Desatero dobrého života aneb co bych dodržoval, kdybych byl bytový architekt

Martin Patřičný (1955) – autor článku

Výtvarník – dřevař, autor knih, vypravěč. Od roku 1989 se plně věnuje výtvarné práci se dřevem, má za sebou přes 120 výstav v tuzemsku i v zahraničí. Napsal a postavil deset knih, šest z nich je stále na knižním trhu. Byl spoluautorem scénáře a průvodcem velkého televizního dokumentu Kus dřeva ze stromu.

Martin Patřičný

1. Poslouchej svého klienta

Nejlépe pro klienta – ať si zařídí interiér sám, já budu jen konzultant a pozorovatel. Můžu něco říct o ergonometrii a častých chybách. Protože kdo je ten klient? Jak žije? Jak dlouho denně je venku, v přírodě? Nebo sedí každý den osm a víc hodin u počítače a na židli při náročných jednáních? Co je to za nesmysl, mluvit o interiéru bez paní a pána a bez adresy?

TIP NA ČLÁNEK: Jak zvládnout proces návrhu i stavby domu jako profík?

2. Pochop, co zařizuješ a k čemu to bude sloužit

Co je to domov? Přece dřevo. Netřeba přírodu milovat, můžete se jí i bát, ale důležité je, že jsme až do minulého století žili v ní, uprostřed ní. Myslíte, že to ze sebe můžete jen tak setřást? Bez ztráty kytičky?

3. Hlavní je zdraví – a začíná to tím „duševním"

Nové zprávy z oblasti covidu? Jen očkování. Náhubky. O tom ostatním se mlčí. To ostatní je způsob života, radost z něj, sebepoškozování jen občas a s mírou, vymítání strachu, víra v dobro jsoucí i budoucí, slušnost a sranda! Smích. Právě to „ostatní" je důležité a někdy těžké, protože právě „psychika" obstarává ty protilátky, imunitu.

Psychika je nejlepší protilátka! To nejjednodušší, kde se dá něco začít měnit, je u sebe doma. Sterilní a inertní prostředí – pro koho je? Děti vám udělají doma výstavu každý týden, každý čtvrtek vernisáž. Téma? Co mě potkalo v lese, na louce, u rybníka. Ne, na mobilu ne! Květiny si vybírejte a kupujte sami a mluvte s nimi. Prý to funguje. Co si vypěstujete na balkoně, je k nezaplacení.

TIP NA ČLÁNEK: Nezávislost na přírodě je nebezpečný klam!

4. Používej jenom přírodní materiály

Je třeba nějaký komentář? Bohužel jsme už tak daleko, že asi ano. Takže – trpíte stresem? Nespavostí? Bolestmi hlavy? A nevíte proč? Tak zkuste tohle – přebudujte si hnízdo. Městské bydlení by mělo přírodu alespoň připomínat, na dotek, pohled. Statisíce let lidi uprostřed přírody (nebezpečně) žili. Člověk nemůže opustit přírodu, jinak si to zkrátka odnese.

Haptický počitek – zní to složitě, ale znamená to potěšení z dotyku. I sedláci šetrní dávali nejlepším koňům dřevěnou podlahu! Důležitá je i vůně. Neošetřené dřevo je voňavé dřevo, ano, dá to práci, ale někomu to možná za to stojí. A barvy! Kromě zelené a modré (obloha) má dřevo všechny barvy tlumené, uklidňující...

TIP NA ČLÁNEK: Trendy v udržitelné výstavbě

5. Nemusí být všechno hned

Když jsem byl dítě, stavěli jsme si s bratry vesničku, často několik hodin, tak od nás rodiče měli klid. Nikdy jsme ji nedostavěli. Už jako „velký" jsem pochopil, že důležitá byla ta hra, ten proces stavění. Haló, paní a páni, nespěchejte, není třeba mít všechno hned, i to zařizování má své plus a jediní směrodatní kritikové jste vy. Žádní architekti, interiéroví specialisté, žádní redaktoři módních časopisů... Nikdo – jen vy.

TIP NA ČLÁNEK: Klíčove detaily v interiéru, kterým se vyplatí věnovat pozornost

Lítáme do vesmíru a pořád málo toho víme sami o sobě. Nevíme ani, proč spíme.

6. Nejlepší topení je oheň

Pro někoho je možná dobré dálkové topení, tepelné čerpadlo – asi to jinak nejde. Ale nejlepší teplo je oheň. Stačí se podívat, jak jsme tisíce let žili, generace za generací, jak jsme se ohřívali? Díky ohni se nahá opice stala nejmocnější na zemi a měla světlo, teplo, zbraň. A myslí si někdo, že se tohle může za padesát let obrátit? Změnit? Že lidi jsou za tři čtyři generace jiní? Dům bez komína nechápu... Oheň třeba jen na chatě? Ne, jen elektrogrily! Tak co zapálit alespoň svíčku!

7. Stůl má mít trnože

Stůl byl a někde ještě je králem místnosti. U stolu jíme, pijeme, děláme úkoly, bilancujeme a tančíme na něm nahoře bez... U stolu se setkáváme a pokládáme na něj ruce. Sedíme u stolu a někdy dost dlouho... A pokud má stůl trnože, můžete měnit svou polohu i vsedě. Jen tím, že zvednete nohy a máte je kam dát. Proto jsou u starších stolů právě trnože opotřebené jako první.

8. Do ložnice se nechodí jen spát

Jestli čekáte nějaké speciální žíněnky na dovádění podle Kámásutry, tak ne. Vodní matrace apod. to všechno už tu bylo a jsou o tom celé knihovny. Tam, kam uléhám ke spánku, potřebuju tři T – teplo, ticho, tmu – pro pocit bezpečí a odpočinek. A dřevo jako bonus! Postel nemá být uprostřed místnosti, místo na spaní bylo vždycky doupě, má být ohraničená alespoň ze dvou stran. I nebesa měla svůj smysl...

9. Děti potřebují pracovní kout

Vidím, jak holčičky myjí či přebalují panenky a ukládají je k spánku – a kluci co? Místo věcí úplně nových je lepší dát jim do ruky nářadí, šroubovák, kleště – pracovní stolek je nad samopal. Ale všechny děti zalézají, ukrývají se, staví iglú či bunkry a potřebují mít kam se schovat. Všichni to potřebujeme. Zalistujte ve starém dobrém Čapkovi Karlovi nebo nahlédněte do Vaculíka – Jak se dělá chlapec.

10. Starší lidi se musí hýbat

Hlavně nic přízemního. Žádné úvahy typu "až budu starý, budu chtít své pohodlí." Naopak! Dokud se pohybuju, žiju. Žiju, dokud tu mám co dělat. Hotovo.