kámen, kam padaly soply čili oharky. Louče museli lidé hlídat, jednak aby oheň neztratili a aby od nich nevyhořelo stavení. Po domě nebo do chlévů nosili louč v malém držáku, kterému se říkalo krbeček. V době, kdy dospělí pracovali, dohlíželo na louč obyčejně některé z dětí.

Přinutit louč, aby hořela, nebylo tak jednoduché. Plamen šlehá vzhůru po dřevě, protože vzduch se kolem hořícího dřeva ohřívá a táhne za sebou plamen vzhůru. Proto bylo třeba držet louč trochu nakloněnou, hořícím koncem dolů, jinak by zhasla.


Další vítězkou za správnou odpověď je Miluše Větráková, získává předplatné časopisu sruby&roubenky a vstupenky do Botanické zahrady Praha.

Zdroj informací a fotografií: Písecký deník, rozhovor s Jindřichem Kurzem, pubikace Poselství dřeva z vydavatelství Golempress a www.elektrika.cz

 

PhDr. Helena Petáková

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Zajímavosti”

  • Jak jsem našla dřevo

    Jak jsem našla dřevo

    Máme doma takový zvyk; na přelomu roku si dáváme dárek. Ten ale nesmí být koupený ani umělý a měl by nést nějaké poselství. A protože pozdě vstávám, hledám každoročně…

  • thumb hreben" alt="Dřevem proti vším"/>

    Dřevem proti vším

     Existence předmětu sloužícího jako hřeben se datuje až do pravěku. Je proto k neuvěření, že ani v novověku ho někteří lidé nepotřebují. Kdyby to například bylo jen na Abrahamu…

  • Tajemství japonských dřevostaveb

    Tajemství japonských dřevostaveb

    Historie japonského stavebnictví je úctyhodná. Však právě v zemi vycházejícího slunce stojí pravděpodobně nejstarší dřevostavba na světě. Konkrétně pagoda u buddhistického…

  • Nemusíte chodit do sauny! Ona může jít s vámi...

    Nemusíte chodit do sauny! Ona může jít s vámi...

    Vypravit se na prázdninové putování s obytným přívěsem či karavanem, to dokáže leckdo. S lehkou nadsázkou si ale za své auto můžete zapřáhnout i soukromou saunu a udělat si tak…

Více článků »

  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Soutěže a ankety

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner