Libušín, Maměnka, Pustevny... Po „dřevěných“ stopách architekta Dušana Jurkoviče

Libušín, Maměnka, Pustevny... Po „dřevěných“ stopách architekta Dušana Jurkoviče

Jiří Kuthan | Pátek, 08. listopad 2019 |

I když architekt Dušan Jurkovič projektoval a realizoval takové stavby, jakými je například stanice lanovky na Lomnický štít ve Vysokých Tatrách, nebo řídil stavby hřbitovů rakouskouherských vojáků, většině z nás se při vyslovení jeho jména vybaví spíše dřevěné stavby, barevně malované, postavené na Pustevnách, v Luhačovicích nebo v Brně.

První velkou architektovou zakázkou byla Turistická jídelna Libušín a útulna Maměnka na Radhošti (1897–99), kterou získal na základě vybudování krátkodobého skanzenu na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895 v Praze. Tam poprvé představil dřevěné stavby ze slovenské vesnice Čičmany, které ho celoživotně inspirovaly.

malovane-drevenice-cicmany-slovensko

Obr.: Část středoslovenské obce Čičmany s malovanými dřevěnicemi je od roku 1977 památkovou rezervací lidové architektury, v dolní části je 33 národních kulturních památek. Foto: Dreamstime


dusan-jurkovic-architekt

Dušan Samo Jurkovič (1868-1947)
architekt, návrhář nábytku a etnograf

 

Foto Wikimedia


Dřevostavby na Pustevnách

Stavby na Pustevnách se staly symbolem a patří mezi nejznámější beskydské dřevěné stavby secesní lidové architektury. Jurkovič v nich použil principy skládání a kombinování různých prvků a motivů lidového stavitelství, které převzal jak z Valašska, tak ze Slovenska. Historické roubenky na Pustevnách jsou barevně zdobené, s bohatou dřevořezbou a ornamentálními ozdobami, i okraje šindelové krytiny vypadají jako krajka.

drevostavby-pustevny-beskydy-dusan-jurkovic

Obr.: Maměnka, Libušín a Tanečnice na Pustevnách v roce 2011. Foto: Dreamstime

I když se při návrhu těchto staveb Jurkovič inspiroval v lidové architektuře, vždycky se do nich snažil vložit něco vlastního a původního, něco svého. Proto je jeho Libušín zvlášť ozdobný svými ochozy, verandami, řezanými sloupy, vroubkovanými trámy, skládanými štíty a malovanými kozuby, takže působí dojmem honosného sídla.

Libušín i Maměnka sloužily léta svému účelu – poskytovaly zázemí turistům, kteří přicházejí obdivovat krásy hor a zlepšovat svoji fyzickou kondici. Postupně však začaly chátrat a zvažovalo se i jejich stržení. Řada odborníků však byla proti, dokonce sám Jurkovič v roce 1947 jen několik měsíců před svou smrtí přijel na Pustevny a zasadil se o to, aby se tak nestalo. Nicméně rekonstrukce se dočkaly až se změnou majitele v roce 1995.

pustevny-mamenka-drevostavba-beskydy-dusan-jurkovic

Obr.: Útulna Maměnka na Pustevnách. Foto: Dreamstime

Nebezpečná vzduchová kapsa

Nedlouho poté však Libušín potkal nešťastný osud, v roce 2014 vyhořel. Podle znaleckých posudků stavbu nikdo úmyslně nezapálil, na vině byla špatná konstrukce komína. Valašské muzeum v přírodě, které památku spravuje, nechalo šest let před vyhořením vyměnit elektrické topení za kamna na pevná paliva. Ani při opakovaných revizích ale nebyla odhalena vzduchová kapsa, která dlouhodobě zahřívala dřevěnou konstrukci stavby. Podle hasičů bylo jen otázkou času, než k požáru dojde.

rekonstrukce-libusina-2018

Obr.: Rekonstrukce Libušína v roce 2018. Foto: Dreamstime

V současné době je Libušín před dokončením rekonstrukce a koncem roku 2019 by měl začít znovu fungovat.

Stavby na Pustevnách se tak budou moci zařadit do evropské trasy mapující Jurkovičova díla, která se podle ředitele Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm připravuje.

pustevne-na-radhosti-publikace-titulka

Pustevně na Radhošti

O své práci, přístupu a inspiracích při stavbě Libušína a Maměnky vydal Dušan Jurkovič v roce 1900 padesátistránkovou publikaci s četnými obrázky, ve které píše:

„Aby nebylo pochybností, na jakém základě vybudovány jsou tyto stavby, odhodlal jsem se zde krátce uvésti, co mi sloužilo za pramen. Zůstal-li duch celé stavby příbuzný lidovému pojetí, posuď laskavý čtenář sám.

Myšlenka útulny ‚Maměnky' dána byla ‚Pohorskou jednotou'; jednalo se o to, zříditi hotelovou budovu nejúčelněji; využití plochy a prostoru omezovalo však volnost, zvláště když po rozumu ‚Pohorské jednoty' bylo nutno provésti stavbu podle napřed stanoveného půdorysu.

Při venkovní úpravě této budovy použito sice vedle obvyklých na stavbách lidových pavlačí též verand, ale celkový ráz přes to i přes ozdobné součásti jiné (vížka-světlík, zvonička) uchován ve smyslu našich dřevěných staveb lidu. Uvádím zde fojtství na Karlovicích a zádruhu u ‚Filipov' v Čičmanech; jsou to stavby poschoďové, též pro hromadné obývání uzpůsobené s pavlačemi kolem. Světlík osvětlující schodiště vytvořen vížkou, formou svojí obvyklou na dřevěných našich kostelících."

Publikace je plná krásných popisů, nákresů včetně zajímavých detailů a konkrétních vzorů: Např: „Rozmanitost pažení a oblatkování štítů jest neobyčejně bohata; k „Maměnčinu" štítu vzorem mi byl štít ze Zubří u Rožnova (statek u Petrůsků)."

pustevne-na-radhosti-publikace-nakresy

Zdroj foto: NDK – Národní digitální knihovna

Luhačovické stavby ve stylu lidové secese

Součástí trasy budou také významné Jurkovičovy stavby v Luhačovicích na Zlínsku. Architekt tam v letech 1902 až 1907 postavil deset staveb a čtyři objekty přestavěl, lázeňské město tak získalo neopakovatelnou podobu. Cílem přestavby města bylo vytvořit centrum slovanského života a pro tento záměr se ideálně hodil nezaměnitelný architektův rukopis.

jurkovicuv-dum-v-luhacovicich

Obr.: Jurkovičův (dříve Janův) dům v Luhačovicích z roku 1902. Foto: Dreamstime

Podle Jurkovičových návrhů byly prakticky všechny nové stavby postaveny ze dřeva, a ty, které se rekonstruovaly, ve velké míře používají dřevěné prvky, ať ozdobné nebo konstrukční, kdy například na staré původní zdivo byla vyprojektována hrázděná ornamentální nástavba.

V Luhačovicích architekt postavil pro svého známého Vilu Vlastimilu, která v jeho tvorbě znamenala miniaturní model k postavení vlastní vily v Brně.

Od roubenky k sendvičové konstrukci

Po příchodu do Brna bydlel Dušan Jurkovič v nájemních domech. Na začátku 20. století se však oženil a zakoupil pozemek v Žabovřeskách, v lokalitě Pod kopcem u Císařského lesa, kde plánoval postavit vlastní vilu. Místo vybíral pečlivě, protože měl vysoké požadavky na zdravé bydlení v přírodě i krásné okolí.

Jurkovič pojal stavbu vily jako manifest moderní architektury, a to nejen vzhledově. Netradiční konstrukce vily je důkazem toho, že občas se něco tváří úplně jinak, než čím ve skutečnosti je. V tomto případě vypadá vila jako masivní zděná stavba založená na mohutných kamenných obloucích, jedná se však o dřevostavbu!

Na kamenné podezdívce je umístěna konstrukce z dřevěných trámů (zděná jsou pouze komínová tělesa) pobitá oboustranně deskami z několikacentimetrového korku s omítkou. V dutině obvodových stěn je mezi korkovými deskami strusková výsypka, interiérové stěny mají dutiny prázdné. Dá se říci, že tato konstrukce je předchůdkyní moderních sendvičových konstrukcí. Pokrokové bylo v době svého vzniku i vybavení domu rozvodem elektřiny a plynu.

K lehké dřevěné nosné konstrukci použité na své vile v Brně dospěl Dušan Jurkovič po zkušenostech ze srubových domů, které stavěl na Pustevnách, a hrázděných domů v Luhačovicích.

Po první světové válce se vydal Jurkovič pracovat a žít na Slovensko, vilu tedy prodal. Skončilo tím jeho „dřevěné" období – na Slovensku do své smrti v roce 1947 realizoval ještě řadu staveb, které však už používaly jiné stavební technologie a materiály než je dřevo.

vila-dusana-jurkovice-v-brne

Foto Wikimedia

O vile Dušana Jurkoviče v Brně

Po prodeji v roce 1919 se z vily stal bytový dům a byl na mnoha místech v interiéru upraven tak, aby v něm mohlo bydlet co nejvíce nájemníků.

V roce 2006 vilu odkoupil stát za 1,8 mil. Kč. Další 3 miliony stála oprava, která byla hrazena z norských fondů.

V souvislosti s rekonstrukcí domu byla provedena řada sond a průzkumů. Podle nich se ukázalo, že celkový stavební stav dřevěných konstrukcí odpovídal po stu letech stáří domu, nevykazoval statické poruchy, jen lokální poruchy dřeva v souvislosti s průnikem vlhkosti do konstrukce.

Rekonstrukce Jurkovičovy vily byla dokončena v roce 2011 a od té doby je v ní umístěna expozice „Dušan Jurkovič. Architekt a jeho dům". Secesní dům je ve správě Moravské galerie Brno.

Co dalšího architekt Dušan Jurkovič (1868–1947) realizoval?

  • V letech 1903–1904 navrhl křížovou cestu na Hostýn, ve které mísil nadčasové tvary s folklorními ornamenty.
  • V průběhu první světové války řídil stavby hřbitovů rakousko-uherských vojáků.
  • Realizoval památník Milana Rastislava Štefánika na Bradle (1919–1928).
  • Postavil svou vlastní vilu v Bratislavě (1919).
  • V druhé polovině 20. let realizoval Kochovo sanatorium v Bratislavě.
  • Zabýval se řešením dělnických kolonií, montovaných domků apod.
  • Projektoval různé technické stavby, např. stanici lanovky na Lomnický štít, třetí nejvyšší horu Vysokých Tater.
  • Věnoval se památkové péči.

Připravila Zoja Skopalová
Redkačně upraveno pro web


Četli jste?

roubenka Libušín Pustevny
 
roubenka Libušín Pustevny
DaS 3-2019
Jiří Kuthan

Baví mě vše kolem počítačů a internetu. Od tvorby webů jsem se přesunul k tvorbě obsahu a momentálně pronikám do tajů dřevostaveb, abych věděl, jakou si pro sebe postavit. Pokud právě neladím obsah tohoto webu, utíkám do přírody, kde dobíjím energii při pozorování ptáků.

Nejnovější články autora

Vaše komentáře (0)

Nejnovější články v kategorii “Zajímavosti”

Více článků »

Akce / DřevoStavby

  • FORUM DŘEVOSTAVBY 2019
    28. 11. 2019 - 29. 11. 2019
    / Kongresové centrum Jezerka, Ústupky 278, 538 07 Seč /
  • FOR PASIV 2020
    6. 2. 2020 - 8. 2. 2020
    / PVA EXPO PRAHA, Beranových 667, Praha 9 – Letňany /
  • FOR THERM 2020
    6. 2. 2020 - 8. 2. 2020
    / PVA EXPO PRAHA, Beranových 667, Praha 9 – Letňany /
  • FOR WOOD 2020
    6. 2. 2020 - 8. 2. 2020
    / PVA EXPO PRAHA, Beranových 667, Praha 9 – Letňany /

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?