Dřevostavby pro malý pozemek II.
Jiří Kuthan | Čtvrtek, 27. červen 2019 |
Jak jsme zjistili již z předchozího dílu o dřevostavbách pro malý pozemek, často je výběr ideálního pozemku pro naši novou dřevostavbu časově náročný a velký pozemek finančně nákladný. Řešením tedy může být stavba dřevostavby na malém, někdy až extrémně malém, pozemku s ne příliš ideálními proporcemi nebo v proluce stávající zástavby.
V prvním dílu Dřevostavby pro malý pozemek I. jsme vám ukázali realizace dřevostaveb na malých pozemcích na příkladech z Japonska, České republiky a Kanady. Dnes se podíváme na dvě české a jednu extrémně malou dřevostavbu z Japonska, která je postavena na necelých 30 m2!
mjölk architekti, Praha-západ - Dům v dřevěném kožichu
Když si mladý pár zakoupil prudce svažitou parcelu se stávajícím objektem chaty, bylo jeho prvním impulsem umístit dřevostavbu na úplný vršek, daleko od silnice a částečně ho zapustit do země. Vzhledem k ochrannému pásmu lesa ale od tohoto záměru museli ustoupit.
Nakonec tak vznikl koncept úplně jiný – dům dotváří přerušenou uliční čáru a od silnice ho dělí trojice stávajících ovocných stromů. Chata tak do dnešního dne stále stojí a díky ní mohla rodina stavebníka utéct z ruchu velkoměsta a přečkat na pozemku výstavbu nové dřevostavby. Budoucí konverzí chaty vznikne altán, který mezi sebou a dřevostavbou vymezí prostor chráněného dvorku.
Zbytek svahu je zatím divokou zahradou, která v budoucích letech čeká na kultivaci. Přestože tedy parcela jako taková není malá, dům je vtěsnán na skutečně minimálním prostoru, omezen ze dvou stran sousedními pozemky a ze strany třetí objektem chaty.
Hmota domu je v zásadě hranol, na severní fasádě promodelovaný objemem schodiště, vedoucího až na střechu a zakončeného pobytovou terasou. Jižní fasáda orientovaná do dvora je prosklená velkými dveřmi, které umožňují propojení interiéru s terasou.
Rodinný dům má přírodní charakter, pro vnější povrchy jsou použity jen čisté materiály jako modřínový obklad, čiré sklo a částečně ozeleněná střecha. V prvním podlaží je umístěn vstup, technická místnost, koupelna a hlavní obytná zóna, odkud je možné vystoupat o podlaží výš, kde je v současné době jeden velký prostor ložnice a ateliérové pracovny, v budoucnu předělitelný pro vytvoření dětských pokojů a koupelny.
Konstrukčně je stavba řešena jako sloupková dřevostavba zavětrovaná deskami OSB s fošnovými kazetovými stropy.
Foto: Martin Zeman
Mizuishi Architect Atelier, Horinouchi, Japonsko - Dům na břehu řeky
Tohle je skutečný extrém – dům postavený na neuvěřitelné ploše necelých 30 m2, který příkladně ukazuje, jak málo místa pro novou výstavbu ještě v Tokiu a jeho aglomeracích zbývá. Manželský pár s malou dcerkou byl ale šťastný i za minimální parcelu se špatnými proporcemi nepravidelného trojúhelníku svíraného řekou a silnicí.
Architekt Kota Mizuishi pak zadání pojal jako výzvu a na polovině pozemku navrhl skutečně minimalistickou třípodlažní rodinnou dřevostavbu. Aby prostory nepůsobily stísněně, bylo nutné je jak horizontálně, tak vertikálně propojit a udělat z celého domu defakto jeden společný prostor.
Ve vstupním podlaží se poněkud netradičně nachází ložnice rodičů, oddělená od vstupních dveří a chodby pouze lehkým závěsem. Kuchyně s jídelnou a obývací pokoj jsou umístěny ve druhém nadzemním podlaží, kde se nachází i pokoj pro hosty, z něhož vede žebřík do podkrovní dětské herny. Ta by měla později sloužit dceři investorů i na spaní, pokoj pro hosty je pak možné přebudovat na studovnu.
Z našeho hlediska je trochu nepochopitelný totálně minimalistický styl veškerého zařízení, například dlouhé dřevěné lavice v obýváku, které suplují pohovku a slouží jako úložný prostor pro papírové boxy.
Konstrukční systém tvoří sloupková dřevostavba, zastřešená nízkou střechou z galvanizované oceli, obložená ve spodní části deskovým materiálem na bázi dřeva, v části horní stejným galvanizovaným ocelovým plechem jako je střešní krytina. Interiér je vyvedený v bílých tónech s březovou podlahou a nábytkem z překližky.
Foto: Hiroshi Tanigawa
NEW WORK, Brno - Rodinný dům Pulec II
Novostavba rodinného domu stojí ve velmi úzké uličce hustě zastavěné brněnské čtvrti Řečkovice na pozemku o rozloze 240 m2. Její pojetí vychází ze staršího konceptu, který architekt Svatopluk Sládeček navrhl a zrealizoval již v letech 2000-2003 ve Zlíně.
I tehdy šlo o pokus efektivně zkoncentrovat velmi malé bydlení a návrh byl zamýšlen jako opakovatelný, o to spíš, když se jeho první realizaci nepodařilo z finančních důvodů pečlivě a důsledně dokončit.
Nová stavba se od původní odlišuje orientací ke světovým stranám, řešením fasád, celkovými rozměry a také materiálem nosné konstrukce. Základem koncepce je oválný půdorys, který upravuje objem domu na nezbytné minimum tak, že dopřává příjemnou dimenzi hlavnímu obytnému prostoru a přitom odřezává přebytečné rohy.
Ze severovýchodní strany je umístěno křivočaré schodiště, v jehož středu se v obou podlažích nachází koupelna. Vstup do objektu z ulice je veden přes předsazené zádveří do přízemí, kde se nachází kuchyně s jídelnou, obývací pokoj, pracovna, WC a sklad zahradních potřeb přístupný z venku.
Hlavní prosklená plocha je obrácena k jihozápadu, na výhled do údolí. Možnost pohybu a nastavení této plochy, stejně jako balkon v hlavní ložnici v patře, odlišuje návrh od původního řešení. Ve druhém nadzemním podlaží se nachází koupelna s WC, chodba, ložnice a dva dětské pokoje.
Konstrukční systém přízemní části do ulice je vyzděn z plynosilikátového zdiva, veškeré ostatní konstrukce jsou řešeny jako hrázděná dřevostavba. Dům je opláštěn profilovaným plechem černé barvy.
Foto: Lubomír Fuxa
Připravila Dagmar Šimonová
Vytvořeno v xart.cz
