Nízkoenergetická roubenka šetří životní prostředí i peněženku svých majitelů

Radek Beneš | Neděle, 06. červen 2021 |

Bydlení na horách není pro každého, ale ten, kdo kouzlu kopců u nás propadne, pak jen stěží bude hledat domov jinde. Ne jinak tomu bylo v případě našich hostitelů – mladé dvojice, jejíž metou se stalo bydlení na dosah rozkvetlým stráním s horskou květenou, srnkám snídajícím pod okny během léta a vysoké sněhové peřině v zimě. Vysněný cíl si dnes už manželé dokázali splnit. A stylově – v čem jiném bydlet na horách, než ve stylové dřevostavbě. Využili jsme pozvání, abychom se do jejich nízkoenergetického domova podívali.

Vždycky jsme si přáli bydlet v Českém ráji nebo na horách. K tomu pak samozřejmě směřovalo i naše hledání nového domova. Přes realitní společnost se nám podařilo v roce 2003 objevit objekt horské chalupy z poloviny 19. století a během tří dnů byl dům náš. Přiznám se, že ke koupi došlo, aniž bychom vstoupili dovnitř. S lehkou rekonstrukcí jsme stejně počítali a tak působivé místo s chalupou nás oslovilo natolik, že nebylo o čem přemýšlet.

Měla to být „lehká" rekonstrukce roubenky

Při bližším prozkoumání, odkrytí střešní krytiny a originálních konstrukcí bylo jasné, že budeme muset přistoupit víc než k lehké rekonstrukci objektu. Pozednice byly naprosto ztrouchnivělé, hlavní trámoví shnilé, izolace tady chyběly úplně, nedalo se s tím vůbec nic dělat. Nakonec se celá chalupa zbourala až na základ s výjimkou nově přistavěné části a sklepa a rekonstrukce byla rázem zcela zásadní.

Musel být vytvořen nový projekt, v němž jsme trvali na zachování původního rázu roubené stavby. Dlouhý čas jsme věnovali „průzkumu" tradičního stylu v Bedřichově a okolí, z kterého vznikl finální návrh vnější podoby dřevostavby. Okna, dveře, lomenice, to vše je uděláno s ohledem na místní tradice.

Vzhledem k velikosti obnažených základů byl dům v novém pojetí rozdělen na tři části, z nichž první slouží nám k trvalému bydlení a zbylé dvě pak využíváme pro krátkodobý pobyt hostů a přátel, kteří sem jezdí nejen za námi, ale také za přírodou a sportem – bezprostředně na apartmány totiž navazuje sjezdovka.

Foto: Martin Zeman

obr.: Bydlení v souladu s tradicí a přírodou – to je trvale obydlená roubenka v Bedřichově. Pro laika je až neuvěřitelné, že tato stavba dokáže být navíc nízkoenergetickým objektem, který nezatěžuje životní prostředí a ani pěněženku majitelů. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

obr.: Jen málo osvícenců u nás se dokáže o svůj pozemek podělit s návštěvníky okolních zahrad, luk, mokřadů a ulice prostřednictvím jednoduchého plotu z kulatiny či živého plotu. Stavbám takové „oplocení" však sluší. Foto: Martin Zeman

Trojí dispozice v jedné dřevostavbě

Stavba ve tvaru písmene T s obytným podkrovím nabízí opravdu dostatek prostoru k bydlení i pronajímání. Naše rodina obývá část koncipovanou ve stylu původní roubené stavby, kde je v podstatě byt ve dvou podlažích – v prvním světnice jako hlavní obývací prostor s kuchyní, jídelním stolem a posezením s vnitřním rozměrem 6,2 x 6,2 metrů, vedle pracovna a v druhém podlaží pak dětský pokoj, ložnice s koupelnou, které jsou propojeny praktickou šatnou.

Dřevo jsme chtěli vnímat i uvnitř našeho nového bytu, proto je všechen nábytek ze dřeva vyrobený kromě kuchyně na míru, do patra vedou dřevěné schody a dřevěné jsou i podlahy. Podkrovní část je nad schodištěm otevřena až do hřebene, opticky pak dostavěna hambalky. Prostor nad místnostmi v patře jsme využili pro uskladnění sezónních věcí.

Druhou, prostřední část domu, jsme pojali jako apartmán s veškerým potřebným vybavením s variabilním využitím buď pro naše přátele, nebo pro hosty. Oddělení, respektive kontakt s osazenstvem zajišťují akusticky izolované dveře mezi naším bytem a apartmánem, který má i svůj samostatný vchod zvenčí. A poslední část domu, rovněž se samostatným vstupem, nabízí další byt k samostatnému užívání.

obr.: Až na kuchyni je všechen mobiliář domu vyroben na zakázku. Mohlo by se zdát, že dřeva je tu příliš, ale interiéru této roubenky dřevo prostě sluší a nijak nediskutuje s moderním bydlením. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

obr.: Velmi citlivě připojená terasa k domu tady navazuje na pracovnu. Obdiv patří tomu, kdo se dokáže v takovém prostředí upoutat k práci a udrží své myšlenky na monitoru počítače... Foto: Martin Zeman

obr.: Částečně přiznaná konstrukce krovu umožňuje zařídit dětský pokoj i méně obvyklým mobiliářem. Foto: Martin Zeman

obr.: Soudobé úložné prostory nechybí ani v roubence – důkazem je šatna propojující ložnici a koupelnu v patře. Podkrovní prostor jich nabízí rovněž víc než dost... Foto: Martin Zeman

Konstrukční řešení nízkoenergetické dřevostavby

Naším cílem bylo mimo jiné bydlení dosahující nízké spotřeby energie. Proto je roubenka koncipována jako nízkoenergetická stavba se spotřebou tepla na vytápění v rozmezí 30-35 kWh/m² za rok, které je dosaženo konstrukčním řešením a dalšími stavebně technickými prvky a rovněž orientací obytné části na jihovýchodní až jihozápadní stranu.

Hlavní konstrukce ve formě skeletové dřevostavby je tvořena dřevěnými hranoly 120 x 120 mm, s tepelnou izolací tloušťky 280 mm. Vnější fasádu pak tvoří fošny, které jsou vymazány tradiční hmotou složenou z klihu, sádry, cementu a pilin pro dodržení původní technologie stavby. Vnitřní stěny tvoří sádrokarton s hrubou úpravou povrchu.

Stropní trámy byly výrazně přesazeny přes obrys stavby, aby vznikl větší obytný prostor v podkroví a navíc aby přesah chránil vstup před nepřízní počasí. Okna jako velmi výrazný prvek každého domu jsme volili s ohledem na ráz stavby – dům má tradiční špaletová okna s rozšířením o 15º směrem do interiéru, aby bylo zajištěno dostatečné prosvětlení místností při zachování tradičního vzhledu.

Jakkoli stavba vypadá náročně, její realizace proběhla velmi rychle – dům jsme koupili v únoru, v srpnu se začalo stavět a Vánoce jsme trávili v novém domově.

obr.: Galerie v patře propojuje ložnici, koupelnu, apartmán pro přátele a pohádkové dětské království. Dřevěné prvky i tady dodávají všemu kouzlo romantiky. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Vytápění roubenky

Zdrojem tepla je kotel na dřevo (zplynovací) a elektro spirály ve dvou integrovaných akumulačních nádržích – první je pro obytnou část a druhá pro apartmány. Toto řešení bylo zvoleno ze dvou důvodů – za prvé z hlediska výkonu dřevokotle je vhodnější větší akumulační prostor a jednak s ohledem na současnou potřebu teplé užitkové vody pro pět koupelen, které se v objektu nacházejí a mohou být především v zimní sezóně využívány současně – přeci jen v zimě v chalupě běžně pobývá až 18 lidí.

Protože se ve své práci věnuji vzduchotechnice, ani ta u nás nesměla chybět. Obytná část je vytápěna teplovzdušně se zpětným získáváním tepla – rekuperací. Vzduch je přiváděn do obytných místností (světnice, pracovna, pokoje) v množství podle vypočítané tepelné ztráty jednotlivých místností.

Odpadní vzduch je pak odsáván z koupelen, záchodů a kuchyně. Tento vzduch odevzdává teplo v rekuperačním výměníku a je vyveden mimo objekt. Čerstvý vzduch nasávaný na fasádě je předehříván v rekuperačním výměníku s účinností přibližně 70 % a po smíchání se vzduchem cirkulačním je dohříván na požadovanou teplotu a přiváděn do obytných místností plochými podlahovými kanály a podlahovými vyústkami. Cirkulační vzduch je odváděn jednak v nejvyšším místě pod střechou, jednak u kachlových kamen v obytné světnici.

Za vytápění platíme ročně za obytnou část o ploše 120 metrů čtverečních zhruba sedm tisíc korun. Pro navození přírodního tepla a správné zimní atmosféry na horách jsme si nechali ve světnici postavit také kachlová kamna, a to samotným mistrem Cechu kamnářů. Díky teplovzdušnému systému vytápění je tak zajištěn i rozvod tepla od kamen do všech ostatních místností bytu.

obr.: Co by to bylo za stavení na horách bez kachlových kamen. Tahle pocházejí z rukou mistra Cechu kamnářů. Foto: Martin Zeman

Zahrada všude kolem

Prostředí, kde žijeme, je sama příroda, proto nebylo nutné okolí roubenky nijak náročně dotvářet z hlediska zahradních úprav. Stačilo připravit místo pro jezírko a osázet jej vodními rostlinami, v okolí pak dosadit několik málo dřevin. Protože s dětmi moc rádi pobýváme venku, navazuje na pracovnu veliká terasa, kde trávíme podstatnou část volných chvílí.

Oplocení pozemku o výměře 1 600 metrů čtverečních jsme vyřešili velmi jednoduše, prakticky a stylově – je tvořeno v podstatě dřevěnou ohradou, která nijak nenarušuje výhled do okolí, naopak s ním přirozeně splyne a zahrada přechází do okolních luk. Máme tak zahradu vlastně mnohem větší...

Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Spodní stavba: betonová základová deska
• Konstrukční systém: skeletová dřevostavba
• Fasáda: dřevo
• Tepelná izolace: minerální
• Krov: dřevěný
• Střešní krytina: bonnský šindel
• Okna: dřevěná špaletová
• Zasklení: vnější křídla jednoduché, vnitřní dvojité
• Dveře vstupní: dřevěné
• Podlahová krytina: dřevo masiv – přízemí dub, podkroví borovice
• Vytápění obytná část: teplovzdušné s rozvody v podlaze
• Pozemek: 1 600 m²
• Zastavěná plocha: 180 m²
• Podlahová plocha: 300 m² (z toho obytná část cca 150 m²)

Vizualizace půdorysů: autor článku

Hodnocení uživatelů: 5 / 1
Líbil se Vám článek?01