Pták, rejnok či mořská vlna – tak vypadá vzdělávací centrum z bambusu a eukalyptu na thajském tropickém ostrově

Kdo si hraje, nezlobí... a na thajském ostrově Koh Kood se i rád učí. Protože tady neplatí „učení – mučení", ale „poznávání hrou". Centru, které připomíná rejnoka, ptáka či vzedmutou mořskou vlnu, sice patří přídomek „vzdělávací", škola to však není. Děti i jejich rodiče se zde dozví mnoho zajímavého o přírodě, ekologii, místní kultuře a tradicích a současně si mohou vyzkoušet spoustu aktivit pro pobavení i poznání. A to všechno vlastně jen tak mimochodem.

Zadavatelem díla byla společnost Six Senses, která vytyčila hned několik zásadních požadavků – maximální využití místních materiálových zdrojů i pracovních sil, co nejmenší narušení původního rázu krajiny exotického ráje a samozřejmě i minimální ekologické zatížení lokality touto stavbou.

Ač je centrum určeno primárně pro děti, pobývající v letovisku Soneva Kiri, nemělo z podstaty věci jít o luxusní obří komplex z betonu a skla, ale o objekt, respektující krajinu i místní architekturu.

Ekologická architektura - s úctou k přírodě

Investor oslovil holandský architektonický ateliér 24H – architecture, který se zabývá stavbami tohoto typu, a ten ve spolupráci s místními architekty Habita navrhl stavbu, která nejenže splňuje všechny požadavky, ale mohla by se stát jakýmsi etalonem pro ryze ekologickou architekturu.

Základním stavebním materiálem se stal zcela přirozeně bambus, jehož roste na ostrově více než dostatečné množství. Navíc zajišťuje stabilitu a pevnost objektu, vzdušnost a lehkost jsou pak již jen příjemnými bonusy. V interiéru zaujme červený odstín dřeva. Jde o eukalyptus, přesněji blahovičník pobřežní z čeledi myrtovitých.

Mimikry z ohleduplnosti k místu

Lehká bambusová stavba stojí, jen co by kamenem dohodil od pláže, ukrytá v hustém porostu. Díky materiálu, barvě i tvaru nevyčnívá, její mimikry nejsou ochranou před predátorem, jak tomu obvykle v přírodě bývá, ale vyjadřují ohleduplnost k danému místu. Pro příchozí je pak objekt neočekávaným a příjemným překvapením.

I stavební konstrukce, vnitřní členění a vybavení interiéru byly voleny tak, aby nejen ladily s prostředím, ale co nejdéle a nejlépe snášely tropické bioklimatické podmínky – vysokou teplotu a vlhkost a prudké a dlouhé deště.

Otevřená konstrukce budovy zajišťuje neustálé proudění vzduchu a tedy přirozené větrání, střecha ve tvaru vlny zde není pouze kvůli zálibě architektů v ladných tvarech, ale proto, že výborně odvádí přebytečnou vodu.

Ekologii nahrává systém osvětlení – průsvity ve střeše přivádí do interiéru v maximální míře denní světlo, aby bylo umělé osvětlení potřeba co nejméně. Významně jsou tak snižovány energetické nároky budovy.

Foto: Boris Zeisser Natrufied

Redakčně upraveno pro web.

Další články z rubriky Zajímavosti