Redakce | Pátek, 20. červen 2025 |

Plánujete stavbu rodinného domu a stojíte před jedním z prvních zásadních rozhodnutí: z čeho bude postaven? Zvolit dřevostavbu, nebo vsadit na klasický zděný dům? Není to snadné, protože každý z těchto stavebních systémů má své výhody i nevýhody – a neexistuje univerzálně správná volba. V mnohém záleží na konkrétních podmínkách, požadavcích, životním stylu či prioritách a možnostech investora. S pomocí odborníků se pokusíme podívat na hlavní rozdíly a nabídnout srovnání, které vám může pomoct se v problematice lépe zorientovat.

Přiznejme si hned na začátku otevřeně, že z principu není jednoduché zůstat zcela nestranní – a to ať už pro mě jako redaktorku časopisu DŘEVO&stavby, nebo pro profesionály z oboru, které jsem oslovila (naše osvědčené partnery, kteří logicky mají zkušenost zejména s výstavbou domů ze dřeva), ale v neposlední řadě i pro vás jako čtenáře našeho časopisu. Všechny nás totiž spojuje to, že dřevostavbám věříme nebo minimálně jsme tématu stavění ze dřeva otevření a zajímáme se o něj.

Ve chvíli, kdy směrem k dřevostavitelství konečně přichází legislativní podpora shora, se ovšem současně ozývají nespokojené hlasy z řad příznivců zděného stavění a volají po „surovinové politice pro cihly a beton", jako by je vyšší podíl dřeva ve stavbách snad mohl nějak zásadněji ohrozit.

„Vždy zde budou zarytí příznivci a odpůrci dřevostaveb, stejně jako jiných stavebních materiálů. Není však důvod hnát vše do extrémů. Máte přeci na svém zděném domě dřevěný krov, stejně jako dřevostavba své betonové základy, že? Ve spolupráci totiž vždy vznikají ta nejefektivnější řešení," komentuje situaci Blanka Nováčková, ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD).

Nejde a nemělo by jít o válku konstrukčních materiálů. Každý z nich má svá pro i proti a ne za všech okolností se oba hodí. „Někdy naopak může být nejlepší hybridní řešení spojující výhody obou konstrukčních systémů, například s ohledem na konfiguraci terénu v místě stavby. Při svažitém pozemku je spodní podlaží řešeno jako zděné a vrchní stavba nad terénem navržena formou dřevostavby. Konečné slovo má vždy investor a úkolem dobrého projektanta je mu nabídnout odbornou pomoc při analýze, který systém je pro něj v daném případě a s ohledem na spoustu rozhodujících faktorů vhodnější," zmiňuje Ing. Karel Peterka z projektového ateliéru THERMO PLUS, který se věnuje projektování jak zděných staveb, tak i dřevostaveb již desítky let.

My se zde pokusíme o vyvážené pojmenování parametrů, a to zejména z důvodu, který je za nás pro tento rozhodovací proces zcela zásadní a který zmíníme v závěru.

1. RYCHLOST VÝSTAVBY A ČASOVÉ NÁROKY

---

Tento argument ve prospěch dřevostaveb je veřejnosti známý asi nejvíc. Zatímco u zděného domu je třeba počítat s obvyklou výstavbou v délce minimálně jednoho roku (spíše více), montovaná dřevostavba může být hotová v řádu měsíců. „Naše dřevostavby stavíme průměrně čtyři až pět měsíců, zatímco klasická zděná výstavba se může protáhnout až na dva roky," uvádí Petr Podlaha, jednatel firmy Alfahaus. Důvodem výhodnosti dřevěné konstrukce není jen ona sama, ale i způsob její přípravy – dřevostavby bývají často prefabrikované, tedy připravené ve výrobní hale za kontrolovaných vnitřních podmínek. „Ty nám umožňují přesnost a důslednost v otázce detailů," zdůrazňuje Podlaha.

„Přesnost a preciznost ve výrobním závodě je velkou devizou," doplňuje ho Martin Líska, obchodní ředitel společnosti VEXTA. „Pro montované stavby s prefabrikací existuje zákonný požadavek – ucelený certifikovaný systém stavby. Každý dřevopanel prochází výstupní kontrolou. Kvalitních pracovníků na stavbu je čím dál méně a to hraje prefabrikaci do karet. Minimalizuje totiž jejich nechtěnou ‚kreativitu' a možné chyby."

Prefabrikace zároveň výrazným způsobem snižuje závislost na počasí, která u zděných budov často bývá zásadním faktorem délky výstavby – tím, že tady velká část procesu probíhá pod střechou, bez deště i mrazu, obejde se bez zbytečných prostojů a zpoždění termínů. Navíc, v dřevostavbě lze ihned bydlet – díky absenci mokrých procesů (s výjimkou anhydritových podlah) nejsou třeba žádné pauzy na vysušení a zrání, a to ani v průběhu stavby, ani po jejím dokončení. U zděné budovy byste i na nastěhování měli chvíli počkat.

obr.: Není třeba se bát nutnosti estetických ústupků. Tato na pohled tradiční venkovská chalupa umně skrývá prefabrikovaný panel se všemi jeho přednostmi. Realizace: ALFAHAUS, Foto: Martin Zeman
Více o dřevostavbě najdete v podrobném článku.

2. UŽITNÁ PLOCHA, IZOLACE A KONSTRUKČNÍ HMOTNOST

---

Další z výrazných předností dřevostaveb je přirozeně tepelně účinná skladba, kterou není třeba dále izolovat, což může zajistit i několik metrů čtverečních životního prostoru v domě navíc. Není totiž třeba používat tak masivní konstrukce – kompletní obvodová stěna obvykle mívá tloušťku kolem 30–35 cm. Naproti tomu u zděných staveb se obvykle používají širší tvárnice doplněné o dodatečné zateplení, takže celková tloušťka obvodové stěny dosahuje 50 i více centimetrů.

„Dřevostavby mají tenčí obvodové konstrukce při stejné úrovni tepelné izolace, což vede k větší užitné ploše interiéru při stejných vnějších rozměrech domu," uvádí Ing. David Javorský, výkonný ředitel Nema Dřevostavby. Máte-li pevně danou zastavěnou plochu, skutečně můžete dosáhnout větších pokojů – i pár centimetrů navíc někdy může být klíčových, např. s ohledem na nábytek.

Skladba dřevěné stěny ale může být rozhodujícím faktorem i v některých jiných specifičtějších případech. „Nejenže je dřevěná konstrukce subtilnější a vede k efektivnějšímu využití prostoru, kdy klient v rámci stejného půdorysu získává více obytné plochy," potvrzuje i Karel Míka z firmy Wolfhaus, „je zároveň i lehčí, a tedy vhodná např. i pro nástavby nebo méně únosná podloží."

3. ENERGETICKÁ ÚSPORNOST A EKOLOGICKÝ DOPAD

---

Jak už bylo zmíněno, dřevo jako materiál přirozeně izoluje, a díky tomu většina dřevostaveb bez problému splní požadavky na nízkoenergetický nebo pasivní standard. „Nízká energetická náročnost je u dřevostaveb dnes samozřejmostí, a to především díky odborně vyřešeným detailům, použitým moderním materiálům a celistvosti konstrukce," říká Podlaha.

„Zároveň je snazší v nich eliminovat tepelné mosty a vznik rosných bodů." Na tom se shodnou všichni oslovení odborníci, např. Javorský to shrnuje slovy: „Dřevostavby se vyznačují vysokou energetickou efektivitou, díky čemuž snižují náklady na vytápění."

Ekologický přístup je pak dalším bodem, kde dřevo nad cihlou s přehledem vítězí. Zásadním argumentem v otázce udržitelnosti je totiž fakt, že, jak zdůrazňuje Míka, „dřevo je obnovitelný materiál a má výrazně menší ekologickou stopu. Navíc, stromy během růstu pohlcují CO2 a vytvářejí kyslík." Kromě toho, že CO2 neemitují, ba dokonce ho v sobě vážou, by dřevěné části mělo být možné po ukončení jejich životnosti z větší části recyklovat. Na druhou stranu, v otázce akumulace tepla vítězí zděné stavby, dřevěné konstrukce vykazují nízkou tepelnou setrvačnost.

„Dřevostavby se rychle vytopí i ochladí. Umístění a orientace stavby (např. na jih) může tepelnou pohodu pozitivně ovlivnit, což se zohlední již při plánování. Např. Wolfhaus řeší akumulaci tepla betonovými podlahami ve všech patrech," uvádí Míka.

obr.: Dřevěné konstrukce vytvářejí zdravé vnitřní klima. Přírodní materiály mají obecně pozitivní vliv na psychiku člověka a přispívají k pocitu pohody. 
Realizace: NEMA, Foto: Martin Zeman
Více o dřevostavbě najdete v podrobném článku.

4. VNITŘNÍ KLIMA A AKUSTIKA

---

Dalším argumentem, který asi nepřekvapí, je, že dřevo je příjemný, živý materiál, ve kterém je člověku zkrátka dobře na duši i po těle. „Dřevěné konstrukce přirozeně regulují vlhkost vzduchu, čímž vytvářejí zdravé vnitřní klima," uvádí Javorský a dodává, že „přírodní materiály mají pozitivní vliv na psychiku člověka a přispívají k pocitu pohody."

Architekt Pavel Horák z projekčně-realizačního ateliéru Prodesi/Domesi na odborných akcích zmiňuje případ, kdy postavili dřevěnou školku vedle původní zděné a po několika letech provozu je v této nové budově výsledkem o polovinu menší nemocnost dětí. Při zmínění akustiky se dostáváme k dalšímu bodu, kde mohou dřevostavby za určitých okolností prohrávat. Lze ji ale zásadním způsobem ovlivnit kvalitou provedení. Jak připouští i Míka: „Některé levnější dřevostavby mohou mít akustické nedostatky, ale kvalitní návrh a skladba konstrukcí umožňují dosáhnout vysokého zvukového komfortu, který je stejný nebo lepší než u zděné stavby."

Líska například navrhuje konkrétní řešení: „Po akustické stránce stavbě případně jistě pomáhá varianta, kdy místo suchých skladeb v podlahách někteří dodavatelé používají betonovou mazaninu – jako to dělá např. i VEXTA."

obr.: Obyvatelé této řadovky si chválí, jak technologie dřevostavby a další moderní vybavení zdařile eliminují nedostatky, jimiž řadové domy trpěly dříve – zejména z hlediska akustiky. VEXTA totiž patří k výrobcům dřevostaveb, kteří místo suchých skladeb v podlahách používají betonovou mazaninu. 
Realizace: VEXTA, Foto: Martin Zeman
Více o dřevostavbě najdete v podrobném článku.

5. ŽIVOTNOST

---

Chce-li někdo využívat faktu, že se u nás dřevostavby ve větším rozvíjejí teprve nějaká dvě poslední desetiletí, a zpochybňovat jejich trvanlivost, stačí se podívat na dřevěné kostely, které stojí celá staletí, nebo kalkulovat se zahraničními stavbami. Na základě všech dostupných informací a zkušeností lze bez obav říct, že i moderní dřevostavby, jsou-li dobře navrženy a chráněny proti vlhkosti a škůdcům, mohou bez problému konkurovat životnosti zděných domů.

Navíc, jak vypichuje Míka, „robustní trámové konstrukce samy o sobě dlouhodobou odolnost a stabilitu zaručují a moderní technologie navíc dokážou životnost výrazně prodloužit." Pokud už něco na domě vyžaduje rekonstrukci, zpravidla opravujeme fasádu, střechu či výplňové prvky (okna, dveře) – nikoli hlavní nosnou konstrukci, která tedy o nutnosti takových zásahů nerozhoduje.

6. ODOLNOST VŮČI ŽIVLŮM

---

Kde je ovšem třeba přiznat cihle nesporné výhody, to je odolnost vůči přírodním živlům. Hit Dalibora Jandy Oheň, voda, vítr by mohl fungovat jako hymna tábora za zdivo. Např. u větru logicky čím těžší konstrukce, tím méně obav. Jak uznává například David Javorský: „Lehkost konstrukce snižuje odolnost vůči extrémním povětrnostním podmínkám, jako jsou silné větry a tornáda."

Karel Míka v tomto bodě nesouhlasí a uvádí: „Pružnost dřeva i celé konstrukce zvyšuje odolnost vůči tornádům a zemětřesením, což už bylo několikrát ověřeno." Poněkud hořkosladce to můžeme vzít jako pozitivní fakt – že jsme naštěstí zatím neměli až tolik možností si to v našich zeměpisných šířkách ověřit.

Specifickou a často zmiňovanou otázkou je pak odolnost dřevostaveb vůči požáru. Nezpochybnitelným faktem je, že dřevo hoří. Jen to vůbec nesouvisí s rizikem požáru v domě. Ten může vzniknout úplně stejně v dřevěné i zděné stavbě – příčina totiž bude vždy úplně jinde než v konstrukci. Slovy Karla Míky: „Masivní trámové konstrukce spolu s uceleným systémem stěn poskytují cenný čas pro evakuaci a splňují nejnáročnější požární podmínky." A o to jde – že když už hoří, dřevěná konstrukce vás mnohdy podrží lépe, než byste čekali.

Velkým tématem pak je voda. Nechcete ji ani ve zděném domě, ale u dřeva budete o to opatrnější. Jsme národ houbařů, ale chceme je v košíku nebo v polévce, ne v konstrukci domu. Pokud vám někde potají protéká sifon nebo špatný spoj u vzduchotechniky, flek, který vám to prozradí, zpravidla přichází, až když je velká část domu zasažena.

„Jedině správné provedení rozvodů zabrání nechtěnému úniku, případně kondenzaci vody v konstrukci dřevostavby. Preventivně lze také instalovat čidla pro monitoring vlhkosti v konstrukci či záplavová čidla varující v případě nehody," informuje Nováčková z ADMD. Nicméně ani následky velké vody nemusí být vždy fatální.

„V případě odstraňování následků po povodních je jednodušší dřevostavbu vysušit, vyměnit tepelnou izolaci a tím urychlit dobu rekonstrukce," radí Míka. Obecně je u dřevostavby odolnost ve velké míře závislá zejména na kvalitě provedení.

Technologická kázeň a oslovení odborníků – to je to, co se tady počítá dvakrát. Jak říká David Javorský, „dřevo je citlivé na vlhkost a při špatné ochraně může být náchylné k hnilobě a napadení škůdci." Petr Podlaha zase vypichuje, že „nekvalitní zpracování může mít vliv na požární odolnost a akustické vlastnosti."

7. LEGISLATIVA A TRH

---

Zatímco zděné stavby jsou i z historické podstaty legislativně bezproblémové, u dřevostaveb se situace aktuálně pomalu, ale jistě vyvíjí. „V současnosti klade legislativa v ČR na dřevostavby mnohem přísnější požadavky. Zejména u vícepodlažních budov, které vzhledem k této legislativě téměř nelze realizovat. To je v porovnání se zbytkem Evropy ojedinělý jev," říká odborník z firmy Wolfhaus. Česko si však začíná uvědomovat, o co přichází, a velkým projektům ze dřeva se blýská na lepší časy, jak uvádí Nováčková.

„ADMD a řada dalších organizací se zasadily o aktualizaci požárních norem a další změny, které v blízké budoucnosti rozvážou ruce architektům i projektantům a umožní zapojit více dřeva do veřejné výstavby a developerských projektů."

I podle Ing. Davida Javorského jsou však přetrvávající mýty a legislativní přežitky stále ještě dost na škodu. „Dřevostavby mohou mít komplikovanější povolovací procesy a jsou často spojovány s předsudky ohledně jejich životnosti a odolnosti. Na realitním trhu mohou mít nižší prodejní cenu než srovnatelně velké zděné domy, což může ovlivnit jejich investiční hodnotu."

obr.: Dřevěná konstrukce je subtilnější a tím pádem vede k efektivnějšímu využití prostoru ve prospěch obytného prostoru. Zde například investor imituje vesnický vzhled cihlovým obkladem. Realizace: WOLFHAUS, Foto: Martin Zeman
Více o dřevostavbě najdete v podrobném článku.

8. CENA

---

A tím se konečně dostáváme i k otázce peněz. Co je vlastně levnější? Dům ze dřeva, nebo zděný? Odpovědí vás asi zklamu a nejspíš nepřekvapím. To je různé – někdy jedno, jindy druhé. A taky to může být nastejno, jenže to není zásadní. Jak říká architekt Jan Vondrák, otázka ceny samotné konstrukce, tedy hrubé stavby domu, se totiž ve výsledku rovná zhruba ¼ ceny celého domu. Takže nějaký drobný rozdíl sem nebo tam nehraje roli. A v obou případech bude o finální ceně rozhodovat spousta individuálně volitelných parametrů.

Jisté finanční výhody zmiňuje Míka: „Dřevostavby mají nižší náklady na dopravu materiálu a manipulaci na staveništi, protože dřevo je lehčí než cihly nebo beton. Kromě toho není nutné složité zakládání na pevném podloží. Díky prefabrikaci odpadá velké množství mokrých procesů, čímž se minimalizuje množství odpadu na staveništi."

Dodává přitom velmi relevantní připomínku: „Většina dodavatelů dřevostaveb při podpisu smlouvy garantuje cenu, zatímco běžnou praxí u zděné výstavby jsou faktury za vícepráce. Také je třeba zohlednit i dlouhodobé provozní náklady a údržbu."

Statistiky členů ADMD uvádí, že u dřevostaveb vycházela v roce 2024 průměrná podlahová plocha bungalovu na
 112 m2 a patrové domy se stavěly o ploše 134 m2. Cena hrubé stavby bungalovu se pohybovala loni v průměru okolo 2,4 mil. Kč a na klíč vyšel takový dům na 4,8 mil. Kč. Cena hrubé patrové dřevostavby se pak pohybovala o milion více než u bungalovu, tedy 3,4 mil. Kč a na klíč se takový dům vyšplhal na 6,3 mil. Kč (ceny uvedeny bez základové desky a DPH).

9. SVÉPOMOC

---

Mnohý stavebník se vícenákladům snaží vyhnout svépomocí, tou se skutečně dá hodně ušetřit. Kdo nezná nějakého bratrance, který si na domě zvládne udělat leccos a může pomoct? To se ovšem týká jen a pouze zděného domu – tam je prostor jak pro svépomoc, tak pro průběžné rozhodování či postupnou realizaci. Což může být výhodou, ale zároveň i nevýhodou. Kdo nezná nějakého bratrance, který takhle staví už 10 let?

Dřevostavby jsou díky prefabrikaci úspornější co do staveništního zázemí, materiálu i odpadu. Ale vzhledem k přesnosti a nutnosti technologické kázně bývají v podstatě výhradně doménou profesionálů. „Výstavba dřevostavby vyžaduje odbornou firmu a přesné dodržení technologických postupů. Prostor pro svépomoc je minimální," říká Martin Líska a dodává další pádný argument ohledně ceny, související s rychlostí výstavby: „Typický klient dnes obvykle už někde bydlí a současně platí i výstavbu nového domu. U dřevostavby tak může být doba souběhu nájmu a hypotéky jen pár měsíců, zatímco u zděné stavby to může být klidně rok a půl."

10. NÁROČNOST PROJEKTU

---

Jedním z hlavních rozdílů mezi oběma typy staveb, vyplývajícím z výše zmíněných faktů, je míra nutné přípravy před zahájením samotné realizace. Zatímco u zděné budovy lze mnohé detaily řešit až v průběhu výstavby, u dřevěné musí být vše přesně naplánováno dopředu. „Právě rychlost pozdější výstavby, kdy je třeba mít vše připraveno a rozhodnuto, je vykoupena nutností myslet více dopředu. Nejde ale jen o zásuvky a světla, ale i o klientský výběr interiérového zařízení (dveře, podlahy, sanita atd.)," upozorňuje Petr Podlaha z firmy Alfahaus.

Tato přípravná fáze je náročnější nejen časově, ale i finančně. Projekt dřevostavby bývá obvykle dražší, protože musí zahrnovat podrobné statické výpočty a konstrukční řešení všech částí domu. „Pečlivá příprava projektu sice zabere více času, ale předchází pozdějším chybám na stavbě v průběhu realizace a také dodatečným výdajům/nákladům," zdůrazňuje Karel Míka.

Tuto praxi nám prostřednictvím konkrétní zkušenosti přibližuje Ing. Peterka: „Při projektování dřevostavby z CLT panelů jsme se při návrhu dispozičního řešení soustředili na to, aby veškeré rozvody vody a kanalizace byly zakomponovány v instalačních předstěnách, které byly navrženy pouze v technické místnosti, WC a koupelnách. Společně s investorem jsme nejprve navrhli kompletně celý interiér včetně detailní projektové dokumentace elektroinstalace, která pak byla podkladem pro dodavatele dřevostavby."

obr.: Když je třeba se vyrovnat s velkým sklonem terénu, znamená to složitější základovou desku s opěrnou stěnou, která svah podrží. Zde neotřelé řešení poskytl původní zděný dům a stejně důmyslně pak byla do svahu vestavěna i dřevostavba od firmy LUCERN. Realizace: LUCERN, Foto: Martin Cozl
Více o dřevostavbě najdete v podrobném článku.

ZÁVĚR

---

Ať už se přikláníte k tradičním hodnotám zděné stavby, nebo vás láká rychlost a udržitelnost dřevostavby, jedno je jisté: ani jeden z těchto systémů už dnes není automaticky lepší či horší. Každý nabízí jiný způsob myšlení, plánování i bydlení. Zatímco dřevostavby bodují přesností, příjemným klimatem a úsporným provozem, zděné domy své příznivce oslovují tradičností, akumulačními schopnostmi a možností svépomoci. A někdo třeba zvolí výhody obou systémů a rozhodne se pro jejich vzájemnou kombinaci těžící z relevantních výhod každého z nich. Důležité je jediné: rozhodnout se dřív, než si projektant ořeže tužku.

AUTOR ČLÁNKU: DAGMAR DIGMA ČECHOVÁ pro časopis DŘEVO&stavby

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00